sociální sítě

Přímé přenosy

Atlas V (Starliner 1)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

ESA

Evropská kosmická agentura oznámila plány na nábor přibližně 520 nových zaměstnanců počínaje rokem 2026, a to na základě rozhodnutí schválených na 342. zasedání Rady ESA začátkem tohoto měsíce.

BlueBird

Indická raketa LVM3 vynesla 23. prosince družici BlueBird nové generace společnosti AST SpaceMobile s přímým přenosem do vesmíru. Zahájila tím tak sérii vynášení dalších desítek kusů těchto družic.

Innospace

Jihokorejský startup Innospace oznámil, že se v první polovině roku 2026 pokusí o druhý start své rakety Hanbit-Nano. První let rakety skončil výbuchem krátce po startu 22. prosince.

Desert Works Propulsion

Společnost Desert Works Propulsion (DWP) dnes oznámila rozšíření svých domácích vývojových a testovacích kapacit pro elektrické pohony s cílem reagovat na rostoucí poptávku po pokročilé mobilitě ve vesmíru v odvětvích národní bezpečnosti a komerčního vesmíru.

CACI International

Společnost CACI International 22. prosince oznámila, že hotovostní transakci v hodnotě 2,6 miliardy dolarů získává společnost ARKA Group, která se zabývá vesmírnými technologiemi. Společnost tak rozšiřuje svou působnost v oblasti vesmírných senzorických a zpravodajských systémů.

Dlouhý pochod 12A

První start čínské opakovaně použitelné rakety Dlouhý pochod 12A dosáhl v pondělí večer oběžné dráhy. První stupeň měl po oddělení provést návrat do atmosféry a přistání. Pokus o přistání se však nedařil.

Náš eshop

Články

Sojuz, díl 9. – Budoucnost

Stroj, který létá vesmírem již desetiletí, pravděpodobně jen tak nepřistane naposled. Již se sice mluví o lodi PPTS (známé také pod prozaičtějším ale již nepoužívaným jménem Rus), ale ta vyžaduje několik bezchybně dokončených projektů a všichni víme, jak na tom Rusko je. Existují plány, jak Sojuz vrátit tam, kde před téměř padesáti lety neuspěl a také plány na další verze staničního taxíku. Pojďme se společně podívat o co jde.

Rover naruby pro ledové světy

Všechna vozidla, která kdy brázdila zemský povrch využívala gravitace, která je přitahovala k zemi, na které se otáčela kola. Tento princip se používá i u robotických vozítek, která zkoumají Mars. Na osvědčené metodě se na první pohled nemusí nic měnit. Ovšem jen do té doby, dokud nejsme konfrontováni s potřebou průzkumu úplně nového prostředí. Dají se rovery použít i pro průzkum podpovrchových oceánů na Europě, nebo Enceladu? Dají, jen je potřeba je obrátit.

Jak možná poletíme k Marsu?

Před téměř dvěma týdny vyšel na našem blogu článek o studii „Evolvable Mars Campaign: Status Update to SLS Evolvability TIM (Technical Interchange Meeting)“, která byla představena letos v létě. Věnovali jsme se v něm možnostem využití rakety SLS pro cesty lidské posádky k marsovskému měsíci Phobos v roce 2033 a následně i k Marsu v letech 2039 a 2043. Článek Vás, čtenáře velmi zaujal a proto jsme připravili pokračování, které se zaměří na konkrétní podobu zvažovaných misí i na to, co přesně budou rakety SLS kdy vynášet.

Co nás čeká kolem SLS

Program nové éry americké kosmonautiky se dává pomalu ale jistě do pohybu. Na mnoha stanovištích probíhají dílčí práce, které jsou nezbytné pro výrobu lodí Orion a raket SLS. Událostí je ale mnoho a tak se v nich člověk snadno ztratí. V dnešním článku Vám proto přinášíme výhled na poslední čtvrtletí roku 2015 a souhrn nejdůležitějších chystaných momentů, které jsou naplánovány na říjen, listopad a prosinec letošního roku. O všech těchto událostech Vás budeme průběžně informovat, až budou aktuální.

Kosmotýdeník 159. díl (28.9. – 4.10.2015)

Jsme na konci týdne nabitého kosmickými událostmi. Pojďme si je shrnout v pravidelně vydávaném Kosmotýdeníku, který vám každých sedm dní přináší shrnutí novinek z kosmonautiky. Celkem tři starty se uskutečnily během minulého týdne. Neunikne nám ani jediný z nich. Podíváme se však i na přípravu komponent pro misi EM-1, zavítáme na nově vznikající kosmodrom Vostočnyj a čeká nás ještě několik dalších novinek. Přejeme vám příjemný zbytek neděle a dobré čtení.

Bohové úrody na Ceres

Název trpasličí planety Ceres má, jak známo, svůj původ ve jméně římské bohyně úrody. Odborníci se snažili tento fakt respektovat a proto při vymýšlení jmen pro útvary na povrchu Ceres hledali právě v oblasti patronů zemědělců. Mezinárodní astronomická unie IAU již schválila 33 návrhů, mezi kterými najdeme bohy, bohyně a duchy všech možných kultur, jejichž úkolem bylo pečovat o pole a starat se o hojnost. Najdeme mezi nimi třeba i egyptskou bohyní s kobří hlavou, boha, který dal Nigerijcům sladké brambory, nebo slovanského Jarovíta.

Kometa Čurjumov-Gerasimenko je kontaktním binárním tělesem

Je tomu už víc než rok, co nám kometa 67P naservírovala nečekané překvapení. Jak se sonda Rosetta přibližovala k jádru, a palubní kamery začínaly rozeznávat první detaily (z počátku o velikosti několika pixelů), bylo jasné, že Čurjumov-Gerasimenko není fádní víceméně sférický kosmický valoun. Čekání na další nově uveřejněné snímky agentury ESA připomínalo hysterii fanoušků nejúspěšnějších současných internetových a televizních seriálů. Čeho se dočkáme příště? Prakticky od úplného počátku, kdy nám rozlišení umožnilo pozorovat větší detaily, bylo zřejmé, že tělo komety je daleko členitější než nejdivočejší sny odborníků pro výzkum meziplanetární hmoty. Původ a vývoj jejího jádra provázely rozvášněné debaty. Je nepravidelný tvar 67P důsledkem dlouhotrvající nepravidelné eroze? Narušuje sublimace středové oblasti komety více než okrajové výčnělky? Nebo jde naopak o těleso složené ze dvou objektů?

V centru pozornosti je Charon

Pozornost veřejnosti se ve vztahu k sondě New Horizons točí především kolem Pluta. Je to pochopitelné – jeho povrch přináší jedno překvapení za druhým a ani sami vědci se nestačí divit, co všechno sonda dokázala. Ale New Horizons nefotila během svého průletu jen Pluto, ale i jeho měsíce. Z nich se největší pozornosti dostalo Charonu, který je ze všech měsíců největší. A právě jeho fotky dorazily na Zemi před pár hodinami. Povrch Charonu je na první pohled jiný než na Plutu – máme tak možnost studovat dvě výrazně odlišná tělesa v malé vzdálenosti od sebe. I co se barevnosti povrchu týče, tak Charon zaostává za Plutem. Přesto si však nemůžeme říct, že by tento měsíc byl nezajímavý – ostatně podívejte se na přiložené fotky a posuďte sami.

Discovery program

Dočkáme se průzkumníka Venuše, asteroidu, nebo Jupitera?

Americký vědecký program Discovery vznikl v roce 1992 a jeho cílem je podporovat a realizovat nepilotované sondy, které zkoumají Sluneční soustavu a přitom mají jen omezený rozpočet. Doposud se v rámci tohoto programu podařilo vypustit 12 sond včetně známých jmen jako třeba MESSENGER, Dawn, Stardust, Deep Impact, Genesis či GRAIL. Na start příští rok čeká lander InSight, který také spadá pod křídla programu Discovery. Jenže na to, aby se tento program nezastavil ani v dalších letech je potřeba navrhovat nové projekty. NASA proto před pár dny vybrala pětici horkých kandidátů.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.