Virgin Galactic
Společnost Virgin Galactic 14. května oznámila, že je technicky i finančně na dobré cestě k zahájení komerčních letů své suborbitální kosmické lodi nové generace do konce roku.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Společnost Virgin Galactic 14. května oznámila, že je technicky i finančně na dobré cestě k zahájení komerčních letů své suborbitální kosmické lodi nové generace do konce roku.
NASA zveřejnila finální žádost o návrhy na telekomunikační systém pro Mars a potvrdila požadavky, které omezují společnosti, jež se o něj mohou ucházet.
Americké vesmírné síly udělily společnosti Northrop Grumman kontrakt v hodnotě 398 milionů dolarů na stavbu prototypu komunikační družice určeného k demonstraci technologií proti rušení vojenských operací.
Společná vědecká mise SMILE agentury ESA a Číny jejíž účelem je studium zemské magnetosféry má být po deseti letech příprav odstartována 19. května.
Plánovaný společný podnik společností AT&T, T-Mobile a Verizon v oblasti přímého připojení k zařízením (D2D) rozdělil operátory, kteří stojí za družicemi potřebnými k připojení běžných chytrých telefonů z vesmíru.
Společnost Cowboy Space podala Federální komunikační komisi plány na orbitální datové centrum s 20 000 družicemi Stampede, krátce poté, co získala 275 milionů dolarů na vývoj raket, jejichž horní stupně by sloužily jako výpočetní platformy.
Společnost Intuitive Machines se dohodla na koupi společnosti, která provozuje pozemní komunikační stanice ve Spojených státech a Velké Británii, aby pomohla s vybudováním lunární komunikační sítě.
Náš eshop
Články

Když se 28. června na základně v Promontory v Utahu zapálil urychlovací blok na tuhá paliva pro raketu SLS, snímalo jeho chování několik set senzorů. Mezi nimi byla i kamera označovaná jako HiDyRS-X (High Dynamic Range Stereo X). V čem je tak zajímavá? To poznáte na první pohled, když se podíváte na přiložené video. Kamera totiž zvládá hned dva velmi důležité úkoly. Jednak jde o rychloběžnou kameru, která snímá scénu s mnohem vyšší snímkovací frekvencí, aby při běžném přehrávání poskytla zpomalený záběr, ale kromě toho disponuje opravdu širokým dynamickým rozsahem.

Před několika minutami zažila Florida poslední start největšího nosiče v dosavadní historii dobývání vesmíru. Diváci se pomalu začínali rozcházet, možná s náznakem zklamání, neboť krátce po startu se nosič se Skylabem na špici vnořil do nízké oblačnosti. Startu přihlíželi i budoucí první obyvatelé orbitální stanice – Pete Conrad, Paul Weitz a Joe Kerwin. Podle plánu se měli příští den vydat ke stanici a strávit v ní rekordních 28 dní. Nyní byli na cestě do ubytovny posádek, zítra je čeká velký den. Záložní posádka mezitím směřovala na startovní párty, jednu z mnoha, které byly ten den v okolních barech na Cocoa beach pořádány. Po příchodu na ubytovnu ovšem Conrada, Weitze a Kerwina zastihly šokující novinky: Skylab má problémy. Podle prvních odhadů se jednalo o jakési anomálie v datech a zdálo se, že se situace každou minutou horší. Astronauti rychle pochopili, že zítra nikam nepoletí. Na svůj start si počkají minimálně pět dní, přesně takovou periodu totiž mělo startovní okno ke stanici. Přesto 15. května astronauti odstartovali. Nesměřovali však ke stanici, nýbrž ve svých tryskových letounech

Stará moudrost říká že, obrázek vydá za tisíc slov. A modernizovaná verze by mohla být, že video vydá za tisíc obrázků. Člověk může stokrát slyšet o tom, že sonda Rosetta zkoumá jádro komety 67P-Čurjumov-Gerasimenko z různých vzdáleností, aby mohla vytvořit komplexní obraz chování komety – ať už v detailu při blízkých průletech, nebo v celku při vzdálenějších průletech. Ovšem stačí se podívat na čtyřminutové video z dílny Evropské kosmické agentury a spadne vám čelist. Najednou můžete ve výrazně zrychleném čase sledovat, jak Rosetta průběžně mění vzdálenost od jádra.

V úterý 2. srpna dorazily na Vandenbergovu základnu první dva satelity nové generace systému Iridium, které pomohou zákazníkům po celém světě přenášet hlas i data. Už velmi brzy se k nim připojí osm dalších satelitů, aby byly připraveny na vypuštění raketou Falcon 9. Družice se na kosmodrom vydaly z výrobního závodu poblíž Phoenixu v Arizoně. Také osm dalších družic se na Vandenbergovu základnu dostane v zásilce po dvojicích v přepravních kontejnerech, které umí udržovat stabilní vnitřní podmínky.

Mezi událostmi, které se svým významem řadí mezi nejdůležitější momenty celého roku, najdeme i start americké sondy OSIRIS-REx, který je zatím naplánován na 9. září v 0:45 našeho času. Raketa Atlas V v konfiguraci 411 vyrazí vstříc obloze a sondě samotné začne několikaletá mise, která povede k průzkumu asteroidu Bennu a vyvrcholí dopravou odebraných vzorků na Zemi, čehož bychom se mohli dočkat v roce 2023. Jelikož jde o důležitou událost, věnujeme této misi na našem webu zvýšenou pozornost. Dnes se podíváme na to, jak na floridský kosmodrom dorazily díly rakety Atlas V.

Další prázdninový týden je za námi, tento byl první srpnový a i během něj se stalo několik zajímavých kosmonautických událostí, které vám připomene aktuální vydání pravidelného Kosmotýdeníku. Podíváme se tedy především na Měsíc, kde po několikerém překročení své plánované životnosti definitivně umrzl čínský rover Yutu. Dále se podíváme na zajímavé plány Ruska v jejich plánovaném výzkumu planety Jupiter, zkontrolujeme, jaké aktuální starty nás čekají od společnosti SpaceX, nebo zamíříme do Číny a podíváme se, jak pokračují přípravy na vynesení druhé čínské orbitální stanice.

Americká komunikační družice MUOS-5 určená pro armádu startovala 24. června na raketě Atlas V. Ta jej dopravila na dráhu přechodovou ke geostacionární s nejnižším bodem ve výšce 3 830 km, nejvyšší pak 36 000 km vysoko, přičemž dráha byla o 19° skloněna vůči rovníku. Družice měla sedmi zážehy svého hlavního motoru BT-4 vytáhnout nejnižší bod do výšky 36 000 km, stáhnout sklon dráhy na 3 – 5° a dosáhnout tak geostacionární dráhy nad Indickým oceánem. K tomu mělo dojít 3. července, aby mohla být družice v době Vánoc přivedena do provozu. Jak se ale ukázalo v dalších dnech, plány to byly předčasné.

Nedávno uplynulo 4444 marsovských dnů, které už vozítko Opportunity strávilo na povrchu Marsu a dnes už tu máme sol 4455. Od přistání v lednu 2004 na plánovanou tříměsíční misi, zvládl rover cestu od kráteru ke kráteru a dlouhá léta také studoval duny při cestě pláněmi Meridiani. Vědci se už v podstatě dostali všude tam, kde chtěli. Především jsme mohli zblízka pozorovat menší i velké krátery a horniny na valech obřího kráteru Endeavour. Podrobný průzkum prokázal, že marsovské horniny v této oblasti byly kdysi ovlivněny vodou a o to šlo především. Během cesty vozítko překonalo řadu rekordů, jako třeba v překonání prvního maratónu na Marsu, nebo že jde o nejdéle trvající misi na povrchu. Dnes už to považujeme za samozřejmost, ale když přišla první marsovská zima a nebo první velká bouře, panovaly oprávněné obavy o přežití roveru, ale pokaždé se ukázalo, že vozítko je nezlomné a dokonce prodělává samočistící procesy. Nyní začíná další dvouletá prodloužená mise.

Když ještě létaly americké raketoplány, mohli jsme je na fotkách pořízených po přistání vidět, jak sedí na speciálním podvalníku opatřeném 76 koly. Tento transportér se jmenoval OTS (Orbiter Transporter System) a zajišťoval přesunování orbiteru do montážních hal. Když ale raketoplány dolétaly, přestal mít transportér využití. NASA neměla žádnou možnost, jak jej dále používat, ale nabídnuté šance se chopila firma SpaceX. Stačilo na horní část transportéru přivařit vyztužující kovovou páteř a společnost získala skvělý prostředek pro převoz zachráněných prvních stupňů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů

Dění v kosmonautice bylo i v tomto týdnu vydatné! Krom příprav na dvanáctý integrovaný let Super Heavy Starship, se děly i další věci. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na

Tento týden zazářil v kosmonautické sféře především Super Heavy B19, který provedl 14 sekund dlouhý statický zážeh. Kosmotýdeník se však v hlavním tématu bude věnovat

Závěrečný, sedmý týden třetí části základního výcviku v European Astronaut Centre uzavřel celý základní blok ESA Astronaut Reserve Training. Byl to mix astronomie, systémového pohledu na

V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměří na stavbu Dragonfly, očekávaného kosmického vrtulníku, který by se měl prohánět v atmosféře měsíce Titanu. Jeho stavba pokročila a začíná

Pátý týden třetího bloku základního astronautského výcviku se posunul víc k pochopení Země jako systému, ze kterého startujeme a do kterého se vracíme. Program byl kombinací geologie,

Po misi Artemis II se vody kosmonautiky trochu uklidnily, ale jen zdánlivě. Tento týden hýbalo děním třeba oznámení o vynesení evropského roveru Rosalind Franklin raketou Falcon
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek

Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev

Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené

Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především

Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům

Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na

Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.