NASA
Nové skafandry pro lunární mise Artemis a Mezinárodní vesmírnou stanici nemusí být hotové dříve než po konci dekády, varuje zpráva generálního inspektora NASA.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Nové skafandry pro lunární mise Artemis a Mezinárodní vesmírnou stanici nemusí být hotové dříve než po konci dekády, varuje zpráva generálního inspektora NASA.
Společnost All Points Logistics podepsala dohodu s Kennedyho vesmírným střediskem NASA o výstavbě zařízení pro zpracování užitečného zatížení na pozemku střediska.
Společnost Boeing se snaží více sladit své družicové operace s dceřinou společností Millennium Space Systems, aby konkurovala nové generaci nízkonákladových dodavatelů, kteří mění tvar trhu s obrannými a kosmickými technologiemi.
Generální ředitel tchajwanské kosmické agentury vyzval ostatní země, aby se spojily v rámci společné komunikační konstelace, která by odpovídala rozsahu a rostoucímu strategickému významu sítí, jako je Starlink.
Při třetím letu rakety New Glenn, společnosti Blue Origin, došlo k poruše druhého stupně, jejíž náklad se nedostal na finální oběžnou dráhu, což společnosti způsobilo potíže ve snaze zvýšit počet letů.
Čína provedla testy setkávání a přiblížení prototypu nákladní kosmické lodi Qingzhou a družice, což je krok směrem k nízkonákladové orbitální infrastruktuře.
Indický startup TakeMe2Space, který v lednu oznámil počáteční kolo investic ve výši 5 milionů dolarů, se snaží získat 55 milionů dolarů na vybudování orbitálního datového centra o výkonu 50 kilowattů.
Náš eshop
Články
Jsou týdny, kdy náš přehled událostí v kosmonautice nabobtná do ohromné velikosti, a jsou týdny, kdy v Kosmotýdeníku je jen málo co dodat k těm málo událostem, které se staly a o kterých už bylo mnoho napsáno. Druhá situace nastala dnes, ale nemusíte se bát, že bychom vám neměli co přinést. Dnes to bude více vizuální, nežli informativní. Podíváme se na start vojenského miniraketoplánu X-37, ohlédneme se za pad abrot testem Dragon Crew a zaletíme se podívat na Ceres. Neunikne nám samozřejmě ani úspěšné ukončení mise CRS-6. Přejeme příjemný zbytek neděle a dobré čtení.
Zajištění startu rakety s sebou nese mnoho komplikací – mezi ně patří i vytváření bezletové zóny v okolí kosmodromu a pak i v okolí dráhy rakety, případně v oblasti dopadu vyhořelých stupňů, nebo přistání prvních stupňů.. To samé platí i při návratu kosmické lodi z oběžné dráhy. Tyto bezletové zóny se dnes připravují manuálním procesem zadávání dat. SpaceX ale má snahu o revoluci i v tomto oboru. Společně s Federálním leteckým úřadem FAA pracuje na projektu, který by měl automatizovat vytváření bezletových zón.
Vyhlídkový komentovaný okruh „Cape Canaveral Then and Now“ byl bez diskuse tím nejzajímavějším, co mohl běžný smrtelník vidět z amerických kosmických středisek. Žádné aranžované muzeum, ale dechberoucí cesta skrz nefalšovanou historii na mysu Canaveral. Z důvodu „zpřísněných bezpečnostních opatření“ byl ovšem okruh s okamžitou platností uzavřený. Oč jsme přišli? Namátkou jmenujme možnost projít si startovací rampu 34, kde v lednu 1967 uhořeli astronauti Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee. Nebo navštívit rampu 14, odkud se na svoji historickou misi vydal John Glenn a další astronauti.
Až v roce 2018 odstartuje toužebně očekávaný Webbův teleskop, bude muset provést složitou sekvenci pohybů, které jej rozloží do operačního stavu. Teleskop bude totiž tak velký, že by se v rozloženém stavu nevešel pod žádný aerodynamický kryt rakety. Aby všechno proběhlo na jedničku, musí se každý krok zvrubně otestovat v laboratoři. O tom, že se se zkouší rozkládání celé „trojnožkové“ konstrukce, jsme informovali již v tomto článku. Zkoušky ale pokročily a Technici v Goddardově středisku postoupili do další fáze – tentokrát se zkouší rozkládání konstrukce s rozměry dvoupatrového domu i s přiloženým sekundárním zrcadlem (na obrázku). Žlutá konstrukce v tomto případě simuluje podmínky stavu beztíže, ale požadavky jsou přísné – při rozložení musí být pozice přesná na jeden milimetr.
Hned na začátek se musíme omluvit všem fanouškům seriálu Krásy modré planety – od minulého dílu jsme je nechali čekat celé tři měsíce. Jenže v posledních týdnech se dělo tolik věcí, že na oddechový seriál nebyl bohužel čas. Dnes se ale milovníci pohledů na naši rodnou planetu dočkali. Opět jsme pro Vás připravili dvacet fotek, které pořídila italská astronautka Samantha Cristoforetti. Popisky u fotek v tomto článku navíc pochází přímo od ní, jen jsou přeložené do češtiny. Pokud tedy máte zájem o virtuální cestu na oběžnou dráhu, tak se pohodlně usaďte, startujeme.
Sedmnáctého dubna se stala šestá operační loď Dragon součástí ISS, na kterou tehdy dovezla dvě tuny nákladu. Posádka všechno vynosila a následně do útrob lodi naložila téměř 1400 kilogramů věcí, které je potřeba vrátit na Zemi. Jde v první řadě o výsledky experimentů, ale najdeme tu i části staničního hardwaru, který je potřeba prozkoumat v pozemských laboratořích aby se odhalily příčiny selhání. Dnes ve 13:04 našeho času by se měl Dragon vydat na cestu k domovu, aby o několik hodin později přistál ve vlnách Pacifiku. Přímý přenos na NASA TV začíná ve 12:45 našeho času. V tomto článku můžete celý proces sledovat živě.
Moře šplouchá, tvář vám hladí jemný vánek, který se zlehka opírá do plachet vaší lodi a zapadající slunce všechno halí do měkkých oranžových barev. Skutečná romantická idylka. Slunce a plachtění k sobě patří už od pradávna. Jenže technici se již před několika lety rozhodli, že by mohli starý známý princip, který před staletími otevřel lidem nové možnosti, vylepšit a použít v kosmickém prostoru. Kvůli nedostatku větru v těchto oblastech bylo potřeba najít jiný zdroj pohonu – a s pomocnou rukou přišlo Slunce.
Pokud půjde všechno podle plánu,vydá se dnes v 16:45 našeho času k obloze americká raketa Atlas V, přičemž startovní okno trvá 4 hodiny. Mediálně nejzajímavější součástí nákladu je armádní miniraketoplán X-37 (více o jeho misi zde), který se do vesmíru podívá již počtvrté. Společnost mu při cestě na oběžnou dráhu bude dělat i několik malých satelitů, mezi kterými najdeme třeba i solární plachetnici. Tomuto projektu se budeme věnovat ve zvláštním příspěvku, nyní jsme pro Vás připravili článek, ve kterém můžete živě sledovat start rakety.
Připravovaná soukromá loď pro posádku od společnosti SpaceX nese označení Crew Dragon a šestého května přišel velmi důležitý okamžik pro celý projekt – Dragon úspěšně otestoval svůj záchranný systém, který by jej v případě problémů odnesl pryč od nebezpečné rakety, která stojí na rampě – detailněji jsme se tomuto tématu věnovali zde. Jenže pro novou loď to ani zdaleka nebyla poslední zkouška. Než do jejích křesel usednou první američtí astronauti, bude muset Dragon prokázat svou spolehlivost i v dalších testech.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Pátý týden třetího bloku základního astronautského výcviku se posunul víc k pochopení Země jako systému, ze kterého startujeme a do kterého se vracíme. Program byl kombinací geologie,
Po misi Artemis II se vody kosmonautiky trochu uklidnily, ale jen zdánlivě. Tento týden hýbalo děním třeba oznámení o vynesení evropského roveru Rosalind Franklin raketou Falcon
Čtvrtý týden třetí fáze základního astronautského výcviku v EAC byl zaměřený hlavně na operační základy pilotované mise a úvod do nového bloku věnovaného astronomii, astrofyzice a vědám o Zemi.
Zakončení mise Artemis II. To byla hlavní událost, která provázela právě končící týden. V sobotu v 02:07 SELČ úspěšně přistála posádka výpravy, která obletěla Měsíc. My si
Třetí týden měl spíše udržovací a rozvojový charakter bez výrazných milníků, ale s důrazem na systematické budování dovedností v několika oblastech. Pondělí dopoledne bylo věnováno pravidelnému psychiatrickému pohovoru,
Tento týden se zapsal do dějin kosmonautiky. Odstartovala mise Artemis II, která poprvé od roku 1972 vyslala lidskou posádku mimo nízkou oběžnou dráhu Země. I Kosmotýdeníku
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Asteroidy pro nás nepředstavují jen hrozbu nebo příležitost pro pěknou podívanou na noční obloze. Asteroidy jsou také potenciální zdroj surovin a z toho vyplývajícího bohatství. Přednáška shrne, jak daleko nebo blízko jsme k využití asteroidů k získávání surovin, co nám v tom brání a jestli z nich
Budoucností lidstva je expanze do vzdálenějších částí vesmíru. To však sebou přináší řadu překážek, ať jde o energetické nároky, problémy s pohonem, radiačním prostředím, délkou letu a další. Přednášku si připravil RNDr. Vladimír Wagner, CSc. z ústavu Jaderné fyziky AV ČR, který je
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
