24. září 2017
Společnost Lockheed Martin připravila povedené shrnutí svých čtyř družicových platforem, kterými pokrývá široké spektrum kosmických pomocníků. Od lehké série LM-50 až po těžkou LM-2100. V dnešním článku se podíváme na to, čím se od sebe jednotlivé platformy liší a pro jaké účely je která platforma určená. Některé se hodí pro nízkonákladové mise, jiné zase cílí na opravdu bytelný provoz. Rozdíly jsou ve velikosti družic, energetické náročnosti, ale i v tom, co má daná družice za úkol.
Platforma LM 50
Zdroj: http://www.lockheedmartin.com
Nanosatelity mohou snadno ověřit rozvíjející se technologie při nízkých nákladech a malém riziku. Platforma LM-50 bude tvořit bránu k novým možnostem v rámci vědeckého i komerčního vývoje. Vyznačuje se flexibilním hospodařením s energií a vyhovuje širokému spektru úkolů, přičemž systém se dá škálovat podle potřeby.
- Váha: 10 – 100 kg
- Dodávky elektrické energie: 25 – 250 W
- Velikost: kvádr 20×40×X cm
Platforma LM 400
Zdroj: http://www.lockheedmartin.com
Platforma LM-400 může pracovat na nízké i geostacionární dráze. Vychází ze zkušeností firmy Lockheed Martin, která už vyrobila 150 takto malých družic. Tato vylepšená verze je o 20 – 30% levnější a společnost slibuje dodávku exempláře do 24 měsíců od objednání. Výhodou je i slušná dodávka elektrické energie a ve srovnání s jinými podobnými platformami také větší nádrže pro palivo k manévrování.
- Váha: 140 – 800 kg
- Dodávky elektrické energie: 0,75 – 1,5 kW
- Velikost: krychle o objemu 1 metr krychlový
Platforma LM 1000
Zdroj: http://www.lockheedmartin.com
Tato platforma je navržena pro široké spektrum oběžných drah a cílí na družice, které patří mezi středně velké exempláře. Její rozměry z ní činí ideální volbu pro družice určené k dálkovému průzkumu. Její základna má šestiúhelníkový tvar, čímž nabízí více vnitřního prostoru a o dodávky energie se starají výklopné solární panely.
- Váha: 274 – 2200 kg
- Dodávky elektrické energie: 1,5 – 10 kW
- Velikost: Výška šestiúhelníkové základny 1,8 metru
Platforma LM 2100
Zdroj: http://www.lockheedmartin.com/
Série LM 2100 je nejsilnější platfomou, jakou má Lockheed Martin v nabídce. Jde o modernizovanou platformu A2100, kterých se vyrobilo více než 100. Platforma LM 2100 zvládá mise, které potřebují velký výkon, spolehlivost, flexibilitu, dodávky energie, ale i nízké výrobní náklady a kratší dobu výroby.
- Váha: +/- 2300 kg
- Dodávky elektrické energie: 20 kW
- Velikost: Kvádr 3,7×1,8×X m
Infografika, která porovnává všechny představené platformy. Překlad prakticky není potřebný.
Zdroj: http://www.lockheedmartin.com
Zdroje informací:
http://www.lockheedmartin.com/us/ssc/satellite.html
Zdroje obrázků:
https://prnewswire2-a.akamaihd.net…/def_height/446/def_width/935/version/100011/type/1
http://www.lockheedmartin.com/…/image_355483831.img.jpg/1505407063395.jpg
http://www.lockheedmartin.com/…/image_1793531903.img.jpg/1505408725924.jpg
http://www.lockheedmartin.com/…/image_2061662720.img.jpg/1505406503193.jpg
http://www.lockheedmartin.com/…/image_1767812376.img.jpg/1505406506386.jpg
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Co všechno je součástí takové platformy? Pokud to dobře chápu, tak jde o základní kostru s úchyty k vypouštěcímu adaptéru a solární panely se základním elektrickým rozvodem. Motory, nádrže, komunikace, orientační systém, akumulátory a další podpůrné systémy už jsou extra, když o nich nic nepíší? O užitečném zařízení jako teleskopy nebo transpondéry nemluvím, to je extra vždy.
Krásné, jak budu stavět družici, tak jen u nich. Zeptám se, ikdyž odpověd je jasná, ceny tam asi nikde přihozené nebyly, že? Fakt hezké, člověk si aspoň udělá představu co a jak, podotýkám, že předtím ta představa byla silně mlhavá. Ještě by bylo zajímavé juknout se, v čem se liší platformy od Boeingu či Thales Alenia Space atd.
Pochybuju, že by tam byly ceny, protože alespoň tak jak jsem ten článek pochopil jedná se jen o platformy.. Já si to představuju jako Tatrovácký podvozek 🙂 – můžeš na něj umístit sklápěčku, stříkačku, nebo třeba houfnici… Podle mě ta cena bude mít ohromné rozpětí… Jedině že by uvedli nejlevnější a nejdražší z dané série, ale to by jsme asi chtěli moc 🙂
Přesně tak, třeba jen u „hloupé“ telekomunikační družice záleží hrozně moc na počtu transpondérů, na jejich pásmu atd.
Já s tebou souhlasím, ale ani ten podvozek není zadarmo, uveď příklad jaký chceš, a za všechno se bude platit, to zase buďme realisté, toto fakt zákazník zadara nedostane 🙂 . A taky je jasné, že materiál stojí něco a plus práce a něco připočítám. Za zeptání se sem nic nedal že?