Usazením slunečního štítu a fotovoltaických panelů dokončili inženýři konstrukci teleskopu Plato (PLAnetary Transits and Oscillations of stars), což je mise Evropské kosmické agentury, která má hledat exoplanety podobné Zemi. Plato je nyní na správné cestě vstříc závěrečným testům, které mají potvrdit, že je připraven na svůj start. Aktivity spojené s dokončením observatoře Plato začaly už krátce poté, co dorazila do testovacího střediska agentury ESA, tedy do nizozemského ESTECu. 9. září inženýři ve vyhrazené čisté místnosti připravili pečlivou operaci, která spočívala v zavěšení kombinovaného slunečního štítu a fotovoltaických panelů na speciální zvedací konstrukci.
Zdroj: https://www.esa.int/
Následně posunuli štít/panely tak, aby bylo vše správně zarovnáno vůči zbytku observatoře. Když bylo potvrzeno, že je vše v pořádku, mohlo dojít k mechanickému spojení obou částí. „Tímto krokem jsme dokončili observatoř Plato. Kombinovaný sluneční štít a modul fotovoltaických panelů byl poslední zbývající nezbytnou součástí,“ shrnul Thomas Walloschek, projektový manažer Evropské kosmické agentury a dodal: „Je skutečně uspokojivé dosáhnout tohoto momentu a vidět tuto finální podobu Plato. Je to výsledek excelentní spolupráce mezi ESA, členy konsorcia mise Plato a ústředním průmyslovým týmem Plato.“
Sluneční štít a fotovoltaické panely jsou nezbytnými částmi mise Plato. V kosmickém prostoru budou fotovoltaické panely zachytávat světlo ze Slunce, aby generovaly elektřinu potřebnou k provozu palubní elektroniky. Sluneční štít zase udrží vědecké vybavení ve stínu a mimo sluneční jas. „V průběhu let jsme na bezpočtu výkresů a simulovaných obrázků viděli, jak bude plato vypadat, ale i přesto, když jej vidíme v reálu, působí to velmi speciálně,“ přiznává Ana Heras, vědkyně zapojená do programu Plato a dodává: „Plato má charakteristický design, který byl navržen tak, aby efektivně integroval jeho pokročilé kamery do kosmické observatoře. Jeho celkové uspořádání je optimalizováno tak, aby bylo možné sledovat více než 150 000 jasných hvězd současně s vysokou přesností. To umožní vědcům hledat kamenné planety obíhající kolem hvězd podobných našemu Slunci.“
Zdroj: https://www.esa.int/
Ke zmíněnému hledání exoplanet nese Plato 26 pokročilých kamer, které budou zachytávat drobné variace intenzity svitu hvězd. K dosažení potřebné vysoké citlivosti musí být kamery udržovány v chladu, takže každá kamera je udržována při teplotě okolo -80°C. Slunečním štítem chráněné a do hlubokého vesmíru hledící vědecké přístroje observatoře Plato postupně zchladnou a zůstanou v těchto optimálních, byť pro člověka mrazivých, teplotách po celou dobu aktivní mise.
Struktura nesoucí fotovoltaické panely a fungující jako sluneční štít obklopuje celou zadní část observatoře. Tato část bude v kosmickém prostoru otočená ke Slunci. Během startu budou fotovoltaické panely složené a po dosažení kosmického prostoru dojde k jejich uvolnění a rozložení – Plato roztáhne svůj pár pomyslných křídel. Proto po usazení kombinovaného slunečního štítu a fotovoltaických panelů inženýři otestovali, zda se konstrukce správně rozloží. 16. a 22. září proto postupně vyklopili levé a pravé „křídlo“.
Jelikož se panely budou vyklápět v kosmickém prostředí, musela být zkouška jejich vyklápění provedena, jako kdyby se konstrukce nacházela v prostředí mikrogravitace. Za tímto účelem byly panely zavěšeny na podpůrný rám vybavený systémem kladek, které společně odlehčily panely a mohlo dojít k jejich hladkému vyklopení. Poté inženýři použili speciální lampu k simulaci účinku slunečních paprsků dopadajících na panely. Ověřilo se tak, že panely dodávají správnou úroveň energie pro zbytek observatoře. Toto byl poslední krok, který ověřil, že vyklopení bylo úspěšné.
Plato dodržuje dlouhodobě stanovený harmonogram, který počítá se startem v prosinci 2026. Než ale vzlétne na raketě Ariane 6, musí projít sérií složitých zkoušek. Ty obnášejí třeba intenzivní třesení teleskopem, ale i jeho vystavení intenzivnímu hluku a vibracím, což napodobí podmínky očekávané při startu. Následně bude nová observatoř uložena do největší evropské kryovakuové komory LSS (Large Space Simulator). Tady Plato poprvé okusí drsné podmínky kosmického prostředí a bude muset demonstrovat, že v nich dokáže bezchybně fungovat.
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/plato_s_spacecraft_is_complete/26902659-1-eng-GB/Plato_s_spacecraft_is_complete.jpg
https://www.esa.int/…/26902518-1-eng-GB/Fitting_Plato_s_sunshield_and_solar_array_module.jpg
https://www.esa.int/…/26902565-1-eng-GB/Completing_the_construction_of_Plato_s_spacecraft.jpg
Dodavam, ze verejnost mohla videt PLATO na dni overvrenych dveri v ESTECu 11.-12. rijna. Jako softwarovemu inzenyrovi ktery do roku 2020 mel na starost letovy software PLATO mi prijde jako zajimavost hodna sdileni, ze 26 kamer ridi 13 dual-core pocitacu s procesorem Leon-3 (GR712), kazdy core ridi jednu kameru. Spolu s redundantnim centralnim pocitacem a pocitacem pro koordinaci rizeni kamer je to celkem cca 17 palubnich pocitacu.
To je zajímavé, díky moc!
souhlasím že je to velice zajímavé, nejen hardwarem živ je fanoušek kosmonautiky a věřím, že by pan Marek mohl být některým z příštích hostů Kosmáků a mohl by pohovořit na téma počítačového vybavení (nejen) družice Plato .)
Naprosto souhlasím, za mě by byl ideální formát článek zde. Jakožto programátora mě napadají tuny otázek, jako např. v čem se to programuje, jestli to běží jen jako aplikace na nějakém OS, nebo je to celé proprietární, jak je to s testováním (SW interaguje se speciálním HW, který asi jen tak někdo programátorovi nepůjčí pro testování :-)) atd.