Archiv měsíce Leden, 2013

Maratónsky beh po Marse (druhá časť)

Pred dvoma týždňami vyšiel prvý diel tohto miniseriálu zaoberajúci sa dvoma najúspešnejšími robotmi kozmonautiky. Skončil sa v relatívne napätej situácii.
Spirit bol na úpätí hory počas začínajúceho sa zimného obdobia, navyše s poriadne zanesenými solárnymi panelmi. Vďaka tomu dodávali iba polovičné množstvo energie. A aby toho nebolo málo, jedno zo šiestich kolies vozítka začalo prejavovať známky opotrebenia. Elektromotor na pravom prednom kolese odoberal viac prúdu a tak hrozilo, že sa jeho ložisko zadrie. Na druhej strane Marsu bolo vozítko Opportunity vo veľmi vážnej situácii. Na ceste ku kráteru Victoria totiž zapadlo do jemného prachu a nemohlo sa pohnúť.

Kritické momenty kosmonautiky 20. díl

Konec mise STS-51L

Barbara Morgan stála na jedné z tribun a myslí jí prokmitávaly protichůdné pocity. Jedním byl pocit zklamání. Dostala se svému snu na dosah, ten poslední, nejdůležitější krok však nebude moci udělat- takový je úděl náhradníků. Zároveň měla radost i za svou kamarádku a kolegyni Christu McAuliffe, která dostala příležitost stát se první učitelkou, která bude svou hodinu vést během mise STS-51L z paluby raketoplánu, 280 kilometrů nad zemí. Existuje záběr na Barbaru Morgan během startu této mise. Vypadá na něm nadšeně a svými výkřiky „Go, Christa!“ a „Good bye, Christa!“ povzbuzuje svou šťastnější kolegyni, která několik kilometrů od ní prožívá poslední momenty před startem na palubě raketoplánu Challenger. Pak se na obzoru objeví dým a plameny a z nich jako bájný Fénix stoupá Challenger ke svému desátému letu za brány atmosféry. Teprve po dlouhé chvíli dolehne k tribuně rachot motorů a Barbara střídavě stojí v úžasu a pak zase tleská a křičí, jakoby chtěla svým nadšením pomoci raketoplánu na oběžnou dráhu. Zhruba minutu a půl po začátku záznamu je vidět, jak Barbara znejistí. Ještě jednou zaraženě mává se slovy „Good bye!“, ale to už se kolem začínají rozléhat překvapené výkřiky a jakýsi mužský hlas říká:“ To nevypadá dobře! To nevypadá dobře!“ Pak Barbara utíká ze záběru a míří pryč z tribuny. Neznámý kameraman po chvíli zamíří kameru směrem vzhůru, kde je na obloze vidět stopa spalin motorů SRB, která náhle končí v jakési podivné kouli, ze které vybíhají tenké výběžky kouře. Barbara a mnoho dalších přítomných už v té chvíli podvědomě tuší, že Christa a šest jejich kolegů v tomto okamžiku odlétají někam mnohem výše, než kam by je dopravil sebesilnější raketový motor, někam, odkud není návratu. Jedna z nejčernějších kapitol americké kosmonautiky se právě stopami padajících trosek kdysi hrdého a úžasného stroje zapisuje do floridské oblohy a také do historie…

Kosmotýdeník 19. díl (20. 1. – 26. 1. 2013)

Těžba na asteroidu

V novém díle Kosmotýdeníku se podíváme na to, jak bude vypadat těžba hornin na asteroidech v tomto desetiletí. Firma Deep Space Industries plánuje vyslat lehké sondy FireFly, které pouze proletí kolem daného objektu a zjistí, zde je těleso vhodné pro těžbu. Další, těžší sonda DragonFly bude mít za úkol nabrat až 150ti kilogramový náklad a dopravit ho zpět na Zemi. Rover Opportunity oslavil již devět let na povrchu Marsu. Jeho dlouhá cesta však nebyla bez problémů. Ke startu se připravuje družice IRIS, která bude zkoumat propojení Země-Slunce. Teleskop vynese raketa Pegasus XL. V článku si tuto raketu představíme.

3 Kozmická Strojovňa – Budúcnosť (?)

Raz za čas sa aj v seriály s informačnou tematikou musí vyskytnúť odľahčená téma. Špekulácie, postrehy, predpovede, jednoducho sci-fi. Preto sa netreba diviť, že aj v Kozmickej Strojovni sa čas od času vyskytne diel nie úplne korektný, ktorý snáď ani nemá veľa spoločné s duchom celého projektu. Aj keď mojim cieľom je informovať čitateľa o vesmírnych technológiách, jednoducho musím natieniť aj nejakú teoretickú cestu, ktorou sa kozmonautika bude uberať. V tomto článku nie sú len moje úvahy. Čarpal som hlavne z knihy Karla Pacnera, „Mestá v kozme“. Berte preto prosím celý tento diel s nadhľadom. Je určený hlavne na pobavenie/oddych.

SPHERES – chytré koule na ISS

spheres zdroj:nasa.gov

V roce 1999 profesor David Miller na MIT (Massachusetts Institute of Technology) pustil na první hodině studentům pasáž ze Star Wars, kde je Luke Skywalker obklopen vznášejícími se droidy. Pak jim zadal úkol, při kterém se měli pokusit něco podobného vytvořit sami.
Studenti MIT s podporou vojenské agentury DARPA a NASA vytvořili samostatné roboty velikosti volleyballového míče, které uměly manévrovat v prostředí mikrogravitace a vzájemně spolu komunikovat. Navíc měly i senzory snímající intenzitu světla a zvuku. Testy se prováděly na letounu, který pomocí letu po parabolické dráze simuluje prostředí beztíže. Roboty byly nazvány SPHERES (koule).

Kritické momenty kosmonautiky 19. díl

Představme si jedince, který se pro jediný moment vzdá téměř veškerého dosavadního života. Dobrovolně podstupuje mnohdy tvrdé testy a zkoušky. Neustálé udržování kondice spolu s obrovským kvantem informací, které musí zpracovat a zapamatovat si. Nekonečný trénink dovedností, které jsou pro ostatní smrtelníky na pomezí sci-fi a magie. A hlavně čekání. Rok, dva… Často na onen moment čeká i více než deset let. A nikde není jistota, že se dočká- mnozí jejich kolegové odešli po dlouhých letech tvrdé dřiny, aniž by jejich okamžik nastal. Jakýkoli úraz, zhoršení zdravotního stavu, nedostačující úroveň vědomostí a dokonce i nedostatek zaujetí pro věc může obrátit všechny ambice během okamžiku v prach. Ale potom ten okamžik nastane- je jmenován. V ten moment je svému snu blíže, než kdy předtím. Ale neznamená to, že by jeho úsilí polevilo- naopak, ještě se znásobí. Vždyť tato cesta přece vede k okamžiku, na který tak dlouho čekal a jemuž tak mnoho obětoval a podřídil. A pak, jednoho rána (nebo také odpoledne, či večera), jej probudí lehké potřesení ramenem a on ví, že ten okamžik je konečně zde. Konečně se může dobrovolně nechat upoutat do špice stroje, který je až po okraj napěchován výbušnými látkami. Stačí malá chyba a během okamžiku se jeho stroj může proměnit ve smrtící past uprostřed ohnivého inferna. Ale dnes se to nestane, dnes určitě ne. Protože tohle je jeho okamžik, moment, kdy se plní sen…

Kosmotýdeník 18. díl (13. 1. – 20. 1. 2013)

Ani tento týden Vás, čtenáře, neochudíme o pravidelný článek shrnující dění v uplynulém týdnu. Přichází již 18.Kosmotýdeník. A o čem bude řeč? Navštívíme ISS, která se za dva roky zřejmě rozroste o nový modul. A nebude jen tak ledajaký, ale nafukovací. Na stanici ještě chvíli zůstaneme, protože zde probíhá experiment, na jehož konci bychom se za pár let mohli dočkat systému doplňování paliva na oběžné dráze. A na závěr nás bude čekat dohoda mezi NASAESA. Americká agentura požádala svou evropskou kolegyni o vývoj servisního modulu pro loď Orion.

2. Kozmická Strojovňa – rakety 50. rokov

Raketa bola od začiatku až dodnes základným vesmírnym dopravným prostriedkom. Vývoj prvých rakiet sa niesol v znamení zbraní. Po druhej svetovej vojne sa totiž obidve svetové superveľmoci, USA a Sovietsky Zväz začali cítiť ohrozené a zo strachu začali vyvíjať nosiče, ktoré by ich atómové bomby mohli poslať na ktorékoľvek miesto na Zemi. No história rakiet začína oveľa skôr. Prvé rakety sa používali už v starovekej Číne. Skladali sa z dutého bambusu do ktorého sa nasypal pušný prach. Užitočné zariadenie potom bola menšia výbušnina. No tieto primitívne raketky čoskoro účinnosťou prekonali katapulty a tak sa na celú technológiu zabudlo. Umelé satelity Zeme tak na vypustenie museli ešte pár rokov počkať.

Maratónsky beh po Marse (prvá časť)

Vozítko Opportunity

Už pol roka som sa pri téme Mars dočítal iba o roveri Curiosity. Je mi trochu ľúto, že o jej starších kolegoch sa už nepíše. Pritom tu nejde o sondy ktoré sú už roky nefunkčné. Je síce pravda že rover Spirit (duša) už nejaký ten piatok nekomunikuje so Zemou, ale jeho dvojča Opportunity (šanca) ešte stále jazdí po Marse a každý deň nám posiela nové zaujímavé informácie o červenej planéte. Poďme si teda povedať niečo o maratóne, ktorý tieto sondy zajazdili na povrchu Marsu.

Kritické momenty kosmonautiky 18. díl

Orbitální stanice Saljut-6

Každá- a tím spíše lidská- návštěva za brány vesmíru je neuvěřitelně drahým podnikem. Do ceny pilotovaného letu je nutno započítat nejen hardware, který let po technické stránce umožní. Podle náročnosti mise je třeba také různě dlouhého výcviku posádky, k čemuž je nutno využít široké spektrum zařízení, simulátorů a nástrojů. Letový plán je třeba naplnit experimenty, z nichž mnohé znamenají i celoživotní práci svých tvůrců. Kosmonauti a astronauti se musí s experimenty seznámit, naučit se ovládat s nimi spojená zařízení a mnohdy také interpretovat jejich výstupy. Podstatnou část výcviku tvoří řešení nouzových situací, jejichž počet a vzájemné kombinace jdou do tisíců. O hardware samotný se starají malé „armády“ kvalifikovaného personálu. Zkrátka- ať už se jedná o let trvající několik měsíců, nebo několik dní, prostředky a úsilí, vložené do jeho zajištění, jsou astronomické.