iSpace
Čínský výrobce znovupoužitelných nosných raket iSpace získal první část financování v rámci kola série E, několik měsíců po obrovském investičním kole D++, přičemž získávání dalších finančních prostředků stále pokračuje.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínský výrobce znovupoužitelných nosných raket iSpace získal první část financování v rámci kola série E, několik měsíců po obrovském investičním kole D++, přičemž získávání dalších finančních prostředků stále pokračuje.
Americké vesmírné síly přidaly k existující smlouvě se společností Impulse Space 28 milionů dolarů na dodávku dalších dvou manévrovatelných kosmických zařízení pro takticky rychle reagující vesmírné mise. Tím se rozšiřuje role tohoto startupu v rámci snahy poskytnout vojenským operátorům rychlejší možnosti reakce na dění na oběžné dráze.
Virgin Galactic uvádí, že komerční lety své nové suborbitální kosmické lodi zahájí až začátkem roku 2027, což představuje zpoždění o několik měsíců.
Společnost BlackSky 11. srpna oznámila víceletý kontrakt, v jehož rámci poskytne mezinárodnímu zákazníkovi nepřetržité monitorování z vesmíru a garantované i na vyžádání prováděné zadávání úkolů satelitům.
Představitelé NASA uvádějí, že jsou přesvědčeni o realizaci plánů vypustit do konce roku 2028 demonstrační misi s jaderným elektrickým pohonem. Uvedli to poté, co navštívili národní laboratoř, která pro tuto misi staví jaderný reaktor.
Firefly Aerospace uvádí, že zaznamenává silný zájem o své nosné rakety a navyšuje jejich výrobu, tyto snahy se však zatím nepromítly do zvýšení frekvence startů.
Litevská společnost Astrolight, která se zabývá laserovou komunikací ve vesmíru, podepsala memorandum o porozumění se společností ATMOS Space Cargo. Cílem je demonstrovat optické komunikační spojení za letu mezi návratovým kosmickým zařízením a družicí na oběžné dráze.
Většinový vlastník společnosti Rocket Factory Augsburg je i přes neúspěch při testování stále přesvědčen, že společnost letos uskuteční svůj první pokus o orbitální start.
Společnost Kepler Communications plánuje v roce 2028 vypustit své družice nové generace pro optický přenos dat na připravované raketě Neutron od společnosti Rocket Lab. Půjde o jednu z několika misí, které má kanadský provozovatel naplánované na rok 2028.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Kdo by si myslel, že evropská sonda Rosetta obíhá po stále stejné dráze kolem jádra komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko, ten by se asi hodně divil. Sonda totiž v okolí jádra výrazně manévruje. Důvod je jediný – vědci chtějí kometu nafotit ze všech možných úhlů a navíc usilují také o komplexní měření a toho mohou dosáhnout pouze tím, že budou střídat blízké průlety s těmi vzdálenými. Náš dnešní článek se pokusí zmapovat, co nás čeká v podání této sondy v dalších týdnech a měsících.
Jsou týdny, kdy se v oblasti kosmonautiky příliš zajímavých věcí nestane. Jsou však i dny, kdy se sejdou tři významné akce, a člověk neví, co sledovat více. Takovým byl 11. únor, který nám připravil hned tři velké události, kterým se věnujeme i v aktuálním vydání Kosmotýdeníku. Nepřijdete tak o test malého evropského raketoplánu IXV, start rakety Falcon s družicí DSCOVR, nebo přistání lodi Dragon z poslední mise. Avšak, přinášíme vám mnohem více. Přejeme příjemné čtení a pěknou neděli.
O evropské sondě Rosetta se v posledních týdnech příliš nemluví. Někdo by si mohl myslet, že je to známka nějakých problémů, ale spíše to svědčí o opaku. Sonda pracuje podle plánu a má za sebou všechny klíčové momenty, které se mohly zvrtnout. Nyní přichází dlouhodobá fáze vědeckých experimentů, která lofgicky není tolik mediálně vděčná. Čas od času ale týmy kolem sondy uvolní nový balík vědeckých dat. Dnes se tedy podíváme na to,co Rosetta, která stále obíhá kolem jádra, objevila. Ve speciálním vydání časopisu Science totiž vyšlo shrnutí sedmi z jedenácti palubních přístrojů.
Ode dneška přesně za týden – ve čtvrtek 22. ledna v 17:30 začne v plzeňském Techmania Science Center, přesněji v jeho 3D planetáriu moje přednáška s názvem „Poprvé na kometě“. Jak už název napovídá, řeč bude o historickém přistání pouzdra Philae. Kromě toho se budeme věnovat celé misi sondy Rosetta, od původních vizí, přes změny plánů až po dlouhou cestu Sluneční soustavou. Nevynecháme ani základní informace o historii výzkumu komet, nebo o tom, proč jsou komety pro vědce tak zajímavé.
Uplynulých 365 dní uteklo jako voda. V nejrůznějších médiích se objevují sestřihy toho nejzajímavějšího, co přinesl rok 2014 a ani náš portál nebude výjimkou. Navážeme tak na tradici vyhodnocení let 2012 a 2013. Rok, který před pár minutami skončil nám přinesl opravdu úctyhodné množství momentů, na které bychom rozhodně neměli zapomenout. Objektivně musíme uznat, že více nepoměrně více událostí s sebou přinesla druhá polovina roku. V našem článku se nejprve podíváme na nepilotovanou kosmonautiku, pak přejdeme na její pilotovanou kolegyni a celý článek zakončíme komplexními statistikami raketových startů.
Největší událostí letošního roku byla jistě mise sondy Rosetta, která nejprve v srpnu jako první lidmi vyrobený výtvor vstoupila na oběžnou dráhu kolem jádra komety a vše korunovala v listopadu, kdy došlo k historickému přistání pouzdra Philae na povrchu jádra. Tato mimořádná událost dostala opět kosmonautiku i do masmédií, která většinou o vědě moc neinformují. V diskusích jsme se pak mohli dočíst, že lety do vesmíru jsou zbytečné a drahé. Vyvrácení prvního omylu není tak těžké, ale možná i ve svém okolí máte někoho, kdo spílá na ceny letů do vesmíru. Snad Vám při argumentování pomůže tato infografika z portálu scienceogram.com, kterou jsme přeložili do češtiny.
Minulý týden se seběhly hned tři velké události, které svou výjimečností silně vybočovaly z normálu. Aktuální týden naopak nabídl na první pohled méně atraktivní momenty, ale zato jich bylo více. Ostatně posuďte sami – právě přichází 117. díl našeho nejdéle vydávaného seriálu – Kosmotýdeníku. Také dnes si připomeneme nejdůležitější momenty uplynulých sedmi dní, které by rozhodně neměly zapadnout a které si zaslouží připomenutí.
Debaty o tom, jestli jsou zásoby pozemské vody následkem četných dopadů komet v dobách pozdního intenzivního bombardování, neberou konce. Není se čemu divit – voda je pro nás zásadním elementem pro vznik a udržení života.
Po desítky let se většinový názor vědecké obce přikláněl k tomu nejpřirozenějšímu vysvětlení – na ranou Zemi mohla vodu dopravit pouze ledová těla komet. Jenže rozpor se skrýval v rozdílných izotopech vodíku, který plní naše oceány, a tím, co jsme pomocí (byť méně přesných) měření našli na površích a v atmosférách vlasatic.
Až teď jsme měli poprvé možnost nasát a analyzovat všechny potřebné ingredience těsně u kometárního jádra, což nám poskytlo daleko přesnější obraz než spektroskopické snímky z velkých vzdáleností pořizované detektory velkých pozemských observatoří.
Jsou tomu takřka přesně dva týdny, co web a sociální sítě zaplavily nadšené komentáře o tom, jak už máme „objasněnou podstatu života“, a že organické látky na povrchu 67P páchají doslova orgie. Samozřejmě tomu tak není. Velmi opatrnou prezentaci nejednoznačných výsledků nabídla ESA už v tomto článku z 19.11. První spekulace se probudily k životu v den prezentace datových analýz vědeckého zařízení COSAC. V tomto tématu budeme dnes pokračovat, neboť v úterý zveřejnila Evropská kosmická agentura výsledky částečných analýz týmu dalšího detktoru na palubě Philae, který spolu s experimentem COSAC tvoří jedno z nejsledovanějších zařízení v dějinách astrobiologie.
Evropský přistávací modul Philae už několik dní hibernuje a čeká, zda během přiblížení ke Slunci dostane druhou šanci. Vědci zatím rozebírají data, která stihl během své krátké služby poslat na Zemi. Jedním z úkolů je i určení místa, kam modul dosedl. Až donedávna se pracovalo s poměrně velkou oblastí, nicméně díky datům z kamer OSIRIS a NAVCAM na sondě Rosetta se daří stahovat smyčku. Pomáhá i experiment CONSERT, který vyměňoval radiové vlny mezi Rosettou a Philae. Vědci díky tomu vytipovali oblast dlouhou zhruba 350 a širokou 30 metrů.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.