Plán nové ruské super rakety, nebo představení nových skafandrů pro soukromou kosmickou loď CST-100 Starliner. To byly události, které formovaly posledních sedm dní z pohledu kosmonautiky. Kosmotýdeník je tu však od toho, aby si všímal i méně známých věcí, které kosmonautika během týdne přinesla. Podíváme se proto na pozitivní posun čínské lunární mise. Zamíříme také do Jižní Ameriky, kde historicky poprvé odstartoval Sojuz na dráhu přechodovou ke geostacionární. Nevynecháme ani další události a tradiční snímek a video týdne. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Čína posouvá misi s návratem vzorku – dopředu

V kosmonautice není moc zvykem, že by se termíny startů misí posouvaly na dřívější datum. V tom je Čína opravdu výjimečná a ukazuje to její snahu dohnat světové kosmické velmoci. Tentokrát se bavíme o startu čínské lunární mise Chang’e 5, která nemá za úkol nic menšího, než dopravit vzorky měsíčního povrchu zpět na Zemi. Její start byl plánován na prosinec 2017, nyní však vyšlo prohlášení, že se na start můžeme těšit již v listopadu. Pro úplnost dodejme, že v roce 2012 se start plánoval dokonce na první polovinu roku 2018. Vzhledem k tomu, že tato mise je opravdovou technologickou výzvou, pojďme se na ní podívat blíže.

Mise je součástí lunárního programu Číny s názvem Chang’e a první start tohoto programu proběhl v roce 2007. Mise s číslem pět má být co do technologické stránky opravdu náročná. Cílem je přistání a odběr vzorků, který pokud se zdaří, bude prvním od sovětské mise Luna 24, který proběhl v roce 1976. Celá sestava Chang’e 5 má být vynesena jednou z nejsilnějších současných raket Chang Zheng 5 (CZ-5). Váha celé sestavy je úctyhodných 8 200 kilogramů a bude obsahovat přeletový modul, přistávací a návratový modul. Na rozdíl od sovětských misí Luna, kdy celé sestavy přistály na Měsíci, a k Zemi se vracelo jen návratové pouzdro, bude tato mise provedena podobným způsobem, jako lety programu Apollo. Tudíž sestava nejdříve zamíří na orbitu kolem Měsíce. Z té pak sestoupí sestupný modul, který na povrchu odebere vzorky a k přeletovému modulu pak odstartuje modul se vzorky. Ten se na orbitě spojí s orbitálním modulem, do kterého přepraví vzorky z Měsíce. Orbitální a přeletový modul v jednom bude vybaven tepelným štítem, díky kterému se pak bude moci vrátit k Zemi a přistát. Tento postup umožní přivést mnohem větší množství vzorků, mluví se až o dvou kilogramech. Luna 24 přivezla kupříkladu 170 gramů.

Nosičem této mise by měla být raketa CZ-5. Ta zatím startovala jen při svém úspěšném premiérovém startu minulý rok. Před startem s Chang’e 5 by měla provést ještě jeden start, který by měl přijít v červnu. Při tomto startu bude vynesena experimentální družice SJ-17, která se zaměří na pozorování kosmického odpadu, bude testovat nové sluneční panely, přečerpávání paliva a opravy družic na oběžné dráze. Po této družici by tedy v listopadu měla raketa vynést lunární misi.

Cheng’e 5 je také unikátní tím, že bude vybavena příklepovým zařízením, které by mělo být schopno získat vzorky až z dvou metrové hloubky pod povrchem. Podpovrchový měsíční materiál je samozřejmě velmi žádaný z mnoha důvodů. Například proto, že nebyl dlouhodobě vystaven kosmickému prostoru a může uchovávat složení z doby vzniku Měsíce.

Připomeňme jen, že mise je součástí rozsáhlejšího programu Chang’e, při kterém k první misi Chang’e 1 došlo v roce 2007. V roce 2010 pak startovala mise Chang’e2, která technologicky vycházela z jedničky, ale byla vybavena některými vylepšenými technologiemi. V roce 2013 se k Měsíci vydala mise Chang’e 3, která na něm přistála a vysadila vozítko Yutu. A teď přijde malá rošáda. Mise Chang’e 4 totiž odstartuje v roce 2018 a má přistát na odvrácené straně Měsíce. Jedná se o záložní exemplář z mise Chang’e 3. Před misí Chang’e 4 však poletí již zmíněná pětka. A před pětkou pro změnu v roce 2014 letěla mise s označením 5-T1, která byla technologickým demonstrátorem pětky. Její úkol byl ověřit návrat pouzdra do atmosféry druhou kosmickou rychlostí a tudíž ve vyšší rychlosti, než když se léta z orbitální dráhy Země. Pokud se vše podaří a mise s označením pět uspěje, zbyde na Zemi záložní exemplář. Ten by se v brzkých dvacátých letech mohl pokusit přistát na odvrácené straně Měsíce, odebrat vzorky a vrátit je na Zemi. To je však plán až pokud uspěje ambiciózní pětka.

První start Sojuzu z Guyany na geostacionární orbitu

V sobotu těsně po půlnoci úspěšně odstartovala raketa Sojuz 2-1b z kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně. Satelit Hispasat 36W-1 se stal vůbec prvním, který raketa Sojuz z kosmodromu Kourou vynesla na dráhu přechodovou ke geostacionární. Za normálních okolností satelity na geostacionární dráhy vynáší silnější Ariane 5, pro kterou je to hlavní poslání. V tomto případě se však přistoupilo k Sojuzu, protože by Hispasat musel čekat poměrně dlouho na volné místo na Ariane.

Telekomunikační satelit Hispasat 36W-1 je zajímavý zejména svojí konstrukcí. Jedná se o první satelit postavený na nové platformě Small GEO. Tato platforma vyvinutá na podnět ESA, má evropskému trhu se středně velkými geostacionárními telekomunikačními satelity poskytnout jednotnou platformu. Ta má poskytovat prostor pro 300 kilogramů užitečného zatížení, dostupné 3kW energie a životnost 15 let. Právě vypuštěný satelit je první, který byl na této platformě postaven.

Satelit si objednalo Španělsko (Hispasat SA) v roce 2008 a od počátku byl projektován jako průkopnický satelit nové platformy. Nese 24 transpodérů v pásmu Ku a tři transpondéry v pásmu Ka. Hmotnost satelitu je 3 221 kilogramů. Satelit je také osazen novým digitálním procesorem a soustavou antén vyvinutých ve Španělsku, které mají testovat vylepšenou komunikaci.

Kosmický přehled týdne:

Záběry, které pořizuje americká sonda MRO nad Marsem, jsou dech beroucí a i tento týden vyšlo velmi pěkné video se záběry z přeletů nad povrchem Rudé planety. Krom toho tentokrát přikládáme i záběry, které z dat sondy MRO vymodeloval Kevin M. Gill. Jedná se o 3D rendery krajiny, kterou z orbity Marsu vyfotografovala MRO. Jsou to opravdu krásné vizualizace.

Soukromá společnost SpaceX si pronajala výrobní halu asi 10 minut jízdy od své pobočky v Redmonde. Tato hala by měla být využita pro výrobu stovek satelitů určených pro distribuci rychlého internetu. Je připravena rychlá investice ve výši 2 100 000 dolarů na vnitřní vybavení. Připomeňme, že v roce 2015 SpaceX prohlásila, že by k celosvětovému pokrytí rychlého internetu mělo být připraveno 4 425 satelitů. Zisk z jejich provozu by pak měl mimo jiné sloužit k naplnění vizí osídlení Marsu. Více zde.

Přehled z Kosmonautixu:

Týden, který právě končí, nám přinesl opravdu nevídané množství velmi zajímavých zpráv. Na Kosmonautixu jsme se je snažili pokrýt našimi články, které vychází minimálně dvakrát denně. Pojďme se podívat, která témata jsme probrali v uplynulých sedmi dnech. Ještě v neděli jsme se podívali na historickou rampu 39A na Floridě, která po startu posledního raketoplánu čeká, až z ní odstartuje Falcon 9. V pondělí nás již podeváté vzal na prohlídku výhledu z ISS okem objektivu Thomas Pesquet. Zvali jsme vás také na lednovou Kosmoschůzku. O tom, proč nebyla schválená evropská mise AIM, se v rozhovoru rozhovořil Michal Václavík. Šachování s lety Sojuzů a hlavně omezení počtu členů ruské části stanice možná povede ke změně pobytu astronautky Peggy Whitson. Rok 2017 bude ve vývoji soukromých pilotovaných kosmických lodí možná tím vůbec nejdůležitějším, podívali jsme se proto, co nás v tomto ohledu čeká.  Nehezké zprávy dorazily z Ruska. Dlouhodobé šizení ruských motorů vedlo zřejmě k několika haváriím Protonů. Firma Boeing představila, jak budou vypadat skafandry pro její soukromou kosmickou loď CST-100 Starliner. Družice GOES-16 doručila na Zemi opravdu hodně povedené fotografie Země s vysokým rozlišením. Z Japonska jsme výjimečně mohli sledovat start armádního satelitu. Vynášela jej raketa H-IIA. Od Mezinárodní kosmické stanice se odpojila japonská zásobovací loď HTV Kounotori. Její odpojování si můžete prohlédnout ze záznamu. Rusko zřejmě odstoupilo od původních plánů letu na Měsíc, kdy měly startovat hned čtyři rakety Angara, a pro další plány by rádo postavilo novou super raketu. Vývoj rakety SLS zaznamenal důležitý milník. Silnější horní stupeň EUS dokončil předběžný přezkum návrhu.

Snímek týdne:

Velké pozdvižení vzbudilo zveřejnění toho, jak budou vypadat skafandry pro použití uvnitř kosmické lodi od společnosti Boeing. Skafandry budou součástí vybavení lodi CST-100 Starliner, která by již příští rok měla vyrazit s lidmi k ISS. Modrý skafandr si můžete prohlédnout na snímku tohoto týdne.

Video týdne:

Ve videu týdne se tentokrát ještě obrátíme za rokem 2016. ESA vydala video, kde shrnuje všechny své starty z kosmodromu v Kourou a to rozhodně stojí za vidění. Uvidíte starty jak raket Vega, tak Sojuzu a samozřejmě i Ariane 5.

Zdroje informací:
http://news.xinhuanet.com/english/2017-01/22/c_136004958.htm
http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2015/09031006-change-5-t1-maps-future-sample-return.html?referrer=http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=43&t=551
http://spaceflightnow.com/2017/01/25/china-sets-november-launch-for-lunar-sample-return-mission/
http://spaceflightnow.com/2017/01/24/soyuz-rolled-to-launch-pad-for-first-geostationary-launch-from-french-guiana/
http://space.skyrocket.de/doc_sdat/hispasat-ag1.htm
http://www.planetary.org/blogs/guest-blogs/2017/0125-go-stand-on-mars.html?referrer=http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=30&t=161&start=200

Zdroje obrázků:
http://www.24liveblog.com/show?img=//cdn5.24live.co/images/2017/01/28/1485565630235105.png
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/01/16265656_1322525701119108_5497675536792166971_n-2.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/01/16114966_1322525497785795_5206424896146453591_n-2.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/01/22359285689_48fd411b2b_k.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/01/CwVvZVfXAAAP1no.jpg
http://planetary.s3.amazonaws.com/assets/images/3-moon/2015/20150903_c4d217995471832.jpg
http://www.boeing.com/resources/boeingdotcom/features/2017/01/space_suit_630.jpg
http://space.skyrocket.de/img_sat/hispasat-ag1__2.jpg
http://planetary.s3.amazonaws.com/assets/images/4-mars/2017/20170122_gale-kevin-gill_f840.jpg
http://planetary.s3.amazonaws.com/assets/images/4-mars/2017/20170122_cerberus-fissure-kevin-gill_f840.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/459/32181168992_d47725eed4_k.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/697/32296443746_7a174e0c8f_k.jpg