sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Dnešní start s družicí QZS-5 skončil neúspěšně vlivem problémů s horním stupněm. Jeho první zážeh trval o 27 sekund déle s nižším tlakem, druhý zážeh začal o 25 sekund později než měl a namísto 260 sekund trval sotva sekundu. Družice i s horním stupněm tak zůstaly na LEO.
Evropská kosmická agentura očekává, že v únoru rozhodne, jak řešit 20% nedostatek financování svého průzkumného programu.
Maďarský poskytovatel komunikačních služeb 4iG souhlasil s investicí 100 milionů dolarů do americké společnosti Axiom Space, která se zabývá vývojem vesmírných stanic, a rozšíří tak svou působnost v kosmickém průmyslu.
Bezpečnostní poradci NASA doporučují, aby agentura přehodnotila architekturu přistání na Měsíci pro misi Artemis a také to, jakým způsobem agentura řeší incidenty. Jako příklad uvedli zkušební let Starlineru.
Společnost Rocket Lab 21. prosince úspěšně vynesla japonskou radarovou zobrazovací družici pro společnost iQPS. Jednalo se o poslední let tohoto roku pro společnost.
Americká společnost HawkEye 360, která se zabývá komerčními družicemi a sleduje rádiofrekvenční signály z oběžné dráhy , 18. prosince oznámila, že akvizicí obranného dodavatele Innovative Signal Analysis dokázala prohloubit své působení na vojenském a zpravodajském trhu.
Společný podnik německé společnosti Rheinmetall a finského výrobce družic se syntetickou aperturou, společnost Iceye, uzavřel svou první velkou zakázku na provozování vesmírné sledovací konstelace pro německé ozbrojené síly v rámci dohody v hodnotě více než 1,9 miliardy dolarů.
Náš eshop
Články
Nalijme si čistého vína – všechny starty raket jsou na pohled zajímavé, ale přesto mají některé z nich něco navíc. Pokud raketa vynáší náklad mimo zemské gravitační pole, pak zcela právem vzbuzuje zaslouženou pozornost. Letos jsme se dočkali jen evropsko-ruské mise ExoMars 2016, která míří k Marsu. Druhým startem letošního roku, který míří dál, než jen na oběžnou dráhu Země je americká mise OSIRIS-REx. Ta si klade za cíl prozkoumat blízkozemní asteroid Bennu, odebrat z něj až dva kilogramy vzorků a dopravit je na Zemi. Tato mise bude trvat sedm let, ale všechno začíná startem a právě ten Vám zprostředkujeme formou česky komentovaného přímého přenosu.
O sondě Cassini informujeme pohříchu málo. Ale dnes to napravíme. Tento robotický průzkumník totiž 25. července prolétl nad saturnovým měsícem Titan a nyní se můžeme kochat novými snímky terénu. Ty vznikly díky radarovému snímkování povrchu přístrojem ze vzdálenosti 976 kilometrů. Použití radaru je logické. Tento přístroj dokáže svými vlnami prohlédnout skrz hustá mračna, která obklopují Titan a skrz která bychom ve viditelném spektru neměli šanci dohlédnout až na povrch.
Evropsko-japonská mise BepiColombo se dočkala dalšího velkého posunu vpřed. Do přeletového modulu byly nainstalovány čtyři iontové motory T6, které budou potřeba během šest a půl roku dlouhé cesty k první planetě sluneční soustavy. Přeletový modul bude mít za úkol dopravit k Merkuru evropskou sondu MPO (Mercury Planetary Orbiter) a japonskou MMO (Mercury Magnetospheric Orbiter). Čtyři iontové motory jsou umístěny na spodní straně tohoto modulu a jejich úkolem bude provádět korekce dráhy, přičemž jednotlivé zážehy budou vzhledem k nízkému tahu iontových motorů trvat i několik měsíců. Iontové motory pracují na principu ionizace paliva, k čemuž potřebují elektrickou energii,o jejíž dodávku se postarají solární panely. Motory T6 díky tomu urychlí misi BepiColombo až 15× efektivněji, než by to zvládly motory na principu chemického spalování. Nevýhodou je naopak nízký tah, který vyžaduje opravdu dlouhé zážehy.
Izraelská společnost, která vlastnila komerční komunikační satelit Amos 6 zničený minulý týden při explozi nosiče Falcon 9 dostane 200 milionů dolarů a doufá, že by mohla získat i něco navíc. Finance, které získá z pojistky totiž pokryjí pouze cenu družice, která byla zničena na rampě 40. Společnost Spacecom by mohla žádat SpaceX o uhrazení padesáti milionů dolarů, případně o bezplatné vynesení některého příštího satelitu. Izraelská firma v pondělí 4. září prohlásila, že už začala hledat možnosti k získání nákladů na celý projekt Amos 6.
Pokud půjde všechno podle plánu, přistane zítra velmi brzy ráno našeho času (okolo 3:12 SELČ) v kazašské stepi návratová kabina lodi Sojuz TMA-20M. Pro Alexeje Ovčinina, Olega Skripočku a Jeffrey Williamse tak skončí 172 dní dlouhý pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici. K oddělení od vesmírného komplexu dojde tři a půl hodiny před přistáním a v našem dnešním článku máte možnost celý průběh sledovat živě.
Sobota 9. února byla zvláštním okamžikem v kontextu amerického pilotovaného programu. Právě toho dne byla deaktivována stanice Skylab. Do tohoto dne existovaly pro její využití přesné plány, harmonogramy a prostředky. Od roku 1969 se stanicí nepřetržitě zabývaly stovky a tisíce lidí, kteří pomáhali nejprve stanici navrhnout, zkonstruovat, vypustit, pomoci vstát z mrtvých, zabydlet ji. Do tohoto dne byl Skylab také jedinečnou laboratoří, ve které pracovaly tři posádky a další se k tomu alespoň chystaly. V obdobích, kdy byla stanice dočasně neobydlena, operátoři ze Země ovládali některé aparatury, aby se co nejvíce maximalizovala příležitost k vědeckým pozorováním. A teď byla najednou stanice jen tichým, potemnělým a neživým kusem hmoty, pomalu kroužícím kolem naší planety. Ačkoliv – tak úplně neživým kusem hmoty vlastně nebyla. Zástupy lidí měly ke Skylabu osobní vztah, neboť do tohoto stroje investovaly kus vlastního života. Přestože před stanicí stála poměrně nejistá perspektiva, svým způsobem se její život dostal do nové fáze. Vědci a výzkumníci se mohli vrhnout na záplavy dat, snímků, filmů a artefaktů, které astronauti ze Skylabu přivezli. Ne, v únoru
Je to historka, kterou zná asi každý fanoušek kosmonautiky. Evropský modul Philae jako první lidský výtvor v historii přistál 12. listopadu 2014 na jádru komety. Kvůli poruše na kotvícím mechanismu se odrazil neznámo kam, kde měl jen málo světla a proto fungoval jen z baterií a pak hibernoval. V loňském roce se na krátko ohlásil, ale nikdo pořád nevěděl, kde se přesně nachází. Před několika týdny byly ukončeny pokusy o jeho kontaktování, protože na jádro dopadá moc málo světla. A teď se příběh dočkal zlatého vrcholu. Sonda Rosetta totiž objevila ztracený modul. Rosetta se v posledních dnech pustila do mimořádně blízkých průletů nad povrchem jádra – její dráha vede často jen 2,7 kilometru nad úrovní terénu. Tyto fotky tak mají dechberoucí rozlišení 7 cm na obrazový bod. Průlet z druhého září přinesl toužebně očekávaný objev – modul Philae.
Na možnostech využití sluneční plachty pracovala také organizace NASA. Ta vyvinula plachtu pro program malých sond CubeSat . Ty mají standardní rozměr svých stran 10 cm a jsou vynášeny jako přívažek klasických velkých družic. Družice se sluneční plachtou Nanosail-D zaujímala na palubě rakety rozměr tří standardních rozměrů CubeSat. V první krychli byly kamery, senzory a řídící systém, v dalších dvou pak plachta. Po rozvinutí měla plachta rozměr přes 9 m2. První pokus vynést tuto družici jako přívažek při třetím startu rakety Falcon 1 proběhl 3. srpna 2008. Raketa však selhala a náklad spadl do Pacifiku. Úspěšný byl až Nanosail-D2, který využil záložní exemplář plachetnice a na oběžnou dráhu ve výšce 650 km se dostal pomocí rakety Minotaur IV 20. listopadu 2010.
Ve Vesmírných výzvách vás opět čekají čtyři velké reportáže. Dva američtí astronauti Jeff Williams a jeho kolegyně Kate Rubins zprovoznili při kosmické procházce nový adaptér IDA, který umožní dokování nových soukromých lodí k Mezinárodní kosmické stanici. Raketa Falcon 9 s družicí JCSat-16 úspěšně odstartovala a první stupeň měkce dosedl na mořskou plošinu. Motor RS-25 vykonal statický zážeh. Tento motor, původně létající na raketoplánu, bude pomáhat vynášet novou raketu SLS. V poslední reportáži se dozvíte, co chystá firma Deep Space Industries, která chce v budoucnu rozjet kosmickou těžbu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Poslední předvánoční týden byl v kosmonautice nebývale rušný. Devět orbitálních startů, které si mezi sebe rozložily rakety Falcon 9, Ariane 6, Atlas V, CZ-5, CZ-4B a Electron
V rámci procesu schvalování nominace na post administrátora NASA se Jared Isaacman na potvrzovacím slyšení v Senátu 3. prosince 2025 v odpovědi na přímou otázku senátora Teda
Další týden je za námi a je proto ideální čas si shrnout, co zajímavého se dělo v kosmonautice. Kosmotýdeník si jako hlavní téma bere oznámení jednoho ze
Ani v prosinci kosmonautické dění nepolevuje a my jsme tak pro vás připravili další týdenní souhrn kosmonautického dění. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal první let čínské
Od posledního dílu indické cesty do kosmu sice uběhlo více času, než bylo původně v plánu, ale o to více informací se do něj podařilo nastřádat. Přípravy
Další týden utekl jako voda a před vámi je týdenní shrnutí kosmonautického dění. Kosmotýdeník si nyní jako hlavní téma vzal popis některých družic, které vzlétly na
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Mezinárodní den Mesíce je každoroční událost, která se slaví 20. července. Je připomenutím historického okamžiku, kdy člověk poprvé přistál na Měsíci v roce 1969 v rámci mise Apollo 11. Na tento den připadají různé popularizační, vzdělávací či kulturní akce pořádané po celém světě.
Po určité odmlce se opět vracíme k záznamům přednášek. Přednášejícím dnes bude nám všem dobře známý šéfredaktor serveru kosmonautix.cz, pan Dušan Majer. Tématem jeho přednášky budou kosmické agentury a jejich úspěchy či milníky. V této přednášce vynecháme tu nejznámější z nich, kterou je americká
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
