Teleskop WISE si posvítil na dlouhoperiodické komety

Komety, jejichž oběh kolem Slunce trvá déle, než 200 let se studují mimořádně obtížně. Většinu času totiž stráví ve vzdálených částech sluneční soustavy, takže mnoho dlouhoperiodických komet se k naší hvězdě během lidského života nikdy nepřiblíží. Pak jsou tu komety, které ke Slunci cestují z Oortova oblaku, skupiny ledových těles, která začíná zhruba 300 miliard kilometrů od Země. Jejich oběžná doba se může počítat na tisíce, nebo i miliony let. Pochází totiž z oblasti, kterou nazýváme Oortův oblak a která leží na tom nejvzdálenějším okraji sluneční soustavy.

Teleskop WISE

Teleskop WISE
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

Vědci ale mají k ruce šikovné pomocníky. Jedním z nich je malý teleskop WISE, který skenuje celou „oblohu“ v infračervené části spektra. Z jeho dat nyní vědci vyčetli, že existuje zhruba sedmkrát více dlouhoperiodických komet s rozměrem nad jeden kilometr, než se dříve čekalo. Stejně tak se jim podařilo zjistit, že dlouhoperiodické komety jsou v průměru zhruba dvakrát větší než ty z Jupiterovy rodiny. Největší planeta naší soustavy totiž svou gravitací ovlivňuje dráhu některých komet a jejich oběžná doba bývá méně než dvacet let.

Vědci během osmiměsíční pozorovací kampaně zjistili, že kolem Slunce prolétlo 3 – 5× více dlouhoperiodických komet, než se čekalo. „Počet komet vypovídá o množství materiálu, který zbyl po formování sluneční soustavy,“ vysvětluje James Bauer, vedoucí autor nové studie a profesor z University of Maryland, který dodává: „Teď už víme, že je tu více relativně velkých kusů dávného materiálu, který k nám přichází z Oortova oblaku, než jsme si mysleli.“

Odhadovaná podoba Oortova oblaku.

Odhadovaná podoba Oortova oblaku.
Zdroj: http://space-facts.com

Samotný Oortův oblak je moc daleko na to, abychom jeho objekty mohli pozorovat současnými teleskopy. Předpokládá se však, že jde o sférickou oblast v nejvzdálenější části naší soustavy, ve které jsou rozptýlena malá ledová tělesa. Jelikož jde o ohromný prostor, je „hustota“ zaplnění poměrně malá, takže šance na kolizi jsou jen nízké. Dlouhoperiodické komety, které WISE sledoval, byly pravděpodobně vyšťouchnuté z Oortova oblaku před miliony let.

Malý teleskop tato data nasbíral v době své primární mise, tedy předtím, než začala jeho nadstavbová část, projekt se přejmenoval na NEOWISE a dalekohled začal hledat blízkozemní asteroidy. „Naše studie nabízí mimořádný pohled na objekty vyvržené z Oortova oblaku,“ popisuje Amy Mainzer, spoluautorka studie z kalifornské Jet Propulsion Laboratory, která je hlavní výzkumnicí projektu NEOWISE a dodává: „Jde o maximálně nedotčené vzorky materiálu, ze kterého se formovala sluneční soustava.“

Princip, jak teleskop WISE měřil jádra komet.

Princip, jak teleskop WISE měřil jádra komet.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Astronomové už měli k dispozici odhady množství dlouhoperiodických komet i těch z jupiterovy rodiny, ale zatím jim chyběla možnost, jak změřit velikost jader dlouhoperiodických komet. Důvodem je to, že komety mají kolem sebe koma – jakousi velmi řídkou atmosféru, oblak plynů a prachu, který na fotkách vytváří mlhavý obal, který ukrývá jádro komety. Díky tomu, že WISE sledovala v infraspektru, mohli vědci odečíst zář, který produkuje koma od zbytku. Výsledkem je pak velmi přesný odhad velikosti jádra. V roce 2010 takto WISE prozkoumal 95 komet z jupiterovy rodiny a 56 dlouhoperiodických.

Aktuální objev posílil myšlenku, že komety, které prolétávají kolem Slunce častěji, bývají menší než ty, které stráví více času dále od Slunce. Komety z jupiterovy rodiny jsou častěji vystaveny tepelnému namáhání, které způsobuje vypařování a sublimaci látek na povrchu. To se týká třeba vody, která přitom s sebou odnáší i další materiál z povrchu komety – například prachové částice.

Vizualizace dráhy dlouhoperiodické komety.

Vizualizace dráhy dlouhoperiodické komety.
Zdroj: http://global.jaxa.jp

„Náš výsledek ukazuje, že existuje evoluční rozdíl mezi kometami dlouhoperiodickými a těmi z jupiterovy rodiny,“ říká James Bauer. Existence tolika velkých dlouhoperiodických komet vede k mnoha úvahám. Kupříkladu můžeme spekulovat o tom, že mohly mít větší vliv na planety, než se čekalo. Jestli jich bylo více, než jsme čekali, mohly na planety dopravovat led z vnějších částí sluneční soustavy ve velkém množství.

Výzkumníci také odhalili „shlukování“ oběžných drah dlouhoperiodických komet, které zkoumali. Z toho se dá vyvozovat, že tyto komety jsou pozůstatkem po několika větších tělesech, která se rozpadla. Současné objevy najdou uplatnění třeba při vyhodnocování pravděpodobnosti, s jakou mohou komety zasáhnout planety včetně Země. „Komety letí mnohem rychleji než asteroidy a některá jádra jsou opravdu hodně velká,“ vysvětluje Amy Mainzer a dodává: „Studie jako je tato, nám pomohou určit, jaké riziko pro nás mohu dlouhoperiodické komety představovat.“

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://3.bp.blogspot.com/…/AAAAAAAABc0/ReHJBOQ4cvw/s1600/Wise.jpg
http://upload.wikimedia.org/…/960px-WISE_artist_concept_%28PIA17254%2C_crop%29.jpg
http://space-facts.com/wp-content/uploads/oort-cloud.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/cometcallout-nasa.jpg
http://global.jaxa.jp/article/interview/2013/vol81/img/img_03_l.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

6 komentářů ke článku “Teleskop WISE si posvítil na dlouhoperiodické komety”

  1. Alois napsal:

    Nejsem si zcela jist, ale mám ten dojem, že jsem někde jsem četl o  dlouhoperiodické kometě nedávné doby, která měla dvě jádra po cca 70 km.

    • Kenny007 napsal:

      To byla nejspíše Hale–Bopp C/1995 O1. Tam byly odhady binárního jádra cca 70 a 30km.

      • Alois napsal:

        Dík za osvěžení paměti, to byla určitě ona. V každém případě to bylo obrovské. Vzpomeneme-li zánik dinosaurů, které způsobil objekt 10 km v průměru, děsivé.

      • Spytihněv napsal:

        Tahle Hale-Bopp byla v roce 1997 opravdu úchvatná. V době kolem velikonoc jsem se právě pohyboval poblíž vojenského prostoru u Vyškova, tma jako v pytli, žádné přezáření odnikud. A na nebi opravdu mohutný ohon komety. Samozřejmě viditelný pouhým okem. Myslím, že něco takového se hodně dlouho nebude opakovat.

      • Kenny007 napsal:

        Tak Hale-Bopp má periodu tuším přes 2000 let, tu už nestihneme, ale takových macků tam musí být spousta. Zase nějaký přiletí. A doufejme že mine, na tohle by ani Bruce Willis nestačil :).

      • Jirka Hadač Redakce napsal:

        Já sem úplně skromný, mě by bohatě stačila k životu McNaught 2006. Víc bych nepotřeboval. 🙂

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.