Máme tu poslední červencovou neděli a její pravé poledne. To je ideální čas na další díl Kosmotýdeníku, který vás i tento týden provede všemi zajímavými událostmi, které přinesl uplynulý týden v kosmonautice. V hlavních tématech se podíváme na to, jak a proč NASA pomůže společnosti SpaceX s plánovaným letem Red Dragonu k Marsu. Zkontrolujeme i to, jak pokračuje příprava soukromých pilotovaných lodí. V souhrnu krátkých zpráv se vypravíme k Jupiteru, Marsu i na kometu. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Proč a jak NASA poskytne pomoc SpaceX při letu k Marsu?

Před nedávnem vyšlo v médiích prohlášení Elona Muska, že SpaceX vyšle v roce 2018 k Marsu loď Crew Dragon bez posádky, aby v testovacím režimu dokázala jako první soukromá loď přistát na povrchu Rudé planety. Pokud by se to zdařilo, byl by to nejtěžší náklad, který kdy na Marsu přistál. NASA o tuto misi projevila zájem a hodlá s ní SpaceX pomoci, protože zkušenosti, které z ní vzejdou, ať už dopadne jakkoli, budou nedocenitelné pro budoucí plány letů lidí k Marsu.

NASA proto upřesnila, jak konkrétně hodlá společnosti pomoct. Bude to zejména v oblastech, které vyžadují velké zkušenosti, které zatím SpaceX nemá. NASA proto poskytne svoji sledovací síť DSN, která je schopná přenášet data z takto vzdálených výprav. Dále se do letu zapojí navigační odborníci z JPL, kteří pomohou jednak s řízením lodi při přeletu k Marsu a posléze s vhodným sestavením softwaru pro přistání v podmínkách atmosféry Marsu. Odborníci z agentury dále pomohou vybrat nejvhodnější místo přistání.

Součástí pomoci bude i testování čistoty lodě Dragon, která při přistání na Marsu musí splnit přísné podmínky čistoty, aby nezavlekla na Mars nějaké pozemské mikroby, kteří by mohli znehodnotit další hledání života na Marsu (NASA a SpaceX podepsaly v dubnu letošního roku dohodu, která řeší i tyto otázky). Celkem NASA věnuje SpaceX pomoc, jejíž personální náklady byly vyčísleny na 32 milionů dolarů. Celkové náklady SpaceX na tuto misi se pak pohybují okolo odhadovaných 300 milionů dolarů. Dle prohlášení NASA agentura se SpaceX probírá případný let k Marsu už delší dobu, ale až letos se přistoupilo k podepisování smluv a konkrétnějším dohodám. Podrobnější plány výzkumu Marsu, jak ho vidí SpaceX a Elon Musk bychom se měli dozvědět v září, kdy o nich podrobně promluví Musk v Mexiku.

SpaceX chce stihnout startovací okno v roce 2018, což je dle manažerů NASA opravdu šibeniční termín a i samotná mise je samozřejmě velmi riziková a její výsledky nejisté. Přesto prý tento podnik za finance do něj věnované stojí. V případě, že by vše klaplo, přineslo by to agentuře data, na která by dosáhla až někdy na konci dvacátých let, kdy plánovala misi, která by otestovala vstup těžších nákladů do atmosféry Marsu. V případě úspěchu by tak SpaceX dodala NASA data o deset let dříve. Pokud by se rok 2018 nestihl, nabízí se hned další startovací okno v roce 2020. Na tato data jsou však naplánovány další mise, ať už jde o InSight v roce 2018, nebo americký rover 2020, evropskou misi ExoMars 2020 a případnou čínskou sondu k Marsu. Všechny tyto mise potřebují síť DSN a je proto nutné starty naplánovat tak, aby síť byla schopná sledovat mise v kritických okamžicích.

A proč NASA nyní preferuje motorické přistání na Marsu oproti tomu s padáky? Poslední testy velkých nadzvukových padáků v roce 2014 a 2015 ukázaly, že jejich nasazení je obtížné a technologie prozatím dosáhla svých limitů. Pro případné těžké náklady (Red Dragon bude vážit asi 8 – 10 tun) se tak jako jediné východisko nabízí použití nadzvukového motorického brzdění. Dragon bude vybaven osmi motory SuperDraco, které se poprvé zapálí ihned, co loď projde největšími teplotami při průchodu atmosférou. U povrchu se pak zažehnou na konečné zpomalení a těsně před dosednutím se vysunou nohy Red Dragonu. Všechny tyto fáze bude zřejmě absolvovat i některá budoucí mise NASA s lidmi a jakákoli data, která budou známa dopředu, mají samozřejmě velkou cenu.

NASA si od SpaceX objednala druhou pilotovanou misi

Nástup soukromých dopravců k Mezinárodní vesmírné stanici se nezadržitelně blíží. Od roku 2011, kdy došlo k uzemnění amerických raketoplánů je výhradním dopravcem posádek k ISS jen ruský Sojuz. Již příští rok by se však tato situace mohla změnit. Ba co víc, NASA si u SpaceX objednala další, již druhou misi pro rotaci posádky.

Podobnou objednávku obdržel již minulý rok Boeing, který bude dopravovat posádky ve své lodi Starliner (CST-100). Tímto se tak naplnil nejmenší možný požadavek počtu misí, který vyplývá ze smlouvy uzavřené mezi NASA a soukromými dopravci. Současná smlouva totiž umožňuje objednat od každé firmy minimálně dva a maximálně šest letů a návratů posádky. Další objednávky v rámci smlouvy pak zřejmě přijdou až po ukončení testování.

Pokud jde o testování, to je samozřejmě ještě blíž, než samotný operační let. Aktuálně to s plněním jednotlivých milníků programu certifikace obou lodí vypadá tak, že loď Crew Dragon od SpaceX by si premiérový let bez posádky mohla odbýt v květnu příštího roku. První let s posádkou by pak následoval v srpnu 2017. Boeing je s plněním programu trochu pozadu a zatím to vypadá, že demonstrační let by měl přijít v prosinci 2017 a let s posádkou v únoru roku 2018. Loď Crew Dragon bude samozřejmě startovat na raketě Falcon 9 ze startovacího komplexu 39A, který dříve sloužil raketoplánům. Starliner zase využije osvědčený Atlas 5 a startovat bude z komplexu 41 umístěném na Kennedyho kosmodromu. Posádky prvních letů by NASA měla vybrat v prosinci letošního roku.

Až začnou létat soukromé lodě, bude NASA osvobozena od závislosti na ruských Sojuzech, které po vyřazení raketoplánů jako jediné zajišťují výměny posádek na stanici. NASA si sedadla v Sojuzech kupuje. Zavedení soukromých dopravců však neznamená, že by na Sojuzech už žádní Američané nelétali. Naopak, pro případné kritické situace, kdy by například na palubě stanice došlo k nehodě a posádka by musela využít tu záchrannou loď, se kterou zrovna nepřiletěla, musí astronauti umět ovládat obě technologie. Proto bude v posádce vždy jeden Rus a jeden Američan, kteří navzájem budou schopni létat s oběma typy lodí v té době připojených ke stanici. V posádkách soukromých lodí se tak časem objeví i Rusové. Stejně tak v Sojuzech nadále budou létat Američané.

Dodejme ještě to, že soukromé lodě disponují místem pro čtyři astronauty. Jejich kapacita samozřejmě bude využita a z toho plyne, že posádka stanice se díky nim zvedne ze šesti na sedm. V dobách raketoplánů toto navýšení nebylo možné, protože záchranné lodě kotvící neustále u stanice byly Sojuzy, které ve dvojici poskytovaly šest míst. Soukromé lodě jsou však navrženy tak, aby mohly sloužit jako záchranné čluny a budou schopny u komplexu trávit až sedm měsíců. Díky navýšení posádky se můžeme těšit na ještě více vědeckých experimentů a efektivněji využitý čas posádek.

Kosmický přehled týdne:

Legendární skladatel Vangelis vydal nové album a informujeme o něm proto, že toto album je věnováno misi sondy Rosetta a hrdinnému Philae, s kterým byly tento týden definitivně ukončeny pokusy o kontakt. Více o albu naleznete na blogu ESA.

Od čtvrtka do soboty proběhly zřejmě hned tři zážehy prvního stupně rakety Falcon 9, který během mise JCSat-14 poměrně tvrdě přistál na plovoucí plošině. O prvním zážehu nás SpaceX informovala pomocí videa v plné délce. Další dva zaznamenali obyvatelé okolí. Jednou jsme se to dozvěděli díky twitteru a podruhé díky facebooku. Stupeň tak zřejmě prochází slibovaným důkladným testováním. Elon Musk před časem mluvil o deseti zážezích, takže uvidíme, jak to nakonec dopadne. Všechny zážehy měly proběhnout v plné délce, jakoby stupeň letěl na misi. Vzhledem k tomu, že tento stupeň prošel zatím nejdrsnějším návratovým profilem, je současná skutečnost jistým důkazem o tom, že znovupoužitelnost je o velký kus blíže realitě.

Dnes prošla sonda Juno nejvzdálenějším bodem její orbitální dráhy kolem planety Jupiter. Ten se nachází ve vzdálenosti 8,1 milionu kilometrů. Nyní se sonda bude zase přibližovat k planetě a při průletu nejbližším bodem dráhy bude kalibrovat své vědecké přístroje.

Sonda MAVEN, která je na orbitě planety Mars a zkoumá její atmosféru, zahájila tento týden šestý ponor. Během něj se sonda svými motory zpomalila o 4 m/s a vnořila se do atmosféry planety do výšky 120 km nad povrchem.

Zdá se, že strouhy, které se objevují na svazích na Marsu, nemusí tvořit jen sezónní tekoucí voda, ale může jít i útvary vzniklé díky specifickému geologickému složení a hlavně působení mrznoucího oxidu uhličitého. Více o tématu píše NASA zde, my vám o něm možná přineseme bližší informace pomocí článku.

Souhrn z Kosmonautixu:

Celý týden vycházely na našem portálu minimálně dva články denně, které vás informovaly o aktuálním a zajímavém dění v kosmonautice. Pojďme si je shrnout. Podívali jsme se například na to, že projekt vlastních satelitů společnosti SpaceX neusnul a chystá dva demonstrátory. Loď Dragon CRS-9 dopravila na stanici nový dokovací port pro soukromé lodě IDA-2. Podívali jsme se proto blíže na tuto novou bránu na palubu stanice. Tento týden se začalo s tréninkem v podvodním projektu NEEMO, který pod vodou trénuje astronauty a vybavení pro další mise. Další díl seriálu o největší jedno modulové stanici Skylab nám představil zevrubný popis celé stanice. Nevyhlášený závod dvou soukromých lodí Dragon a Starliner zatím předběžně vyhrává SpaceX. Na cestu do vesmíru se vydal další armádní satelit NROL, který je sice tajný, ale jeho logo je rozhodně zábavné. Rozloučení s prvním landerem, který přistál na kometě, jistě nenechalo leckteré oko suché, ale Philae má za sebou úžasnou misi, za kterou se nemusí stydět. Záhadný případ neexistujících velkých kráterů na trpasličí planetě Ceres se pokouší rozluštit vědci za pomoci dat ze sondy Dawn. Start armádního satelitu NROL-61 se nakonec vydařil. Záznam ze startu si můžete prohlédnout zde. V letním seriálu TOP 5 jsme se tentokrát zaměřili na pět největších úspěchů při výzkumu komet. První stupeň Falconu 9 v1.2 prodělal zkušební zážeh v plné délce, při které by pracoval během standardního letu. Tato zpráva zase o kousek blíže posunula éru znovupoužitelných raket. Družice, které obíhají kolem Marsu, potřebují taky čas od času obnovu, abychom mohli díky nim přenášet ta úžasná data z povrchu i orbitu Marsu. Oběžná dráha sondy Juno kolem Jupiteru je opravdu velmi výstřední a oběh jí trvá dlouho. Nyní se konečně zase vrací zpět k obrovi sluneční soustavy.

Snímek týdne:

Snímek týdne tentokrát ukáže startující raketu Atlas 5 s vojenskou družicí NROL-61, jejíž účel zatím není znám, ale něco málo přeci jen víme a o tom jsme psali zde. Možná by si tento týden na tomto místě zasloužilo být rozloučení s odvážným landerem Philae, ale věnovali jsme mu již článek, takže přenechal místo pěkné fotografii startujícího Atlasu.

Video týdne:

První video týdne bude trochu opakovat zprávu, kterou jste u nás již zaznamenali, ale stojí rozhodně za připomenutí. Proběhl první plný zážeh v trvání dvou minut prvního stupně rakety Falcon 9 v1.2, který velmi tvrdě přistál na plovoucí plošině. Přidejte si zvuk a užijte si tento test ještě jednou.

A ještě malá ukázka ze zmiňovaného alba od skladatele Vangelise k misi sondy Rosetta. Celé album by mělo vyjít s ukončením mise během letošního podzimu.

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/2016/07/29/nasa-orders-second-spacex-crew-ferry-ship/
http://spaceflightnow.com/2016/07/29/nasa-spells-out-support-for-spacexs-red-dragon-mars-mission/
http://spaceflightnow.com/2016/07/28/photos-more-shots-of-thursdays-atlas-5-rocket-launch/

Zdroje fotografií:
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/07/20802115234_3bbae76b6e_k.jpg
http://3.bp.blogspot.com/-0SbAxSThdTA/UG9Otob8jtI/AAAAAAAACrU/1YtLlut3R7k/s1600/Deep+Space+Network’s+120+degree+view.png
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/07/21236949258_b9b916f54f_k-3.jpg
http://www.imagehosting.cz/images/imagejzoz.jpg
http://www.collectspace.com/images/news-091614a-lg.jpg
http://www.jpl.nasa.gov/images/mro/20160729/PIA20763-16.gif
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/07/06.jpg