Čína
Čína provedla svůj třetí a čtvrtý start v roce 2026, kdy rakety Dlouhý pochod 2C a Ceres-1 vynesly alžírskou družici AlSat-3A a družici Tianqi.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína provedla svůj třetí a čtvrtý start v roce 2026, kdy rakety Dlouhý pochod 2C a Ceres-1 vynesly alžírskou družici AlSat-3A a družici Tianqi.
TrustPoint, startup se sídlem ve Virginii, který vyvíjí síť navigačních družic na nízké oběžné dráze Země, oznámil, že úspěšně přenesl časové a sledovací signály z pozemní stanice k družici na oběžné dráze.
Společnost Parsons 15. ledna oznámila, že za 375 milionů dolarů získala společnost Altamira Technologies. Cílem tohoto kroku je rozšířit její schopnosti v oblasti analýzy vesmírných dat a zpravodajských misí.
Společnost Arianespace zahájí v únoru vynášení družic pro svého největšího komerčního zákazníka, Amazon Leo. Zároveň chce společnost zvýšit počet letů a přilákat další klienty.
Kongres schválil návrh zákona o výdajích na fiskální rok 2026, který z velké části obnovuje financování NASA.
Startup ThinkOrbital zaměřený na vesmírnou infrastrukturu si zajistil počáteční financování vývoje technologie rentgenové kontroly a kontroly konstrukcí ve vesmíru.
Čínská komerční firma CAS Space zahájila svůj první suborbitální let a zkušební misi Lihong-1, přičemž došlo i k úspěšnému testu sestupu kapsle na padáku.
Náš eshop
Články
Mise Proba-3 od Evropské kosmické agentury je známá tím, že bude vytvářet umělá zatmění Slunce tím, že navede dvě družice do letu ve velmi přesné formaci při vzájemné vzdálenosti zhruba 150 metrů. Až po dobu šesti hodin bude možné sledovat slabou atmosféru Slunce, takzvanou korónu, v těžko pozorovatelné oblasti mezi okrajem slunečního disku a vzdáleností 1,4 milionu kilometrů nad jeho povrchem. Tato nová metoda kombinující dvojici družic a jedinečnou protáhlou dráhu kolem Země umožní této misi provádět důležitou vědu, odhalovat tajemství Slunce, kosmického počasí i zemských radiačních pásů.
Instagramový profil vzhurudovesmiru přinesl informace o soutěži V4Kosmos, která cílí na fanoušky kosmonautiky s grafickým cítěním z České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska. Věkové omezení je jen jedno – zájemci musí být starší než deset let, takže šanci mají i studenti! Jejich úkol je jediný. Vytvořit plakát, který bude zachycovat ducha a ambice české cesty do vesmíru, ale také to, co pro naši společnost znamená průzkum kosmického prostoru. Dílo by svým pojetím mělo inspirovat další generace průzkumníků, vědců i umělců. Kromě ocenění, které potěší, se mohou vítězové těšit i na finanční odměnu.
V rámci programu Artemis se na Měsíc vydají další američtí astronauti a poprvé také astronauti ze zahraničí. Posádky budou zkoumat dosud lidmi neprozkoumané oblasti jižního pólu Měsíce. NASA 5. prosince oznámila nejnovější aktualizace svých lunárních průzkumných plánů. Experti během minulých týdnů pečlivě analyzovali výsledky týkající se tepelného štítu lodi Orion, který při návratu z bezpilotní testovací mise Artemis I utrpěl nečekané ztráty spečeného materiálu.
V 19:00 našeho času má v ředitelství agentury NASA začít tisková konference, na kterou dorazí třeba administrátor NASA, Bill Nelson, ale také další zástupci vedení agentury. NASA bez bližších detailů avizovala, že se tento brífink bude týkat programu Artemis, který má (kromě jiného) vrátit člověka na Měsíc.
Díky pokrokům v autonomii testovacích programů NASA připravuje základy pro jednu ze svých nejvyšších priorit – pátrání po stopách života a potenciálně obyvatelných tělesech ve Sluneční soustavě i mimo ni. Primárním cílem takového průzkumu jsou tělesa obsahující kapalnou vodu – třeba Jupiterův měsíc Europa nebo Saturnův Enceladus. První výpravy na tyto oceánské světy budou robotické a budou vyžadovat vysokou úroveň autonomie z důvodu výrazných zpoždění a výpadků komunikace se vzdálenou Zemí, drsných podmínek na povrchu a omezené životnosti baterií. Technologie, které mohou umožnit sondám vyšší autonomii obecně spadají pod téma umělé inteligence (AI) a v posledních letech se rychle rozvíjejí. Mnoho takových technologií (například strojové učení, kauzální uvažování a generativní AI) bylo rozvíjeno institucemi mimo NASA. Sama agentura rozjela v roce 2018 program, který má využít těchto pokroků k realizaci budoucích misí k ledovým světům. Od té doby třeba financoval vývoj testovacích stanovišť OWLAT (Ocean Worlds Lander Autonomy Testbed) na kalifornské JPL a virtuální OceanWATERS (Ocean Worlds Autonomy Testbed for Exploration, Research, and Simulation) na Ames Research Center v kalifornském Silicon Valley. NASA požádala o podání
Říká se, že všechno zlé je k něčemu dobré. Vezměte si třeba dnešní pokus o start indické rakety PSLV-XL s dvojicí družic z evropského projektu Proba-3. Všichni bychom jistě byli raději, kdyby se na nákladu neobjevila žádná chyba, kterou pak kontrolní mechanismy zachytily, což způsobilo odklad startu. Všichni bychom chtěli, aby raketa úspěšně doručila náklad na oběžnou dráhu, ale realita je taková, že tu máme odklad o zhruba 24 hodin. A co je na tom dobré, ptáte se? Třeba to, že díky odkladu budeme moci tento start okomentovat živě a česky. V tomto článku ale najdete také přehrávač přímého přenosu ze startu další evropské mise – rakety Vega-C s radarovou družicí Sentinel-1C. I ten Vám nabídneme s českým komentářem.
Americká sonda mířící k Jupiterovu měsíci Europa pracuje bez zaváhání a už za tři měsíce na ni bude čekat gravitační manévr. Sonda, která odstartovala 14. října je již od Země vzdálená zhruba 20 milionů kilometrů. Dva vědecké přístroje již mají rozložený hardware. Raketa Falcon Heavy od SpaceX vynesla sondu EuropaClipper mimo vliv zemské gravitace a nyní se od Slunce sonda vzdaluje od rychlostí zhruba 35 km/s. Europa Clipper je největší sonda, jakou kdy NASA vypustila na meziplanetární misi. Čeká na ni cesta dlouhá 2,9 miliardy kilometrů a k Jupiteru dorazí v roce 2030. O rok později pak zahájí sérii 49 průletů kolem Europy, kterou bude studovat svým širokým souborem přístrojů. Získané informace řeknou vědcům, zda tento ledový měsíc a jeho podpovrchový oceán mají podmínky potřebné k rozvoji života.
Tuto technicky i vědecky zajímavou misi tvoří dvojice družic, které budou kroužit kolem Země po eliptické dráze. Jejich úkoly zahrnují měření množství energie, kterou naše planeta přijímá od Slunce, a také let ve formaci za účelem vytvoření umělého zatmění Slunce. To umožní pozorování jeho slabé koróny, což bývá jinak možné pouze během úplných zatmění. O vynesení obou družic na silně protáhlou dráhu kolem Země se postará indická raketa PSLV-XL, která odstartuje z kosmodromu Šríharikota. Start je zatím naplánován na 4. prosince v 11:38 našeho času. Ačkoliv jsme původně plánovali živě a česky komentovaný přenos této zajímavé mise, museli jsme jej bohužel odvolat kvůli pracovním povinnostem všech kolegů, kteří přenosy zajišťují. V článku proto najdete odkaz na originální přímý přenos indické kosmické agentury ISRO.
Březen 1965 byl na Bajkonuru velmi rušný. Sedmého startoval „Kosmos-59“, ve skutečnosti rozvědná družice řady Zenit-4. Ta byla využita jako nouzový demonstrátor vlastností kabiny s přírubou přechodové komory při průletu atmosférou poté, co dedikovaný stroj „Kosmos-57“ vinou pozemní obsluhy skončil explozí přímo na oběžné dráze. Ukázalo se, že jediným důsledkem přítomnosti kulaté příruby je rotace v rozmezí 40° až 100°/s, což bylo naprosto pohodlně v limitech, které by měl lidský organismus zvládnout. Pouhých pět dní poté, 12. března, pak proběhl start sondy k Měsíci. Automatická stanice Je-6 No9 měla provést měkké přistání na povrchu našeho přirozeného souputníka. Bohužel se však nedostala ani z prozatímní oběžné dráhy kolem Země. Čtvrtý stupeň, který měl stroj vyvázat ze zemské orbity a nasměrovat jej k Měsíci, se díky závadě v elektrickém systému nezažehnul. Sestava dostala nicneříkající název „Kosmos-60“ a zanikla v atmosféře pět dní po svém vzletu. Start lunární sondy z pozorovacího stanoviště na kosmodromu sledovali i kosmonauti. Podívaná byla mírně zkalena počasím, kdy oblaka nacucaná deštěm klesla skoro až k raketě stojící na rampě, i tak to však
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tento týden to byl kosmonautický nášup s dvojitým přidáním. Dočkali jsme se hned tří neúspěšných startů, úspěšného návratu předčasně ukončené mise Crew-11 anebo (též úspěšného) převozu
Druhý týden nového roku přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí, které si tradičně shrneme v Kosmotýdeníku. V hlavním tématu se zaměříme na náklady, které budou
Popis dokončených příprav Orionu končil v minulém dílu zakrytováním kosmické lodi v budově LASF ochranným krytem dne 10. září. Po dokončení funkčních testů a po kontrolách těsnosti krytu
Starý rok se přehoupl do nového a i v roce 2026 se můžete těšit na každotýdenní souhrny dění v kosmonautice. Přelom roku byl z pohledu kosmonautiky klidnější,
Do konce roku zbývá jen pár dní, ale i přes sváteční období se v kosmonautice stále dějí zajímavé věci. Kosmotýdeník se v hlavním tématu bude věnovat
Poslední předvánoční týden byl v kosmonautice nebývale rušný. Devět orbitálních startů, které si mezi sebe rozložily rakety Falcon 9, Ariane 6, Atlas V, CZ-5, CZ-4B a Electron
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. V každém z těchto měsíců se pokusil vypíchnout tři nejzajímavější události. V měsíci říjnu to byl
Po určité době bychom tu chtěli nabídnout naším čtenářům nikoliv záznam, ale upozornění na přednášku budoucí. Přednese ji šéfredaktor serveru kosmonautix, Dušan Majer a jak už to tak bývá na přelomu roku, bude to přednáška bilanční, jejíž hlavní téma bude ohlédnutí
Perseverance a Curiosity jsou dva americké rovery pro průzkum Marsu. Na první pohled vypadají téměř stejně, ale nenechte se zmást – liší se v důležitých detailech! Každý z nich vyniká v jiných oblastech a díky jejich odlišným úkolům jsme o rudé planetě zjistili mnohem víc. Přednášku
Mezinárodní den Mesíce je každoroční událost, která se slaví 20. července. Je připomenutím historického okamžiku, kdy člověk poprvé přistál na Měsíci v roce 1969 v rámci mise Apollo 11. Na tento den připadají různé popularizační, vzdělávací či kulturní akce pořádané po celém světě.
Po určité odmlce se opět vracíme k záznamům přednášek. Přednášejícím dnes bude nám všem dobře známý šéfredaktor serveru kosmonautix.cz, pan Dušan Majer. Tématem jeho přednášky budou kosmické agentury a jejich úspěchy či milníky. V této přednášce vynecháme tu nejznámější z nich, kterou je americká
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
