Na začátku července jsme sledovali, jak se americká sonda Juno díky 35 minutovému zážehu usadila na oběžné dráze kolem Jupitera. Dráha, na které se sonda nachází, má nejnižší bod 5 000 kilometrů nad horní vrstvou oblačnosti a nejvzdálenější bod leží celých 8,1 milionů kilometrů od planety. Zítra Juno projde právě tímto nejvzdálenějším bodem a díky gravitaci planety začne opět padat vstříc Jupiteru. Do nejnižšího bodu dráhy se dostane na konci srpna a tohoto průletu využije ke kalibraci svých vědeckých přístrojů.
Na níže přiložené grafice si můžete prohlédnout, jak vypadá aktuální oběžná dráha s dobou oběhu 53,5 dne (vyznačena zeleně) a jak budou oproti ní vypadat modře zvýrazněná dráha s periodou 14 dní. Na modrou dráhu sonda přejde v polovině října, kdy provede brzdící zážeh, který upraví její dráhu. Možná se ptáte, proč sonda nešla na 14 denní dráhu rovnou při brzdícím zážehu. Důvod je prostý – takový zážeh by trval moc dlouho a riskovalo by se poškození motoru.
Zdroj: http://www.nasa.gov/
Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/06/JunoAboveClouds.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/orbits_diagram_apojove0feature_0.jpg
Take by melo vice zazehu v periheliu snizit palivovou narocnost. Ale vzhledem k tomu, ze pravdepodobne bude uz jen jeden, tak se spise jedna o ten motor.
To je taky pravda. Perijoviem sonda sviští hodně rychle a ztráty by už mohly být výrazné. Po tom říjnovém zážehu bude na Juno čekat už jen závěrečný zážeh v únoru 2018, který sondu namíří do atmosféry.
Chudak 🙂 Me by se tam nechtelo
mám rád to slovo „sviští“ 🙂
Je to obrazně řečeno, ale vzhledem k výšce perijovu už skoro na místě 🙂
U všech planet se něco děje, nebo v blízké budoucnosti bude dít, jen Uran s Neptunem jsou mimo veškerý zájem. Uvážíme-li, že i americký Voyager 2 je obě navštívil mimo plán mělo by být na čase s tím něco dělat a nečekat na Američany. Je to příležitost pro Rusko, Čínu, Evropu a Japonsko, ti by konečně mohli mít nyní prostředky k takovému letu jako měla Amerika před čtyřiceti lety a to nejen k prostému průletu.
Důvodem je, že je to hrozně náročné. Pokud se tam sonda má dostat v rozumném čase, musí spotřebovat ohromné množství paliva na usazení na orbitě a tím pádem obrovskou raketu pro start ze Země. U Neptunu by to chtělo start na ničem menším než SLS (když je Saturn 5 v důchodu), Uran by se dal zvládnout asi i na Falconu Heavy. NASA na to sice kašle, ale nikdo jiný nemá šanci, protože nemá tak velkou raketu ani ve vývoji (možná těžká Angara, teď nevím).
Když to vztáhnu k Plutu, tak to mělo vlastně štěstí, že k němu Voyager 1 tehdy nezamířil. Pokud by se tak tehdy stalo zcela určitě by fantastická mise NH nebyla. Z toho se dá dovodit, že Voyager 2 tehdy sice provedl základní výzkum obou planet v dostačujícím rozsahu a to současně vylučuje potřebu dalších sond a to je ke škodě věci, protože technologie výrazně pokročila a sondy v dnešní úrovni by poslaly mnohem více dat.
Za to tehdy mohl Titan. Voyager 1 byl příliš zvědavý na ten divný měsíc a jeho gravitací byl vychýlen mimo ideální dráhu, tudíš se Pluto nekonalo.
Asi nebude překvapením, pokud v únoru 2018 nedojde k plánovanému vstupu do atmosféry a mise bude jako obvykle prodloužena. Otázka paliva to nebude (korekce stejně nejsou v plánu), tak snad jen stav přístrojů kdyby byl už moc špatný po tak blízkých průletech. Nebo je něco dalšího, co by nutilo k ukončení podle předpokladu?
Škoda, že plánují potopení sondy „na první dobrou“. Zajímavější by podle mě bylo postupně snižovat perijovum, až by sonda začala olizovat atmosféru a tak ještě provést zajímavá měření. I když na to asi nemá vhodné přístroje, mohl by to být námět na případné prodloužení mise. Blízkost planetě až tak nevadí, horší jsou radiační pásy, které jsou výše a sonda jimi musí prolétat tak jako tak.
To oblietávanie síce prináša nové dáta, ale viac-menej stále z toho istého priestoru. To „potopenie” prinesie naprosto nové dáta z naprosto nového priestoru.
Škoda len že to topenie prebehne hodne rýchlo a tak mnoho tých údajov asi nebude. Môžu však aj tak priniesť niečo naprosto nového a nečakaného.
Takže by sme sa vlastne mali z toho aj tešiť.
pb 🙂
Dobrý den
Netušíte někdo u té 14denní orbity – to stáčení poloos (napasované orbity tvoří jakýsi vějíř) je dáno čím? Nechci moc věřit tomu, že to budou upravovat motoricky.
Práve že sa to robí motoricky.
Ak nepotopíme sondu „včas” kým ešte funguje, možno vzhľadom na vysoké nadčasy doslúži niečo zásadné a nič ďalšie sa už nedozvieme.
pb 🙁