2. července 2018 
Již ve 12:54 SELČ byla loď Dragon z mise SpaceX CRS-15 zachycena staniční robotickou paží. 2. července 13:45
Štítek ‘Dragon’
ŽIVĚ: Dragon přilétá k ISS
V 11:30 SELČ by měla NASA TV začít vysílat přílet lodi Dragon k ISS. Záchyt je plánován na cca. 13:00 SELČ. 2. července 11:20
Kosmotýdeník 302 (25.6. – 1.7.)
Kosmotýdeník vám každý týden přináší souhrn všech podstatných událostí uplynulých sedmi dní, které se týkají kosmonautiky. Zároveň se zde vždy najde místo na události, kterým nebyl čas se věnovat. Dnes je to například zkouška letového exempláře solární plachty pro cubesat, který poletí v rámci první mise rakety SLS. Krom toho se podíváme také na nevydařený start japonské soukromé rakety MOMO-2, který skončil výbuchem na startovním stolci. Nevynecháme ani pravidelný souhrn všech článků z Kosmonautixu a další rubriky a události. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Rubrika Aktuální dění 
Štítky: Alexander Gerst, Artemis I, Crew Dragon, Dragon, Falcon 9 v1.2, Hayabusa 2, Interstellar Technology’s, Kosmotýdeník, MOMO-2, NASA, NEA Scout, Ryugu, SLS, Sojuz MS-09, SpaceX, SpaceX CRS-15 ŽIVĚ A ČESKY: Použitý Dragon na použitém Falconu
Studenti by si už zítra dopoledne měli užívat první desítky minut letních prázdnin a my jim přinášíme tip, jak největší volno ve školním roce stylově zahájit. Zváni jsou pochopitelně i zájemci dřívějšího data narození, kteří již školou povinní nejsou. Z floridského kosmodromu by měla odstartovat raketa Falcon 9 se zásobovací lodí Dragon. První stupeň Falconu bude použit podruhé a dost možná se jedná o vůbec poslední start z vývojové verze Block 4. To jsou jen ty nejzákladnější důvody, proč Vám chceme zprostředkovat tento start živě a s českým komentářem.
Čeká nás start posledního Falconu 9 Block 4?
Poslední start od SpaceX jsme viděli 4. června, kdy Falcon 9 vynesl telekomunikační družici SES-12. Od té doby byl klid, ale nyní by celý kolotoč startů měl opět nabrat vyšší tempo. Na konci června se dočkáme vypuštění lodi Dragon, která poletí k ISS v rámci mise SpaceX CRS-15 a pak to bude také zajímavé – 19. července by mohl ze stejné rampy odstartovat Falcon s telekomunikační družicí Telstar 19 Vantage a o pouhý den později je plánován start z Kalifornie, který má vynést sedmou várku družic Iridium NEXT. Ve zbytku roku by SpaceX chtěla vypouštět minimálně dvě rakety každý měsíc.
Dragon je na pevnině
Loď NRC Quest doplula do přístavu Los Angeles a Dragon byl přeložen z její paluby na pevninu. Viz foto 7. května 17:10
Dragon se vrátil
Opakovaně použitá loď Dragon z mise SpaceX CRS-14 před pár minutami dosedla do vln Pacifiku. Přivezla třeba Robonauta a výsledky vědeckých experimentů. 5. května 21:13
Dragon oddělen
Staniční robotická paže právě uvolila loď Dragon. Ta by měla i se stovkami kilogramů nákladu přistát dnes ve 21:00 v Pacifiku. 5. května 15:31
Vesmírné výzvy – duben 2018
Pravidelný měsíční videosouhrn toho nejzajímavějšího, co se událo v kosmonautice, tentokrát nabídne čtyři velká témata. Prvním je vypuštění lovce exoplanet TESS, jenž naváže na výzkum legendárního teleskopu Kepler. Dále se s lodí Dragon vydáme vstříc Mezinárodní kosmické stanici. Na oběžné dráze okolo Země se usadil další z velké rodiny environmentálních výzkumníků a sice Sentinel 3B. Na závěr si představíme novou raketu OmegA od firmy Orbital ATK.
Nový lovec bouří je na svém místě
Evropský přístroj ASIM (Atmosphere-Space Interactions Monitor) si díky svému úkolu vypracoval přezdívku Space Storm Hunter, tedy Vesmírný lovec bouří. 13. dubna bylo toto zařízení s pomocí staniční robotické paže umístěno na vnější stěně evropského modulu Columbus, odkud bude sledovat dění v zemské atmosféře. Kanadští operátoři šestnáctimetrové ruky nejprve vyjmuli 314 kg těžké zařízení z nehermetizovaného nákladového prostoru lodi Dragon a pak s ním domanévrovali až k modulu Columbus. Čidla ASIMu budou hledět přímo dolů, aby mohla pozorovat blesky a silné elektrické výboje, které se objevují nad bouřemi a jejichž procesům zatím úplně nerozumíme. Jelikož bude přístroj umístěný na ISS, bude mít skvělou možnost k pozorování těchto jevů – výška 400 kilometrů nad povrchem není moc vysoká a navíc stanice obíhá nad místy, kde jsou tyto události nejčastější.
Nahrávání ...