Americký vizionář se pochlubil fotkami z návštěvy společnosti Linkspace. Jeho kniha prý inspirovala ředitele k založení vlastní společnosti. Zdroj 4. dubna 18:23
Štítek ‘Čína’
Milník pro Linkspace
Společnosti se poprvé podařil test vzletu a přistání rakety. Přítomen byl i R. Zubrin. Zkoušky do větších výšek budou následovat. Zdroj 1. dubna 21:12
Čínská přenosová družice
Raketa Dlouhý pochod 3B/G2 dnes vynesla první exemplář druhé generace systému Tianlian. Ten zajišťuje kontinuální přenos dat z jiných družic na Zemi. 31. března 22:19
Znovupoužitelné rakety v Číně
Linkspace dokončila přistávací plochu „Vítejte na Zemi“ pro návrat prvního stupně své rakety z demonstračních suborbitálních letů. 15. března 3:15
Čínská raketa CZ-9 poletí v r. 2030
Prohlásili to vedoucí pracovníci CASC a odhadli poptávku po supertěžkém nosiči pro velké projekty na 10 startů ročně mezi lety 2030 až 2035. 12. března 12:03
300 startů raket Dlouhý pochod
Prvních 100 startů čínských raket proběhlo během 37 let. Dalších 100 dosaženo za 7,5 roků a posledních 100 již za pouhé 4 roky. Zdroj 11. března 17:00
Kosmotýdeník 338 (4.3. – 10.3.)
Máme za sebou týden, během kterého první soukromá loď schopná nést posádku uskutečnila úspěšný let k Mezinárodní kosmické stanici a úspěšný návrat na Zemi. Krom této velké události se už tradičně v Kosmotýdeníku budeme věnovat událostem, které kvůli tomuto velkému dění zapadly. Podíváme se například na čínský start, který je již třístým startem nosičů z rodiny Dlouhý pochod. Vypravíme se však i k Ryugu, nebo na Mars. Nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám příjemně strávené chvíle u 338. vydání Kosmotýdeníku a pěknou neděli.
Wu Wej-žen: Čchang-e 5 ještě letos
Šéf projektant čínských lunárních misí prohlásil, že návratová lunární sonda poletí před koncem roku a sonda k Marsu v roce 2020. 3. března 21:25
Mapování čínských vesmírných start-upů
Čínský vesmírný průmysl je v současnosti ve fázi dynamického rozvoje, mj. také vzhledem k jeho otevírání soukromému financování, které mj. vede ke vzniku řady nových vesmírných start-upů. Ty pokrývají celou posloupnost kosmického průmyslu od raket, přes satelitní platformy, satelitní subsystémy, satelitní služby, pozemní segmenty atd. Skutečný počet čínských vesmírných start-upů je ale těžko zjistitelný – co autor, to jiný odhad. Čchen Lan odhadoval v listopadu 2018, že je jich přes stovku [thespacereview]. FutureAerospace, pekingský think-tank (skupina expertů), uváděl ve stejné době číslo kolem 60 [Sin-chua]. Jiní jich odhadují 80 [Wall Street Journal].
Čínské lunární vozítko funguje
Rover Yutu-2 již překonal vzdálenost 120 metrů, čímž překonal výsledek roveru Yutu. Palubní přístroje fungují správně. 11. února 12:36