Booz Allen Hamilton
Divize rizikového kapitálu společnosti Booz Allen Hamilton se snaží navýšit investice do vesmírného obchodu poté, co ztrojnásobila svůj finanční fond na 300 milionů dolarů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Divize rizikového kapitálu společnosti Booz Allen Hamilton se snaží navýšit investice do vesmírného obchodu poté, co ztrojnásobila svůj finanční fond na 300 milionů dolarů.
Společnost Blue Canyon Technologies, výrobce malých družic a poskytovatel služeb pro společnost RTX, představila svůj nejnovější družicový systém pro vesmírnou platformu Saturn-400. Tato nová, větší družice nabízí zvýšenou flexibilitu a spolehlivost.
Společnost MMA Space vyvinula nízkonákladový solární panel schopný generovat desítky kilowattů. Nový systém solárních panelů FlexArray využívá patentované tenkovrstvé membrány k montáži a rozmístění solárních článků, což vede k velmi vysokému poměru výkonu ku objemu.
Belgický startup Edgx získal počáteční financování na vývoj Sterna, počítače s umělou inteligencí, který je navržen tak, aby spouštěl složité algoritmy na palubách družic, a urychlil tak rozhodování a efektivněji využíval omezenou šířku pásma.
Nová směrnice NASA o urychlení vývoje jaderného reaktoru využitelného na Měsíci se setkala s pozitivní reakcí průmyslu, který plány považuje za agresivní, ale dosažitelné.
Společnost Intuitive Machines se rozhodla přenést výrobu družic pro cislunární komunikační systém pod vlastní kontrolu, což jí dává větší kontrolu nad harmonogramem a možnost využít i další příležitosti v oblasti provozu družic.
Čínský soukromý družicový operátor Geespace rozšiřuje konstelaci IoT o dalších 11 družic. Cílem je posílit konektivitu na klíčových rozvíjejících se trzích.
Články
Vítám vás u nejnovějšího vydání pravidelného souhrnu nejzajímavějších událostí, které přinesl právě uplynulý týden. V Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na fotografie z mrazivého přistání posádky Sojuzu TMA-17M. Poté zamíříme k Venuši a zjistíme, jak se daří sondě Akatsuki, nevynecháme ani úspěšný start lodi Cygnus, nebo postup prací při stavbě dalekohledu Jamese Webba. To i mnoho dalšího naleznete v aktuálním vydání Kosmotýdeníku.
NASA nedávno uveřejnila mozaiku záběrů pořízených kamerou LORRI, které ukazují povrch Pluta v tom nejmenším detailu, který New Horizons při svém zběsilém úprku kolem Pluta stihla pořídit. Nyní byla tato data doplněna o barevnou informaci z trochu méně detailních snímků kamery MVIC. Snímky byly pochopitelně pořízeny už 14. července 2015, ale na Zemi putují postupně v pomalém tempu, jak to umožňuje tento „meziplanetární pradědeček“ dnešního internetu na vzdálenost více než 5 miliard km. Barevná mozaika zahrnuje jen část sekvence, kterou jsme mohli obdivovat zhruba před týdnem.
Už když se na začátku letošního roku americká sonda Dawn blížila k trpasličí planetě Ceres, byly na fotkách vidět podivné body, které byly mnohem jasnější než okolní terén. Vědci byli pochopitelně zvědaví,z čeho se tyto útvary skládají, hledači senzací měli další z řady „potvrzených“ důkazů mimozemské civilizace a nedočkavci ještě několik měsíců hartusili, proč ta sonda neklesne níž a neprozkoumá ty skvrny? Sonda Dawn ale měla jasně daný program včetně postupného snižování oběžné dráhy. Jelikož se vědělo, že skvrny nemají kam utéci, vědci věděli, že čas na jejich průzkum přijde a nyní se zdá, že máme konečně k dispozici relevantní údaje.
Už dnes se na Zemi vrátí tříčlenná posádka v Sojuzu TMA-17-M. Oleg Kononěnko, Kjell Lindgren a Kimija Jui nastoupili do svého lodi dnes poměrně brzy ráno našeho času. Pět minut před půl osmou se zavřel průlez mezi Sojuzem a stanicí a v 10:48 by se měl Sojuz od stanice oddělit. Až se od stanice vzdálí, otočí se proti směru letu a sníží svou rychlost, aby mohl vstoupit do atmosféry. K přistání do kazašské stepi by mělo dojít ve 14:12 našeho času, což je zhruba dvě hodiny po místním soumraku.Sojuz tedy bude poměrně netradičně přistávat za tmy.
Technici před několika hodinami vyvezli ukrajinsko-ruskou raketu Zenit po kolejích na startovní rampu 45 kosmodromu Bajkonur. Tady byla s pomocí hydraulických zvedáků vztyčena do svislé polohy a nyní tu čeká na start. Na první pohled nic neobvyklého – Zenit přece startoval více než osmdesátkrát. Nad tímto startem se ale vznáší podivný opar nejistoty. Všechny ukazatele totiž naznačují, že jde o vůbec poslední start této rakety. V dnešním článku se podíváme jak na samotný start, tak i na výhled do dalších let, který není vůbec růžový.
Loď Cygnus je od včerejška úspěšně připojena k Mezinárodní vesmírné stanici, ale vraťme se v čase zpátky. Nahlédněme do nedávných dní, kdy byl ještě Atlas na startovní rampě a Cygnus se teprve připravoval v čisté místnosti. NASA totiž vydala mimořádně povedené video, které ukazuje, jak probíhá příprava lodi před zavřením aerodynamického krytu, jaký je vývoz na rampu, usazení na raketu a samotný start. Myslíte si, že všechny tyto procedury znáte? Je to docela pravděpodobné, ale tohle video vás zaskočí technologickým provedením – je ve vysokém (FullHD) rozlišení a navíc disponuje 60 snímky za sekundu, takže se všechny pohyby přehrávají mimořádně plynule a přirozeně.
Je to už zhruba týden, co si může robot Curiosity zblízka prohlížet tmavý písek velké marsovské duny. Kromě kamer na stěžni k tomu využívá mikroskopickou kameru na konci robotické paže. Mezitím probíhá dálkový průzkum blízkého i vzdáleného okolí. My se ale zaměříme především na dvě hlavní věci. Tou první bude pochopitelně tmavý písek. Jak je velký, má různě veliká zrna? Proč je tmavý? Dále se podíváme na zajímavé světlé žilky i tlustší žíly v okolních horninách. V nedávném článku, kde jsme rozebírali aktuální dění, jsme zmínili, že Curiosity nejprve podrobně prozkoumá velkou písečnou dunu označenou číslem 1. Ovšem robotické vozítko mezitím zakotvilo nejprve u vedlejší „Dune 2“ a průzkum probíhá nejprve zde.
Čtvrtá zásobovací loď Cygnus a zároveň první zástupkyně z vylepšené řady dorazila k Mezinárodní vesmírné stanici. V útrobách lodi se ukrývá téměř tři a půl tuny nákladu – hlavně zásoby pro posádku, ale jsou tu i vědecké přístroje, nebo potřeby pro počítače, či výstupy do volného prostoru. Pokud půjde všechno podle plánu, měli by astronauti zachytit loď s pomocí staniční robotické paže a následně ji připojit k modulu Unity. Zachycení je plánováno na 12:10 našeho času a v tomto článku budete mít možnost celou operaci sledovat živě.
Když se 20. května roku 2010 vydala k Venuši japonská sonda Akatsuki (též označovaná jako Venus Climate Orbiter (VCO), nebo PLANET-C), spřádali vědci plány na to, jak to bude pěkné, až se sonda usadí na oběžné dráze kolem druhé planety Sluneční soustavy. Kolem Venuše v té době kroužila evropská sonda Venus Expres, takže se nabízelo krásné spojení dat z obou sond, což je po vědecké stránce vždycky ohromně důležité – každá sonda zkoumá jiné místo planety, takže odborníci mohou porovnávat podmínky ve stejném čase na různých místech. Jenže všechny naděje vyhasly šestého prosince 2010.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Od posledního dílu našeho seriálu Aktuality o Starship nás nyní dělí již více než pět měsíců a v prvé řadě bych Vás chtěl poprosit o prominutí za takto dlouhou
Tento týden si vybral pořádnou dávku odkladů, které postihly misi s družicemi Kuiper. Přesto se během týdne stala i celá řada dalších zajímavých událostí. Kosmotýdeník si tentokrát
Tento týden se toho v kosmonautice stalo celkem hodně. Pojďme si proto v pravidelném týdenním přehledu připomenout, co vše se dělo. Jako hlavní téma si
Máme za sebou týden bohatý na starty, ale také některé odklady. Kosmotýdeník se v hlavním tématu proto bude věnovat důvodům odkladu rakety Falcon 9, která měla
Máme za sebou další týden a je ideální čas si zrekapitulovat kosmonautické dění. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměřil na testování a instalaci solárních panelů připravované
Předsedovi senátního výboru pro obchod, vědu a dopravu Tedu Cruzovi se podařilo dostat pozměňovací návrh, jehož detaily jsou uvedeny na konci minulého dílu našeho seriálu, do
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
