Štítek ‘cubesat’

Technické podrobnosti o českém cubesatu

Česká kosmická kancelář na svém webu zveřejnila článek s technickými detaily o družici VZLUSat-1, která startuje už zítra. 22. června 16:29

Československý start už je za dveřmi

Indie zveřejnila fotky ze stavby rakety PSLV, která 23. června vynese družici Cartosat-2 a s ní i 30 cubesatů – mezi nimi i český VZLUSat a slovenský SkCube. 19. června 15:46

Tři „amatérské“ cubesaty poletí k Měsíci

Nová americká raketa SLS při své první misi EM-1 v roce 2019 dopraví k Měsíci i malé družice – cubesaty. Na začátku loňského roku jsme Vás seznámili se sedmičkou cubesatů, které připraví kosmické firmy, nebo střediska NASA. Další tři kusy dodali mezinárodní partneři a zbylá tři místa obsadí cubesaty, které vyrobí týmy složené z běžných občanů. Každý ze tří týmů dostal kromě „jízdenky“ na raketě SLS i odměnu 20 tisíc dolarů. Uspěli totiž ve výzvě Cube Quest Challenge – první soutěži, která míří do takové vzdálenosti od Země.

Thomasův fotokoutek (28)

Thomas Pesquet

Všechno jednou končí. Ne jinak je tomu u půlroční mise Proxima francouzského astronauta Thomase Pesqueta. Ten na Mezinárodní kosmické stanici pobýval během Expedic 50 a 51, pracoval na desítkách vědeckých experimentů, staral se o údržbu stanice a dokonce absolvoval i dva výstupy do volného prostoru. V pátek v 16:10 našeho času návratová kabina Sojuzu MS-03 úspěšně přistála v Kazachstánu a Thomas i se svým ruským kolegou Olegem Novickým po dlouhých měsících zakusili tíhu svých vlastních těl. S koncem mise Proxima a Expedice 51 tak končí i náš seriál, který vás po 28 týdnů pravidelně zásoboval mnoha fotografiemi z oběžné dráhy. Doufáme, že se vám líbil. Věříme, že jste se stejně jako i my něco nového dozvěděli a také občas strnuli v úžasu nad některými krajinami na naší planetě, které vypadají spíše jako z jiného světa nebo z malířského plátna. Pojďme si tedy ještě naposledy prohlédnout fotografie, které pro nás v uplynulém týdnu pořídil Thomas Pesquet z paluby Mezinárodní kosmické stanice.

Zlaté české ručičky: Inovativní GPS přijímač z Česka je ve vesmíru

Když minulý týden startovala z Floridy raketa Atlas V, vynášela nepilotovanou zásobovací loď Cygnus. V jejích útrobách byly kromě zásob pro posádku, nebo vědeckých experimentů i cubesaty. Mezi nimi se ukrýval i řecký UPSat, který však byl hodně zajímavý i pro naši zemi. Na jeho palubě se totiž nachází český GPS přijímač, který vznikl díky šikovnému startupu SkyFox Labs s.r.o.. Jelikož jde o velký úspěch i po technologické stránce, rozhodli jsme se seznámit naše čtenáře s tímto technologickým řešením formou rozhovoru. Na všechny otázky nám odpovídal pan Jaroslav Laifr.

Kostka ledu poletí na ISS

Není kostka ledu jako Kostka ledu. S tou první si můžete ochladit oblíbený nápoj v horkém počasí, s tou druhou, jejíž název začíná velkým písmenem, bychom ale měli zacházet opatrněji. Jedná se totiž o cubesat. Asi jste už správně poznali, že jsme originální název IceCube přeložili do češtiny. Tenhle malý satelit totiž bude z oběžné dráhy monitorovat ledové mraky pomocí palubního radiometru. Jedná se o první projekt malého satelitu, který řídí Goddardovo středisko, konkrétně Wallops Flight Facility. Technici na něm pracovali dva roky a nyní již zbývají poslední dny do chvíle, než zamíří na Mezinárodní vesmírnou stanici, odkud bude vypuštěn do volného prostoru.

ŽIVĚ: Evropa i Indie vypouští své rakety

Dnešní noc přeje všem milovníkům kosmonautiky. Raketoví inženýři připravili hned dva zajímavé starty, které od sebe dělí pouhých šest a půl hodiny. Nejprve se naše pozornost zaměří do Jižní Ameriky. Na kosmodromu v Kourou čeká na svůj první letošní start nejsilnější evropská raketa Ariane 5. Její cesta povede na dráhu přechodovou ke geostacionární, kde uvolní dvě družice – Intelsat-32e (nazýván též SKY Brasil-1) a Telekom-3S. Zítra ráno pak chce Indie zaútočit na první místo historických tabulek. Její raketa PSLV XL má totiž na oběžnou dráhu vynést rekordní porci nákladu.

NASA souhlasí se soukromou přechodovou komorou

Mezinárodní vesmírná stanice je bezesporu unikátním projektem, který umožňuje provádět široké spektrum vědeckých výzkumů. Kromě jiného ale slouží i jako nenapodobitelný inkubátor nových technologií, které by se jinak prosazovaly jen komplikovaně. ISS se například používá k vypouštění malých družic, takzvaných cubesatů. NASA se nyní rozhodla tuto spolupráci rozšířit, když přijala návrh firmy NanoRacks, která by ráda vyvinula první přechodovou komoru, která bude financována z komerčních zdrojů. O tomto plánu jsme psali už zhruba před rokem, ale nyní se projekt přesouvá mnohem blíže k realizaci.

ŽIVĚ: Nejmenší z malých raket

O malých raketách na našem webu informujeme poslední dobou poměrně často. Leckoho by tak mohlo napadnout, která orbitální raketa je vlastně nejmenší. A dnes tito tazatelé dostanou názornou odpověď. Ke svému prvnímu a zároveň poslednímu startu se chystá japonská raketa SS-520. Její rozměry si člověk podvědomě odmítá spojit se zařízením, které vynáší náklad na oběžnou dráhu – při startu váží jen 2,6 tuny, na výšku má devět a půl metru a průměr je pouze 52 centimetrů. Reálně jde o lehce upravenou suborbitální (sondážní) raketu S-520, která dostala do vínku dodatečný třetí stupeň. Malá raketa vynese jen malý náklad – v případě SS-520 se bavíme jen o pár kilogramech. Startovat by měla zítra v 0:48 našeho času z japonského kosmodromu Učinoura.

První komerční start čínské raketky

Nadpis článku je opravdu správně – nosič Kchuaj-čou 1A s nosností 300 kilogramů na nízkou oběžnou dráhu je opravdu malá raketa. Dnes ráno v 5:11 našeho času se tento nosič na tuhé palivo vydal k obloze se třemi malými satelity. Start z kosmodromu Ťiou-čchüan v severozápadní části pouště Gobi podle všeho dopadl úspěšně. Raketa vyvinutá s cílem nízkých nákladů a rychlé připravitelnosti ke startu už do vesmíru startovala v minulých letech dvakrát – vždy s tajným nákladem čínské vlády, ale dnešní start přinesl několik vylepšení na samotné raketě a navíc šlo o první komerční zakázku.