Právě uplynulý týden byl z hlediska kosmonautiky velmi důležitý. Z velké části kvůli budoucím vizím společnosti SpaceX a Lockheed Martin, ale stalo se i mnoho dalších událostí. V hlavním tématu se podíváme na zajímavé testování přístroje pro sondu Juice zavěšeného pod vrtulníkem. Dále se podíváme na plány firmy Lockheed Martin ohledně Marsu a nevynecháme ani další události tohoto týdne. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.
Helikoptéra testovala radar pro Jupiter
Evropská kosmická agentura připravuje misi Juice, která se zaměří na průzkum planety Jupiter a okolních měsíců. Součástí sondy bude i výkonný radar, který bude mít za úkol mimo jiné prozkoumat podpovrchové oceány na zmíněných měsících. Aby se tento radar mohl vyzkoušet v terénu, podstoupil velmi netradiční testy. Jen málokdy je vidět maketa sondy zavěšená pod helikoptérou. Součástí této makety byl zmíněný funkční radar.
Zdroj: http://www.esa.int/
Hlavním cílem radaru nazvaného Radar for Icy Moons Exploration (RIME) je prozkoumat měsíce Ganymedes, Europa a Callisto. Všechny tři měsíce mají pod svým ledovým povrchem oceán tekuté vody různého rozsahu. Zmapování výskytu tekuté vody skryté pod kilometry ledu není jednoduché. Právě tento radar má proniknout masou ledu a z jeho dat sestavit rozložení těchto oceánů. Bude to vůbec poprvé, kdy takový přístroj navštíví světy ve vnější části sluneční soustavy.
U Jupiteru bude funkce radaru probíhat následovně. Vyklopí se 16 metrů dlouhé rameno, které bude následně směrem k měsícům vysílat radarové vlny. Po návratu vln bude vyhodnocen čas a síla odražených paprsků. Analyzované výsledky pak ukáží strukturu ledového pláště až do hloubky 9 kilometrů pod povrchem. Radar takto dokáže rozpoznat útvary nad velikost 50 metrů. Z dat bude dále možné rozpoznat širokou škálu strukturálních a tepelných poruch, které se v nitrech těchto měsíců očekávají.
Zdroj: http://www.esa.int/
Před všemi těmito komplikovanými měřeními je však naprosto nutné otestovat přesnou funkci radaru a jeho schopnosti, aby poté mohla data z něj získána být naprosto přesně analyzována. A proto za účelem měření klíčových charakteristik radarové antény byly prováděny zmíněné zkoušky. Z letiště v Heiligenbergu nedaleko Friedrichshafenu v Německu vzlétnul vrtulník se zjednodušeným modelem sondy Juice a funkčním radarem. Radarová anténa byla zavěšena pod vrtulníkem, který se pohyboval mezi 50 a 320 metrů nad zemí.
Díky použití vrtulníku bylo možné flexibilně měnit parametry. Ať už šlo o změnu výšky, tak i rychlejší manévry nad povrchem. Dále byla anténa natáčena do horizontální i vertikální polohy vůči modelu sondy samotné. Díky tomu bylo možné zkoumat, jak tělo sondy ovlivní měření.
V rámci testu bylo nasbíráno velké množství dat, které nyní projdou podrobným přezkumem. Data poslouží k dalšímu vývoji radaru i sondy samotné. Poslouží také pro vylepšení softwarového modelování v laboratořích.
Lockheed Martin pokukuje po Marsu
Nedlouho předtím než Elon Musk představil svůj inovovaný systém pro kolonizaci Marsu, se na stránkách firmy Lockheed Martin objevily plány projektu Mars base Camp (MBC), které korespondují se současným směřováním NASA a využitím aktuálních technologií. Na rozdíl od systému BFR od SpaceX není systém tak všestranný a využívá zejména aktuálně vyvíjené technologie. Je to logické, protože na rozdíl od plánů SpaceX počítá především s vědeckou návštěvou Marsu a není určen pro podporu trvale osídleného místa na Rudé planetě.
Zdroj: http://www.lockheedmartin.com/
Společným závazkem mezi NASA, Lockheed a dalšími výrobními závody má být rychlost, bezpečnost a cenová dostupnost. Pro výpravu k Marsu v tomto pojetí se počítá s maximálním využitím komponent z takzvané Nové éry americké kosmonautky, tedy zejména rakety SLS a lodě Orion. Samotný let k Marsu bude dlouhodobým završením několika nutně předcházejících kroků.
Jako první by se měla vybudovat v cislunárním prostoru stanice DSG. U té se naberou zkušenosti s pobytem v takřka meziplanetárním prostoru. U stanice pak začne vznikat Deep Space Transporter (DST), tedy soustava modulů určená pro přelet k Marsu. Na samotné orbitě Marsu by pak měl vzniknout základ orbitální stanice, ke které pak dorazí DST. Pro přelet od Země k Marsu bude jako řídicí prvek využita loď Orion, která dle slov Lockheedu vzniká právě pro tento účel. Na orbitě Marsu pak dojde ke spojení a začne dlouhodobý průzkum Marsu z jeho orbitální dráhy.
Stanice nad Marsem bude sbírat vzorky půdy z povrchu a následně je bude analyzovat. Cílem bude najít nejvhodnější místo pro přistání lidské posádky. U stanice budou zakotveny lodě určené pro přistání na povrchu. Půjde o jednostupňové stroje, které na jedno natankování dokáží na Marsu přistát v horizontální poloze, poskytnout čas na průzkum okolí a pak zase vzlétnout zpět na orbitu. Tento marsovský lander by měl být poháněn motory na kapalný kyslík a vodík, přičemž palivo by se mělo získávat z vody. Každý lander by měl poskytnout na povrchu Marsu zázemí pro výsadek astronautů po dobu dvou až tří týdnů.
Celý koncept má vycházet z již vyvíjených, nebo již používaných technologií. Lander pro Mars má například využívat řídicí systémy z lodi Orion a podobně. Časový horizont sestavení všech těchto komponent, až k přistání na Marsu mluví stále o třicátých letech 21. století. Na závěr Lockheed konstatuje, že je již připraven vydat se na Mars.
Kosmický přehled týdne:
Objevila se fotografie, která dokumentuje, že v JPL už pomalu vzniká hardware určený pro očekávaný marsovský rover Mars Rover 2020. Na obrázku vidíme stavbu systému Sky crane, tedy raketového stroje, který v poslední fázi letu umístí vozítko velmi přesně na povrch. Jeho schopnosti mají umožnit například detekci nebezpečných skal a odnesení drahocenného nákladu na jiné místo, kde již bude dostatek volné plochy k přistání.
Zdroj: https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/
Bylo oznámeno, že start dalekohledu Jamese Webba se přesouvá z podzimu roku 2018 na jaro 2019. Důvodem je zařazení dodatečných zkoušek a kontrol, které mají prověřit, že je vlajková loď astronomie příštího desetiletí v opravdu perfektním technickém stavu.
Raketa Proton vynesla telekomunikační družici AsiaSat-9. Raketa i horní stupeň pracovaly bezchybně a připsaly si další úspěšnou misi. Níže můžete vidět několik povedených fotografií ze startu.
Zdroj: https://assets.cdn.spaceflightnow.com/
Zdroj: https://assets.cdn.spaceflightnow.com/
Zdroj: https://assets.cdn.spaceflightnow.com/
Přehled z Kosmonautixu:
Na tomto místě i tentokrát bude následovat tradiční přehled všech článků, které jsme za minulý týden vydali. Pojďme na ně. Ještě v neděli jsme se podívali na několik platforem pro sondy od společnosti Lockheed Martin, které nabízí široké využití pro všemožné aplikace zákazníků. Upřesnění účelu prvních misí rakety SLS a Orion potěšilo ty, co se těší na mezinárodní stanici u Měsíce. Pozvali jsme vás na zářijovou Kosmoschůzku. V seriálu Vesmírná architektura jsme se podívali na řešení prvních modulů Mezinárodní kosmické stanice. Nicméně tématem číslo jedna bylo tento týden představení novinek ohledně systému ITS od SpaceX. V článku jsme shrnuli, co asi tak můžeme očekávat. Vrátili jsme se také ke startu Atlasu 5 s tajnou družicí. Podařilo se o ní zjistit pár zajímavých informací. Při první misi rakety SLS se společně s lodí Orion vydá do vesmíru i několik cubesatů. Jeden bude mít dokonce solární plachtu a měl by zamířit k průzkumu asteroidu. Druhý díl statistického seriálu StatistiX nás zavedl do dění ve společnosti SpaceX mezi lety 2010 až 2013. Americké centrum v Praze uspořádalo setkání s americkou astronautkou Dorothy „Dottie“ Metcalf-Lindenburger. Přinesli jsme z tohoto setkání fotografie. Ke startu se tento týden dostala i raketa Proton. Start jste mohli sledovat živě, nyní si jej můžete pustit ze záznamu. Očekávaný okamžik týdne bylo vystoupení Elona Muska na IAC. Dočkali jsme se představení upřesněné podoby systému ITS, od této chvíle opět BFR. Úspěšný start má za sebou tento týden i raketa Ariane 5, která vynášela dvojici telekomunikačních družic. To, co představil Elon Musk na IAC, jsme vám podrobněji rozebrali v článku. Na závěr se podíváme na speciální tepelnou ochranu sondy Parker Solar Prober, která má operovat velmi blízko Slunce.
Snímek týdne:
Snímek týdne tentokrát opanovala společnost SpaceX s inovovaným konceptem rakety BFR. Nyní již to není jen systém určený pro dopravu kolonistů k Marsu, ale plně znovupoužitelný raketový nosič s všestranným využitím. Alespoň takovým má být v představách. Výroba prvního exempláře by měla nastat již příští rok, takže se nechme překvapit. Nicméně mít k dispozici levný nosič s tak velkým nákladovým prostorem by jistě bylo velmi přínosné.
Zdroj: https://cdn.vox-cdn.com/
Video týdne:
O raketové poště, nebo přepravě lidí mezi jednotlivými místy na Zemi snili již zakladatelé kosmonautiky. Jejich vize se pak během dvacátého století zdály směšné a snílkovské. Elon Musk se rozhodl, že když už staví loď schopnou dovést kolonisty k Marsu, tak proč ji nevyužít i pro přepravu na Zemi. Díky systému BFR by se tak dalo z jednoho místa na Zemi dostat prakticky kamkoli do hodiny. Více už video.
Zdroje informací:
http://www.esa.int/
https://spaceflightnow.com/
http://www.lockheedmartin.com/
Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2017/09/Jupiter_icy_moons_radar_test3
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2017/07/Exploring_Jupiter
http://www.lockheedmartin.com/content/dam/lockheed/data/space/photo/mbc/MBC_Poster.jpg
http://www.lockheedmartin.com/…/data/space/photo/mbc/MBC_MADV_Lander-2.jpg
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/09/29064017/4345675735.jpg
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/09/29054309/6329685000.jpg
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/09/29064249/2225445556.jpg
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/09/29064334/3080751551.jpg
https://cdn.vox-cdn.com/uploads/chorus_asset/file/9352853/DK3e_P9UEAEECnC.jpg
Bylo by fajn na tom skycrane mít aspoň nějakou jednoduchou meteostanici co by třeba jednou za týden odeslala naměřená data na Zem. Věřím, že do 200gramů by se dalo dostat komplet se solárem,kondenzátorem,elektronikou a vysílačem.
MSL se odpojila od lan, pomocí kterých ji Sky Crane postavil na Mars a on sám naposledy zapojil trysky, nabral výšku a asi o 600 metrů dál se nekontrolovaně zřítil na povrch. Scénář za dva roky bude asi podobný. Ale určitě by se nějak zařídit dalo, aby přistál měkce.
No já si pamatuji, že jsem někde viděl informaci o tom, že skycrane MSL se měl pokusit o co nejměkčí přistání v rámci zbylého paliva. Třeba by to mohlo teď vyjít.
To nevím, ale rozhodně bylo prvořadým cílem po přetnutí lan odklidit sky crane co nejrychleji co nejdál od MSL. A myslím, že neobsahoval žádné přístroje kromě komunikace, takže jeho případné měkké přistání by nic nepřineslo. Ale třeba to bude v případě roveru 2020 jinak. Nevím.
Ad BFR pro „pozemské“ cestování. Nakolik mi postačují mé znalosti fyziky, je to o dané zvdálenosti překonané za určený čas – tím je daná potřebná rychlost a zrychlení/ zpomalení.
Teď to rychle nespočítám, ale budou ta „g-éčka“ stravitelná pro masu netrénovaných cestujicích? Když se rozhlídnu po cestujících dnešních aerolinek, mám pocit, že cokoliv nad 2-3g bude pro řadu z nich dost problém.
Pokud bude systém první půlku cesty zrychlovat a druhou brzdit, 20-30 minut přetížení je docela nápor. Pokud se doba přetížení zkrátí, porostou g-éčka…
Samozřejmě to může být motivace ke zdravému životnímu stylu, ale některá rizika (skryté vady např. na srdci nebo v oběhovém systému) neošetří ani pravidelné sportování.
Už jen samotný fakt, že tato loď nemá žádný záchranný systém – bude samo o sobě problém. Spoléhat se jen na spolehlivost plně srovnatelnou s letadly.
Nebyl by to v případě havárie a ztráty na životech náhodou již nedbalostní trestní čin ?
Musk na Twitteru:
Assuming max acceleration of 2 to 3 g’s, but in a comfortable direction. Will feel like a mild to moderate amusement park ride on ascent and then smooth, peaceful & silent in zero gravity for most of the trip until landing.
Předpokládáme maximální zrychlení 2-3 g, ale v pohodlném směru. Při stoupání to bude podobné jako jemná až středně divoká jízda na horské dráze a pak hladký, klidný a tichý let v nulové gravitaci po většinu cesty až do přistání.
Což je sice hezké, ale přijde mi, že celkem záměrně nemluví o přetížení při přistání. Tam mi 2-3 g přijdou málo, ale . Ale pokud by to bylo tak do 5, tak bych do toho šel hned 🙂
No srovnávat to s horskou dráhou na přetížení je trochu neobjektivní a nerealistické.
Moc dobře víme, že přetížení v několika směrech (x,y,z) navíc za sebou jdoucí je pro mozek daleko hůře stravitelné než pouze překonat přetížení při přistání. Kde spíše působí přetížení přímočaře pouze v jedné ose!
Takže pokud by se hovořilo pouze o přetížení do 5G tak v tom problém nevidím, spíše naopak bude mít z toho člověk i dobrý pocit.
Děkuji za perfektní čtení.
Možná jsem to s tou horskou dráhou nepřeložil ideálně, asi by bylo lepší říct atrakce z Matějské, což není jen horská dráha (ale je to to hlavní, co mě napadne, proto jsem to tam napsal).
To ale nebylo myšleno na tebe spíše na Muska, který dané přetížení při prezentaci popisoval.
Já jsem jen chtěl sdělit pointu, že mít přetížení v určitý časový úsek teoreticky v 360 stupních a ve všech směrech je obrovský rozdíl oproti třeba klasické horizontální pozici.
Ti kosmonauti to zase tak extrémně těžké nemají z pohledu přetížení…bojový pilot letounu je na tom daleko hůř.
Toď můj názor.
Pardon vertikální pozici 🙂
Však právě. On to nepopisoval v prezentaci, jen na twitteru, který je limitován 140 znaky. A já se opravil proto, že na pouti jsou různé atrakce, třeba https://www.google.cz/search?q=gravitron&tbm=isch , kde přetížení působí skutečně stabilně jedním směrem. Což už je podobné dost.
O bezpečnost a spolehlivost bych strach neměl. Předpisy, zejména v USA, jsou přísné a neoblomné.
U těch g-éček střílím od boku, laicky mi to přijde, že by měla být větší. Obzvlášť když to chce ještě prokládat volným letem v beztíži.
K radaru RIME bych upřesnil, že se nerozvine až u Jupitera, ale již u Země a tuhle zničující odpovědnost bude mít přístroj sestavený v Česku 🙂
Takže z ankety očakávaných momentov roku 2018 vypadol môj prvý finalista – štart ďalekohľadu Jamese Webba. Snáď jar 2019 bude už posledný odklad.
Ježiši ty lži Lockheedu, to je šílené… prý „rychlost a cenová dostupnost“.
Hmm asi to každý chápe jinak. Škoda.
A Orion že vzniká jako řídicí prvek pro přelet k Marsu?
Tak fajn, jsem rád, že se takto odkopali, a je vidět, že koncepce se blíží nule.
Takže vlastně alespoň nějaké pravdivé zprávy 🙂
Jaké lži? Lockheed staví na vyzkoušené technologii a přestupní stanici na orbitě Marsu, což není špatný nápad, protože ta se dá snadno (i když draho) tankovat pomocí transportérů ze Země. SpaceX sází vše na výrobu paliva na povrchu Marsu, což ještě nikdo nezkoušel ani v malém měřítku natož na naplnění nádrží BFR. Tohle vidím jako největší technickou slabinu Muskova systému. Ostatně proto nejspíš představil další varianty, které kalkulují s provozem BFR v těsné blízkosti Země a na Měsíci a nepotřebují mimozemskou továrnu.
Pokud Vás překvapuje využití Orionu jako řídícího modulu pro lety k Marsu, tak máte neúplné informace. Tohle bylo plánováno už dávno a nejen k Marsu. Před pár lety NASA vypustila video s plány na průzkum Venuše a Orion v nich figuroval právě jako řídící (a návratový) modul.
Zkuste si, prosím, přečíst ještě jednou co jsem psal. O většině toho, o čem píšete, jsem vůbec nepsal. O SpaceX tuplem.
Pobavilo ale jak píšete „(i když draho)“. Přitom Vaši ‚favoriti‘ psali něco o cenové dostupnosti… tak nevím 🙂