Malá raketa Jielong-1 dnes ráno v 6:11 SELČ poprvé odstartovala z kosmodromu Ťiou-čchüan. Název této rakety můžeme přeložit jako Chytrý drak – v angličtině Smart dragon, což vysvětluje, proč je na raketě napsáno SD-1. Tento nosič je produktem soukromé společnosti Chinarocket, ale není to soukromá firma v běžném slova smyslu. Jedná se o dceřinnou společnost státní organizace CASC. O raketě samotné zatím není k dispozici mnoho informací. Měla by při startu vážit jen 23 tun a skládat se ze čtyř stupňů, přičemž všechny mají být na tuhé pohonné látky – spekuluje se však o možnosti, zda čtvrtý stupeň není na kapalné pohonné látky. Na heliosynchronní dráhu ve výšce 700 kilometrů by měla vynést zhruba 150 kg nákladu. Jedná se tedy o dalšího hráče na poli nosičů malých družic.
Štítek ‘Čína’
Konec měsíční sondy
31. července na odvrácené straně Měsíce plánovaně zanikla malá sonda Longjiang-2 (DSLWP-B). Byla součástí mise Chang’e 4. 3. srpna 17:45
Tiangong 2 plánovaně shořel
Čínská kosmická laboratoř Tiangong 2 shořela podle plánu dnes v 15:06 SELČ nad jižním Tichým oceánem. 19. července 16:10
Na jižním pólu Měsíce bude brzy husto
Na odvrácené straně Měsíce přistál čínský modul. Je to poprvé, kdy se to lidstvu povedlo. O přistání se pokusil první soukromý měsíční modul Beresheet izraelské neziskové organizace SpaceIL. Ke startu je připraven indický měsíční modul. Své měsíční programy už realizuje nebo plánuje kromě zmíněné Číny a Indie řada států: USA, Rusko, Japonsko i evropská kosmická agentura ESA. K Měsíci se chystají i další soukromé přistávací moduly. Podívejme se, jak návrat lidí k Měsíci probíhá a co vše se plánuje. V těchto dnech oslavujeme půl století od prvního přistání lidí na Měsíci. Když jsem se jako devítiletý kluk díval v televizi na malý krok Neila Armstronga, který znamenal velký skok pro lidstvo, tak mě nenapadlo, že měsíční program tak rychle skončí a ani v roce 2019 nebude jisté, kdy se na našeho vesmírného souputníka lidé vrátí. Podívejme se na stav aktivit, které by takový návrat měly umožnit.
Zatmění Slunce z oběžné dráhy Měsíce
Čínská sonda Longjiang-2 (DSLWP-B) takto nafotografovala zatmění. Černý „flek“ na Zemi je měsíční stín! Zdroj 5. července 16:54
Start Beidou-3
Oficiální záznam dnešního čínského startu rakety Dlouhý pochod-3B. 24. ledna 23:00
Dlouhý pochod 3B/E úspěšný
Čínská raketa dnes úspěšně vynesla navigační družici Beidou-3I2 (IGSO-2). 24. června 21:20
Čína reguluje komerční trh
Čína chce vybudovat otevřenější, přehlednější, pružnější a účinnější mechanismus podnikání pro soukromé kosmické společnosti, kvůli udržitelnému rozvoji v tomto odvětví. 13. června 17:52
První čínský start z mořské plošiny
Ve středu 5. června provedla Čína první start orbitální rakety z mořské plošiny ve Žlutém moři. Raketa Dlouhý pochod 11 odstartovala přesně v 6:06:01 SELČ. Mise měla kódové označení LM-11 WEY, přičemž poslední tři písmena odkazují na strategické partnerství mezi firmou WEY a Čínskou akademií raketových technologií CALT. Při misi bylo na oběžnou dráhu vyneseno sedm družic – Bufeng-1A a Bufeng-1B vyvinula Čínská akademie kosmických technologií a jejich úkolem bude provádět zkušební měření rychlosti povrchového větru, ale mají i ověřovat technologie letu malých družic ve formaci.
Čínský start z moře
Raketa Dlouhý pochod 11 dnes poprvé odstartovala z mořské plošiny. 5. června 13:18