Privatizace kosmického teleskopu?

Spitzerův teleskop možná čeká zajímavá budoucnost. NASA nevylučuje, že by jeho provoz mohl být privatizován – od státní agentury by ji převzal soukromý provozovatel, nebo akademická instituce. V roce 2019 totiž vyprší období financování tohoto projektu ze strany NASA. Tento infračervený teleskop startoval v roce 2003 a měl fungovat pět let – technika sice funguje, dalekohled posílá informace o vzdálených galaxiích, ale i o planetách a asteroidech v naší soustavě, ovšem jak se stále vzdaluje od Země, zhoršují se možnosti komunikace s ním. Přesto má stále co nabídnout. NASA však kvůli omezenému rozpočtu musí dvakrát rozhodovat, kterou misi ještě zachová a které se vzdá.

NASA vloni schválila prodloužení jeho služby do roku 2019, aby byla zajištěna kontinuita pozorování, kterou bude dále zajišťovat Dalekohled Jamese Webba. Tato vlajková loď astronomie za více než 10 miliard dolarů má přinést největší posun v astronomii od vypuštění Hubbleova teleskopu. Spitzer operuje na stejných vlnových délkách jako JWST a může tak vyhledat cíle, které jeho nástupce prozkoumá. Souběžné snímkování dvou cílů oběma teleskopy zase pomůže urychlit kalibraci JWST.

Spitzerův vesmírný dalekohled obíhá na heliocentrické oběžné dráze.

Spitzerův vesmírný dalekohled obíhá na heliocentrické oběžné dráze.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Paul Hertz, ředitel astrofyzikální divize v NASA tento týden prohlásil, že Spitzer by měl být v dobrém stavu i po roce 2019 a mohl by být privatizován převodem z JPL a Lockheed Martin na soukromou instituci. Něco podobného už se stalo, když agentura stejným způsobem privatizovala teleskop GALEX na Caltech. Ale zpátky ke Spitzeru – poslední rok, kdy má zajištěné financování je fiskální rok 2018, který začne 1. října. V jeho rámci agentura vydá na provoz teleskopu 11 milionů dolarů.

Spitzer se momentálně pohybuje 235 milionů kilometrů od Země, je na oběžné dráze kolem Slunce, která je velmi podobná té, po které obíhá naše planeta. Teleskop obíhá „za Zemí“ a vypadá to, jako kdyby se ji snažil dohánět. Ve skutečnosti se ale vzájemná vzdálenost stále zvětšuje. I přesto, že už svou základní misi výrazně překonal, stále se může chlubit mnoha objevy. V únoru třeba objevil planetární systém se sedmi planetami o velikosti Země.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/…/22165235/SIRTF_ir_2_Sm.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/spitzer.jpg

Privatizace kosmického teleskopu?, 5.0 out of 5 based on 28 ratings
Pin It
(Visited 2 009 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (28 votes cast)
(Visited 2 009 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


42 komentářů ke článku “Privatizace kosmického teleskopu?”

  1. Jirka Hadač napsal:

    Hezký důkaz přo kritiky SLS, že NASA má fakt ořezaný rozpočet. V porovnání s cenou nové družice mi 11 M$ za rok mi přijde za hubičku a stejně je nemají. Doufám, že se někdo najde, nemám sice představu, kolik si můžou dovolit univerzity do toho vložit, ale snad to vyškrábou. Pokud je Spitzer v pořádku, tak by to byla obrovská škoda to končit.

    • Adam napsal:

      Nahrávku na smeč je třeba využít 🙂

      Tedy… akorát jsem si teď, bez dlouhého přemýšlení, vzpomněl, že PAT-1 Orionu v 2010 stál více jak $ 200 mio. Tedy více jak 18 let provozu Spizeru. No, když nebudu mlaskat a budu velmi velkorysý tak 5 let by stačilo, možná 3.

      Tohle, co chlapci poslední dobou předvádí, je opravdu výsměch. Chybí mně tu jeden smajlík, u kterého cosi letí od úst 🙂

      • Jiří Hošek napsal:

        Rozpočet na provoz Spitzerova teleskopu není konstantní ve výši 11 milionů USD ročně, ale s blížícím se koncem mise se postupně snižuje. Například ve fiskálním roce 2008 činil 68,4 milionů USD. V žádosti o rozpočet NASA na FY 2018 je 11 milionů USD, výhled na FY 2019 je 9,5 milionů USD a na FY 2020 je 3,5 milionů USD.

        • Adam napsal:

          O to je to info horší, ne?

        • Jiří Hošek napsal:

          Vůbec ne. Spitzerův teleskop měl mít původně roční rozpočet něco přes 3 miliony USD od FY 2012.

        • Adam napsal:

          No já teda nevím, ale podle mě lze řešit věci budoucí… minulost už měnit nelze. Možná mně ale něco uniká a rád se nechám poučit.
          Pokud je to jinak, pojďme např. vyřešit špatné zrcadlo u HST a potom můžeme pokračovat – témat najdeme hodně.

        • Jiří Hošek napsal:

          Věci minulé jsem neřešil, spíš jsem měl pocit, že to řešíte Vy, když jste náklady na provoz Spitzerova teleskopu porovnal s testem PA-1 (který se uskutečnil z posledních přidělených peněz čtvrt roku po rozhodnutí o ukončení programu Constellation). Snažil jsem se tedy vysvětlit, že době kryogenní mise Spitzerova teleskopu NASA vydávala na jeho provoz kolem 70 milionů USD ročně. Mimochodem, položka Spitzer představuje 0,2% z rozpočtu kapitoly Science NASA ve FY 2017, která činí 5,765 miliardy dolarů.

    • 3,14ranha napsal:

      On ale není úplně v pořádku:
      – stále více se opožďuje (vzdaluje) za Zemí na společné oběžné dráze kolem Slunce = horší signál/pomalejší datový tok
      – má vyčerpané chladivo a tím pádem je na půl slepý
      – pozorované spektrum (zvlášť po vyčerpání chladiva) se dost kryje s JWST (spitzer v současnosti mimo jiné vytipovává cíle právě pro JWST)
      (JWST se svoují plochou a citlivějšími přístroji bude moci zastat – v daném oboru spektra spitzerovu práci ve zlomku času)
      – i spitzerův “servisní” tým jsou špičkové “lidské zdroje” které NASA možná plánuje využít efektivněji (kromě JWST se připravuje na svoji misi i WFIRST)

      • Jirka Hadač napsal:

        Díky za podrobnější info.
        Jen dodám, co mě napadlo teď. NASA nebude nabízet zajíce v pytli, každý zájemce bude znát jeho klady i zápory. A třebas díky tomu, že si ho vezme do své péče, bude přizván příště při spolupráci na dalším projektu. Jasně, asi trošku už spekuluju, ale to snad není na škodu.

  2. Spytihněv napsal:

    Tahle dráha je super. Spitzer se snaží dohnat Zemi, ale ta je rychlejší a nejen, že mu uniká, ale za X desítek let ho naopak ona docvakne zezadu 🙂

    Dobrá zpráva o pokračování mise, ale myslel jsem, že pokud jde o chladící médium, musí to mít už opravdu nahnuté.

  3. Alois napsal:

    Každá sonda má plánovánu určitou životnost, aby splnila úkoly pro které byla vypuštěna. Vzhledem k dlouhověkosti amerických sond, a je jich přehršle, se nelze divit tomu, že prodlužování jejich misí ” do nekonečna” zatěžuje rozpočet NASA neplánovanými a nijak nezanedbatelnými výdaji. V případě této sondy již 3x překročila plán a splnila všechna očekávání. V příštím roce bude startovat její nástupce nové generace. Pokračování mise souběžně s ní je mrhání penězi a současně kvalifikovanou obsluhou, která by mohla zajišťovat jiné, pokročilejší mise.
    Předání soukromému sektoru je vynikající alternativou úplného vypnutí.
    Smysl prodlužování mise má význam pokud se dají očekávat zásadní objevy a ty již nelze očekávat a naopak lze je téměř s jistotou očekávat od budoucího nástupce sondy.
    To by zanedlouho NASA obsluhovala jen vysloužilé sondy a pro nové by neměla kapacity.

    • Petr Šída napsal:

      Nemáte pravdu, smysl má i mravenci mapovací práce, aneb proč vypínat dráhy stroj, který odvede práci, kterou jinak nejde udělat, nebo jde ale jenom za cenu blokování času u jiných sofistikovanějších zařízení. Zásadní objevy jsou třešnička na dortu, ale podmiňovat jimi existenci je nesmysl.

      Převod na jinou organizací je skvělý plán.

      • Alois napsal:

        Jestliže sonda pracuje 15 let, tak vývoj v oboru na ni nečeká a dále se rozvíjí. Z toho plyne, že tým pečující o sondu může v oboru zaostat. Ideální stav by byl, kdyby sondu provozoval špičkový tým NASA max s jedním prodloužením s výjimkou reálného očekávání zásadního objevu a poté sondu provozoval soukromý sektor, nejlépe univerzity jako u této sondy, ale mnohem dříve. Stejně univerzity dodávají řadu přístrojů od samého počátku kosmonautiky.
        Smyslem je aby NASA převedla špičkové vědce z rutinní na špičkovou vědeckou práci.
        Samozřejmě musí být individuální přístup. Příkladem jakou rovery Oppy a Cur. V prvém případě by stačila technická obsluha a vědce volat jen pokud by narazili na něco zvláštního u Cur je to naopak, po několikerém prodloužení se teprve nyní dokondrcal ke středové hoře kráteru, kvůli níž byl tamo zacílen.

      • 3,14ranha napsal:

        To by stálo za debatu, protože spitzer na “mravenčí” práci třeba vůbec nemusí být efektivní ! Na wiki se píše že jednou denně se musí natočit (pevnou) anténou k Zemi a hodinu odesílá data

        To už by se možná vyplatilo Spitzera zaříznout, trochu si odtrhnout od huby a trochu poprosit strýčka Sama (kongress) a udělat specializovanou sondu (bez chladiva je spitzer napůl slepý = to co dnes vidí už se dost kryje s ostatními přístroji, včetně pozemských)

        Kupříkladu “naše” evropská astrometrická družice GAIA zmapuje doslova miliardu objektů v naší Galaxii za pár let za cenu “pouhých” 700 milionů eur
        – také její filosie práce je jiná než u “velkých tlustých rour” – Gaia pomalu rotuje a pohybující se body hvězd přechází přes jednotlivé pixely senzoru

        V tomhle jde technika strašně dopředu, dnes je větší a DRAŽŠÍ problém ta data uskladnit a zpracovat, než postavit speciální mapovací sondu co ta data nasbírá !

        • Petr Šída napsal:

          Sonda typu Gaia na mapování exoplanet nestačí, na to prostě tu velkou tlustou troubu potřebujete

          A že na zemi jsou výkonnější stroje, nu jsou, ale všechny mají hodně co dělat, tak proč nevyzdimat co to jde stávající hardware, je rozdíl sehnat 11 mega na provoz a 500 mega na stavbu ( a pak platit provoz)

        • 3,14ranha napsal:

          Gaiu jsem dal jako příklad “mapovací” sondy. Gaia zkatalogizuje za pár let víc objektů než co by dokázaly “velké roury” za tisíce let.

          Přímo na mapování “kandidátů” exoplanet (tohle slovíčko se dnes často poněkud nafoukaně vynechává) může sloužit jiný typ (design) přístrojů, třeba:

          MASCARA (ta konkrétně pro pozemní fotometrické hledání kandidátů u nejzářivějších hvězd oblohy – do 8mag)

          http://www.astro.cz/images/obrazky/original/098460.jpg

  4. Josif napsal:

    Když vidím, co zvládl Spitzer, tak si ani neumím představit, co najde JWST.

  5. Jiří Kos napsal:

    Takovéhle problémy Rusové nemají …

  6. Tomáš Vodička napsal:

    Myšlenka převedení Spitzera na nevládní subjekt mimo NASA je skvělá.

    Když ale pomineme ekonomiku, zajímala by mě technická stránka věci: jak vlastně probíhá komunikace s takovou sondou, a kdo má patřičné technické prostředky? Co by případný nový provozovatel potřeboval, aby mohl projekt převzít?

    • Petr Šída napsal:

      Peníze a lidí. Technicky by provoz běžel na stávající infrastruktuře

      • kastelan napsal:

        Aha, takže technicky se nejedná o privatitzaci ale o převod? protože privatizace by zahrnovala vydání akcií, a to bych si možná jednu pro srandu koupil…

        • Petr Šída napsal:

          Určitě, pokud se někam přesune, pak nejspíš na nějakou univerzitní institucí

        • kastelan napsal:

          Děkuji, trochu zklamání vidět clickbait i na kosmonautix a přímo od majitele, já bych si přečetl stejně článek o převodu, jako o privatizaci…

          • Dušan Majer napsal:

            Chci se velmi důrazně ohradit proti nařčení z clickbaitování. Zřejmě vám uniká význam tohoto slova, jehož obsah mne upřímně řečeno uráží. Co se privatizace týče, tak tady je význam tohoto hesla zkopírovaný z wikipedie: „Privatizace označuje změnu veřejného (státního) na soukromé; zpravidla se tohoto pojmu používá pro převod veřejného majetku do soukromého vlastnictví. Opačným procesem je výkup soukromého majetku státem nebo jeho znárodnění.“ Opravdu tedy nechápu, kde vidíte problém. Dalekohled Spitzer (majetek veřejné -státní- instituce (NASA) bude převeden do soukromého vlastnictví.
            Jelikož se poslední dobou podobné názory opakují, cítím potřebu vydat krátký článek, ve kterém uvedu naše stanoviska k celé situaci tvoření nadpisů.

        • kastelan napsal:

          Nu vzhledem k tomu že výraz privatizace se nikde jinde než v nadpisu neobjeví, a první z wikiny co na mě vyskočí je že:
          ” Tento článek není dostatečně ozdrojován a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
          Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.”
          považuji to za, dle definice https://cs.wikipedia.org/wiki/Clickbait za clickbait… Ona totiž ten teleskop může ziskat některá federální instituce a to už Vaši definici splnovat nebude, kdežto převod to splňovat bude… Prominte jestli jsem vás moc naštval ale vzhledem k tomu že i u Vás na foru najde človek spoustu hanopisů na napřesnosti v článcích jiných autoru, považuji za vhodné Vás na to upozornit…

          • Dušan Majer napsal:

            Výraz clickbait je obecně považován za pejorativum, takže se oprávněně cítím dotčen, jelikož si za jeho vhodností stojím.
            Pokud Vám wikipedia nepřijde jako vhodný zdroj, mám tu třeba odkaz na web http://slovnik-cizich-slov.abz.cz, kde se u hesla privatizace píše význam: „deetatizace, odstátnění, převedení majetku z vlastnictví státu do vlastnictví jiných, nestátních subjektů“.
            Je potřeba rozlišit mezi upozorněním na skutečnou chybu či nepřesnost, což se na fóru občas děje a mezi hledáním problému tam, kde není, což předvádíte vy. Přijde mi úsměvné, že stáčíte debatu do roviny že možná získá teleskop nějaká státní organizace. Máte k tomu nějaký důvod? Dokonce i web spaceflightnow tohle téma uvádí nadpisem NASA might privatize one of its great observatories.

        • kastelan napsal:

          No když se teda ptáte ja odpovím a pak se zeptám… Důvod mám takový že v  jsem v ekonomické praxi nikde nevidel že by se mohlo privatizovat cokoliv jiného než akciová společnost, kdežto převézt se může cokoliv kamkoliv… A místo obrazu mít v obejváku pověšenou akcii spitzeru by se mi líbilo… a co jsem hledal v jazykovém slovníku, a i co já vím, tak synonymum slova privatizace není převod ale jak vy správně v diskusi píšete deetatizace

          A proč vy jste použil ten mediálně líbivý výraz privatizace v titulku a ve zbytku textu jste používal správně převod??? proto se ptám a proto mi to přijde jako clickbait… tohle řeším od začátku a ještě mi nebylo odpovězeno…

          Já definici privatizace čerpám z Ježek, T.
          Privatizace čeké ekonomiky: její kořeny, metody a  výsledky.
          Praha
          : Oeconomica, 2006. A podobné definice lze nalézt v jakýchkoliv skriptech na ekonomiku 2 třeba Cahlík, Hlaváček, Seidler: Makroekonomie. Skripta Karolinum 2010…
          Ale toto není debata o definici ale o synonymech. pokud by jste chtel debatu o definici namítal bych (když na mě taháte slovník) že federální neznamená jednoho státu ale více států…

          • Dušan Majer napsal:

            Pokud jde jen o tohle, tak není problém, já tu privatizaci klidně střelím i do článku – už je opravený. 😉

        • kastelan napsal:

          Ano byl to problém, děkuji…

  7. Tomáš Vodička napsal:

    Pokud bych se mohl znovu zeptat k té technické stránce věci:
    Jaká zařízení se vlastně používají k příjmu dat z družice?
    Jde o nějaké přijímače, které provozuje JPL, nebo se to chytá třeba astronomickými přístroji?
    Lze celou věc chápat tak, že by si nový provozovatel celou pozemní infrastrukturu pronajímal od NASA, takže by převod měl opravdu jen formálně-ekonomický rozměr?

  8. pbpitko napsal:

    Spitzer môže aj teplom režime dodať ešte hodne významných a zaujímavých dát. Aj v teplom režime je v mnohých ohľadoch stále 1.liga. Stačí si pozrieť Wiki :
    https://cs.wikipedia.org/wiki/Spitzer%C5%AFv_vesm%C3%ADrn%C3%BD_dalekohled
    Hlavne časť – teplý režim. Rozhodne nepatrí do starého železa.
    pb 🙂

    P.S. V U.S.A. je dosť univerzít ktoré by si ho mohli za 11M$ „zakúpiť”. Okrem toho je tam možné prostriedky viacerých aj spojiť a takto zadovážiť si financie v rámci spolupráce univerzít. A keďže by išlo o významný projekt určite by sa našlo aj dosť sponzorov.

  9. pbpitko napsal:

    10 M$/rok by si mohli dovoliť napr. M.I.T. a CalTech, možno ešte aj zo 2-3 iné univerzity.
    Tým skôr že táto cena bude klesať. Či už budú mať aj ľudské zdroje je otázne. prvé dve menované celkom určite ÁNO, ale možno aj tie ďalšie.
    pb 🙂

Zanechte komentář