BlackSky Technology
Společnost BlackSky Technology oznámila uzavření pilotní smlouvy v hodnotě stovek tisíc dolarů s mezinárodní zpravodajskou agenturou. V rámci smlouvy bude poskytovat celosvětové družicové snímky s vysokým rozlišením na vyžádání.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost BlackSky Technology oznámila uzavření pilotní smlouvy v hodnotě stovek tisíc dolarů s mezinárodní zpravodajskou agenturou. V rámci smlouvy bude poskytovat celosvětové družicové snímky s vysokým rozlišením na vyžádání.
Litevský kosmický startup Astrolight oznámil úspěšné uvedení do provozu laserového komunikačního spojení mezi družicí a pozemní stanicí. Laserový komunikační terminál ATLAS-1 společnosti Astrolight, umístěný na palubě družice ERMIS-3 typu CubeSat o velikosti 8U, navázal spojení s pozemní optickou stanicí HolOGS-1.
Americké vesmírné síly hledají nové způsoby, jak sledovat vznikající technologie, zjišťovat, kam směřují investice soukromého kapitálu, a pomáhat představitelům rozhodovat, kdy by měly vládní investice doplňovat financování ze soukromého trhu.
V červnu společnost SpaceX dokončila největší IPO (první veřejnou nabídku akcií) v historii, přičemž její tržní hodnota dosáhla maxima přes 2 biliony dolarů.
Federální komise pro komunikace 7. října oznámila plány na zpřístupnění dalšího rádiového spektra pro služby přímého spojení zařízení s družicemi (direct-to-device, D2D). Stalo se tak den poté, co povolila společnosti SpaceX nasadit 15 000 družic nové generace pro její konstelaci Starlink Mobile.
Dne 30. září zemřela ve věku 90 let Margaret Hamilton.
Margaret Hamilton byla jednou z klíčových postav vývoje softwaru pro lunární mise Apollo. Ve svém oboru se stala legendou.
Čest její památce.
NASA nabízí zemím, které podepíší Artemis Accords, možnost zapojit se do plánů agentury na vybudování lunární základny a také do navrhované vesmírné akademie.
Články
V posledních dnech bylo u Mezinárodní vesmírné stanice opravdu rušno. Během dvou dnů se k ní totiž připojily hned dvě nákladní lodě. Vše začalo startem rakety Sojuz-U, která v sobotu večer vynesla již třetí exemplář vylepšené verze nákladní lodě Progress. V pondělí ráno se pak dostala ke slovu raketa Falcon 9, která vyslala nákladní loď Dragon na oběžnou dráhu a svůj výkon korunovala úspěšným přistáním prvního stupně na pevnině. Oběma nákladním lodím trvalo přiblížení ke stanici okolo dvou dnů. Progress se úspěšně připojil za použití modernizovaného automatického systému Kurs-NA, zatímco Dragon, který není schopný samostatného připojení, musel byl zachycen staniční robotickou paží, která ho následně spojila se stanicí.
Jsou rekordy uznávané, celosvětově známé a na druhé straně existují prvenství, nad kterými se člověk musí jen pousmát. ale protože život není jen o vážných tématech a čas od času je potřeba trochu odlehčit, rozhodli jsme se vydat článek o jednom takovém odlehčeném rekordu. V hlavní roli je sonda New Horizons, která vloni prolétla kolem trpasličí planety Pluto a nyní míří k objektu označovanému jako 2014 MU69. Na snímku vpravo vidíte Alana Sterna, hlavní tvář celé mise, jak drží v rukou certifikát Guinnesovy knihy rekordů. Předmětem rekordu ale nebyla sonda samotná, ale drobná část její výbavy, o které se mezi lidmi ví jen málo.
O tom, že je Mezinárodní vesmírná stanice nenahraditelnou vědeckou laboratoří, která nemá díky svým specifickým podmínkám konkurenci, není potřeba dlouze diskutovat. Na ISS už proběhlo mnoho experimentů z mnoha vědních oborů, ovšem věda má mnoho oborů a tak se stále ještě dočkáváme momentů, které nastávají poprvé. V době, kdy vzniká tento článek, je na cestě k ISS soukromá zásobovací loď Dragon, která na své palubě nese více než 900 kilogramů vědeckých experimentů a jedním z nich je i zařízení pro vůbec první čtení DNA ve vesmíru. V tomto článku se ale podíváme i na další vědecké přístroje, které se již brzy dostanou do rukou posádky.
Osobní zkušenost vždy vydá za tisíc slov. Tuto známou pravdu se rozhodly aplikovat do praxe týmy zodpovědné za sondu Juno, respektive její kameru JunoCam. Na internetu zveřejnili 1 300 snímků, které sonda pořídila během příletové fáze k Jupiteru a ze kterých už vzniklo časosběrné video. Jelikož je ale na internetu mnoho šikovných lidí, kteří by si rádi sami vyzkoušeli práci se skutečnými snímky, vyšla jim NASA vstříc. Veřejnost tak na vlastní kůži pozná, že zpracovávat vědecká data není moc jednoduché.
Finální design Skylabu se v první polovině roku 1970 pomalu rýsoval v kancelářích NASA a kontraktorů. Souběžně s pracemi na projektování a výrobě stanice a vybavení se rýsovaly také kontury působení astronautů na její palubě. V té době již bylo definitivně jasné, že posádek bude více a budou startovat na své turnusy na špici raket Saturn IB. Postupně v odboru plánování vykrystalizovala idea založená na postupném vyslání tří posádek s tím, že životnost stanice bude minimálně 8 měsíců. Počítalo se tedy se třemi turnusy a pokud stanice vydrží v dobrém stavu, zůstávala otevřená možnost čtvrtého turnusu. Ve stejné době se do lunárních misí začala zakusovat sekera krácených rozpočtů a změny priorit. V lednu byla zrušena expedice Apolla 20 a v září také mise s pořadovými čísly 18 a 19. Vedení NASA začínalo pomalu obracet své zraky směrem k příštímu dopravnímu prostředku na orbit, ze kterého se posléze vyloupl program Space Shuttle. Ten však byl teprve na rýsovacích prknech a zdálo se, že Skylab bude na nějakou dobu poslední možností, jak se dostat k letové nominaci. Jenže pro několik desítek mužů
Dnes ráno v 6:45 našeho času se na floridském kosmodromu zažehlo devět motorů Merlin a raketa se vydala k obloze. zatímco Dragon připojený k hornímu stupni uháněl na oběžnou dráhu, první stupeň vykonal tři zážehy, které jej nasměřovaly zpět k floridskému pobřeží. SpaceX se již podruhé pokusila o přistání na pevnině a může pozvednout číše na oslavu pátého prvního stupně rakety Falcon 9, který se podařilo zachránit. Celkem se tak už z výšky více než sto kilometrů vrátilo 45 motorů Merlin. Elon Musk už prohlásil, že podle analýzy dat ze sestupu a prvotní analýzy stupně bylo tohle přistání natolik v normě, že je téměř jisté, že tento stupeň poletí znovu. V dnešním článku Vám přinášíme fotky a videa, které tuto událost zrekapitulují.
Informacím o pokroku ve vývoji nového vozítka pro Mars už včera ve 200. vydání seriálu Kosmotýdeník zrekapituloval kolega Lukáš Houška. V tomto článku se ale k misi vracíme ještě jednou. Čtenář našeho diskusního fóra, Mirek Pospíšil, totiž narazil na zajímavý detail, který se točí kolem teoretického spolucestovatele, který by mohl napsat novou kapitolu v kronice výzkumu Marsu a celkově kosmonautiky vůbec. Ještě nikdy totiž lidé mimo Zemi neprovozovali rotorem poháněný stroj. Jeho realizace ale zatím není jistá. Přesto se jedná o tak zajímavý projekt, že Vás s ním seznámíme formou článku.
To je otázka, která se v souvislosti s připravovaným pondělním startem skloňuje velmi často. Hlavním úkolem je samozřejmě dopravit na oběžnou dráhu zásobovací loď Dragon s téměř dvěma a čtvrt tunou nákladu pro Mezinárodní vesmírnou stanici, ale pokus o přistání na pevnině dodává startu punc výjimečnosti. Vždyť něco podobného SpaceX dokázala pouze jednou – vloni v prosinci a od té doby pilovala přistání na mořské plošině. Podobnou událost si nemůžeme nechat ujít a proto Vám přinášíme další, česky komentovaný přímý přenos.
Jubilejní dvousté vydání Kosmotýdeníku nebude příliš oslavovat a i tento týden vám přinese souhrn nejzajímavějších událostí, které přinesla Kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Přesto se dočkáte malé novinky. V aktuálním vydání se však především bude zajímat o Mars Rover 2020, který prošel důležitou fází schvalování a nyní už je jisté, jaké vědecké přístroje na něm poletí. A vězte, že se je opravdu nač těšit. Nevynecháme ani další témata, jako je příprava dvou zásobovacích letů k ISS. Přejeme příjemné čtení a hezké nedělní poledne.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo!
Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship.
Další týden je za námi a přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Došlo hned k několika startům, USA oznámily, že mají zbraně na oběžné dráze či proběhla
Třetí člen posádky, v níž poletí Aleš Svoboda či několik úspěšných startů. To jsou události, které tvořily kosmonautiku v tomto týdnu. Kosmotýdeník se pak v hlavním tématu netradičně
Start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman či první fáze příletu evropsko-japonské mise BepiColombo k Merkuru. To byla hlavní témata tohoto týdne. V
Ačkoli v těchto hodinách vrcholí přípravy na start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman, je ideální čas se ohlédnout za tím, co nám tento týden
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.