sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Poskytovatel meteorologických informací Tomorrow.io získal 35 milionů dolarů v posledním kole financování, čímž se celková částka zvýšila na 210 milionů dolarů. Finance budou použity na urychlení vývoje konstelace nové generace pro sběr atmosférických dat.
Společnost Astrolab 18. května oznámila, že dosáhla čtyř dohod se středisky NASA o přepravě užitečného zatížení na svém roveru FLEX Lunar Innovation Platform (FLIP), který by měl být vypuštěn na přistávacím modulu Griffin-1 společnosti Astrobotic koncem tohoto roku.
Čínská společnost Zenk Space získala 180 milionů juanů před plánovaným červnovým debutem své rakety Zhihang-1, která používá jako palivo kerolox.
Společnost Virgin Galactic 14. května oznámila, že je technicky i finančně na dobré cestě k zahájení komerčních letů své suborbitální kosmické lodi nové generace do konce roku.
NASA zveřejnila finální žádost o návrhy na telekomunikační systém pro Mars a potvrdila požadavky, které omezují společnosti, jež se o něj mohou ucházet.
Americké vesmírné síly udělily společnosti Northrop Grumman kontrakt v hodnotě 398 milionů dolarů na stavbu prototypu komunikační družice určeného k demonstraci technologií proti rušení vojenských operací.
Společná vědecká mise SMILE agentury ESA a Číny jejíž účelem je studium zemské magnetosféry má být po deseti letech příprav odstartována 19. května.
Náš eshop
Články
Nad posádkou Sojuzu-25 visel jako černý mrak neúspěch při pokusu o první zabydlení Saljutu 6. Přestože Kovaljonok ani Rjumin na nemožnosti připojit svou transportní loď ke stanici nenesli vinu, obavy o další kariéru v rámci oddílu kosmonautů byly z jejich pohledu opodstatněné. Když si je tedy nedlouho po návratu z letu, v listopadu 1977, pozval na pohovor generální konstruktér Valentin Gluško, na schůzku s ním jeli oba kosmonauti se smíšenými pocity. Jejich obavy ale Gluško rozptýlil hned na začátku setkání. Dal Kovaljonkovi a Rjuminovi najevo, že si je vědom faktu, že neúspěch nebyl jejich vinou a že s nimi nadále počítá. Oběma mužům také prozradil jejich nové zařazení. Kovaljonok měl spolu s Alexandrem Ivančenkovem působit jako náhradní posádka pro Romaněnka a Grečka a Rjumin se měl začít připravovat spolu s Vladimirem Ljachovem. Oběma mužům se obrovsky ulevilo, když zjistili, že jejich kariéra bude pokračovat a navíc mají velkou šanci se do vesmíru poměrně brzy znovu podívat. Ovšem každá mince má dvě strany. Kovaljonok s Rjuminem tvořili poměrně sehraný tým a zdálo se jim, že je škoda tento
Vesmír je v neustálém pohybu bez ohledu na svátky a tak se pořád někde něco děje, nebo probíhá výzkum různými kosmickými sondami. Velikonoce jsou svátky hodně propojené s vesmírem, vždyť jak známo Slavnost Zmrtvýchvstání Páně, tedy Velikonoční neděle připadá na tu po prvním jarním úplňku. Ačkoli je to svátek pohyblivý, často nám příroda během Velikonoc připomíná poslední souboje mezi zimou a jarem, třeba právě jako letos. Ani u nás na portálu, jak vidíte den co den, jsme příliš nezvolnili a tak i během Velikonoc se snažíme přinést zajímavosti ze světa kosmonautiky a výzkumu vesmíru. A protože i u nás doma čekala na koledníky vajíčka s vesmírnými motivy, nebylo už daleko k nápadu trochu zvolnit a podívat se na Velikonoce i z trochu jiného pohledu.
Přejeme Vám všem veselé Velikonoce a vítáme Vás u dvacátého prvního dílu našeho seriálu Thomasův fotokoutek, který bývá každé pondělí přeplněn atraktivními fotografiemi pořízenými z paluby Mezinárodní vesmírné stanice. V pondělí 10. dubna zpátky na Zemi přistál Sojuz MS-02 a na ISS tak zůstala pouze tříčlenná posádka coby zárodek Expedice 51. Méně lidí musí na stanici zastat více práce, což se mírně odrazilo i na dnešním díle seriálu, který obsahuje o něco méně fotografií, než je obvyklé. Ovšem na rozdíl od předchozích dílů se dnes můžete těšit na dvě videa. Nechť se Vám Thomasův fotokoutek líbí!
Kdo by neznal modul Cupola, který díky svým velkým oknům umožňuje pořizovat působivé fotky zemského povrchu? Modul postavený v Evropě se na stanici dostal už v roce 2010 a od té doby byl mnohokrát použit. Inženýři si při návrhu dali záležet, aby vytvořili sedm velkých oken, jejichž údržba a případná oprava by nebyla tolik složitá, nebo dokonce nebezpečná. Počítalo se s tím, že se sklo může poškrábat a časem jej bude potřeba vyměnit. K takové operaci došlo na palubě stanice před pár dny. Vyměnit sklo v okně Vašeho domu není moc složité, ale na ISS všechno komplikuje značný rozdíl tlaků mezi obytným prostorem a vnějším vakuem.
V nezadržitelném toku času by se člověk mohl snadno ztratit. Je proto vhodné se čas od času zastavit a ohlédnout zpět. A nejlépe když se takové ohlédnutí dělá pravidelně a stane se z něj rituál – podobně jako to děláme každou neděli už více než tři roky se seriálem Kosmotýdeník. Také dnes jsme si pro Vás připravili jedno velké téma a několik menších událostí, o kterých jsme Vás nestihli informovat v samostatných článcích. Stejně tak nepřijdete ani o souhrn všech článků, které jsme v tomto týdnu vydali, ani o snímek, či video týdne.
Čas od času nám čtenáři napíší, že mají zájem o kratší články, které se věnují pozemním přípravám a zkouškám nejrůznějších projektů. Rádi jim vycházíme vstříc, pokud se objeví nějaká povedená fotka související s tímto tématem. V březnu byla do termálně-vakuové komory spuštěna americká družice GOES-S, aby otestovala své schopnosti fungovat v chladné prázdnotě vesmíru na geostacionární dráze. Fotka je to povedená a navíc ukazuje rozměry kosmické techniky v přímém srovnání s lidskou postavou.
Když se kosmická sonda posílá na svou misi, má většinou seznam úkolů, které má splnit. Vědci vždy vytipují několik otázek, na které by rádi dostali odpovědi, ale moc dobře vědí, že mnoho misí během své služby přinese také informace, které nikdo nepředpokládal. Něco podobné se nyní děje u sondy MAVEN. Ta totiž dokázala v atmosféře Marsu detekovat elektricky nabité atomy (tedy ionty) kovů. Tento objev by zároveň mohl vysvětlit dříve nepochopitelnou aktivitu v ionosféře – elektricky nabité horní vrstvě atmosféry Marsu.
Evropská kosmická observatoř Gaia pilně posílá na Zemi přesná měření o poloze a pohybu hvězd, které tvoří naši Galaxii. Díky počítačovým modelům tak bylo možné vytvořit video, které ukazuje, jak se bude během následujících pěti milionů let měnit pozice dvou milionů hvězd v Mléčné dráze. Video je krásné na pohled, ale zároveň nám ukazuje, jak mocné údaje nám Gaia posílá. Když můžeme modelovat budoucí vývoj, mohli bychom se dočkat i zpřesnění našich znalostí o dosavadním vývoji Mléčné dráhy. Data z observatoře Gaia nám mohou prozradit, jak se hvězdy v našem okolí pohybovaly i před miliony let. Video navíc ukazuje jen některé hvězdy – Gaia sleduje řádově větší počet hvězd.
Hubbleův kosmický teleskop a sonda Cassini mají leccos společného – oba projekty provozuje NASA a v obou případech se jedná o veteránské projekty, které už dokázaly udělat mnoho zajímavých objevů. Přesto se v mnohém liší – Hubble sleduje svět na dálku, zatímco Cassini obíhá kolem Saturnu a může zkoumat zajímavé fenomény přímo na místě. Europa a Enceladus mají také mnoho společného – jsou to měsíce plynných planet, které pod povrchem ukrývají oceány kapalné vody, které mohou hostit život. Europa obíhá kolem Jupiteru, Enceladus kolem Saturnu, ale jinak jde o velmi podobné světy – možná si ale říkáte, jak spolu to všechno souvisí.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dění v kosmonautice bylo i v tomto týdnu vydatné! Krom příprav na dvanáctý integrovaný let Super Heavy Starship, se děly i další věci. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na
Tento týden zazářil v kosmonautické sféře především Super Heavy B19, který provedl 14 sekund dlouhý statický zážeh. Kosmotýdeník se však v hlavním tématu bude věnovat
Závěrečný, sedmý týden třetí části základního výcviku v European Astronaut Centre uzavřel celý základní blok ESA Astronaut Reserve Training. Byl to mix astronomie, systémového pohledu na
V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměří na stavbu Dragonfly, očekávaného kosmického vrtulníku, který by se měl prohánět v atmosféře měsíce Titanu. Jeho stavba pokročila a začíná
Pátý týden třetího bloku základního astronautského výcviku se posunul víc k pochopení Země jako systému, ze kterého startujeme a do kterého se vracíme. Program byl kombinací geologie,
Po misi Artemis II se vody kosmonautiky trochu uklidnily, ale jen zdánlivě. Tento týden hýbalo děním třeba oznámení o vynesení evropského roveru Rosalind Franklin raketou Falcon
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
