Štítek ‘motor’

Velká medvědice s nemenšími ambicemi

Nedaleko pětitisícového coloradského Berthoudu začal v březnu roku 2016 vznikat nový „vesmírný“ start-up se stylizovaným oranžovým medvědem ve firemním logu. Osm stálých zaměstnanců, kteří tvořili jeho základ, se rozhodlo pro jméno Ursa Major Technologies, a řeklo si, že budou dělat to, po čem by se na trhu v budoucnosti mohl objevit zájem: kvalitní malé raketové motory pro použití v raketách tzv. třídy Venture. Co to jsou rakety třídy Venture? Například Electron společnosti RocketLab, nebo LauncherOne společnosti Virgin Orbit – tedy rakety s nosností kolem 150 kg na nízkou oběžnou dráhu.

TOP5: Kandidáti na mezihvězdný pohon

Deadalus

Léto je v plném proudu, začaly nám prázdniny, lidé tráví více času odpočinkem a my v tento čas již potřetí startujeme náš letní seriál TOP5. Ten se v každém díle opět zaměří na určité téma z oblasti kosmonautiky a vybere pět nejlepších, nejzajímavějších, nejrychlejších a dalších nej… reprezentantů daného tématu. Dnešní článek se zaměří na téma, které na náš portál zdánlivě nepatří – mezihvězdné cestování. V současnosti se jedná spíše o téma vhodné pro sci-fi, avšak my jsme se pokusili pojmout jej co nejrealističtěji a v rámci možností současných technologií. A jelikož by se pozemská kosmonautika neměla v budoucnu omezit jen na Sluneční soustavu, považujeme za vhodné krátce se rozepsat o pohonech, které by jednou mohly být kandidáty pro cesty mimo Sluneční soustavu nebo rovnou k cizím hvězdám.

Principy pohonu pro nejmenší

Poslední dobou se nám nějak roztrhl pytel s hromadnými starty cubesatů, což mě přimělo zase jednou dokončit rozpracovaný článek. V  minulém článku o cubesatech jsme si přiblížili možnosti jejich nasazení mimo oběžnou dráhu Země, při tom jsem zmínil jeden z možných (a zatím asi nejpropracovanější) pohonů této třídy satelitů. Dnes se blíže podíváme na další – občas poněkud exotické – možnosti jejich pohonu. Řekneme si i o možnostech startu cubesatů na oběžnou dráhu. Jakkoli se zatím často jedná pouze o více či méně propracované koncepty, všechny jsou ve svém jádru slibné a všechny mají potenciál umožnit cubesatům mnohem ambicióznější cesty než „jen“ k blízkozemním asteroidům.

RS-25 – spoutaná síla

Motor RS-25

Kdo se, byť jen okrajově, pohybuje kolem kosmonautiky, ten nemohl v posledních letech minout informace o nové éře americké kosmonautiky, která počítá s lety k asteroidům a jednou třeba možná i k Marsu. Umožnit to má nová kosmická loď Orion a hlavně těžkotonážní raketa SLSSpace Launch System. Zamysleli jste se ale někdy nad tím, co bude toto monstrum pohánět? Jaká neuvěřitelná síla bude potřebná k tomu, aby se na oběžnou dráhu dopravilo minimálně 70 tun nákladu, se kterými počítají první verze rakety? To přitom není vše, SLS se bude nadále vyvíjet a ve finále bude na nízkou oběžnou dráhu nosit 130 tun nákladu. To překoná i dosavadního rekordmana – lunární Saturn V. Klíčovou úlohu budou v tomto případě hrát motory RS-25 a právě o nich bude pojednávat náš dnešní článek.

Raketové motory – snadno a přehledně

Wernher von Braun před spodní částí rakety Saturn V s pěticí motorů F-1.

V minulých dílech jsme si rozebírali nejrůznější základní aspekty kosmonautiky. Bez používání odborných termínů, zkrátka tak, aby textu porozuměli především začátečníci, kteří si ke kosmonautice teprve hledají cestu. Dnešní díl bude velmi volným pokračováním dílu minulého, který jsme věnovali různým druhům paliv. Na úvodním obrázku vidíte pětici obřích motorů F-1, které tvořily první stupeň lunární rakety Saturn V. Tyto motory spalovaly směs kapalného kyslíku a speciálního petroleje. Byly to tedy motory na kapalná paliva. Pokud bychom si udělali statistiku, došli bychom k výsledku, že nejpoužívanějšími raketovými palivy jsou právě paliva kapalná. Právě proto existuje i mnoho různých konstrukcí motorů, které je spalují. Hádáte správně, v našem dnešním článku se budeme věnovat různým typům raketových motorů na kapalná paliva.