Studie obřího superteleskopu – dočkáme se?

Do vesmíru ještě ani neodstartoval Dalekohled Jamese Webba a vědecká obec už začíná nesměle pokukovat po jeho nástupci. Celý projekt je zatím pouze ve fázi hledání koncepce. Odborníci zatím vypracovali čtyři scénáře  pro obří teleskop, který by mohl startovat někdy ve třicátých letech. K jeho stavbě chtějí využít nových poznatků na poli optiky a detektorů, ale i toho, že bude k dispozici mimořádně silná raketa SLS. Výsledný teleskop by prý mohl provést revoluci v tom, jak astronomové sledují potenciálně obyvatelné planety, černé díry a nejstarší galaxie. V článku sice není mnoho obrázků, protože projekty jsou na samotném začátku, ale i přesto je dobře vidět, že se máme na co těšit.

I když jsou návrhy čtyři, je více než jasné, že NASA bude moci realizovat jediný návrh této vlajkové lodi astronomie. Agentura si před rozhodováním určitě vyžádá i nezávislý posudek od Národní vědecké rady, která zasedne v roce 2020. Ta by měla pomocí určit, který typ teleskopu si zaslouží největší prioritu. Už vloni NASA spustila studie návrhů z hlediska vědeckého přínosu, ceny a technické proveditelnosti u čtyř návrhů, se kterými se nyní seznámíme blíže.

Vizualizace teleskopu ATLAST

Vizualizace teleskopu ATLAST
Zdroj: https://assets.cdn.spaceflightnow.com

LUVOIR (Large Ultraviolet / Optical / Infrared Surveyor)
Víceúčelový nástupce Hubbleova teleskopu a Dalekohledu Jamese Webba. Jeho primární zrcadlo má mít průměr 8 – 16 metrů (HST má 2,4 metru a JWST 6,5 metru) a s jeho pomocí má teleskop sledovat exoplanety, temnou hmotu, vznik hvězd, nejstarší galaxie ve vesmíru, ale i objekty ve sluneční soustavě.

Pokud si mezi návrhy některý zaslouží označení „nástupce Hubbleova teleskopu“, pak je to právě LUVOIR. Má totiž pokrývat téměř stejný rozsah vlnových délek, jako nejznámější kosmický teleskop světa. Koncept LUVOIR je svými možnostmi velmi podobný dvěma dřívějším návrhům. První z nich se objevil v roce 2015. Tehdy měl teleskop pracovní název HDST (High Definition Space Telescope) a druhý se ukrývá pod zkratkou ATLAST.

Vizualizace složení zrcadla o průměru 10 metrů pod aerodynamickým krytem rakety Delta IV Heavy.

Vizualizace složení zrcadla o průměru 10 metrů pod aerodynamickým krytem rakety Delta IV Heavy.
Zdroj: https://assets.cdn.spaceflightnow.com

„LUVOIR by byl schopen studovat, jak galaxie sestavují své hvězdy s mnohem lepšími detaily,“ popisuje Debra Fischer, profesorka z Yale University, která je členkou užšího vedení projektu. Přístroje na teleskopu jako je LUVOIR by dokázaly najít stopy vodní páry, kyslíku, metanu a dalších plynů v atmosféře planet, které mohou být obyvatelné.

Jak velké zrcadlo by LUVOIR měl, záleží na tom, jak velké nosiče budou k dispozici ve třicátých letech. Primární zrcadlo má být složené ze segmentů podobně jako v případě JWST. Zrcadlo by tak startovalo v kompaktním stavu a složilo by se až ve vesmíru. Komerční rakety jako je Delta IV Heavy, nebo Falcon Heavy mají aerodynamický kryt o průměru 5 metrů, ale ve dvacátých letech má začít létat větší, silnější, ale také dražší raketa Space Launch System s aerodynamickým krytem o průměru až 8,4 metru.

Návrhy teleskopu LUVOIR jsou tak omezeny možnostmi raket Delta, Falcon a SLS. Odborníci zároveň moc dobře vědí, že Delta už bude v době plánovaného startu velmi pravděpodobně v důchodu, jelikož ji nahradí raketa Vulcan. Nový teleskop by ale mohl startovat i na raketě New Glenn, kterou vyvíjí firma Blue Origin založená Jeffem Bezosem. Tento nosič má poprvé startovat v roce 2020 a jeho kryt by mohl mít průměr až sedm metrů.

Dosavadní výpočty ukazují, že teleskop s rozložitelným zrcadlem o průměru 9 – 10 metrů by se vešel do krytů raket Delta IV Heavy a Falcon Heavy. V případě Space Launch System by bylo možné za cenu komplikovanějšího „origami“ stylu dosáhnout průměru až 16 metrů. Žádná z možností sice při rozkládání nepočítá s astronauty, ale Debra Fischer připustila, že teleskop by mohl být servisován s pomocí robotických nebo pilotovaných výprav.

Vizualizace složeného primárního zrcadla teleskopu HDST pod krytem rakety SLS.

Vizualizace složeného primárního zrcadla teleskopu HDST pod krytem rakety SLS.
Zdroj: https://static1.squarespace.com

Podle profesorky je limitování možnostmi nosičů největší technologickou hrozbou tohoto návrhu, který má provádět své měření v libračním centru L2 soustavy Slunce-Země vzdáleném 1,5 milionu kilometrů od naší planety. Další otazníky se vznáší kolem připravenosti potahu zrcadel pro pozorování v ultrafialové části spektra, technologií infračervených detektorů a ultrastabilních opto-mechanických systémů.

Samotný návrh LUVOIR sází spíše na všeobecné pojetí teleskopu, které je ideální pro pozorování velkých objektů jako jsou třeba galaxie, temná hmota, nebo statistické průzkumy exoplanet. Následující návrh je ale konkrétnější – cílí na výzkum exoplanet u několika blízkých hvězd, které by mohly teoreticky hostit obyvatelné planety.

Habitable Exoplanet Imaging Mission (HabEx)
„My se chceme zaměřit více na samotný průzkum exoplanet než LUVOIR, který je má prozkoumat spíše z hlediska statistiky,“ vysvětluje profesor astronomie Scott Gaudi z Ohio State University, který je členem užšího výboru pro definování projektu HabEx a dodává: „Chceme studovat blízké planetární systémy a zjistit, jaké jsou.“

HabEx by mohl prozkoumat i více než deset planet potenciálně podobných Zemi, které se nachází v relativně malé vzdálenosti od Slunce. „Naším cílem je objevit a charakterizovat několik potenciálně obyvatelných planet a pak na nich pátrat po stopách obyvatelnosti a případně po stopách života,“ vysvětlil Scott Gaudi. Tento teleskop by měl například rozeznat rozdíly mezi analogy Venuše, Země a Marsu – všechny tři planety jsou v obyvatelné zóně – teoreticky na jejich povrchu může být kapalná voda – ale pouze naše planeta má ty správné podmínky pro život.

Profesor Gaudi prý pro posuzovací panel připraví nejméně dva koncepty projektu HabEx – jeden bude obnášet monolitické zrcadlo o průměru 4 metry (dvakrát větší sběrná plocha než u Hubblea), druhý pak se segmentovaným zrcadlem o průměru 6,5 metru (velmi podobný JWST). V obou případech bude teleskop muset vyřešit problém se slabým světlem exoplanet, které může být klidně i miliardkrát slabší než světlo vycházející z hvězdy, kolem které planeta obíhá.

Vizualizace vztahu starshade a teleskopu - obě tělesa by byla pochopitelně mnohem dále.

Vizualizace vztahu starshade a teleskopu – obě tělesa by byla pochopitelně mnohem dále.
Zdroj: https://assets.cdn.spaceflightnow.com

Jednou z možností by bylo vypuštění zařízení starshade, které by se rozložilo podobně jako květ až na průměr desítek metrů. Starshade by letěl ve formaci s teleskopem, přičemž orientace a vzdálenost by byly udržovány pomocí laserových paprsků. Vzdálenost mezi teleskopem a tímto zařízením by mohla být v řádu desítek tisíc kilometrů. Cílem je zakrýt světlo z hvězdy a dát možnost světlu od planety, proniknout do teleskopu.

Druhou možností je integrovat malý koronograf přímo do struktury teleskopu – i to by pomohlo odstínit světlo hvězdy a umožnit přístrojům rozložit přicházející světlo na jednotlivé složky spektra. Jeho studiem pak mohou vědci zjistit, jaké látky se nachází v atmosféře těchto planet. Je potřeba říct, že do vesmíru ještě žádný teleskop se starshade neletěl a koronografy na současných teleskopech jako je Hubble nebo JWST nejsou schopné vidět planety blízko jejich hvězd, tedy v oblastech, kde mohou být teploty vhodné pro život.

Teleskop WFIRST má být první misí, která ponese koronograf, který dokáže spolupracovat s deformovatelnými zrcadly a kamerami s ultranízkým šumem, což může přinést pohledy na teoreticky obyvatelné světy. Ovšem HabEx by byl ještě citlivější, jelikož má mít větší zrcadlo.

Origins Space Telescope
Tento teleskop má mít za úkol prozkoumat vznik hvězd v naší Galaxii, vystopovat obecnou evoluci galaxií v historii vesmíru a nahlédnout skrz husté prachové překážky, které jiným teleskopům skrývají, co se za nimi ukrývá. Origins Space Telescope má vyrůst na objevech připravovaných infračervených teleskopů JWST a WFIRST, přičemž sám má cílit spíše na méně energické záření, konkrétně na vzdálenější infračervenou oblast. Právě díky tomu bude schopen nahlédnout do nejchladnějších částí vesmíru.

„I po JWST tu budou nezodpovězené otázky,“ říká Asantha Cooray, profesor z University of California, který pracuje na návrhu Origins Space Telescope a dodává: „Nebudeme vědět, jak hvězdy vznikly. Chceme to vědět a taky chceme pochopit, jaké mechanismy vytváří různé hvězdy.“

Teleskop pro vzdálenou infraoblast by mohl mít průměr až devět metrů, přičemž limitující jsou výše zmíněné aerodynamické kryty raket Delta a Falcon. Dalekohled by mohl být schopen nasnímat kapsy tenkých plynů a prachu v mezihvězdném prostředí. Shluky chladné hmoty totiž září ve vzdáleném infraspektru. „Stále nemáme sondu určenou pro přímé studium mezihvězdné hmoty, což může zajistit právě Origins Space Telescope,“ říká Cooray.

Porovnání hlavních zrcadel několika teleskopů (vše ve stejném měřítku). Grafika zároveň porovnává teploty detektorů jednotlivých observatoří.

Porovnání hlavních zrcadel několika teleskopů (vše ve stejném měřítku). Grafika zároveň porovnává teploty detektorů jednotlivých observatoří.
Zdroj: https://assets.cdn.spaceflightnow.com

I tento teleskop by zvládl pozorování exoplanet jako výše zmíněné projekty LUVOIR a HabEx, přičemž teoreticky by mohl objevit i stopy projevů života. „Náš vědecký záběr je široký a zabírá mnoho oblastí. Naším cílem je poskytnout 5 000× – 10 000× vyšší citlivost ve srovnání s nejlepšími výsledky z evropského teleskopu Herschel. A to je ohromný rozdíl,“ popisuje Cooray.

Ve srovnání s JWST by byl Origins Space Telescope zhruba 30× citlivější – nejen díky velikosti, ale i díky použití mechanických chladičů, které mají udržovat teplotu citlivých detektorů pod pěti kelviny. Právě díky tomu by měl být Origins Space Telescope schopen nahlédnout do mrazivých končin vesmíru. „Nechceme udělat jen o trochu lepší obrázky. Hovoříme tu o revoluci v astronomii, kterou může přinést Origins Space Telescope.“

Lynx
Úkolem tohoto teleskopu je nahlédnout zpět do dávných dob – do první miliardy let po Velkém třesku. Teleskop Lynx by měl hledat první černé díry a galaxie. Astronomické chápání této éry se zatím řídí jen pomocí teorií. Doba, kdy světlo prvních hvězd mohlo proniknout skrz pohlcující vodíkový opar zbylý po Velkém třesku je pro vědce hodně zajímavá a Lynx by do teoretických rovnic mohl přinést tvrdá data.

„Rozhodli jsme se, jaký druh observatoře to bude a jak bude velká,“ začíná popis svého výtvoru Alexej Vikhlinin, astrofyzik z Harvard-Smithsonian Center of Astrophysics a dodává: „Stanovili jsme plány pro rentgenová pozorování a momentálně jsme ve fázi rozhodování o přístrojovém vybavení.“ Vědecký tým určil, že dvěma hlavními pilíři výzkumu budou principy formování galaxií na úsvitu dějin a stejně staré černé díry.

Lynx by měl navíc zmapovat rozložení hmoty v gigantické vesmírné síti, její prázdná, ale i zahuštěná místa včetně na první pohled drobných vláken, která dohromady spojují celý vesmír. Dalším cílem má být výzkum oblastí plných jasných hvězd v galaxiích. V jejich okolí se často vyskytuje výrazné halo a astronomové by rádi prozkoumali jeho materiál, jelikož by mohl hrát významnou roli v procesu vzniku galaxií.

Prezentace optické soustavy teleskopu ATHENA (Advanced Telescope for High Energy Astrophysics)

Prezentace optické soustavy teleskopu ATHENA (Advanced Telescope for High Energy Astrophysics)
Zdroj: http://slideplayer.com

Ve srovnání s rentgenovým teleskopem Chandra (start 1999) a stejně zaměřeným evropským projektem Athena (start 2028) by měl Lynx nabídnout skok v citlivosti o dva řády. Pro jeho realizaci je potřeba významný vývoj nových technologií. Sám spoluautor projektu přiznává, že nejvíce je celý tým znepokojen z vývoje lehké rentgenové optiky s vysokým rozlišením.

Na konci roku by měly čtyři týmy představit své průběžné zprávy a do roku 2019 vydat i finální posudky. Ty budou sloužit jako materiál pro rozhodování na příštím astrofyzikálním výzkumném panelu, který se koná jednou za deset let. Právě na něm se stanovuje pořadí priorit pro budoucí mise NASA. Aktuální studie sice vydláždí cestu k příštímu obřímu teleskopu, ale oficiální místa na rovinu přiznávají, že ať už dostane přednost jakýkoliv návrh, bude se jeho finální verze určitě hodně lišit od současných hrubých návrhů.

Výslednou podobu ovlivní složitá rozhodnutí spojená s technickým vývojem konstrukčních prvků, ale i finanční omezení. Mise ovšem bude tak velká, že se na ni NASA musí začít připravovat už nyní – navíc se blíží zasedání odborného panelu a NASA většinou poslouchá jeho doporučení. Dvě poslední zasedání přinesla prioritizaci infračervené astronomie. Ze zprávy Národní výzkumné rady v roce 2001 vzešel Dalekohled Jamese Webba a když v roce 2010 panel doporučil v tomto trendu pokračovat, naplánovala NASA start teleskopu WFIRST na polovinu dvacátých let.

Kosmická agentura by měla mít finance na vývoj dalšího teleskopu z řady vlajkových lodí za mnoho miliard dolarů až se zbaví výdajů za vývoj JWST a WFIRST. Z toho vyplývá, že by ke startu nové velké observatoře mělo dojít ve třicátých letech. Astronomové se shodují, že ať už panel doporučí jakýkoliv návrh, půjde o velký pokrok ve výzkumu. Zatím ještě neznáme cenové odhady – ty budou představeny až později, aby odborníci mohli vzít v potaz i tento aspekt.

A co kdybyste byli na místě odborné komise Vy, naši čtenáři? Napište nám do komentářů, který ze čtyř projektů Vás nejvíce zaujal a proč byste jej preferovali.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://asd.gsfc.nasa.gov/
https://en.wikipedia.org/
https://cor.gsfc.nasa.gov/
https://www.jpl.nasa.gov/
https://asd.gsfc.nasa.gov/
http://origins.ipac.caltech.edu/
https://wwwastro.msfc.nasa.gov/
https://pcos.gsfc.nasa.gov/
http://cxc.harvard.edu/

Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/…mirrors_of_HST%2C_JWST_and_HDST.jpg
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/…/2017/07/22003259/atlast_deployed_mar_20_2014.jpg
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/07/22012652/d4fairing.png
https://static1.squarespace.com/…/1435765090664/hdst-folded.jpg
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/…/2017/07/22012808/starshade20140320.jpg
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/07/22013228/mirrors.png
http://slideplayer.com/slide/3260368/11/images/4/Athena+Implementation.jpg

Studie obřího superteleskopu - dočkáme se?, 5.0 out of 5 based on 27 ratings
Pin It
(Visited 4 709 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (27 votes cast)
(Visited 4 709 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


36 komentářů ke článku “Studie obřího superteleskopu – dočkáme se?”

  1. Tomáš Vodička napsal:

    Díky za skvělý článek!
    Pokud jde o preference, nejradši bych volil všechny čtyři projekty, a aby se začalo stavět už zítra 🙂
    Ale reálněji: prakticky je asi nejzajímavější průzkum konkrétních blízkých exoplanet a v tomto ohledu bych sázel spíše na zastínění mateřské hvězdy objektem letícím ve formaci, než na vestavěný koronograf.
    Nicméně i obecné kosmologické otázky jsou nesmírně zajímavé, takže… těžko volit.
    Snad se dožijeme alespoň jednoho z navrhovaných projektů.

    • Robert1 napsal:

      Vcom je vyskum exoplanet tak dolezity ? I ked by sme sa o nich teoreticky dozvedeli vsetko co nam to prinesie? reps. aky dalsi krok nasleduje ? Z mojho pohladu by sme sa mali zamerat na spresnenie statistiky (ako bolo v clanku spominane) a vyskum temnej energie a hmoty. (prva varianta)

      • Spytihněv napsal:

        Výzkumu temné hmoty a energie se věnujeme intenzivně a oba tyto fenomény jsou ve vesmíru všude kolem nás. Tento výzkum není tak náročný. Naproti tomu k detailnímu výzkumu exoplanet potřebujeme opravdu výkonné teleskopy, protože zkoumáme velmi malé objekty ve velkých vzdálenostech a potřebujeme rozlišit nejen složení případných atmosfér, ale klidně i povrchové struktury nebo vodní plochy. Myslím, že si zaslouží zvýšenou pozornost a pořádný specializovaný teleskop. A co nám to přinese? Znalost o planetách s příznivými podmínkami pro život u jiných hvězd. A proč to potřebujeme vědět? To je úplně stejný důvod, proč nás zajímá cokoliv mimo naší soustavu. Přispívá to k celkové znalosti vývoje vesmíru.

        Jo a taky život mimo Zemi. To určitě není nuda 🙂

        • Robert1 napsal:

          Stale som nedostal odpoved preco je vyskum exoplanet tak dolezity. Ono -+ uz zhruba vieme co najdeme, len si upresnime data. Ale ako nas to dalej technologicky posunie ? Na ziadnu exoplanetu tak ci tak sondu ani nic podobne nevysleme. Za to objasnenie velkych zahad vesmiru nas moze posunut ovela dalej, ci uz technologicky alebo informacne.

        • Jirka Hadač napsal:

          A nebudou na řadu těch věcí, které zmiňuješ, stačit ELT, TMT nebo GMT? Samozřejmě neříkám na vše, atmosféra odblokuje spoustu vlnových délek.
          Jinak asi se všichni shodnem na druhé části tvé odpovědi, výzkum se dělá, abychom věděli víc a lépe všemu rozuměli, a přiznejme si to, amici prostě chtějí být na špici (nic proti tomu). A pro HabEx hovoří to, že se na něj asi spíš seženou peníze než na projekty OST a Lynx, přesně proto, že exoplanety oslovují veřejnost. Ještě snad ten LUVOIR se bude dát prodat americké veřejnosti jako Hubble 2.

        • Robert1 napsal:

          Na to ake pristroje naco budu stacit a na co nie uz ja nedokazem odpovedat, ja to beriem naozaj z velmi laickeho pohladu. Len mi vyskum exoplanet pride troska nafuknuty aby americkym danovy poplatnici az tak nenadavali.

        • Spytihněv napsal:

          Robert1: “+- víme, co tam najdeme, jen si upřesníme data, ale technologicky nás to neposune.”

          Argument proti zkoumání exoplanet jako ukázka přízemnosti. Když z něčeho nekouká společenský, hospodářský, technologický profit, nemusí nás to zajímat. Co by na to asi řekl třeba Alan Stern, jehož Pluto také nepřineslo žádný profit kromě informací. Nebo Hillary. Co na Everestu, že ano. Proč vlastně zkoumat cokoliv, kde se výsledky nedají přetavit v zisk v jakékoliv podobě? Planety u jiných hvězd existují a lidstvo je chce alespoň na dálku co nejlépe poznat bez ohledu na praktické využití informací. Takže neusilujte o odpověď na otázku Proč. Zbytečné 🙂

        • vedator napsal:

          Spytihněv: Nic v zlom, Robert1 sa spytal konkretne otazky, na ktore nedostal odpoved. Namiesto toho bol oznaceny za prizemneho.

          Pokial nebudeme mat dalekohlad vo vesmire vo velkosti niekolko desiatky metrov, tak sa na vzdialene planety budeme pozerat ako s Hubbleom na planety slnecnej sustavy-cize nic moc.

          Ak je vyskum temnej hmoty a energie tak jednoduchy, preco ich objavenie trva tolko desatroci? Moja odpoved je, ze je to absolutne netrivialne a ich objavenie by bolo na urovni objavu Higgsovho bozonu. Zvysovanie poctu exoplanet a ich renderovanie, v sucasnosti, nesiahaju tmavej hmote a energii ani po clenky, no to je kazdeho vlastna preferencia.

        • Spytihněv napsal:

          Neoznačil jsem jako přízemního jeho, ale tento styl uvažování všeobecně. A proč je zkoumat. Protože tam jsou a je to zajímavé. To myslím stačí. Pokud jde o zkoumání astrofyzikálních fenoménů, je třeba se věnovat všemu a poznávat vše. Ano, znalosti temné hmoty, energie, různých exotických částic apod. využijeme rozhodně lépe a jejich výzkumu také fandím. Ale to neznamená, že poznání planetárního systému mnoho ly vzdáleného nemá smysl, protože z toho nic nekouká.

        • Fantasta napsal:

          Zkusím panu Robert1 odpovědět – taky si kolikrát kladu otázku, proč zkoumat zrovna exoplanety a ne něco hmatatelnějšího, užitočnějšího. Asi proto, že tam prostě jsou. Ještě nedávno to byly jen teorie a nyní víme, že jsou. A k tomu neustálé otázky k vzniku naší sluneční soustavy,’naší exkluzivity, či nikoliv, a v neposlední řadě vzniku života na Zemi a jeho exkluzivity ve vesmíru. A temná hmota a temná energie – prozatím čirá teorie. Zatím nevíme nic konkrétního, jakýkoliv nový poznatek bude úžasný . Proč tedy tyto neskutečně drahé stroje ? V neposlední řadě proto,že si to můžeme dovolit, že na to máme a že umíme ty stroje dopravit, kam chceme. A ještě trochu lobbing astrofyziků a a kvantových fyziků. Lidstvo bylo vždy zdvídavé a základní výzkum přináší nakonec i ten hmatatelný pokrok . ” Jak lvové bijem o mříže … 🙂

        • Robert1 napsal:

          Fantasta a vedator, plne s vami suhlasim. Nechcem byt zle pochopeny a byt v pozicii toho co hovori ze ked nebude chleba lacnejsi tak to nema vyznam. Vela veci ma cenu skumat aj bez jasneho ciela reps. jasneho profitu do buducnosti, neraz sa takto objavili uzastne veci. Takze treba vyjst von z pomyselnej jaskyne a skumat okolie. Taktiez by som rad videl a cital nove poznatky ohladom exopanet ale kedze rozpocty su relativne male a vedeckych pristrojov ci satelitov nechrlime na desiatky tak je velmi dolezite spravne nasmerovat tento tok penazi. Exoplanety su z mojho pohladu (ktory je urcite len velmi uzky, nemam vsetky informacie sveta) momentalne precenovane a mam pocit ze by sa dali peniaze momentalne investovat lepsie inam. Koniec koncov v rozhodovacich komisiach niesu ziadny tupci takze verim ze rozhodnu spravne.

        • pbpitko napsal:

          Temná hmota a temná energia spolu tvoria cca 95% všetkého čo vo vesmíre existuje. A okrem toho že to existuje vlastne o tom nič nevieme, iba tápame. Všetky pokusy zistiť o čo tu vlastne ide, napriek zúfale snahe skončili doteraz len viac-menej fiaskom.
          Vesmír ? : O čom sa vlastne bavíme keď z 95% o ňom vlastne nič nevieme ? Nebude to tak, že všetko je inak ako si myslíme ?
          Je to znepokojúce a zároveň. provokujúce.
          pb 🙂 🙂 🙂

      • Tomáš Vodička napsal:

        Podrobný průzkum exoplanet je důležitý, protože může přinést (alespoň nepřímé) důkazy o existenci mimozemského života. Pokud bychom jej našli, znamenalo by to že život, byť třeba jen primitivní, je ve vesmíru pravděpodobně velmi běžný.
        To by také znamenalo vyšší pravděpodobnost existence vyspělých civilizací, a možný kontakt v budoucnu.
        To už má praktické dopady, protože může ovlivnit různá rozhodnutí, například kam směřovat další výzkum, jestli se snažit o sobě dát vědět, nebo naopak minimalizovat naše (rádiové) stopy, nebo jestli zkoušet nové vyspělejší techniky SETI, atd.
        Případné nalezení života (nebo i jen indicií) u nějaké exoplanety by také jistě přineslo motivaci ke zvýšení investic do výzkumu vesmíru i vývoje kosmických technologií, například motorů, atd.

        • Jirka Hadac napsal:

          Znova se zeptam, nebude nam pro nejblizsich 10-20 let pro zlepseny pruzkum exoplanet stacit zarizeni jako ELT? Zrcadla na Zemi budou mit urcite jeste nejakou dobu o nekolik radu vetsi plochu nez cokoliv, co zvladnem vypustit do vesmiru.

        • Vít Výmola napsal:

          Spíš nebude. I dnes nejvýkonější pozemní dalekohledy sotva dohnaly podstatně menší HST. Dále jsou tu omezení pozorovacích pásem kvůli atmosféře. Nicméně za klíčové nepovažuji ani jedno z předchozích. Klíčový je v článku zmiňovaný starshade, který na Zemi zkrátka realizovat nejde a nejde ho ani nijak adekvátně nahradit.

        • Robert1 napsal:

          Suhlasim a v podstate ste to popisal spravne a nemam k tomu co dodat. Vasa odpoved ma napada na dalsiu otazku a ta znie, preco sme stale tak posadnuty myslienkou najdenia zivota vo vesmire. Aj na Marse stale len hladame zivot 🙂 Ono cisto statisticky boli su alebo budu vo vesmire tisicky zarodkov inteligentneho zivota vzladom na velkost vesmiru a jeho rozmanitost. Chapem ze je to vsetko fascinujuce ale momentalne sme sa ledva odlepili od Zemskeho povrchu a uz hladame obyvatelne planety, niekedy mi to pride usmevne.

      • LiborZN napsal:

        Osobně si nemyslím, a mohu se mýlit, že větší rozlišení přinese více světla do pochopení hypotetické temné hmoty a energie. Daleko spíše tyto otázky zodpoví jiné experimenty, ať už urychlovače na zemi, detektory gravitačních vln v kosmu a jiné. Pokud by vyhrál optický teleskop působící především ve viditelném spektru, je dobré ho využít na to, na co se hodí nejlépe, tím může být třeba právě zkoumání blízkých hvězd a jejich planet. Už jen proto, aby se vytypovaly možné cíle budoucích mezihvězdných výprav. Tvrdit, že se tam nikdy nevydáme, je velmi pesimistické. Možná se to nestane v dalších 20. letech, ale rozhodně by objevení velmi pravděpodobně obyvatelné planety nastartovalo vlnu zájmu o vesmír a příliv peněz jak ze soukromých tak vládních zdrojů. Ale na druhou stranu si myslím, že zaměřovat se na červené trpaslíky by byla hloupost. Tam bych pro lidstvo obyvatelné planety nečekal.
        Ale samozřejmě vůbec neodsuzuji i ty další možné mise. Z mého pohledu jsou zhruba stejně zajímavé všechny a budu spokojený s realizací kterékoliv. Hlavně, když se uskuteční rychleji než JWST.

  2. Vojta napsal:

    Koukám, že nejen Elon Musk trpí velikášstvím. A to je dobře. Máme se na co tĕšit.

  3. Spytihněv napsal:

    Asi bych zvolil HabEx jako specialistu na exoplanety. Statisticky je máme podchyceny už celkem slušně, víme, že jsou prostě všude, známe i dost takových, které jsou blízko a navíc v obyvatelných zónách kolem svých hvězd. Do vypuštění HabExu dojde k mnoha dalším objevům nadějných kandidátů včetně dalšího zpřesnění parametrů, takže rozhodně bude z čeho vybírat objekty k podrobné analýze.

  4. Jirka Hadač napsal:

    Hodně zajímavý článek, je dobře, že vybírají vlajkovou loď s předstihem, ať už se rozhodnu pro kteroukoliv variant, asi nešlápnou vedle.
    Otázka je, podle mě, jestli by nebylo dobré s rozhodnutím počkat i na rozjezd ELT, TMT nebo GMT. Ty by mohli a určitě ukážou řadu fantastických věcí (ano atmosféra pohltí čast vlnového spectra, ale to už věděli jejich konstruktéři). Aktivní a adaptivní optika nenahradí teleskop na oběžné dráze, ale můžou taktéž naznačit, který směr je vhodnější.

    • Tomáš Vodička napsal:

      Jirka Hadač: “Znova se zeptam, nebude nam pro nejblizsich 10-20 let pro zlepseny pruzkum exoplanet stacit zarizeni jako ELT? Zrcadla na Zemi budou mit urcite jeste nejakou dobu o nekolik radu vetsi plochu nez cokoliv, co zvladnem vypustit do vesmiru.”

      Myslím že ne. U výzkumu exoplanet totiž nejde tolik o sběrnou plochu, ale hlavně o odstínění světla mateřské hvězdy. A to lze nejlépe udělat právě tělesem letícím ve formaci, které může být velmi daleko od teleskopu, a tedy efektivnější. U jakéhokoli pozemního teleskopu toto není možné.

  5. vedator napsal:

    Je jasne, ze najvacsi boom zaziva vyskum exoplanet no aj napriek tomu by som zahlasoval za co najmultifunkcnejsi pristroj a ten vychadza LUVOIR, hoci ani OST nie je zly.

    Po ekonomickej stranke, ak by mal ktorykovek z nich vyjst na ciastku podobnu JWST, tak to nie. To uz radsej zainvestovat do niecoho ineho, alebo postavit aspon tri ELT. Taktiez bude mudre pockat na prve vysledky JWST a ELT pripadne inych obrych dalekohladov a na zaklade medzier urcit priority.

  6. Alois napsal:

    Je nejvyšší čas začít. Jestliže se teleskop bude stavět min. 15 let pak už může být pozdě k tomu aby plynule navázal na WEB.

  7. Cateye napsal:

    Navrhuji postavit observatoř v kráteru Tycho na Měsíci, která by se jmenovala Ol Jensen 🙂

  8. FX napsal:

    Osobne si myslim, ze najmenej pravdepodobna je varianta starshade a teleskopu. Jednoducho preto, lebo by vyzadovala jednak riadit 2 zariadenia, zivit teda aj ich pohonne jednotky, pre verejnost asi malo atraktivna (v podstate asi horsie fotky, nez budu v tej dobe k dispozicii) a dlhodobo len tazko udrzatelna (hlavne kvoli palivu a manevrovani). Samozrejme, v porovnani s ostatnymi projektami.
    Cakal by som podstatne vacsiu napaditost. Velky kombinovany teleskop (pre viacero rozsahov vlnovych dlzok) v krateri, kde Slnko nedosvieti a pod. Prevadzka, servis a dalsie rozsirovanie by boli asi jednoduchsie, nez letiet kamsi daleko do vesmiru a aj by to davalo letom na Mesiac vacsi zmysel.

    • David napsal:

      Mám přesně opačný názor. Pořádný výzkum exoplanet je v podstatě nemožný bez zařízení typu starshade – zatím jsme de facto v jejich objevování omezeni na ty, které přecházejí přes svoji mateřskou hvězdu. A všechny ty, co krouží v jiných rovinách, zatím nevidíme. A když hvězdu zakryjeme, tak je uvidíme.
      Jistě, let ve formaci a speciálně přelety starshade z jedné polohy do další budou spotřebovávat palivo. Ale s iontovým motorem to není velký problém, a navíc se starshade může rovnou pokrýt potřebnými solárními panely.
      Nicméně by mi přišlo efektivnější, udělat za zlomek ceny samotný starshade pro JWST.

      • FX napsal:

        Nijako nespochybnujem uzitocnost takehoto “koronografu”. Ale ide o to, ze to bude jednoducho prilis drahe na prevadzku (treba uvazovat, ze s velkou pravdepodobnostou to obsadi 2 tymy specialistov + potrebnu pozemnu techniku) a nie prilis zaujimave pre verejnost. Plus kopec dalsich problemov. “Jednoduche” pristatie na Mesiaci, kt. je blizsie, jednoduchsia prevadzka a hlavne – vysoka zivotnost oproti volne letiacej sonde/sondam (nehovoriac o atraktivite pre tlac a popularizaciu) a podstatne sirsie pouzitie do buducna by – podla mna – boli daleko “skusnutelne” aj pre ludi, sediacich na peniazoch. Obzvlast, ked sa na Mesiac chysta Cina i Rusko. Treba zohladnit aj politicke aspekty :(.

    • Vít Výmola napsal:

      To je úplně odtržené od reality. I mocnost jako USA má problémy s penězi a vůlí se na Měsíc vůbec vrátit, natož tam stavět jakoukoliv observatoř. I kdyby měla být jenom automatická.
      Kromě toho nemáte pravdu ohledně starshade, jak dobře popsal David. Mimochodem myšlenka starshaderu jenom pro JWST je zajímavá. Ale nevím, jestli dalekohled samotný nepotřebuje být na spolupráci se stínítkem nějak připravený. Zřejmě přinejmenším co se týká stabilizace a pohonu. A taky by se asi starshade nepodařilo připravit včas, než bude JWST na konci životnosti.

  9. Kamil napsal:

    Mírně off topic: je JWST stavěný pro případnou opravu? Je možné ho nějak vylepšit? Bylo by možné vyslat do bodu L2 třeba Orion s opraváři?

  10. Spytihněv napsal:

    Pilotovaná mise do L2. Čtyřikrát dále od Země, než obíhá Měsíc. Při současném tempu a při důrazu na maximální bezpečnost posádky Orionu podle mého názoru nemožné. Navíc ještě přirazit, zahákovat a obsadit palubu dalekohledu… Orion nemá nákladový prostor. Raketoplán byl k tomutu přímo uzpůsoben na míru, vždyť HST vypouštěl, takže servisní mise byly sice samozřejmě obtížné, dvakrát do stejné řeky nevstoupíš, ale přílet a zachycení nebylo nic extra nového.

  11. pbpitko napsal:

    Niečo od veci. Ja by som namiesto hľadania exoplanét so životom sa tak neponáhľal. Nemyslím že viac ako indície zatiaľ nemáme šancu získať. Bol by som radšej niečo rukolapnejšieho – zamerať sa na ľadové mesiace kde nájsť známky života je omnoho reálnejšie ako na exoplanétach. Bude to atraktívne aj pre širokú verejnosť a ak nájdeme tam známky života, neviem čo by mohlo viacej motivovať hľadanie aj na exoplanétach. Bol by to najsilnejší dôkaz toho že to má zmysel hľadať aký si len viem predstaviť.
    pb “)

Zanechte komentář

You must be logged in to post a comment.