Hlavní náplní indického astronauta na Mezinárodní kosmické stanici byly experimenty. Shux si postupně zvykal na život v prostředí, kde se všechno chová jinak, než jsme všichni už od mala zvyklí. Zejména první dny ve vesmíru bývají pro astronauty nováčky těžké, ale zvládal to vcelku dobře. Je fascinující, jak rychle se lidské tělo dokáže přizpůsobovat. Harmonogram je však neúprosný a čas na stanici velmi drahý, a toho si byl více než vědom. Věděl, že na jeho práci spoléhají stovky lidí dole na Zemi. Od zkoumání živých organismů přes nové možnosti pěstování potravin až po experimenty s materiály – kosmická stanice se na několik týdnů proměnila v jeho vědeckou laboratoř.
Přílet na stanici
Vítání astronautů, kteří se právě připojili k Mezinárodní kosmické stanici, je dalším z rituálů, které se opakují. Pro Shuxe to byl však vstup do úplně nového světa. Vplout z malé kabiny kosmické lodi do rozlehlého prostoru stanice je zajímavá zkušenost. Mysl má instinktivní strach z pádu. Je to iracionální, protože zároveň ví, že se to stát nemůže. Je to zkrátka lidská přirozenost, která je zvyklá na naprosto jiné prostředí. Následovala prohlídka stanice s expedicí 73, která končila v části Cupola, kde se nacházejí obří okna. Ta byla zatím zakryta poklopy, které byly následně otevřeny. Shux viděl Zemi už z okna kosmické lodi Crew Dragon, ale tohle se s tím nedalo prostě srovnávat. Tělo zaplavila vlna emocí a oči zaplnily slzy, které se snažil před ostatními skrýt. Byla to spontánní a nečekaná reakce, kterou prostě nemohl ovlivnit. Nebylo to ani naposledy, kdy měl slzy v očích v Cupole během svého pobytu.
Následoval ceremoniál, při kterém jako první obdržel od velitelky Peggy Whitson odznak astronauta. Cítil se doslova jako v sedmém nebi. Na vrcholu a jen těžko si dokázal představit, že tohle něco v jeho životě ještě překoná. Zadíval se Peggy do očí a trochu žertem prohlásil: „Jaká to čest být číslem 634“.
Všechny rozesmál, protože být na takovém místě nezní zrovna mimořádně, ale pro jeho zemi to významné bylo. Pro lidi tam dole představoval naději, že když to dokázal on, oni mohou také. První dny na stanici však bývají těžké. Samotného ho však čím dál víc znepokojovalo vlastní tělo. Necítil se zrovna nejlépe. Zažíval to, čemu se říká vesmírná nemoc, a v tomto stavu se měl spojit s předsedou vlády, který měl velký podíl na tom, že mohl letět. Rozhovor proběhl v japonském modulu Kibo a v pozadí za astronautem se vznášela indická vlajka, kterou po svém návratu premiérovi své země daroval při osobním setkání. Byl dojatý a nebylo ani náznakem poznat, že jeho tělo bojuje s myslí, ale i to brzy přešlo.
Harmonogram na stanici je neúprosný a každá minuta musí být využita. V prvních dnech byl tak zaneprázdněný, že vždy zaplul do svého spacího pytle pod sedadly Crew Dragonu, kde byl jeho pokoj, a v podstatě ihned usnul. Mimochodem: Každý pilot Crew Dragonu, který letí na ISS, totiž přespává právě tam. Takže je téměř jisté, že tam bude odpočívat i Aleš Svoboda během své mise.
Teprve po pár dnech si uvědomil, že má k dispozici dvě okna v kosmické lodi, a přitom jich ještě ani nevyužil, a uvědomil si to až díky Tiborovi, který ho přišel navštívit, když byl uvnitř Dragonu. Zvedl clony na oknech a prohlásil něco o tom, jaké má štěstí mít takový pěkný výhled, a od té doby si Shux z této situace udělal vlastní rituál a vždy před spaním a po probuzení pozoroval z oken kosmické lodi Zemi. Nicméně nejdůležitější byla věda, proto na toto jedinečné místo cestoval.
Kosmická balerína
Mikrogravitace totiž není jen prostředí, ve kterém se astronauti vznášejí a předvádějí efektní kousky před kamerami. Je to unikátní prostředí, kde se dá dělat věda, kterou na Zemi nelze žádným způsobem provést. Jak se v takových podmínkách chovají buňky? Dokážou rostliny růst a prospívat? A co se stane s organismy, které se musejí přizpůsobit světu, v němž běžné pozemské zákonitosti neplatí tak, jak jsme zvyklí? Právě na podobné otázky hledaly odpovědi experimenty, do nichž se Shux zapojil. Indie se učila pracovat v kosmu. Co konkrétně ale dělal? Zde je výčet experimentů, které si s sebou přivezl:
- Vesmírné mikrořasy (Mezinárodní centrum pro genetické inženýrství a biotechnologie (ICGEB) a Národní institut pro výzkum rostlinného genomu (NIPGR), Indie) – Dopad mikrogravitace a záření na palubě ISS na jedlé mikrořasy.
- Myogeneze (Institut pro vědu kmenových buněk a regenerativní medicínu (InStem), Indie) – Vliv metabolických doplňků na regeneraci svalů za podmínek mikrogravitace.
- Klíčky (Univerzita zemědělských věd, Dharwad a Indický technologický institut, Dharwad) – klíčení semen salátu ve vesmíru: Význam pro výživu posádky.
- Voyager Tardigrade (Indický vědecký institut) – Přežití, oživení, reprodukce, analýza souboru aktivních genů želvušky kmene Paramacrobiotus sp. BLR ve vesmíru.
- Displeje Voyager (Indický vědecký institut) – Analýza interakce člověka s elektronickými displeji v mikrogravitaci. Studie porovná výkon palubní a pozemní posádky s ohledem na zaměření dle normy ISO 9241.
- Sinice v mikrogravitaci (Mezinárodní centrum pro genetické inženýrství a biotechnologie, ICGEB) – Srovnání růstu sinic a změn v tvorbě jejich bílkovin při využívání močoviny a dusičnanů v mikrogravitaci.
- Semena potravinářských plodin v mikrogravitaci (Indický institut vesmírné vědy a technologie a Zemědělská univerzita v Kerale) – Dopad mikrogravitace na růst a výnosové parametry semen potravinářských plodin, jako jsou mungo fazole a pískavice.
Například Myogeneze si kladla za cíl pomoci s atrofií svalů. Jak známo, astronauti musí na oběžné dráze pravidelně a vydatně cvičit, aby co nejvíce předcházeli výraznému úbytku svalové hmoty. Svaly totiž nemusí překonávat zemskou přitažlivost, tělo je vyhodnotí jako nepotřebné a začne je odbourávat rychlostí zhruba 5 % za měsíc. Indičtí vědci proto navrhli určité doplňky stravy a zkoumali, zda mohou pomoci tuto výzvu vyřešit. Experiment se skládal z více kroků, které musely být precizně provedeny v modulu Kibo v tzv. Gloveboxu. (Jedná se o uzavřený a bezpečně izolovaný laboratorní box s rukavicemi). Celkově trval několik dní, během kterých Shux doplňoval výživné médium pro kmenové buňky. Se dvěma tucty vzorků, z nichž každý vyžadoval pečlivou manipulaci, proces vždy zabral celé hodiny. Poté byla třeba pravidelná kontrola a zanesení informací do protokolů. V konečné fázi bylo třeba na vzorky namířit mikroskop a pozorovat, zda k požadovanému procesu, „tedy hojení svalů,“ skutečně dochází. Díky kamerám měly i pozemní týmy NASA možnost online sledovat výsledky, a nejen to. Připojeni byli i vědci přímo z Indie, kteří na experimentu pracovali dlouhé měsíce. Na první pohled vypadaly výsledky velmi dobře a NASA na chvilku přepnula komunikační kanál do Indie, kde byl slyšet výrazný jásot a oslavování, a radost měl i Shux. Stejného výsledku by na Zemi prostě nešlo dosáhnout.
Další experiment zaměřený na mikrořasy obsahoval dvanáct sáčků se vzorky, které každé ráno bylo nutné rozmístit na specifická místa a protřepat. Například kvůli světlu. Večer je bylo zapotřebí zase sebrat a uložit, a to celé se opakovalo čtrnáct dní. Patnáctý den byly odebrány vzorky stříkačkou a zmrazeny pro návrat na Zemi. Jenže odebrat se snadno řekne. Problémem jsou vzduchové bubliny ve stříkačce, kterých se na Zemi dá snadno zbavit, ale v mikrogravitaci je stejná technika nepoužitelná. Vzduchové bubliny nestoupají a jsou rozptýleny v kapalině a je nutné je odstranit, protože narušují analýzu a vytvářejí chyby měření. Celý experiment by tak mohly znehodnotit obyčejné vzduchové bubliny. Odpovědí na to, jak se jich zbavit, je odstředivka. Jenže na ISS žádná pro tyto účely přímo není. Řešení? Jedna možnost tu ale přece jen byla, udělat odstředivku ze sebe. Celkem třicet šestkrát musel Shux uchopit stříkačku, roztáhnout ruce a provést asi 5 otáček kolem své osy, čímž vznikla dostatečná odstředivá síla k oddělení bublin, a tento proces opakoval pořád dokola, až si od kolegů vysloužil přezdívku Vesmírná balerína. Jak taková živá odstředivka funguje, ukazuje následující video.
Během provádění všech experimentů přišel na to, že nejen výsledky pokusů jsou cenné, ale i pochopení systému potřebného k provedení byť jen jediného experimentu ve vesmíru. Míra složitosti a potřeba improvizace, na kterou ani nejlepší trénink dostatečně nepřipraví. V nabitém harmonogramu bylo těžké najít si chvilku pro sebe, a pokud ji měl, tak se pokusil využít každou sekundu. Nejraději relaxoval focením planety z různých oken ISS, ale samozřejmě v rozhledně Cupola strávil nejvíce času. Vzdal zde také čest svému rádci a prvnímu Indovi ve vesmíru, když ukázal v tabletu jeho fotografii na pozadí s kosmickou lodí Sojuz. Mimo to měl Shux sebou řadu upomínkových a propagačních předmětů. Například speciální nášivku, kterou vytvořil designér Manish Tripathi a jeho tým. Ta po letu byla vydána jako poštovní známka. Zde je popis prvků nášivky: Polokoule Země s obličejem astronauta vzhlížejícího ke hvězdám – Země symbolizuje kořeny v našem společném původu, zatímco astronaut vzhlížející ke hvězdám skrz helmu symbolizuje průzkumné ambice našeho lidstva. Kosmická loď Gaganyaan – Znamená indickou cestu k pilotovaným letům do vesmíru a znázorňuje odvážné ambice, kterých chce země dosáhnout. Slunce – Znamená úctu, kterou Slunce v indické kultuře požívá jako zdroj života a energie. Astronomické symboly – Odkazují na bohatou starověkou astronomickou moudrost, kterou Indie vlastní a která inspirovala všechny následující generace. Čáry – Mozaikové čáry spojují minulost, přítomnost a budoucnost, což znamená, že Indie je hrdá na svou minulost, zaměřuje se na svou přítomnost a má naději do budoucna. Matematické symboly – Znamenají důležitost vědy a její význam v indické kultuře. Fáze měsíce – Znamenají rostoucí lunární odkaz vedoucí k programu Chandrayaan. V logu najdeme i první indickou družici Aryabhatta jako symbol začátku indického vesmírného programu a také 50leté výročí od data startu. Džantar Mantar – Tyto sluneční hodiny v Džajpuru v Indii symbolizují důležitost astronomie a vědy v indické kultuře, protože tato památka je o tom samém svědectvím. Symbol nekonečna – Znamená, že učení a objevování je nekonečná cesta rezonující s našimi starodávnými tradicemi.
Mezi další poklady, které měl s sebou, patří speciální sbírka poštovních známek. O kterých Shux prohlásil: „Každá známka reprezentuje jeden stát prostřednictvím jeho písma, složitě protkaného motivy čerpanými z jeho živých folklórních tradic – z nichž některé vzkvétají, některé jsou téměř zapomenuty a jiné tiše šeptají z pokraje vyhynutí.
Společně tvoří konstelaci jazyků a uměleckých forem, tichou vzpouru proti kulturní amnézii.
Představoval jsem si je jako víc než jen suvenýry z historické vesmírné mise Indie, jsou to vypravěči příběhů. Když tyto známky odcestují do vesmíru a vrátí se zpět, neprocházejí atmosférou jen tak obyčejně – vracejí se nabité symbolismem. Nesou s sebou ozvěnu starobylých písem, rytmus kmenových vzorů a odolnost řemeslníků, jejichž umění přežilo staletí změn. Vracejí se jako vesmírné památky, které nám připomínají, že dědictví není statické – cestuje, vyvíjí se a občas popírá i samotnou gravitaci.
A krása toho všeho spočívá v jejich dostupnosti. Tyto známky lze vyrábět masově, takže mohou vklouznout do rukou běžných občanů, školáků, sběratelů – kohokoli, kdo si přeje držet zlomek této cesty“.
A dovolím si ještě poslední zajímavost: mise Ax-4 se zapsala do historie nejen vědecky, ale i v designových inovacích s debutem Mumm Cordon Rouge Stellar, první lahví na šampaňské navrženou pro vesmírné lety. Inovativní láhev kombinuje letecké inženýrství s elegantním designem, aby odolala mikrogravitaci a zároveň zachovala klasickou symboliku šampaňského a splnila náročné požadavky vesmírných letů. I když láhev během mise nebyla otevřena, sloužila jako důkaz toho, že i obyčejné předměty se musí vyvíjet pro život mimo Zemi. S tím, jak se komerční průzkum vesmíru stává životaschopnějším, inovace, jako je tato, pomohou zpříjemnit zážitky ze života mimo Zemi. Čas se však naplnil a byl čas vrátit se domů.
Návrat domů
Každé loučení je těžké. A když se navíc loučíte s místem, které se na několik týdnů stalo vaším domovem, pracovištěm i oknem do úplně jiného světa, platí to dvojnásob, a to i přesto, že na vás dole čeká milující rodina. Pln zkušeností a okamžiků, které se mu navždy zapíšou do paměti, a přesto cítil zvláštní pocit. Měl před sebou cestu, kterou sice absolvoval už před několika týdny v opačném směru, ale návrat zpět je úplně něco jiného. Opustit orbitální laboratoř není jako zavřít dveře kanceláře po skončení směny. Každá věc musí být přesně na svém místě, vybavení připravené na cestu a posádka musí projít celou řadou dalších příprav. Odpojení od stanice proběhlo 14. července 2025. Crew Dragon pojmenovaný Grace se pomalu vzdaloval od orbitálního komplexu a čtveřice astronautů zahájila sestup – technicky nejtěžší část mise. Dragon musel opustit oběžnou dráhu. Později bylo třeba odhodit trunk plný odpadu a vstoupit do zemské atmosféry pod přesným úhlem v rychlosti kolem 28 000 kilometrů za hodinu. Vzduch před kapslí se prudce stlačil a zahříval se na extrémní teploty.
Mezi čtyřmi astronauty a žárem, který by mohl jejich návrat proměnit v katastrofu, stála jediná zásadní bariéra – tepelný štít. Ten je tvořen speciálním materiálem a je navržen tak, aby odolal extrémnímu žáru při průletu atmosférou. Jeho princip je přitom fascinující: materiál se na povrchu postupně rozkládá a odpařuje, čímž odvádí teplo pryč, než se rozvine první sada padáků, které postupně zpomalí sestup nad Tichým oceánem.
Po dosednutí do vln zachvátil mysl indického astronauta příval emocí, které přicházely postupně. Důležitost toho, co se v uplynulých dvaceti dnech událo, si vlastně ještě ani plně neuvědomoval, ale jedno věděl jistě. Před třemi týdny odstartoval do vesmíru odlišný člověk, než ten, který právě přistál zpět ve Spojených státech, kde začala jeho další mise – propagace.
Návraty bývají pro astronauty složité. Učí se znovu chodit a jejich těla se musí opět adaptovat zpět na pozemské podmínky. Problémem je i obyčejná chůze a chvilku trvá, než se věci zase vrátí do normálu. Do Indie už se Shux vrátil jako hrdina. Posléze začal být i dosti aktivní na sociální síti X a postupně rozkrýval některé detaily ze své mise a v hojné míře jsem z nich čerpal i já při sepsání tohoto seriálu. V jednom z příspěvků napsal: „Když začal výcvik, byli moji kolegové z posádky nanejvýš známé tváře, spojené spíše rozvrhem než nějakým skutečným poutem. Ale čas, tlak a neustálé hromadění společných okamžiků mají tu vlastnost, že tu vzdálenost postupně rozplývají. Pomalu, téměř nepozorovatelně, jsme se stali přáteli – takovými, kteří spolu nejen pracují, ale také se navzájem podporují.
A pak přišla mise. Prožití tak vzácného, tak náročného a tak proměňujícího zážitku prohlubuje toto pouto do něčeho mnohem trvalejšího. Nepřízeň osudu má zvláštní způsob, jak urychlit budování důvěry, odstraňuje přetvářku a zanechává jen to, co je skutečné.
Vzpomínám si, jak jsem v jednom rozhovoru řekl: Tohle je moje posádka na misi, ale přátelé na celý život. Tehdy to znělo správně. Teď to cítím ještě víc jako pravdu.
Vztahy, na kterých opravdu záleží, neslaví jen vaše vítězství, ale dodávají vám oporu ve chvílích pochybností, v případě potřeby vás provokují k lepším výkonům a především zůstávají upřímné. Pokud máte to štěstí, že ve svém životě máte takové lidi, nepředpokládejte, že to vědí. Řekněte jim to.“
Budoucnost má jméno Gaganyaan
Shukla se po návratu nestáhl do ústraní a naopak je hodně aktivní. Navštěvuje školy, instituce i soukromé společnosti zaměřené na kosmonautiku. Napsal knihu, která nedávno vyšla a stala se pro mě taktéž hodnotným zdrojem informací pro tento krátký seriál a můžu ji doporučit všem, které let indického astronauta zaujal a umí anglicky. Stále také zůstává členem prvního oddílu indického výběru astronautů a není vyloučené, že poletí na některém budoucím letu v programu Gaganyaan. První bezpilotní mise G1 již klepe na dveře – Další významný milník v indické cestě k pilotovaným letům. Jedná se o první ze tří plánovaných bezpilotních zkušebních letů, které však musí být úspěšné. Jedině pak ISRO bude moci považovat všechny systémy za dostatečně bezpečné pro vypuštění vlastních astronautů z Indie. ISRO plánuje start kosmické lodě už koncem tohoto roku, ačkoli časový harmonogram je dosud nejistý. Indická agentura má za sebou sérii klíčových zkoušek záchranných systémů, testů padáků i pokročilých simulací a nyní směřuje veškerou pozornost k historickému startu, který má proběhnout koncem roku 2026. Budou také pokračovat další zkoušky, jako je plánované přerušení letu, které naváže na předchozí testy. Podrobně se této cestě však věnujeme v jiném seriálu, který najdete zde.
Pravdou také je, že program pilotovaných vesmírných letů organizace ISRO se potýká s výrazným zpožděním, a to i přes nesporné pokroky učiněné v některých částech. Je to nesmírně složitý projekt a bezpečnost posádky je prvořadá. Zvládnutí základních technologií a získání potřebných zkušeností jsou nezbytnými kroky pro každou zemi, která má ambice vybudovat vlastní pilotovaný program a postavit vesmírnou stanici. Let Shukly v rámci mise Ax-4 na ISS a zkušenosti z výcviku budou rozhodně využity při plánování programu Gaganyaan – i když mohou existovat výhrady ohledně účinnosti a rozsahu přínosů Shuklova letu. Teprve čas naplno ukáže.
Právě odvyprávěný příběh může být pro nás v mnohém inspirací. Český astronaut v přípravě Aleš Svoboda se sice vydá na úplně jinou cestu než Shubhanshu Shukla, ale to nejtěžší pro Českou republiku bude myslím cesta po letu. Byla by obrovská škoda, kdyby šlo pouze o jednorázovou akci, která krátce po letu skončí a snažení vyšumí do neznáma. Aleš bude inspirovat celou novou generaci a věřím, že na něj bude celá Země pyšná a kdo ví, třeba jeho příběh také překročí hranice České republiky. Hrozně rád bych se na tomto místě rozepsal, jak je vše promyšlené a jak už víme, co se bude po letu dít. Bohužel nenašel jsem žádné informace o tom, co se po letu bude vlastně dít a to mě osobně trošku mrzí. Třeba takový plán je a jen o něm nevím, každopádně jsem na to velice zvědav, protože i to vlastně prokáže zda na to Česka republika má odvahu. Držme si palce a zkusme se inspirovat.
V roce 1970 Indie teprve začínala s kosmickými technologiemi, neměli ani učebnice a mnoho kolegů ani nevědělo, jestli se slovo satelit píše s jedním nebo dvěma T. Neměli žádné velké znalosti o kosmonautice, ale padesát let poté mají odvahu se vydat vlastními silami do vesmíru. To je kvantový skok. Pro Indii byla celá mise Axiom-4 cenným ponaučením. Posloupnost operací, bezpečností protokoly, trénink, opakovaní a příprava, komunikace, interakce, kooperace. To platí zejména pro nepředvídané scénáře a nouzové situace, kde je pořadí událostí nejdůležitější. Do letu byly zapojeny instituce a konkrétní osoby. Například lékaři ISRO, kteří se podíleli na misi a krom dat měli prostřednictvím soukromých lékařských konferenčních přenosů kontakt s dalšími odborníky z oboru. Podíleli se také na zotavení a rehabilitaci Shuxe po letu. Tyto zkušenosti o astronautovi pomohou lépe naplánovat vlastní prostředí pro mise Gaganyaan. Mohli si také vyzkoušet, co funguje a co naopak ne. To platí například o stravě a její přípravě na oběžné dráze. Od manipulace s daty až po diskuse o bezpečnosti systémů na vysoké úrovni. Chápání celého procesu od startu po přistání a rekonvalescenci významně Indii rozšířilo poznatky o letech člověka do vesmíru ve všech směrech. Toho nelze dosáhnout pouhou simulací nebo rešerší literatury. Jsou věci které se nadají nasimulovat a některé zkušenosti jsou k nezaplacení, jakkoli to může znít jako klišé. (Konec).
Poznámka autora: Děkuji všem, kteří četli tento seriál. Snažil jsem se ho symbolicky vměstnat do 4 dílů.
Rozhodl jsem se také dát přednost používání anglické transkripce u většiny názvů čistě z praktických důvodů. Původní název se snadněji hledá v dostupných informacích a má tedy i slovníkový význam. Český přepis je hlavně uváděn kvůli správné výslovnosti názvu. To platí i o většině indických jmen použitých v textu. Pokud je uváděn pouze český přepis, je to opět pouze z praktických důvodů kvůli lepší čtivosti celku.
Galerie z mise Ax-4 najdete na těchto stránkách:
https://www.flickr.com
https://assets.axiom.space
Zdroje obrázků:
https://assets.axiom.space
https://pbs.twimg.com
https://pbs.twimg.com
https://pbs.twimg.com
https://pbs.twimg.com
https://pbs.twimg.com
https://pbs.twimg.com
https://jatan.space.jpg
Archív autora
https://cdn.prod..avif
Zdroje informací:
The Second Orbit: Shubhanshu Shukla, ISBN 978-9-377-30170-5
https://x.com/gagan_shux
https://cs.wikipedia.org/wiki
https://www.indiatoday.in/s
https://www.facebook.com/G
https://jatan.space/ind
https://www.ndtv.com/india-news
https://www.indiatoday.in
https://kosmonautix.cz/20
https://en.wikipedia.org
https://www.axiomspace.com
