Solestial
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.
Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.
Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Články
Fanoušci kosmonautiky už tuhle situaci berou jako tradiční rituál – vždycky na začátku roku přijde Bílý dům s návrhem amerického rozpočtu, který se týká všech státních agentur, NASA nevyjímaje. Ohledně návrhu se vždy hodně diskutuje, vydávají se tiskové zprávy, točí působivá videa a tak dále. Samotný návrh rozpočtu ještě neznamená automaticky jeho schválení, které přichází na program dne až za několik měsíců. Přesto je to právě návrh, který v mnoha ohledech rozhoduje o dalším směřování americké kosmonautiky. Dnešní článek se proto věnuje návrhu rozpočtu na fiskální rok 2015 a důslednějším rozborům toho, co s sebou přinese.
Minulý článek o výpočtu rychlosti družice na oběžné dráze kosmického tělesa sklidil u čtenářů docela velký úspěch. Není se co divit, kosmonautika je obor, který se matematice vyhnout nemůže. Přesto může být, především pro některé nováčky v oboru, docela komplikované do tohoto rozjetého vlaku naskočit. Dnes proto přichází další díl našeho seriálu, který cílí právě na nové zájemce o kosmonautiku. Zaměříme se na změnu rychlosti na oběžné dráze a stejně jako v minulých dílech, i tentokrát budeme všechno vysvětlovat pomalu a názorně.
Životní příběh Valentiny Těreškovové jsme v minulém díle opustili ve chvíli, kdy úspěšně přistála ze své mise Vostok 6. Ona sama přistála na padáku a k lodi byla po přistání přemístěna, aby mohly vzniknout fotky jí a lodě po úspěšně zvládnuté misi. Už v té době bylo jasné, že mnohé z toho, co se dělo během letu, bude muset být utajeno. Stejně tak se mnozí začali ptát, jak je možné, že mohlo dojít k tomu, že takto nepřipravená a nezpůsobilá žena mohla letět na tak nebezpečnou misi. A právě tomu se budeme věnovat v aktuálním dílu, kde si shrneme důvody, proč se stalo to, co se stalo, co to později mělo za následky a jaké poučení vzešlo z tohoto letu.
Jde o jednu z nejčastějších otázek jak na webu, tak v reálu, třeba při setkání s kamarády. Bohužel se tento problém ještě více zkomplikoval po přistávacím manévru roveru Curiosity, jenž vešel ve známost jako „Sedm minut hrůzy“ a díky mohutné mediální kampani zdomácněl i v debatách laiků. Bohužel byl zaměněn čas, po který probíhalo přistání (od průletu svrchními vrstvami tenké atmosféry až po odpojení zařízení SkyCrane a usazení roveru na marsovský povrch, což činilo oněch sedm minut), s dobou prodlení signálu – latence nutné pro světlo a všechny ostatní frekvence elektromagnetického záření, aby se dostalo z povrchu Marsu k talířům pozemských trackovacích stanic. To ale bylo v tu dobu něco kolem dvanácti minut.
V neděli, kdy se starý týden chýlí ke svému konci, přichází čas na rekapitulaci. Ano, stálí čtenáři našeho blogu už určitě tuší, že v poledne posledního dne v týdnu přichází další díl tradičního seriálu Kosmotýdeník. I dnes pro Vás máme připravená tři hlavní a dvě menší témata. Řeč bude o vypuštění nového meteorologického satelitu, který vznikl spoluprací Spojených států a Japonska, druhým tématem se vrátíme do loňského léta – konečně víme, proč se Luca Parmitano během svého výstupu málem utopil. Aktuální díl uzavře informace o velkém úspěchu amerického teleskopu Kepler.
Dnes je Čína jedním ze dvou států, které jsou aktuálně schopné dostat člověka na oběžnou dráhu okolo Země. I technologie obou států jsou velmi podobné, neboť čínská kosmická loď Shenzhou má z větší části společné prvky s ruskou (sovětskou) lodí Sojuz. Číňané vsadili v tomto případě na osvědčený stroj, který zakoupili od Rusů, včetně odborného zaškolení svých inženýrů. Ale nemuselo tomu tak být. Pokud by nedošlo k jistým politickým událostem, mohla být první čínská loď zcela jiná, kompletně navržená v Číně a hlavně nasazená o celých 30 let dříve.
Velmi krátce po velkém třesku se existující časoprostor tvořený extrémně hustým a horkým plazmatem vzdouval a třepotal v rytmu kvantových fluktuací. Miliardy let poté daly tyto nepatrné zárodky nehomogenity vzniknout obřím galaktickým kupám čítajícím na stovky či tisíce galaxií, které jsou k sobě vázány mocnou silou té nejslabší ze všech sil – gravitací. Ale po loňských měřeních detektoru Planck přišlo řádné rozčarování. Výsledky měření se neshodovaly s teoretickou předpovědí založenou na prvotních kvantových fluktuacích. Vypadá to, že ve vesmíru chybí až 40 % galaktických kup, jež by tam podle teorie měly být. Někteří teoretičtí fyzici navrhovali pozměnit standardní model kosmologie, aby byly nesrovnalosti vysvětleny. Ale možná to nebude třeba – sladění obou veličin je možná už na dohled. A mohlo by se ukrývat v přesnějším měření hmotností galaktických klastrů.
Kosmonautika se pochopitelně nevěnuje pouze zkoumání vzdáleného vesmíru, nebo planet Sluneční soustavy pomocí dalekohledů, družic a vozítek. Neméně důležitou součástí je i studium naší rodné Země. Pro širokou veřejnost jsou tu služby jako navigační systémy, přenos televizního signálu a také předpověď počasí. Ta se po zavedení meteorologických družic výrazně zpřesnila a odborníci tak mohou s větší přesností předvídat vývoj počasí včetně jeho extrémních projevů. Technologie se stále vylepšují a přichází dokonalejší přístroje – Dnes se do vesmíru podívá meteodružice se zkratkou GPM, která opět zpřesní získávané údaje.
Kosmonautika je krásný obor, to my všichni, kdo se o ni zajímáme, dobře víme. Jenže nalijme si čistého vína – dříve nebo později nás láska k tomuto oboru zavede do fáze, která se velmi přibližuje matematice. Není se co divit – kosmonautika je exaktní věda plná výpočtů a úplně se jim vyhnout nemůžeme. Jenže jak se v těch vzorečcích orientovat? Matematika není obor, který by milovala většina populace, sám jsem toho zářným příkladem. Přesto si ukážeme, že matematika v kosmonautice nemusí být vůbec složitá a nepochopitelná. Náš nepravidelný seriál je zaměřený především na ty, kdo si nejsou v matematice příliš jistí a proto budeme všechno vysvětlovat názorně.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Předsedovi senátního výboru pro obchod, vědu a dopravu Tedu Cruzovi se podařilo dostat pozměňovací návrh, jehož detaily jsou uvedeny na konci minulého dílu našeho seriálu, do
Další týden je za námi a kosmonautika opět připravila dávku zajímavých událostí, které si shrneme v aktuálním Kosmotýdeníku. Jako hlavní téma tentokrát poslouží oznámená spolupráce firmy
Neděle se překlápí do své druhé poloviny a je proto ideální čas si zopakovat, co přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme na přípravu
Desetidenní zkušební let velitele Reida Wisemana, pilota Victora Glovera, specialistky mise Christiny Koch a specialisty mise Jeremyho Hansena kolem Měsíce a zpět na Zemi se přiblížil ke
Z aktuálního týdne už zbývá jen posledních 12 hodin a tak je čas zrekapitulovat si kosmonautické události uplynulých sedmi dnů. Stalo se toho opravdu mnoho, ale
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
