Sojuz dovezl novou posádku na ISS, Íránci vystřelili raketu nejistého účelu, na kosmodromu na Floridě se objevil dokončený horní stupeň pro první let SLS a firma Astrobotic představila plán vyslat v roce 2019 první exemplář svého nákladního modulu na povrch Měsíce. Z kosmonautického hlediska pořádně napěchovaný týden. V Kosmotýdeníku se podíváme ještě na události, které by vám rozhodně neměly ujít. Například dva týmy z Evropy testovaly měsíční vozítka. Podobné testování má i NASA, ale ta k tomu využívá pískoviště. V dalších zprávách se podíváme na fotky ze startu Sojuzu a na další detaily. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Roboti ESA se učí jezdit potmě
Evropská kosmická agentura má zajímavý program vývoje robotických vozítek. Krom slavného ExoMars roveru se také připravují vozítka pro průzkum Měsíce. V dnešní hlavní zprávě se proto zaměříme na jedno zajímavé noční testování, při kterém se řešilo, jak budou vozítka schopná ve tmě aktivně fungovat a zda budou schopna se sama navigovat. Za těmito testy se vypravíme do Španělska, konkrétně na oblíbenou letní destinaci – ostrov Tenerife.
Zdroj: http://www.esa.int/
Na Tenerife se sešly dva týmy ESA, které se zabývají robotickými vozítky. Prvním byl tým z laboratoře planetární robotiky ESA, který s sebou přivezl vozítko Heavy Duty Planetary Rover (HDPR) a druhým byl tým inženýrů ze španělské společnosti GMV. Druhý tým používal zkušební vozítko Rover Autonomy Testbed (RAT) určené pro testování pokročilých navigačních systémů. Cílem tohoto setkání bylo prověřit koncept evropské kosmické agentury pro průzkum pólů Měsíce, který se nazývá scénář Lucid.
Martin Azkarate, inženýr ESA zaměřující se na robotiku k tomuto testu řekl: „Zatím vždy jezdily planetární rovery za světla. My však potřebujeme umět jezdit i v noci.“ Mise Lucid totiž počítá s přistáním na měsíčních pólech a průzkumu zdejších kráterů. Na póly dopadá sluneční světlo velmi šikmo a v případě, že budeme chtít zkoumat krátery, které jsou trvale zastíněny a na jejichž dnech se nachází zásoby vodního ledu, musí umět vozítka pracovat ve tmě. Navíc by tyto rovery měly mít velkou míru autonomie, aby dokázaly lépe reagovat na překážky, které operátor na Zemi v té tmě nemusí správně vyhodnotit.
Zdroj: http://www.esa.int/
Zatímco na Měsíci je možné řídit s malým zpožděním vozítka přímo ze Země, na Marsu je to zcela vyloučeno kvůli velké vzdálenosti. Praxe zatím nejčastěji probíhá tak, že rover nafotí své okolí, operátoři vyhodnotí snímky a naplánují roveru trasu, po které se pak vydá. Vozítko Curiosity má sice částečně autonomní rozhodování, ale i tak je využívána tato zdlouhavá metoda. Tým na Tenerife proto testoval i samostatnou navigaci v nočních i denních podmínkách. Autonomní navigace má fungovat tak, že rover nafotí své okolí, vyhodnotí si své snímky a zvolí optimální a bezpečnou trasu k určenému cíli.
Dalším cílem tohoto výzkumu v terénu bylo zjistit, jaké kombinace senzorů a kamer je nejlepší použít pro noční jízdu v kráterech. Postupně se zkoušely kamery s nočními světly, popřípadě kamery s nočním viděním. Testoval se také ‘laser-radar’, známý lidar.
Zdroj: http://www.esa.int/
Během těchto devět dní trvajících testů se zkoušelo za dne i v noci. Denní testy byly důležité pro kalibraci přístrojů a v noci se pak na ostro jezdilo. Byl vyzkoušen i autonomní mód. Při nejdelším testu vozítku ujelo 100 metrů a zastavilo. Správně vyhodnotilo, že není možné dosáhnout stanoveného cíle, protože se v trajektorii nachází příliš příkrý svah.
Ještě se vrátíme k lokalitě. Testovalo se u Národního parku Teide s výhledem na sopku Mount Teide, ve skalnaté oblasti nazývané Las Minas de San José. Najít vhodnou lokalitu pro tyto testy nebylo úplně jednoduché. Na rozdíl od tradičních testů v oblastech sopek s velkými kameny a rozervaným skalnatým podložím budou vozítka na Měsíci jezdit po lehce zvlněné krajině s jemným regolitem na povrchu. Podobné podmínky právě nabízí oblast na Tenerife.
Testy přinesly týmům několik terabajtů dat, které budou nyní vyhodnocovat. Tým GMV se chystá do Las Minas de San José vrátit v září a pokračovat v pozemních testech. Tým z ESA Planetary Robotics Lab bude mít dost práce se svými třemi terabajty dat, které musí vyhodnotit. Posléze je čeká testování pomocí virtuálního roveru obohaceného o nová data z těchto testů.
Kosmický přehled týdne:
V pátek odstartoval Sojuz MS-05 na svůj šest hodin trvající let k Mezinárodní kosmické stanici. Naprosto bezchybný start a let lodi s posádkou tvořenou Rusem Sergejem Rjazanským, Američanem Randolphem Bresnikem a Italem Paolo Nespolim si můžete připomenout v našem Živě a česky komentovaném přenosu. Přikládáme i dvě povedené fotografie ze startu.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Zdroj: http://www.spaceflightinsider.com/
V níže přiloženém videu se můžete podívat do interiéru kapsle společnosti Blue Orgin, která by měla dopravovat kosmické turisty na suborbitální lety. K vidění je i exemplář pokusného raketového stroje New Shepard, jenž má za sebou už pět startů a přistání při svých letech na hranici vesmíru.
Další ze simulací přeletů nad Plutem je ta od Romana Tkačenka. Je složená ze snímků ze sondy New Horizons a následně upravena do tohoto pěkného přeletu. Podívejte se na video zde.
Přehled z Kosmonautixu:
I tento týden jsme vám přinesli minimálně dva články z kosmonautiky za den a zde je vytvořen prostor pro jejich shrnutí. Začneme privatizací. NASA totiž uvažuje, že by kvůli napjatému rozpočtu mohla nabídnout k odkoupení sice stále fungující, ale již přesluhující Spitzerův teleskop. Připravovaný teleskop Jamese Webba má mít průměr primárního zrcadla 6,5 metru. Ale již nyní se vypracovávají studie na dalekohled ještě větší. Když už jsme u dalekohledu Jamese Webba – NASA poněkud překvapivě vydala malinkou informační grafiku o tomto teleskopu, která je však psána v češtině. Zcela výjimečně jsme tento týden v jednom článku vynechali kosmonautiku a podívali se na naše sem tam kritizované nadpisy článků. Zde máte naše vysvětlení. Ke kosmonautice jsme se vrátili a to rovnou detektivní zkratkou. Jaký má účel tajemný špión, který se potuloval nad ISS? Pět set sekund rachotu vycházejícího z motoru RS-25 jsme si mohli užít při živě přenášeném testu tohoto motoru. A přípravy na první let super rakety SLS pokračují i na jiných frontách. Podívejme se třeba na přípravu rampy 39B, která bude hostit starty tohoto velikána. Dále se třeba připravuje loď Orion, respektive její aerodynamické panely, které podstoupily test zvukových vibrací. Pozitivní zpráva přišla i ze soukromého sektoru. Firma Astrobotic plánuje vyslat prototyp náklaďáku určeného pro dopravu materiálu na povrch Měsíce. Tento týden do „kosmických“ aktivit přispěl i Írán se svým testem nové „kosmické“ rakety, jejíž start buďto skončil špatně, anebo nešlo o kosmickou raketu. Letní seriál TOP 5 přišel na paškál i tento týden. Tentokrát jsme se podívali na pět nejočekávanějších mezinárodních vesmírných projektů. Znáte ten vtip, jak letí Ital, Rus a Američan v Sojuzu k ISS? Ne? On to totiž nebyl vtip, ale holá realita pátečního odpoledne. Zcela seriózní úkol čekal teleskop WISE. Posvítil si totiž na dlouhoperiodické komety. A tento týden ještě jedna zpráva o SLS. Na světle světa se objevil kompletně připravený a hotový horní stupeň ICPS pro premiérový let SLS. Podívejte se na jeho fotografie.
Snímek týdne:
Snímkem týdne bude tentokrát fotografie, kterou jste již na Kosmonautixu viděli. Vidíme na ní horní stupeň ICPS určený pro premiérový let super rakety SLS. Tento stupeň byl na Floridě dokončen a otestován a nyní jej čeká uskladnění a vyčkávání na zbytek rakety SLS, na níž pak bude instalován. Výjimečný okamžik, při kterém vidíme skutečně pořádný dokončený kus této velké rakety, si zaslouží pozornost.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/
Video týdne:
Zdroj: https://www.nasa.gov/
U zkoušení měsíčních roverů ještě zůstaneme i u videa týdne. Shodou okolností probíhaly zkoušky na téma specifické osvětlení v oblastech pólů na Měsíci i u NASA. Zde se tým z NASA’s Ames Research Center v Silicon Valley pokoušel nasimulovat specifické světelné podmínky na pólech a vyzkoušet, jak v nich budou fungovat kamery. Na rozdíl od evropského týmu se zaměřoval tento čistě na senzory a kamery a jejich práci v měsíčních podmínkách. Na Měsíci totiž není takřka žádná atmosféra a světlý povrch Měsíce a tvar zrnek regolitu na povrchu vytváří na povrchu takové podmínky, že když světlo dopadne na povrch, vytvoří jasnou oblast, která přechází ostrou hranou do naprosto tmavého stínu. Kamery samozřejmě v těchto ostrých přechodech nejsou schopny vidět ze světla do stínu, ani obráceně. Navíc na měsíční póly dopadá světlo šikmo, takže všechny kopečky a skalky mnohdy naprosto ztrácejí svoji texturu a jsou tak výzvou pro zmíněné kamery a senzory.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Prostředkem pro nalezení těch nejlepších sad senzorů a kamer nastavených tak, aby v takových podmínkách mohly dobře pracovat, je speciální pískoviště s osmi tunami specifického materiálu simulující měsíční regolit. Na dvanácti metrech čtverečních pak tento tým vytváří různé měsíční povrchy. Nejčastěji jsou to krátery, které pak ručně dodělávají, aby na nich vytvořili různé překážky, skály a kopce. Když mají celý povrch připravený, je ještě pokryt načechranou prachovou vrstvu barvy měsíčního regolitu a nasvícen ostrým světlem umístěným těsně nad horizontem umělého měsíčního kraje.
S takto vytvořenými podmínkami pak podnikají nad oblastí zkoumání pomocí různých sad senzorů. Používají jak stereoskopické snímání z nadhledu, tak snímání pomocí kamer z pohledu jakoby stáli přímo na tomto povrchu. Senzory a kamery pak upravují tak, aby dokázaly v těchto nelehkých podmínkách co nejlépe nasnímat co nejvíce detailů povrchu. Více už ve videu.
Zdroje informací:
http://www.esa.int/
https://www.nasa.gov/
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2017/07/HDPR_rover_and_Moon
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2017/07/HDPR_rover
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2017/06/Rover_in_night_test
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2017/07/RAT_rover_by_night
https://www.nasa.gov/…/image/nhq201707280006.jpg?itok=8G8RaCHT
http://www.spaceflightinsider.com/…/Exp.52_launch-NHQ201707280011_L-1600.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/…31740.0;attach=1440000;image
https://www.nasa.gov/…/thumbnails/image/20160913-rp_stereo-quadpic2.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/lunartestbed_6116.jpg
Rover z projektu ExoMars se stále nachází na Zemi a k Marsu se vydá za tři roky, pak teprve bude mít možnost se proslavit. A pokud neučiní nějaký zásadní objev bude “ jen“ dalším z mnoha roverů kteří již na Marsu pracovali a spolu s ním budou pracovat. Na rok 2020 chystá po čtyřech úspěšných další rover na Mars Amerika a svůj první, stejně jako Evropa i Čína, tak jakápak sláva.
Už zase začínáte najíždět na tuhle trapnou notu? Bohužel musím opět zopakovat, že jakákoliv debata s vámi je házením hrachu na zeď. Vůbec nechápu, proč sem píšete, když o diskusi nestojíte a nic si z ní neberete. Tohle účelové shazování evropských snah o výzkum vesmíru je za vaší strany neskutečně trapné.
Je fascinující, že jste se změřil na jedno jediné slovíčko v celém článku. Bylo myšleno slavný ve smyslu, že se jim zabývá hodně schopných lidí z celé Evropy a první část programu již proběhla. Je to významný projekt, jehož uskutečnění je zejména pro evropské kosmické aktivity velmi důležité.
Já docela vnímám, že kosmonautika není samozřejmost a zejména v Evropě je její pozice velmi svázána v podpoře každého jednoho člověka, který tu podporu projeví. Není na místě a je velmi nebezpečné takto překrouceně shazovat evropské snahy. Postup v kosmickém výzkumu je extrémně důležitou snahou pro budoucnost. Nicméně není to zdaleka samozřejmost a shazování těchto snah nemůže ničemu prospět. Lidé pracující na těchto projektech to jistě také ví a rozhodně nedělají nic, o čem by byli přesvědčeni, že je to zbytečné… A pokud oni věří, že to mám význam a i já jsme o tom pevně přesvědčen, není na místě to shazovat jako zbytečnost.
V roce 1957 byla obdobně slavná budoucí umělá družice Země Vanguard, také na ní pracovali vynikající Američané. Jak dopadla je známo z historie. Tehdy celou věc komentoval dr. von Braun “ I slepice kdáká až když snese vejce „. Jen jsem chtěl upozornit, že označit rover před letem jako “ slavný“, je ošidné, zejména, když první fáze nedopadla zcela dle plánu a Rusové, na nichž úspěch roveru stojí a padá, mají u Marsu jaksi smůlu.
Kamerové záběry špatně osvětleného povrchu budou v některých místech hádankou. Mohou být použity na zdvojení záběrů noktovizory, což naše firma v Přerově nabízí pro různé účely. Doporučuji zaslat do NASA nabídku.
Nu tož, já bych skromě doporučil NASA i ESA zakoupit Teslu Model 3, vymontovat z ní lidar, všech 6 (nebo 8?) kamer, ultrazvuková čidla a NVIDIA kartu a začít programovat. Ano v CUDA. I když si myslím, že NVIDIA už má nebo pracuje na takové základní knihovně pro autonomní řízení.
Záleží na tom, co myslíte pojmem „naše firma“.
Pokud ve zmíněné firmě pracujete, můžete sám zalobovat, aby takovou nabídku směrem k NASA učinila. Pokud ne, nemá asi smysl něco takového doporučovat čtenářům nebo i autorům Kosmonautixu. To by se asi muselo nabídnout jinou cestou.
Re: Blue Origin video
Aha, tak toto je Ariane Cornell, hlas vysílání Blue Origin a také manažerka jejich budoucích astronautů. A asi protože jí rodiče pojmenovali po té slavné evropské raketě tak v 17 začala pracovat v NASA Ames a pilotovat letadla? (Nebo možná protože je to poloviční francouzka z San Francisca?)
A FAA opravdu nebude vadit 6 pasažérů pololežících hned vedle záchraného a přistavajcího motoru? To je ten pult před Arianou.
A 5 a půl G při přistavání? Hmm, uvidíme kdo to přežije, asi budou předem trénovat. Ale okna jsou opravdu krásná.
5,5 G téměř ve směru prsa-záda není nijak dramatické přetížení. To by zvládli i ve směru hlava-nohy. Někteří by si možná chvilku „pospali“. 🙂
Na nějaké lepší horské dráze máte i 3 G. Krátkodobé 5,5 k nepřežití určitě nebude. Bude to nejspíš něco jako pád do duchny při skoku do výšky.
Výborný je ten dotaz ke konci videa, jesli má BO Frequent Flyer program :-). Evidentně ji to zaskočilo 🙂
O evropské misi nebo konceptu Lucid na měsíční póly čtu tedy poprvé. Existuje nějaký časový horizont na realizaci? Navigace potmě je zajímavá a potřebná novinka.
Mě spíš zarazilo u té tmy čím bude napájen ten rover. RTG zdrojů není moc nazbyt.
Řekl bych, že se nabijou na světle normálně přes soláry a pak se ponoří do tmy. Ale musí stihnout zase vyjet 🙂
To je trošku riziko si myslím, možná zatím jen testují jízdu v noci a pak budou řešit zdroj energie.
Jaderný zdroj by byl samozřejmě ideální, ale otázka je, zda ESA překoná svůj odpor k těmto zdrojům. Tedy pokud nějaká taková doktrína vůbec existuje a nejedná se jen o nějakou zkreslenou informaci.
ESA o radioizotopovém zdroji do budoucna pro své mise uvažuje. Jen nesází na plutonium, ale dává přednost americiu. Nevím však v jaké fázi rozpracovanosti daný projekt je.
Pokud jde o testování roverů na Tenerife, bylo by skvělé to omrknout.
Zřejmě je to už stejně minulost, ale teoreticky: myslíte že je možné o podobné akci vědět předem a dostat se na dohledovou vzdálenost?
Hrozně rád bych něco takového viděl v reálu a Tenerife není až tak daleko…
Bohužiaľ mám pocit že ESA na rádioizotopové zdroje rezignuje. Radšej má baterky na pár desiatok minút prevádzky, alebo ešte menej. S tým toho na póle asi toho moc nenameráme a nenafotíme.
EU nemá žiadne plutónium 238, to majú len Američania (možno aj Rusi a Číňania, ale tí nám ho asi nepredajú) ale už im pomaly dochádza. Nedávno ho začali znovu vyrábať lebo sa bez neho nezaobídu na lety do vzdialenejšieho vesmíru, ale moc ho zatiaľ nemajú.
EU možno uvažuje o americiu 241, má niekto informácie či ho vôbec máme a ak áno, koľko ? .
pb
Máme. Americium 241 se vyrábí celkem běžně do detektorů kouře. Vyskytuje se v celkem hojném množství ve vyhořelém palivu komerčních jaderných elektráren. Jde spíš o to postavit v závodě na zpracování vyhořelého paliva linku s dostatečnou kapacitou separace americia, protože na RTG zdroj by ho bylo potřeba opravdu hodně. Nejspíš by se to provádělo ve Francii.
V detektoroch dymu je rádovo mikrogramy Am-241. Takže veľa ho zrejme nemáme. Okrem menšej účinnosti je pri Am-241 nutné odtieniť omnoho vyššiu radiáciu a náročnejšie odtienenie čo znamená vyššiu váhu, čo nie je práve moc žiadúce.