Shijian-21
Čínské experimentální družice Shijian-21 a Shijian-25 se oddělily na geostacionární oběžné dráze poté, co byly měsíce v dokovacím zařízení a prováděly testy doplňování paliva na oběžné dráze.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínské experimentální družice Shijian-21 a Shijian-25 se oddělily na geostacionární oběžné dráze poté, co byly měsíce v dokovacím zařízení a prováděly testy doplňování paliva na oběžné dráze.
Čínská vesmírná správa zveřejnila politický plán zaměřený na urychlení rozvoje komerčního využití vesmíru a jeho začlenění do širších národních vesmírných ambicí.
Družice VZLUSAT-2, která vyfotila „první české vesmírné selfie,“ shořela v atmosféře. VZLU AEROSPACE zpřístupňuje část dat, která pořídila. VZLUSAT-2 naposledy zachytila německá výzkumná stanice Neumayer Station III na Antarktidě.
Společnost Varda Space Industries 28. listopadu oznámila, že její pátá mise s názvem W-5 dosáhla oběžné dráhy po startu z vesmírné základny Vandenberg Space Force Base na palubě sdílené lodi Transporter-15 společnosti SpaceX.
Program lidského a robotického výzkumu (HRE) Evropské kosmické agentury nezískal na ministerské schůzce rozpočet, který požadoval. Členské státy souhlasily s příspěvkem ve výši 2,66 miliardy eur, což představuje zhruba 70 % z požadovaných 3,77 miliardy eur. ESA stanovila svůj celkový rozpočet na 22,1 miliardy eur.
Čínská kosmická loď Shenzhou-22, která odstartovala bez posádky, dorazila k vesmírné stanici Tiangong. Současná posádka stanice tak má k dispozici novou loď.
Evropská kosmická agentura a litevský vesmírný startup Astrolight staví první optickou pozemní stanici (OGS) v Kangerlussuaqu v Grónsku, aby posílily pozemní komunikaci a pomohly chránit před rušením signálu nebo pirátstvím.
Náš eshop
Články
Sonda Dawn zase trochu poklesla níže k trpasličí planetě Ceres. Útvary na povrchu tak dostaly o něco ostřejší obrysy. Stále to není dostatečné na to, abychom rozpoznali, co se skrývá za jasně světlou skvrnou v jednom z kráterů, která upoutala pozornost hned na prvních snímcích, kdy se Dawn teprve začala usazovat na orbitě.
8.5.2015 sonda ukončila snímkování na orbitě 13 600 km na Cererou a jala se snižovat svojí výšku nad povrchem. 11. května již protla 13 000 km. Během 15.května sestoupila z 8 900 km až na 7 700 km. 16. května sonda klesání na chvíli přerušila, aby pořídila snímky, které jí poslouží pro další navigaci. Na počátku června zakotví Dawn na druhé parkovací dráze ve výšce 4 400 km, kde proběhne další podrobnější mapování trpasličí planety.
Kosmická technika vyrobená v největší zemi světa zažívá v těchto dnech velmi těžké období. Svět ještě nerozdýchal ztrátu zásobovací lodi Progress M-27M (vyšetřování stále trvá, ale vypadá to na chybu horního stupně) a už tu máme další selhání. Dnes, tedy v 7:47 SELČ odstartovala z kosmodromu Bajkonur raketa Proton. Jejím nákladem byl 5 325 kg těžký telekomunikační satelit MexSat-1 přezdívaný též Centenario. Cílem byla dráha přechodová ke geostacionární – 35 786 x 8 985 km se sklonem 20,1°. Krátce po startu se ale začaly objevovat informace o problémech.
Letos na podzim měla z kosmodromu Bajkonur odstartovat kosmická loď Sojuz TMA-18M, která měla na ISS dopravit ruského kosmonauta Sergeje Volkova, jeho dánského kolegu Andrease Mogensena a zpěvačku Sarah Brightman – devátého platícího návštěvníka ISS a teprve druhou ženu v této roli. Stanice by se tak po šesti letech dočkala návštěvy kosmického turisty. Součástí desetidenního pobytu mělo být i pěvecké vystoupení. Detaily smlouvy sice nejsou veřejné, ale kvalifikované odhady hovoří o částce okolo 50 milionů dolarů. Její mise měla skončit návratem v Sojuzu TMA-16M spolu s Mogensenem a Gennadijem Padalkou.
Aby mohla jednou nová americká superraketa zaburácet v plné síle, je potřeba už nyní udělat mnoho příprav, zkoušek a měření. Amerika se připravuje na svou novou éru průzkumu vesmíru, jejíž vlajkovou lodí bude raketa SLS a loď Orion. Jenže člověk se může v tom velkém množství jednotlivých testů ztratit a proto je čas od času potřeba udělat rekapitulaci posledních týdnů a třeba ve videu shrnout dosažené pokroky. Poslední dobou se zkoušky zaměřovaly hlavně na pohonný systém a proto NASA pojmenovala souhrnné video z posledních týdnů „Ready to rumble“, což můžeme přeložit jako „Připraveni na rámus“, nebo volněji „To bude rachot“. Pokud máte tři minuty volného času a chcete si prohlédnout pokroky v přípravě nové techniky, je pro Vás aktuální video jako stvořené.
Poodhalme roušku tajemství, které umožňuje dělat SpaceX rakety tak levné a přitom stejně spolehlivé jako drahé konkurenční výrobky. Jak je možné, že největší konkurent, společnost ULA dodává rakety Atlas V za přibližně 380 miliónů dolarů, přitom používá levné ruské motory, zatímco SpaceX všechno vyrábí v USA a dokáže se dostat až na nějakých 90 miliónů dolarů, přičemž spolehlivost jejích raket je prakticky totožná.
Do průletu americké sondy New Horizons kolem Pluta chybí už jen dva měsíce. Čím blíže sonda bude, tím více detailů spatří. Před několika hodinami se na internetu objevil další střípek postupného objevování detailů této trpasličí planety. New Horizons totiž dokázala detekovat malé měsíce Pluta, které nesou jména Styx, Nyx, Kerberos a Hydra. Dá se očekávat, že by americká sonda mohla v dalších týdnech odhalit i další měsíce, o kterých zatím nevíme, protože jsou moc malé a ani Hubbleův teleskop je nedokáže objevit. Přiložený obrázek krásně ilustruje, jaké detaily se dají díky moderní technice vyčíst i z na první pohled nekvalitních snímků.
Na oběžné dráze působí na lidský organismus stav beztíže, který přímo i nepřímo ovlivňuje celou řadu tělesných funkcí. Před počátkem vesmírné éry lidstva si lidé kladli mnoho otázek: Může člověk ve vesmíru vůbec přežít? Způsobí stav beztíže ztrátu vědomí? Budou lidé schopni konzumovat stravu? A jak to bude s jejich schopností vylučovat odpad? Na tyto i mnohé další otázky byly nalezeny odpovědi během prvních několika průkopnických letů na počátku šedesátých let. Avšak jak už pravil před stovkami let Sokrates, čím víc člověk ví, tím víc zjišťuje, že nic neví. S rozšiřujícím se poznáním nám vyvstala nekonečná řada otázek týkající se vlivů stavu beztíže na lidské tělo. Na mnohé z nich se snažíme odpovědět prostřednictvím výzkumu, který probíhá na ISS. Pojďme se tedy podívat, jaký má pobyt na oběžné dráze vliv na specifickou skupinu tělesných funkcí – 5 lidských smyslů.
Současná jednička v hledání planet mimo Sluneční soustavu přežila svou vlastní klinickou smrt a stále posílá vědcům mimořádně cenná vědecká data o vzdálených světech. Jenže jak už to tak bývá – ten skutečný údiv člověka přepadne až ve chvíli, kdy vidí souhrnné statistiky na jednom místě. Na internetu se proto objevila povedená infografika, která ukazuje, čeho teleskop Kepler za svých šest let v kosmu dosáhl. jelikož ne všichni naši čtenáři vládnou angličtinou, rozhodli jsme se obrázek přeložit.
Když v lednu 2007 explodovala na vypouštěcí platformě raketa Sea Launch, mnozí analytici předpovídali začátek konce tohoto kdysi ambiciózního a relativně úspěšného projektu. Podle všeho se nemýlili. V roce 2008 se sice raketa dokázala vrátit do provozu pěti úspěšnými starty, ale to byla jen její labutí píseň. V roce následujícím uskutečnila jedinou misi, o rok později dokonce žádnou. Jeden start si připsala v roce 2011, tři o rok později. Jediný start v roce 2013 se skončil havárií a pádem nosiče do vln oceánu po 56 sekundách letu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Další týden utekl jako voda a před vámi je týdenní shrnutí kosmonautického dění. Kosmotýdeník si nyní jako hlavní téma vzal popis některých družic, které vzlétly na
Přestože Bílý dům v květnu navrhl ukončení financování lunární orbitální kosmické stanice Gateway k 1. říjnu 2025, Kongres tento návrh odmítl. Podle něj je Gateway strategickou
Tento týden se toho v kosmonautice dělo opravdu hodně. Krom startů, poškození Super Heavy B18, také dva starty firmy RocketLab, či odhalení letového kusu landeru Blue
Tento týden byl veskrze kosmický. Startovaly Falcony 9, Atlas V, ale hlavně New Glenn! Nový silný nosič od Blue Origin bude hlavním tématem Kosmotýdeníku. Zajímavý
Co nám přinesl uplynulý týden v kosmonautice? To si přečtete v Kosmotýdeníku, který si jako hlavní téma vzal evropskou vizi podrobněji zkoumat hmyz v kosmickém
Další týden napěchovaný kosmonautikou je za námi a je proto ideální chvíle si shrnout kosmonautické dění. V hlavním tématu se Kosmotýdeník zabývá úspěšným startem čínské pilotované mise
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Mezinárodní den Mesíce je každoroční událost, která se slaví 20. července. Je připomenutím historického okamžiku, kdy člověk poprvé přistál na Měsíci v roce 1969 v rámci mise Apollo 11. Na tento den připadají různé popularizační, vzdělávací či kulturní akce pořádané po celém světě.
Po určité odmlce se opět vracíme k záznamům přednášek. Přednášejícím dnes bude nám všem dobře známý šéfredaktor serveru kosmonautix.cz, pan Dušan Majer. Tématem jeho přednášky budou kosmické agentury a jejich úspěchy či milníky. V této přednášce vynecháme tu nejznámější z nich, kterou je americká
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
