Siwei Gaojing
Z čínského kosmodromu Ťiou-čchüan odstartovala raketa CZ-2C. Na retrográdní oběžnou drahu vynesla družice Siwei Gaojing 2 03 a 04, které budou poskytovat radarové pozorování Země s velmi vysokým prostorovým rozlišením.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Z čínského kosmodromu Ťiou-čchüan odstartovala raketa CZ-2C. Na retrográdní oběžnou drahu vynesla družice Siwei Gaojing 2 03 a 04, které budou poskytovat radarové pozorování Země s velmi vysokým prostorovým rozlišením.
Federální úřad pro letectví vydal 20. listopadu aktualizovanou verzi návrhu environmentálního hodnocení pro zvýšení počtu ročních startů a přistání Starship/Super Heavy z Boca Chica. Vydáním aktualizovaného návrhu začíná období pro veřejné připomínky, které potrvá do 17. ledna.
NASA plánuje použít nákladní verze lunárních landerů pro program Artemis, které vyvíjejí společnosti Blue Origin a SpaceX, k dopravě přetlakového roveru Měsíc. Přetlakovaný dopravní prostředek vyvíjí japonská vesmírná agentura JAXA na základě dohody oznámené v dubnu.
Raketa New Shepard, společnosti Blue Origin, vynesla misi NS-28. Kabina RSS First Step New Shepard, která provedla svůj 11. let , přistála asi 10 minut po startu.
Informační portál SpaceNews oznámil jmenování Mika Grusse novým ředitelem pro obsah a strategii (CCSO).
Společnost Anduril získala zakázku od U.S. Space Force za 99,7 milionů dolarů na modernizaci Space Surveillance Network (SSN), využívající umělou inteligenci ke zvýšení povědomí o vesmírné doméně a detekci hrozeb.
Čína testovala malý flexibilní, rozšiřitelný modul na oběžné dráze během nedávné mise Shijian-19. CAST uvedla, že modul je během startu ve složeném stavu a po dosažení oběžné dráhy se nafoukne.
Články
Zřejmě každý se někdy v životě při více či méně odborných diskusích setkal s lidmi, kteří zastávají názor, že lety do vesmíru jsou zbytečné a finanční prostředky do nich vkládané by mohly posloužit na něco „užitečnějšího“. Tito lidé už nevidí, že kosmonautika je pro nás důležitá. Nechme teď stranou filosofické úvahy o neustálém posouvání hranic lidstva. Náš nepravidelný seriál se snaží ukázat, že kosmonautika má jasně doložitelné propojení s běžným životem. Zdaleka vždy nemusí jít vždy o přímé objevy. Někdy se podaří vzorně využít technologii, která byla vyvinuta jen jako podpůrný prostředek kosmonautiky.
Úterky patří na našem blogu v posledních týdnech seriálu Vesmírné osudy. Pokud jste dnes čekali další atraktivní článek z této série, musím Vás bohužel zklamat. V průběhu pondělka totiž přišla velmi důležitá chvíle v historii kosmonautiky – evropská sonda Rosetta se probrala z dva a půl roku dlouhé hibernace a je připravena na jedno z největších dobrodružství v historii kosmonautiky. Nový díl Vesmírných osudů přijde až příští úterý.
V minulém týdnu na našem blogu vyšel článek popisující především evropský laboratorní modul Columbus sloužící u Mezinárodní vesmírné stanice, ale také fantastický modul Cupola, který je na ISS nejoblíbenějším místem, které může být nazýváno skutečným oknem do vesmíru, nebo vědecký inkubátor nazvaný Microgravity Science Glovebox. V závěru článku jsem přislíbil, že výčet evropského podílu na ISS těmito dvěma moduly nekončí, a že v něm budem pokračovat. Svůj slib tak plním a vy si dnes můžete přečíst o dalších součástech (a to nejen obydlených modulech), které jsou součástí toho největšího kolosu, jaký kdy člověk na oběžné dráze vytvořil. Pohodlně se tedy usaďte a začtěte se do druhé části článku nazvaného (ne zbůhdarma) Evropská kosmická stanice.
Je tu neděle 19. ledna a k neděli patří kosmotýdeník, tedy souhrn toho nejzajímavějšího, co se v posledním týdnu událo v kosmickém výzkumu. Tento týden byl zajímavý hlavně díky různým vizím, plánům a testováním zcela nových projektů a strojů. Hned zprvu začneme podrobnosti ohledně schváleného rozpočtu NASA pro letošní rok, který přináší mnohé zajímavé skutečnosti. Navážejme zprávou o úspěšném připojení lodě Cygnus k ISS. Raketoplán SpaceShipTwo úspěšně zažehl svůj motor a tak se podíváme na podrobnosti. Kosmotýdeník uzavřeme souhrnem krátkých zpráv z různých projektů. Přeji příjemné čtení.
Ptáte se co může být nového na obyčejné gravitační čočce? No úplně zas tak úplně nového přeci jenom nic, z teorie relativity jejich existence plyne pro celé elektromagnetické spektrum. Ovšem jedna věc je vědět, že takový jev existuje a druhá věc je ho pozorovat. Pro gravitační čočky se to právě podařilo v oboru gama, tedy v tom nejenergetičtějším záření elektromagnetického spektra, které z vesmíru dovedeme zachytit. O průlomové pozorování se postaral teleskop Fermi.
V dnešním světě počítačů je možné zaujmout veřejnost mnoha dříve netušenými způsoby. Vesmírné agentury to dobře vědí a proto čas od času vypustí akci, na které se mohou internetoví uživatelé sami podílet. Vzpomeňme třeba na právě vrcholící projekt Evropské kosmické agentury Wake up, Rosetta!, kde lidé nahrávají videa, jak probouzí sondu Rosetta. Amerika zase již několik let sází na možnost poslat své jméno do vesmíru. Tato velmi populární služba se v těchto dnech dočkala dalšího pokračování.
Asi každý pokročilejší kutil zná, nebo dokonce sám používá svářečku. Tento užitečný nástroj najde uplatnění i ve výrobě raket. Jen nesmíme čekat, že by se nádrže svařovaly klasickým plamenem. Pro potřeby příští těžkotonážní rakety, americké SLS, dokonce vzniklo několik unikátních pracovišť, kde budou vznikat jednotlivé díly pro nosič Space Launch System. Jedná se o složité konstrukce, které ani zdaleka nepřipomínají běžné svářečky, které najdeme v nejrůznějších dílnách. Tady se svařuje na mnohem vyšší úrovni – ať už se bavíme o přesnosti či kvalitě, ale také o rozměrech svařovaných dílů.
Prakticky žádný seriál na našem blogu nepřinesl natolik odlišné reakce čtenářů jako právě první díl nepravidelného Ve stopách Zvídavosti. V tomto seriálu prezentujeme pokaždé dvacet fotek, které pořídilo na Marsu vozítko Curiosity. Zatímco první skupina vítala nový seriál s nadšením, že si konečně na jednom místě vychutná virtuální procházku po Marsu, druhá skupina tvrdila, že sledovat „kameny“ je nebaví. Faktem je, že tento seriál zřejmě nebude pro každého fanouška kosmonautiky.Možná bychom jej mohli považovat i za jakýsi prubířský kámen, který rozdělí fanoušky na klasické a opravdu zanícené. Pokud si tedy myslíte, že i „kameny“ mohou být zajímavé, pojďte s námi pokračovat v cestě po Marsu.
Apollo-14 ukončilo svou úspěšnou misi hlasitým šplouchnutím do vln Pacifiku 9. února 1971 ve 21:05:00 UTC na dohled od čekající lodi USS New Orleans. Právě uplynuvších devět dnů ve vesmíru, z toho 33 hodin na povrchu Měsíce bylo pro Alana Sheparda labutí písní. Už před startem tušil- ne, vlastně věděl, že se tam nahoru už nikdy znovu nepodívá. Proto byl rozhodnut užít si každou minutu, každou sekundu času mimo naši Zemi, kterou mu osud dopřál. Ledový kapitán byl náhle pryč a místo něj tady byl zvídavý a usměvavý chlapík, jemuž životní zkušenost umožňovala dívat se na vše okolo s nadhledem a vsakovat do sebe každý detail. Po devět dní mu byl vesmír domovem. Pak ještě 17 dnů povinné karantény, která byla oproti plánu o několik dní zkrácena (astronauti Apolla-14 byli poslední, kteří museli karanténou projít), a Alan a jeho posádka se mohli vrátit do svých skutečných domovů, těch pozemských. Vrchol Alanova života byl náhle minulostí a on si musel začít klást stejnou otázku, jako všichni ostatní astronauti měsíčních misí: kam
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
U letu prvního trojmístného Voschodu 3KV probíhaly velké zákulisní tahanice a rošády ohledně zařazení civilních kandidátů na soupisku posádek. Animozita mezi vojáky a civily zde vyplula na
Tento týden přišlo na řadu potápění. Díky tomu, že všichni, co se zde účastníme výcviku, máme alespoň základní potápěčskou kvalifikaci (tj. Open Water Diver –
Tento týden přinesl řadu velmi zajímavých okamžiků. Na vrcholu stojí samozřejmě start Super Heavy Starship na šestý integrovaný let. Startoval a hned několikrát i Falcon 9. Startu
Sověti si od počátku věku praktické kosmonautiky velmi dobře hlídali svého úhlavního soka, Spojené státy. V tomto ohledu měli úkol velmi usnadněn faktem, že USA svůj
Třetí týden první části výcviku ESA Astronaut Reserve byl zaměřen především na HBP, neboli Human Behaviour and Performance. Jedná se o důležité dovednosti jako leadership, práce
Další týden je za námi a tak je skvělý čas na to, připomenout si, co v uplynulých sedmi dnech přinesl kosmonautika. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměřil
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Pomalu končí podzim, takže nastal čas, abychom si shrnuli dění v kosmonautice za měsíce červenec, srpen a září. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. 9. červenec roku 2024 nám přinesl první start dlouho vyvíjeného a očekávaného nosiče Ariane 6
Apollo byl program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), jehož cílem bylo přistání lidí na Měsíci a jejich návrat zpět na matičku Zemi. Zahájen byl na počátku roku 1961 a v roce 1968 se uskutečnila první pilotovaná mise pod názvem Apollo 7.
Dne 24.11.2021 se na svou cestu sluneční soustavou vydala americká sonda Dart. Na oběžnou dráhu byla dopravena raketou Falcon 9. Cílem sondy DART byla blízkozemní planetka Didymos, přesněji řečeno její měsíček Dimorphos. Sonda jej však neměla zkoumat, ale narazit do
Už je tomu 55 let. Psal se 20. červenec 1969, když Neil Armstrong sestupoval po žebříku z lunárního modulu a pronášel historickou větu o malém krůčku pro člověka ale obrovském skoku pro lidstvo. Proč ale vlastně právě on? Jakým způsobem uvnitř NASA zvolili prvního
Nastal čas prázdnin a také dalšího shrnutí dění v oblasti kosmonautiky za měsíce duben, květen a červen. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Hned na počátku dubna jsme se dočkali jednoho loučení, při misi NROL-70 jsme naposledy mohli
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.