NASA
Nové skafandry pro lunární mise Artemis a Mezinárodní vesmírnou stanici nemusí být hotové dříve než po konci dekády, varuje zpráva generálního inspektora NASA.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Nové skafandry pro lunární mise Artemis a Mezinárodní vesmírnou stanici nemusí být hotové dříve než po konci dekády, varuje zpráva generálního inspektora NASA.
Společnost All Points Logistics podepsala dohodu s Kennedyho vesmírným střediskem NASA o výstavbě zařízení pro zpracování užitečného zatížení na pozemku střediska.
Společnost Boeing se snaží více sladit své družicové operace s dceřinou společností Millennium Space Systems, aby konkurovala nové generaci nízkonákladových dodavatelů, kteří mění tvar trhu s obrannými a kosmickými technologiemi.
Generální ředitel tchajwanské kosmické agentury vyzval ostatní země, aby se spojily v rámci společné komunikační konstelace, která by odpovídala rozsahu a rostoucímu strategickému významu sítí, jako je Starlink.
Při třetím letu rakety New Glenn, společnosti Blue Origin, došlo k poruše druhého stupně, jejíž náklad se nedostal na finální oběžnou dráhu, což společnosti způsobilo potíže ve snaze zvýšit počet letů.
Čína provedla testy setkávání a přiblížení prototypu nákladní kosmické lodi Qingzhou a družice, což je krok směrem k nízkonákladové orbitální infrastruktuře.
Indický startup TakeMe2Space, který v lednu oznámil počáteční kolo investic ve výši 5 milionů dolarů, se snaží získat 55 milionů dolarů na vybudování orbitálního datového centra o výkonu 50 kilowattů.
Náš eshop
Články
Krátce před koncem roku mohli zástupci firmy SpaceX bouchnout šampaňské. Podařilo se jim totiž dojednat další kontrakt pro jejich nosnou raketu Falcon 9. Podle uzavřené dohody má tento nosič na konci roku 2016 startovat z mysu Canaveral s katarskou telekomunikační družicí – firma už odvážně avizovala, že ke startu dojde v neděli. Satelit Es’hail 2 vyrábí japonská firma Mitsubishi Electric Corp. a jeho účelem bude šířit televizní signál na Blízký východ a do přilehlých afrických států.
Apollo 13 bylo – tedy spíše mělo být – velmi zajímavou misí. Přistání v pahorkatině Fra Mauro mělo přinést vědcům více poznatků než u předchozích letů, k tomu bylo třeba přizpůsobit i trajektorii během letu k Měsíci. Místo dráhy volného návratu, která zajišťovala jistý stupeň bezpečí, měla Třináctka využít hybridní trajektorii. Velitelem byl Jim Lovell, první člověk, který se měl vydat počtvrté do vesmíru. Apollo 13 však bylo zvláštní ještě v jedné okolnosti: všude samé třináctky. Apollo 13 mělo odstartovat ve 13:13 houstonského času, do sféry měsíční přitažlivosti se mělo dostat 13. dubna. Žeby příliš mnoho třináctek najednou? Těsně před letem se začalo zdát, že všichni škarohlídi možná mají pravdu. Kvůli možné infekci spalničkami musel být vyměněn pilot velitelského modulu Ken Mattingly a jeho místo zaujal Jack Swigert, pilot záložní posádky, kterou vedl John Young. O něco později, v úterý 13. dubna, si mohli pověrčiví lidé na celém světě tiše mnout ruce se slovy: „Já jsem to říkal!“ Apollo 13 se změnilo z odvážné expedice ve prospěch lidstva a vědy v boj o život. John
„V současnosti máme období procvičování stavů nouze. Minulý týden to byly simulace Expedice 42 a příští týden to budou simulace pro Expedici 43. Cílem je procvičit reakce na nouzové situace v kombinaci obou kompletních posádek, tedy v šesti lidech. Kromě požáru a dekomprese je dalším scénářem, který bez pochyby vyžaduje okamžitou reakci, únik čpavku do vnitřního prostoru stanice.
„Dnes v noci jsem na stanici noční pták. Všichni ostatní už spí v našem malém kruhu čtyř osobních boxů v modulu Harmony. Mám ráda noční poslech zvuků stanice. Lidé mi občas říkají, že by rádi slyšeli to naprosté ticho, které ve vesmíru podle nich slyším já. Avšak známá věta „Ve vesmíru vás nikdo neuslyší křičet“ platí pouze ve vesmírném vakuu. Uvnitř Mezinárodní vesmírné stanice naštěstí máme dýchatelnou atmosféru o přibližně stejném tlaku, jaký máte vy na Zemi na úrovni moře. Spousta molekul krásně namačkaných vedle sebe uvnitř obytných modulů vesele přenáší zvuk.
Největší událostí letošního roku byla jistě mise sondy Rosetta, která nejprve v srpnu jako první lidmi vyrobený výtvor vstoupila na oběžnou dráhu kolem jádra komety a vše korunovala v listopadu, kdy došlo k historickému přistání pouzdra Philae na povrchu jádra. Tato mimořádná událost dostala opět kosmonautiku i do masmédií, která většinou o vědě moc neinformují. V diskusích jsme se pak mohli dočíst, že lety do vesmíru jsou zbytečné a drahé. Vyvrácení prvního omylu není tak těžké, ale možná i ve svém okolí máte někoho, kdo spílá na ceny letů do vesmíru. Snad Vám při argumentování pomůže tato infografika z portálu scienceogram.com, kterou jsme přeložili do češtiny.
Vánoce i následné svátky jste snad prožili v klidu a rodinné atmosféře. Pro ty, kteří museli někam do zaměstnání, nebo klid neměli, máme útěchu. I během svátků probíhaly přípravy na start, například v Rusku od 23. do 27. prosince se uskutečnily hned tři. A v Číně další. Samozřejmě, v Rusku neslaví naše Vánoce, ale i tak se na některých startech podílelo mnoho Evropanů. Zkrátka a dobře, dnes vám přinášíme sváteční souhrn toho, co se událo v kosmonautice za posledních sedm dní. Ať se vám kosmotýdeník líbí.
V září letošního roku vynesla soukromá zásobovací loď Dragon na ISS první exemplář 3D tiskárny pr stav beztíže. Po několika týdnech astronauti tento přístroj aktivovali a vytiskli první předměty. Ty zatím nebudou sloužit k užitku. Jedná se pouze o zkušební exempláře, které se za pár týdnů dopraví na Zemi, kde budou podrobeny důkladným laboratorním zkouškám. Jejich úkolem bude odhalit, zda předměty vytištěné ve stavu mikrogravitace nemají nějaké vady – například ve struktuře, nebo pevnosti materiálu. V našem dnešním krátkém článku se podíváme, co už 3D tiskárna na ISS vytvořila.
Pomocí rentgenového detektoru Chandra se astronomům podařilo „zvážit“ rozlehlou galaktickou kupu v adolescentním vývojovém stadiu. Ta se navíc utvářela v době, kdy byl vesmír daleko mladší. Galaktickou kupu teď pozorujeme v relativně mladém věku pouhých osmi set milionů let po jejím vzniku. Zároveň tvořila součást vesmíru v době přibližně 3,3 miliard let po velkém třesku. Jde o jeden z nejhmotnějších a nejvzdálenějších objektů, u kterých se vědci snaží určit jeho hmotnost i další vlastnosti. Rozsáhlou strukturu objevil „konkurenční“ detektor Evropské kosmické agentury XMM-Newton. Pomocí měření teleskopu Chandra se pokusili astronomové odhadnout úhrnnou hmotnost kupy. Ta vychází na 400 bilionů Sluncí a nachází se asi 9,6 miliard světelných let od nás.
Devátého července letošního roku se Rusové dočkali prvního startu rakety z nové rodiny Angara, jejíž vývoj trval více než 20 let. Suborbitální let lehkotonážního nosiče byl úspěšný, ale všichni věděli, že to hlavní má teprve přijít. Zraky se upíraly k těžké variantě, která se označuje jako Angara A5. Tato raketa by jednou mohla nahradit nosiče Proton – po roce 2020 by se díky nim mohly ruské starty začít přesouvat z Bajkonuru na ruské území. 23. prosince v 6:57 našeho času odstartovala tato raketa z rampy na kosmodromu Pleseck. Na geostacionární dráhu vynesla dvoutunovou maketu telekomunikační družice, která podle plánu zůstala spojena s horním stupněm Briz-M. V dnešním krátkém článku na Vás čekají videa se záznamem startu a povedené startovní fotografie.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Pátý týden třetího bloku základního astronautského výcviku se posunul víc k pochopení Země jako systému, ze kterého startujeme a do kterého se vracíme. Program byl kombinací geologie,
Po misi Artemis II se vody kosmonautiky trochu uklidnily, ale jen zdánlivě. Tento týden hýbalo děním třeba oznámení o vynesení evropského roveru Rosalind Franklin raketou Falcon
Čtvrtý týden třetí fáze základního astronautského výcviku v EAC byl zaměřený hlavně na operační základy pilotované mise a úvod do nového bloku věnovaného astronomii, astrofyzice a vědám o Zemi.
Zakončení mise Artemis II. To byla hlavní událost, která provázela právě končící týden. V sobotu v 02:07 SELČ úspěšně přistála posádka výpravy, která obletěla Měsíc. My si
Třetí týden měl spíše udržovací a rozvojový charakter bez výrazných milníků, ale s důrazem na systematické budování dovedností v několika oblastech. Pondělí dopoledne bylo věnováno pravidelnému psychiatrickému pohovoru,
Tento týden se zapsal do dějin kosmonautiky. Odstartovala mise Artemis II, která poprvé od roku 1972 vyslala lidskou posádku mimo nízkou oběžnou dráhu Země. I Kosmotýdeníku
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Asteroidy pro nás nepředstavují jen hrozbu nebo příležitost pro pěknou podívanou na noční obloze. Asteroidy jsou také potenciální zdroj surovin a z toho vyplývajícího bohatství. Přednáška shrne, jak daleko nebo blízko jsme k využití asteroidů k získávání surovin, co nám v tom brání a jestli z nich
Budoucností lidstva je expanze do vzdálenějších částí vesmíru. To však sebou přináší řadu překážek, ať jde o energetické nároky, problémy s pohonem, radiačním prostředím, délkou letu a další. Přednášku si připravil RNDr. Vladimír Wagner, CSc. z ústavu Jaderné fyziky AV ČR, který je
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
