Kosmotýdeník 280 (22.1. – 28.1.)

Premiérový statický zážeh Falconu Heavy.

Jestli se říká, že jsou góly kořením hokeje, pak bychom mohli říct, že emoce jsou kořením kosmonautiky. A šéfkuchař osud nám tenhle týden naservíroval menu, že by s ním měli problém i otrlí jedlíci zvyklí na extrémní dávky Scovilleho jednotek. V uplynulých dnech nám totiž aktuální události napumpovaly do krve koňskou dávku několika silných emocí – radosti, překvapení i strachu – Falcon Heavy se dočkal premiérového zážehu, dozvěděli jsme se o nečekaném stupni i nákladu rakety Electron a báli jsme se o Ariane 5, která nakonec svůj úkol i přes problémy splnila. Pokud si chcete přečíst rekapitulaci uplynulého týdne, nebo se podívat na témata, která jsme v článcích nepokryli, je tu pro Vás Kosmotýdeník.

Málem ztracené zlato

Umístění přístroje GOLD.

Umístění přístroje GOLD. Zdroj: http://spaceflight101.com/

Nákladu první letošní rakety Ariane 5 jsme se věnovali v samostatném článku, v dalším jsme sledovali její start a v posledním jsme pokrývali její překvapivý vývoj od téměř jisté havárie po docela dobré zakončení. Jedné části této mise jsme se však věnovali pouze okrajově. Na palubě družice SES-14 totiž letěl i americký vědecký přístroj GOLD (proto lehký vtípek o zlatě v nadpisu). GOLD je v tomto případě zkratkou anglického názvu Global-scale Observations of the Limb and Disk. Úkolem tohoto přístroje je prozkoumat dynamicky propletenou oblast setkání vesmíru s vysokými vrstvami zemské atmosféry. Za zmínku stojí, že jde o první vědecký přístroj v historii NASA, který se do vesmíru dostal na palubě komerční družice jakožto přidružený náklad.

Pohled přístroje GOLD na Zemi.

Pohled přístroje GOLD na Zemi. Zdroj: http://spaceflight101.com

Přístroj GOLD

Přístroj GOLD Zdroj: http://spaceflight101.com

Když přemýšlíme o vesmíru, bereme jej jako prázdný prostor. Tato úvaha je v zásadě správná, ale přesto ji nemůžeme brát doslova. Vesmírem rychle prolétávají nabité částice, jejichž pohyb, rychlost a směr ovlivňují elektromagnetická pole. Na hranici mezi zemskou atmosférou a vesmírem bychom našli pás zvaný ionosféra, ve kterém se nachází nabité částice. Ty mohou reagovat s elektricky neutrálními částicemi z nejvyšších vrstev atmosféry – termosféry. Obě části se neustále ovlivňují a jejich vztahy souvisí s pozemským i vesmírným počasím, ale i se zemským magnetickým polem. Přístroj GOLD by si měl právě na tyto vztahy posvítit a prozkoumat je s dosud nevídanou přesností.

„Vysoké oblasti atmosféry jsou mnohem bohatší, než jsme si kdy dříve mysleli, ale zatím nerozumíme vztahům a interakcím mezi jednotlivými prvky a neznáme ani všechny faktory, které na ně mají vliv,“ popisuje Richard Eastes, hlavní vědec zapojený do projektu GOLD z Laboratoře pro atmosférickou a vesmírnou fyziku při University of Colorado v Boulderu a dodává: „A proto nastupuje GOLD. Poprvé v historii nám její mise poskytne podrobný obraz toho, jak se odlišné vlivy setkávají a jak se navzájem ovlivňují.“

Oblast zájmu přístroje GOLD byla v historii pozorovatelná a studovatelná jen obtížně. Nyní již víme, že reaguje jak na vlivy pozemského i vesmírného počasí. Zní to možná nečekaně, ale její reakce jsou velmi rychlé – podmínky se zde mohou během hodiny prakticky úplně změnit. Velké události v zemské atmosféře jako jsou hurikány, nebo tsunami, vytváří vlnění, které cestuje vzhůru až dorazí do oblasti hranice vesmíru. Při své cestě mění dráhy větrů a způsobuje rušení. Na opačné straně nad touto oblastí přichází čas od času sprška částic ze Slunce. Materiál vyvržený během slunečních bouří má své elektrické i magnetické pole, které může narušit podmínky v okolí Země. Kombinace faktorů z obou stran činí předpovědi změn v ionosféře extrémně náročnými a přitom mají velký význam.

Princip přístroje GOLD

Princip přístroje GOLD Zdroj: http://spaceflight101.com

„Vesmír není jen o družicích a astronautech, ale denně ovlivňuje naše životy,“ popisuje Sarah Jones z Goddardova střediska, která se vědecky podílí na misi GOLD. Družice na nízké oběžné dráze včetně ISS prolétají skrz ionosféru, ale prochází skrz ni i komunikační signály jako rádiové vlny nebo signály navigačních družic. Náhlé změny v tomto prostředí mohou způsobit jejich rušení a dokonce je v krajním případě i úplně přerušit.

Mise GOLD si dává za cíl pochopit, co způsobuje změny v tomto důležitém regionu. Získaná data se použijí ke zlepšení předpovědních modelů pro události kosmického počasí, které mohou ovlivňovat jak život lidí na Zemi, tak astronautů ve vesmíru – nemluvě o družicích na oběžné dráze. GOLD jako první mise v historii poskytne dostatečně rychlá pozorování na to, abychom mohli pravidelně sledovat detaily – změny v kosmickém počasí v řádu hodin. Abychom udělali příměr k meteorologii – bude se studovat aktuální počasí, ne jen všeobecné klima.

Sledování množství kyslíku a dusíku.

Sledování množství kyslíku a dusíku. Zdroj: http://spaceflight101.com

„První meteodružice provedly doslova revoluci v našem chápání a schopnosti předpovídat pozemské počasí,“ vysvětluje Elsayed Talaat, hlavní heliofyzik v ředitelství NASA a dodává: „Předpovídáme, že GOLD nám přinese nový, velmi podobný pohled na dynamiku vysokých vrstev atmosféry a kosmického prostředí v okolí naší planety.“ NASA přirovnává rozměry 40 kilogramů těžkého přístroje k malé ledničce. V podstatě se jedná o snímkovací spektrograf, který rozkládá světlo na jeho základní vlnové délky a měří jejich intenzitu. Konkrétně se zaměřuje na oblast ultrafialového záření – vytváří kompletní snímky celého zemského disku (západní polokoule) v oblasti UV paprsků, k čemuž mu pomůže umístění na geostacionární dráze ve výšce skoro 36 000 kilometrů.

Předpokládaný datový výstup z přístroje GOLD.

Předpokládaný datový výstup z přístroje GOLD. Zdroj: http://spaceflight101.com

„Je to podobné jako když infračervená kamera dokáže zobrazit různé teploty jako odlišné barvy. Snímky z GOLD v ultrafialové části spektra nám poskytnou mapu Země, ve které odhalíme jak se mění teplota a složení atmosféry,“ popisuje Richard Eastes. Ze získaných snímků budou moci vědci vyčíst nejen teplotu, ale i relativní množství různých částic jako je atomární kyslík, nebo molekulární dusík. To bude důležité pro pochopení toho, jak neutrální plyny ovlivňují podmínky v ionosféře. Díky přístroji GOLD budou mít vědci k dispozici často aktualizované mapy změn teplot a složení horních vrstev atmosféry nad americkým kontinentem.

GOLD nasnímá nový záběr jednou za půl hodiny.

GOLD nasnímá nový záběr jednou za půl hodiny. Zdroj: https://www.nasa.gov

Mise GOLD je zajímavá i díky tomu, že už za pár týdnů by mělo dojít k vypuštění sondy ICON (Ionospheric Connection Explorer), která má studovat ionosféru a neutrální horní vrstvy atmosféry. Zatímco GOLD bude viset stále nad jedním místem ve výšce 36 000 kilometrů, ICON bude kolem Země kroužit ve výšce 560 kilometrů, odkud bude sbírat snímky této oblasti hezky zblízka. Obě mise budou pochopitelně spolupracovat a díky tomu by měly přinést dosud nejpodrobnější výsledky studování ionosféry v historii a prohloubit tak naše chápání toho, jak naše planeta reaguje na vesmírné prostředí.

Kosmický přehled týdne:

Událostí tohoto týdne byl bezpochyby konečně uskutečněný statický zážeh Falconu Heavy. Po tomto, dle slov Elona Muska úspěšném zážehu na našem webu vyšel podrobný článek. Start samotný by teoreticky mohl přijít už 6. února. Podívejme se však nyní na pár hezkých snímků z tohoto významného okamžiku.

Historicky první zážeh 27 motorů Merlin.

Historicky první zážeh 27 motorů Merlin. Zdroj: https://fsmedia.imgix.net

24. ledna 2018 se probudila nejsilnější raketa současnosti.

24. ledna 2018 se probudila nejsilnější raketa současnosti. Zdroj: https://cdn.teslarati.com

27 motorů dokáže udělat pořádný oblak spalin.

27 motorů dokáže udělat pořádný oblak spalin. Zdroj: https://o.aolcdn.com

Smutnou zprávou tohoto týdne bylo oznámení, že soutěž Google Lunar X Prize skončí nakonec bez vítěze. Pět finalistů, kteří soutěžili o výhru ve výši 20 milionů dolarů, nakonec nebylo schopno připravit svoji misi do několikrát posunutého termínu, který nakonec definitivně končí 31. března 2018. Původně byla soutěž vyhlášena v roce 2007 a konečným termínem měl být rok 2014, kdy měl někdo přistát na Měsíci, vysadit vozítko a to mělo nafotit místo přistání. To se nakonec žádnému týmu včas nepodaří. V soutěži na závěr zůstalo pět finalistů s potvrzenými smlouvami na vypuštění svých strojů. Byly to Moon Express z Floridy, kteří plánovali využít raketu Electron společnosti Rocket Lab, týmy Indus a Hakuto z Indie a Japonska, kteří se snažili o společný let s indickou raketou PSLV, izraelský tým SpaceIL, kteří měli letět na raketě Falcon 9 společnosti SpaceX a Synergy Moon, mezinárodní tým, který chtěl využít doposud nedokončenou raketu společnosti Interorbital Systems. Některé společnosti ještě počítají s tím, že svůj projekt dovedou ke startu. Uvidíme tedy, zda se nakonec nějaký pohrobek soutěže prosadí.

Kromě Falconu Heavy provedl statický zážeh i klasický Falcon 9. Na floridské rampě číslo 40 se v pátek 26. ledna kolem šesté hodiny večer našeho času na několik sekund zapálilo devět motorů Merlin na prvním stupni, který již jednou do vesmíru letěl. Start na misi s telekomunikační družicí SES-16/GovSat-1 je zatím plánován na úterý 30. ledna kolem půl jedenácté našeho času, ale předpověď počasí zatím není příznivá.

Během tohoto týdne proběhl ještě jeden statický a ne méně zajímavý zážeh. Motor Vulcain 2.1, který má pohánět novou evropskou raketu Ariane 6 provedl svůj historicky vůbec první statický zážeh! Podívejte se na video.

26. ledna to bylo přesně 14 let, co na Marsu přistál rover Opportunity, který od této chvíle ujel už neuvěřitelných 45 kilometrů. Gratulujeme tomuto marsovskému nezničitelnému vozítku.

Přehled z Kosmonautixu:

Máme za sebou hektický týden plný mnoha událostí z kosmonautiky. Server Kosmonautix.cz se vám celý týden opět pokoušel poskytnout všeobecné informování z krásného oboru kosmonautiky. Pojďme se podívat, jaké články zde vyšly. Začali jsme nedělní vzpomínkou na Christu McAuliffe. Následně jsme se při pondělku vypravili k Venuši, kde stále dobře a nad plán pracuje japonská sonda Akatsuki, jakožto jediný lidský zástupce ve vnitřní sluneční soustavě. Tentokrát jsme se podívali na lodní dopravu, s nezvyklým oborem nás samozřejmě spojila kosmonautika a projekt ESA, který výrazně zpřesňuje sledování lodí z vesmíru. Ani tento týden jste nepřišli o další díl opusového seriálu o dějinách a příbězích legendárního programu Gemini. Na Mezinárodní kosmické stanici tento týden došlo k vycházce do volného prostoru. Nabídli jsme vám možnost tento výstup sledovat. K prvnímu letošnímu startu nejsilnější rakety Evropy – Ariane 5 došlo tento týden. Nabídli jsme vám podrobný pohled na to, jaký náklad měla vynést. Zabrousili jsme také do možná nejsledovanějšího kosmického vědeckého programu současnosti. Pomalu a jistě se připravuje mise, která by jako první detekovala gravitační vlny. Hlavní událostí týdne však samozřejmě byl konečně uskutečněný statický zážeh Falconu Heavy! Mohli jste jej sledovat v našem živě psaném přenosu. Video z tohoto zážehu okamžitě následovalo a je to tedy hukot! Očekávaný start rakety Ariane 5 i přes svůj prvotní hladký průběh nakonec nadělal vrásky kde komu. Během letu se totiž ztratila telemetrie! Naštěstí se však nakonec ukázalo, že krom ztráty telemetrie dopadl nakonec start dobře a družice byly vyneseny. Velké překvapení nakonec také přinesl poslední start rakety Electron, který nejenže dopadl dobře, ale představil i nečekaný třetí stupeň a nový zajímavý náklad. A Evropská kosmická agentura ještě jednou. Zalíbil se jí totiž obor cubesatů a představila ty, které čeká lunární mise. V sobotu odpoledne jsme se ještě podívali na přípravu motorů, které příští rok otestují záchranný systém lodi Orion.

Snímek týdne:

Společnost Rocket Lab úspěšně postupuje ke komerčnímu nasazení její technologicky velmi zajímavé malé rakety Electron. Po úspěšném startu, který obsahoval i komerční náklad, se však ukázalo, že firma měla ještě něco za lubem. Po detekci několika neplánovaných objektů se objevila oficiální informace o nikým nečekaném třetím urychlovacím stupni rakety a také o jednom vizuálně moc pěkném objektu. The Humanity Star (Hvězda Lidstva) je pasivní objekt s vysokou odrazivostí, který by měl být nově pozorovatelný i lidským okem. Copak dalšího nám Rocket Lab během dalších startů ještě přinese?

Humanity Star a ředitel firmy Rocket Lab - Peter Beck

Humanity Star a ředitel firmy Rocket Lab – Peter Beck Zdroj: http://www.thehumanitystar.com

Video týdne:

Statický zážeh Falconu Heavy se samozřejmě musel dostat i do videa týdne. Není třeba více slov, dejte si volume na maximum a užijte si rachot vytvářený 27 motory Merlin 1D.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://www.nasa.gov/
http://spaceflight101.com/

Zdroje obrázků:
http://www.spacex.com/sites/spacex/files/fh_static_alt4.png
http://spaceflight101.com/…/uploads/sites/205/2018/01/ses14_gold_testing02b.jpg
http://spaceflight101.com/…/wp-content/uploads/sites/205/2018/01/gold.jpg
http://spaceflight101.com/…/wp-content/uploads/sites/205/2018/01/GOLD_4.jpg
http://spaceflight101.com…/uploads/sites/205/2018/01/GOLD_instrument_labeled.jpg
http://spaceflight101.com/…/sites/205/2018/01/Dayside-Scan-and-Occultation.png
http://spaceflight101.com/…/uploads/sites/205/2018/01/LBH-emission-simulation.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/gold_instrument_view.gif
https://fsmedia.imgix.net/…/the-falcon-heavy-undergoing-a-static-fire-test.png
https://cdn.teslarati.com/…/2018/01/Falcon-Heavy-static-fire-2-Tom-Cross.jpg
https://o.aolcdn.com/…&signature=34edfaaddec90ab55d0954fedc1c4f591864be9c
http://www.thehumanitystar.com/…Star.jpg?w=100&h=50&q=60&fit=crop

Kosmotýdeník 280 (22.1. - 28.1.), 5.0 out of 5 based on 19 ratings
Pin It
(Visited 2 803 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (19 votes cast)
(Visited 2 803 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


24 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 280 (22.1. – 28.1.)”

  1. Dušan Král napsal:

    Humanity star už se dočkalo kritiky od astronomů, kdy údajně vrhá odlesky i do zorného pole Hubbla (o ostatních teleskopech nemluvě). Nápad jako takový se mi líbí, ale nedomyšlené důsledky varují před tím, aby si každý kdo má raketu dělal co chce…

    • Martin Gembec napsal:

      Na uvedené dráze mě docela překvapuje, že by představovala vůbec nějaký problém, ať už pro teleskopy na oběžné dráze, tak pro pozemské (a amatérům to může být úplně jedno). Navíc její jas je docela malý. Každopádně souhlasím, že když už blbnout, tak ne na tak vysoké orbitě, aby tam byla mnoho měsíců.

      • MilAN napsal:

        Tak to netuším, kde bereš tu jistotu a malé jasnosti- doufám že ne na Heavens Above. Plocha 1 trojúhelníkového segmentu představuje cca 0,04m2, což je oproti Iridiu s plochou 1,6m2 zhruba 1/40. A o představuje menší jasnost záblesku o cca 4mag. No a vzhledem k tomu, že Iridium při tom létá výše , a maximální jasnost záblesku dosahuje -8 mag, tak by to zase nemuselo být tak nepozorovatelné 🙂

        • MaG napsal:

          Díky za výpočet. Kdybych neznal tvou zálibu si vše promyslet a spočítat, řekl bych, že už se těšíš, až ji uvidíme a z nedočkavosti sis to spočítal. H-a jsem neřešil, to bývá skeptické, ale napadl mě Sputnik a nedošlo mi, že tady jde o mnohostěn, kde odrazy budou mnohem jasnější, když se na mě trefí. Každopádně to bude jen ozdoba co nám vadit nebude.

        • MilAN napsal:

          Jasně, že nám to vadit nebude. Naopak si myslím, že z toho bude pro mnohé ( i pro mě) dobrá zábava, jak se to komu podaří nejdříve vidět, vyfotit a.t.d.

    • gg napsal:

      “kdy údajně vrhá odlesky i do zorného pole Hubbla”

      Což je dost podezřelé tvrzení, vzhledem k tomu, že HST je ve výšce 540 km a HS je minimálně o několik desítek km níže. To by se HST musel dívat pod lokální obzor. A ještě se ani nemůžou potkávat zas až tak často.

    • Dušan Král napsal:

      Tady je odkaz na článek, kde jsem to četl, nic dalšího jsem nehledal takže se třeba ukáže, že to není pravda…
      https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/vesmir/vesmir-disko-koule-satelit-hvezda-lidstva_1801261515_mos

      • gg napsal:

        “Podle astronoma Alexe Parkera Hvězda lidstva narušuje i zorní pole Hubblova teleskopu”

        Tak to je určitě pitomost autora článku, protože Parker žádné takové tvrzení neudělal. Pouze ukázal (nepříliš související) snímek geostacionární družice na snímku z Hubbla. Jakákoli (nesmyslná) asociace s Humanity Star musela pocházet z hlavy někoho jiného.

      • MilAN napsal:

        Vzhledem k tomu, že obě tělesa létají zhruba ve stejné výšce, tak by buď Hubble musel mířit směrem k Zemi nebo na obzor – což je obojí absolutní nesmysl. Důvody snad není potřeba uvádět.
        Samozřejmě, že družice na geostacionární dráze se může dostat do zorného pole Hubbla, a to i v případě, že by mířila do zenitu. Tam jde ale o  těleso s jasností kolem 10 mag a navíc poměrně rychle se pohybující přes zorné pole.

      • MilAN napsal:

        Alex Parker ale píše úplně něco jiného:
        Ukazuje obrázek, jak by to vypadalo, kdyby zorným polem Hubbleova dalekohledu proletěl satelit. Nic o tom, že by tam zrovna tahle diskokoule měla (mohla vůbec) proletět, ani nic o geostacionárním satelitu
        https://twitter.com/Alex_Parker/status/956629225695514625

  2. yamato napsal:

    samotny autor druzice sa vyjadril tak, ze ju ma byt vidiet volnym okom, a to velmi dobre. Takze amaterskym astronomom bude jednoznacne vadit, na fotkach zanechavaju stopy aj ovela slabsie druzice (ktore ale na rozdiel od HS maju nejaky ucel)

    • gg napsal:

      Jenom se jedná o jedno jediné těleso na známé dráze. Navíc na LEO může dělat problémy jen na omezeném území, jen po část roku, a pouze do zániku, na rozdíl od družic na MEO a GEO, které jsou vidět odevšad, skoro pořád, a natrvalo.

    • ventYl napsal:

      napriklad nad uzemim strednej europy je tak husta letecka premavka s lietajucimi diskogulami, ze jedna blikajuca bodka navyse nikoho nerozrusi.

      napr. software na spracovanie obrazu pre amaterskych astrofotografov s takymito javmi pocita a vie si s nimi poradit.

    • marian napsal:

      “Takze amaterskym astronomom bude jednoznacne vadit”

      Tak neviem za koho hovoríš yamato, mne vadiť určite nebude, skôr naopak 😀

  3. Petr Scheirich napsal:

    Vyjádřím se k Humanity star jako amatérský i jako profesionální astronom: pro amatéry sledující oblohu pouhým okem bude HS zajímavým zpestřením toho, co lze na obloze vidět, podobně jako záblesky družic Iridium. A pokud jde o snímky oblohy, ať už amatérské, či profesionální, tak tam žádný problém nevidím, podobně jako ho nevidím u Iridia nebo ISS. Ano, přelet jakékoliv družice může pokazit snímek, nebo nějaké měření. Pokud jde o hezké snímky oblohy, ty se dnes nepořizují dlouhou expozicí jako u klasických filmů, ale mnoha expozicemi, které se pak skládají na sebe. Přelet družice znehodnotí jednu expozici, kterou není problém z výsledného zpracování buď vynechat, nebo použitím vhodného algoritmu stopa družice ve výsledku zmizí (obvykle se dělá medián více expozic). Pokud jde o vědecká data, tam obvykle stopou “znehodnocený” snímek nevadí vůbec, pokud zrovna stopa nepřechází přes právě zkoumaný objekt nebo v jeho těsné blízkosti, což je jednak velice nepravděpodobné, ale když už, tak z celé řady pozorování zkrátka daný bod vyřadíme, což se stejně musí mnohdy dělat z nejrůznějších jiných důvodů.
    (Opravdu dlouhé expozice v kuse dělají dnes pro extrémně slabé objekty jen družicové observatoře, ale těch se HS stejně netýká, jak už bylo řečeno výše.)

    Nepochybuju o tom, že kdo si chce “kopnout”, tak vždycky nějaký důvod, proč je HS špatná pro astronomy, najde. Ale aby to byla vysloveně pohroma, musely by takových disko-koulí létat desetitisíce.

  4. Jirka Hadač napsal:

    Už jsem to sice napsal pod článek o přeskočení Elektronu, ale i tak to napíšu sem. Mě se ta hvězda moc líbí. Krásný tvar (je mi fuk jak se tomu říká), líbí se mi. A rád si ji najdu na obloze.

  5. Jiný Honza napsal:

    “Materiál vyvržený během slunečních bouří nese elektrický i magnetický náboj a má tedy své pole”

    Chápu, že jenom překládáte, ale ten magnetický náboj je celkem úlet.

    Podstatou je, že vyvržený materiál/plazma si v sobě odnáší od Slunce “zamrzlé” magnetické pole. Dá se to představit tak, že ho slunce zmagnetizovalo, stejně jako magnetem zmagnetizujete hřebík.

    To je tedy taky lež dětem, ale o dost menší, než “magnetický náboj”.

  6. marian napsal:

    “Naštěstí se však nakonec ukázalo, že krom ztráty telemetrie dopadl nakonec start dobře a družice byly vyneseny. ”

    Ale no ták. 🙂 Takúto ignoráciu faktov som tu fakt nečakal. Ved predsa nedošlo len k strate telemetrie, raketa od začiatku išla po nesprávnej trajektorii, čo je dosť značný prúser. To že nakoniec sa družice podarí zachrániť aj napriek nespávnej orbite je síce super, ale plne úspešný štart to ani zďaleka nebol.

    • Dušan Majer napsal:

      To, že píšeme „start dopadl dobře“ neznamená, že jej řadíme do rubriky úspěšné. Ostatně už v psaném přenosu jsme uvedli, že tento start měl blízko k selhání a může být rád za rubriku částečný neúspěch. To, že jsme uvedli, že dopadl dobře znamená, že se podařilo splnit hlavní úkol – dostat družice na oběžnou dráhu. Daná pasáž se nachází ve výpisu článků, kde není možné sáhnout k dlouhým rozborům a vysvětlením, proto se věty musí zkracovat.

      • marian napsal:

        To mi je jasné, len mi tam vadí to “krom stráty telemetrie…” Ako keby išlo len o to. Vieme predsa veľmi dobre, že nešlo len o stratu telemetrie, čo v konečnom dôsledku ani nebolo to najpodstatnejšie… Okrem toho som si všimol, že taka podstatná info ako to, že raketa šla od začiatku po zlej trajektorii nie je spomenuté ani v psanom prenose ani nikde (mimo fóra samozrejme). To len aby si niekto z čitateľov nemyslel, že štart bol vlastne ok a Arianu sa nedotknú žiadne vyšetrovania, odklady ani nič podobné. 🙂

        • Dušan Majer napsal:

          Informace o špatném kurzu se objevila až delší dobu po založení psaného přenosu. Proto jsme ji do něj už nedávali. Ale rádi bychom v blízké době přinesli nějaký rekapitulační článek, který by se celému startu věnoval.

Napište komentář k MilAN