křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.
Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.
Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.
Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.
Společnost Cowboy Space zveřejnila podrobnosti o nosné raketě Big Iron, kterou vyvíjí pro vynášení plánované konstelace orbitálních datových center na oběžnou dráhu Země.
Americká Federální komise pro komunikace (FCC) schválila plán společnosti Amazon na převzetí amerického družicového operátora Globalstar za přibližně 11,5 miliardy dolarů. Tím Amazon překonal důležitou regulační překážku, která mu umožní urychlit vstup na trh s přímým družicovým připojením koncových zařízení (D2D – Direct-to-Device).
Americké ministerstvo obrany podmíněně přislíbilo financování ve výši 150 milionů dolarů začínajícímu výrobci raket Stoke Space na výstavbu druhé odpalovací rampy na kosmodromu Cape Canaveral na Floridě.
Články
Těšíte se na šestého února? Pokusíme se vám takhle při neděli to čekání ukrátit. Pojďme se podívat, co se stalo v uplynulém týdnu v kosmonautice. V Kosmotýdeníku se můžete těšit na podrobný popis nákladu čínské rakety CZ-2D, která druhého února odstartovala z kosmodromu Ťiou-čchüan. Vydáme se také do Japonska, kde startovala nejmenší raketa schopná vynést náklad do vesmíru. Další informace a tradiční rubriky naleznete v Kosmotýdenku samozřejmě také. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.
Po jednomodulových vesmírných laboratořích Tiangong-1 a Tiangong-2, které umožňovaly jen několik týdnů dlouhé pobyty, chce Čína v dalších letech postoupit na vyšší level. Stejně jako Sověti přešli po jednomodulových stanicích Saljut na vícemodulový Mir, měla by příští čínská stanice být tvořena několika moduly. Základní modul ponese jméno Tianhe a na internetu se již objevily fotky z jeho stavby. Start tohoto základního kamene nové čínské stanice je zatím plánován na rok 2019, ale to je podmíněno několika předpoklady.
Tento článek je překladem původního článku How We Nearly Lost Discovery přejatého z osobního blogu Wayne Halea s jeho souhlasem. Wayne Hale sloužil v době zachycené ve článku jako zástupce manažera programu Space Shuttle, než povýšil do vedoucí funkce v září 2005, dva měsíce po startu mise STS-114.
Teď, když byla Discovery bezpečně předána do rukou Smithsonovského institutu, myslím, že můžu vylíčit příběh o tom, jak jsme ji v červenci 2005 téměř ztratili, a jak vysoce motivovaným, pilným a chytrým lidem s dobrým úmyslem může uniknout to nejočividnější.
Je těžké znát lidi, kteří zemřeli. Mnozí z nás dobře znali astronauty na Challengeru a Columbii. Denně jsme je potkávali, navštěvovali jsme je v jejich domovech, znali jsme jejich rodiny, jejich děti. Není to lehká věc, ztratit kolegu; zvláště toho, který vám svěřil svou bezpečnost. Takže nezpochybňujte, jestli jsme byli motivovaní předejít další ztrátě.
Na dnešní den je naplánována kosmická vycházka v podání dvojice ruských kosmonautů. Anton Škaplerov a Alexander Misurkin by měli dnes v 16:30 vystoupit skrz modul Pirs do volného prostoru a jejich činnost budou moci diváci u počítačů sledovat prostřednictvím NASA TV. Ta se začne výstupu věnovat už v 15:45 našeho času. V tomto článku najdete přímý přenos dnešního výstupu, který by měl trvat jako obvykle kolem šest a půl hodiny. Dvojice oblečená ve skafandrech Orlan bude pracovat na vnější části modulu Zvezda, kde vymění elektroniku vysokoziskové komunikační antény. Pokud čas dovolí, kosmonauti přemístí do útrob stanice materiálové experimenty, které zde byly dlouhodobě vystaveny kosmickým podmínkám, nafotí zadní část modulu Zvezda a přemístí podporu pro nohy.
Ano, slovo kontejner nemá v běžné řeči evokovat něco honosného, nebo budícího respekt. Ale tímto slovem se neoznačují pouze nádoby na odpad – jsou i transportní kontejnery, které umožňují přepravovat zboží na lodích, vlacích i nákladních automobilech a které jsou jedním z hlavních předpokladů světového obchodu. My se dnes zaměříme na speciální transportní kontejner, který vyniká nejen svými rozměry, ale i určením. Jmenuje se STTARS, což je zkratka anglického výrazu Space Telescope Transporter for Air, Road and Sea (volně přeloženo transportér vesmírného teleskopu přes vzduch, silnice i moře). Hádáte správně, řeč bude o kontejneru, který transportuje Webbův teleskop.
Tak tohle nikdo nečekal! První stupeň Falconu 9 se při misi SES-16/GovSat1 nepokoušel o přistání na mořské plošině, ale byl vybaven roštovými kormidly a přistávacíma nohama, takže se dalo usuzovat, že s ním SpaceX ještě zkusí něco vymyslet. Byla to ideální možnost vyzkoušet si nové metody průchodu atmosférou nebo přistání, na které se při ostrých pokusech nedostane. Netrvalo dlouho a ukázalo se, že spekulace byly správné. Elon Musk totiž na Twitteru oznámil, že stupeň měl vyzkoušet přistání s velmi silnou úrovní tahu. Přistání na vodě bylo zvoleno proto, aby při nepovedeném manévru nebyla poškozena plošina. Ale co se nestalo, stupeň manévr zvládl a po úspěšném přistání se logicky skácel na hladinu, ovšem neexplodoval a zůstal plavat.
„Zamkněte dveře.“
Tato na první pohled banální slova, která krátce po osmé hodině ranní houstonského času třesoucím se hlasem prohlásil letový ředitel LeRoy E. Cain, učinila z poměrně rutinního návratu raketoplánu Columbia do zemské atmosféry po téměř šestnáctidenní misi STS-107 jeden z nejtemnějších dnů kosmonautiky vůbec, den, jehož důsledky jsou dodnes jasně hmatatelné v celé komunitě zabývající se lety do vesmíru. Od zkázy raketoplánu Columbia je tomu dnes přesně patnáct let; patnáct let od chvíle, kdy se Rick Husband, William McCool, David Brown, Kalpana Chawla, Michael Anderson, Laurel Clark a Ilan Ramon vydali vstříc hvězdám a nevrátili se domů.
V následujícím článku bychom vám chtěli zprostředkovat okolnosti, které poslední let Columbie pronásledovaly.
Včerejší pokus o start byl zhruba hodinu a půl před zážehem odvolán. Vypadalo to, že se odkládá kvůli počasí, které meteorologové slibovali vhodné jen na 40%, ale skutečný důvod objasnila SpaceX ve svém tweetu – na horním stupni rakety bylo potřeba vyměnit senzor. Jisté je, že firma tímto odkladem získala výhodu mnohem lepšího počasí – na dnešek meteorologové slibují podmínky vhodné na 90%. Pokud tedy nepřijde nějaký technický zádrhel, mohli bychom se dnes pozdě večer startu dočkat.
187 minut poté, co ve střední Evropě začne úřadovat únor, by se měla z ruského kosmodromu Vostočnyj vydat do vesmíru raketa Sojuz 2-1A. Jejím nákladem jsou dvě družice ze série Kanopus (konkrétně Kanopus-V3 a Kanopus-V4), které mají za úkol snímkovat Zemi. Pro kosmodrom na ruském Dálném Východě půjde již o třetí operační misi, přičemž ta poslední skončila neúspěchem. Raketa totiž měla špatně nastavené souřadnice letu a tak její trosky dopadly do Atlantiku. Tentokrát by již mělo být vše v pořádku.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se
Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném
Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se
Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo!
Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship.
Další týden je za námi a přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Došlo hned k několika startům, USA oznámily, že mají zbraně na oběžné dráze či proběhla
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
