Open Cosmos
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
Pentagon financuje vývoj technologie, která by umožnila přenášet solární energii z vesmíru na Zemi, a zkoumá tak potenciální zdroj elektřiny pro vojenská zařízení závislá na zranitelných dodavatelských trasách paliva. Nejnovější investice směřuje do virginského startupu Overview Energy, který vyvíjí družice schopné přenášet energii k rozsáhlým solárním elektrárnám na Zemi.
Dnes odpoledne má do přístavu v Bronwsville doplout těžká loď FORTE, která převáží Starship S40 z mise IFT-13. Přímý přenos zajistí kanál NASASpaceflight.
Dceřiná společnost EchoStar, která provozuje americkou družicovou televizní službu Dish TV a internetovou streamovací službu Sling TV, ukončila ochranu před věřiteli poté, co dokončila předem připravený restrukturalizační plán.
Americké vesmírné síly uzavřely smlouvu v hodnotě 461,9 milionu dolarů se společností L3Harris Technologies, která zajistí komerční satelitní komunikaci na palubách vládních letadel využívaných nejvyššími představiteli americké vlády a armády.
Ve věku 94 roků zemřel 1. října 2026 bývalý letový ředitel NASA Milton Windler.
Jako letový ředitel pracoval při misích Apollo 8, Apollo 10, Apollo 11, Apollo 13, Apollo 14, Apollo 15 a všech třech misích programu Skylab.
Za práci na záchraně posádky mise Apollo 13 byl M. Windler oceněn prezidentem Nixonem Prezidentskou medailí svobody.
Čest jeho památce.
Starship na lodi FORTE je už v Mexickém zálivu a míří do přístavu Brownsville k vyvazišti číslo 15. Zdroj
Články
Kolem Země kroužil téměř půl roku, než jej veřejnost objevila a identifikovala. Lovci družic zjistili, že miniraketoplán X-37 na misi OTV-5 krouží kolem Země po dráze ve výšce 355 kilometrů, která je vůči rovníku skloněna o 54,5°. Právě sklon dráhy vůči rovníku je oproti minulým misím tohoto miniraketoplánu mnohem vyšší a jde o jeden z faktorů, proč se stroj vypuštěný vloni v září na Falconu 9 tak dlouho nedařilo objevit.
Do premiéry finální verze rakety Falcon 9 zbývají už jen týdny. První bangladéšskou telekomunikační družici, která bude fungovat na geostacionární dráze, Bangabandhu-1, vynese první exemplář Falconu 9 s označením Block 5. Tato finální verze má nabídnout vyšší tah a pár dalších vylepšení, ale především umožní opravdu jednoduchou znovupoužitelnost. Tady už nepůjde „jen“ o dvě použití, ale minimálně o deset startů každého stupně. Stručně řečeno – SpaceX v ní zúročí všechny poznatky, které nasbírala během posledních měsíců a let, kdy s několika prvními stupni přistála a opakovaně je použila. Na premiéru Blocku 5 se fanoušci kosmonautiky hodně těší a proto je první stupeň s výrobním číslem 46 bedlivě sledován. Právě on má totiž letět na misi Bangabandhu-1. Když se přesouval z výrobního závodu v kalifornském Hawthorne na základnu McGregor, nikdo ještě nevěděl, že je to on. Jakmile jej však firma vztyčila na testovacím stanovišti, bylo vše jasné. Block 5 totiž díky černému mezistupni z kompozitních materiálů není možné zaměnit s dřívějšími verzemi Falconů.
Odborníci, kteří se podílí na analýze dat ze sondy Juno předevčírem představili video vytvořené z infračervených snímků Jupiteru. Ale pozor, není to jen tak obyčejné video. Těšit se můžete na trojrozměrné pohledy na hustě vedle sebe posázené cyklóny a anticyklóny, které víří v polárních oblastech krále Sluneční soustavy. Vědci díky jiným snímkům poprvé detailně spatřili „dynamo“, které vytváří magnetické pole. Tyto objevy a mnoho dalších byly prezentovány předevčírem ve Vídni na European Geosciences Union General Assembly.
12. dubna se v prostorách Planetária Praha uskuteční od 18:00 událost připomínající první kosmický let – Noc Jurije Gagarina. Prvním hostem na programu bude Tomáš Rousek, který bude hovořit o kosmické architektuře. Po něm pak vystoupí raketový konstruktér Csaba Boros s příspěvkem na téma vývoje rakety ARDEA 2. Následovat bude astrobiologická beseda moderovaná Julií Novákovou se zajímavými hosty: Tomášem Petráskem, Janou Kvíderovou a Vladimírem Kopeckým. Mezi hlavními body programu samozřejmě nebude chybět ani připomenutí prvního kosmického letu a těšit se můžeme i na představení knížky Světy za obzorem.
Rakety Falcon už překonaly hranici 50 startů a protože si vedou spolehlivě, mohou jim být svěřovány stále cennější a cennější náklady. Ruku na srdce – vynášení telekomunikačních družic sice SpaceX živí, ale občas to může být trochu nuda. Velmi vítaným zpestřením jsou tak sondy vědecké, jejichž úspěšným vynesením stoupá kredit SpaceX i raket Falcon. Pokud nezapočítáme zásobování ISS, kam Dragony odvezly už mnoho vědeckých přístrojů a experimentů, tak mezi všemi starty najdeme vědeckých jen pár. V září 2013 posloužil Falcon kanadské družici CASSIOPE, která kromě jiného studovala ionosféru, v únoru 2015 letěl Falcon se sondou DSCOVR pro studium interakce Slunce-Země, v lednu 2016 Falcon vynášel družici Jason-3 pro studium oceánů a v září 2017 přišel start tchajwanské družice Formosat-5 pro sledování Země. Nyní čeká na Falcon i na SpaceX další vědecká mise, která navíc bez přehánění zastíní ty dosavadní.
V noci na zítřek v 0:33 našeho času by se měla z kosmodromu Šríharikota vydat k obloze indická raketa PSLV. Nákladem této 44 metrů vysoké a 321 tun těžké rakety je družice IRNSS-1I s hmotností 1425 kg. Půjde již o devátého zástupce indického navigačního systému IRNSS (Indian Regional Navigation Satellite System). Raketa PSLV poletí v konfiguraci XL, která bude použita podvanácté. Raketa vynese náklad na protáhlou dráhu 284 × 20 650 km se sklonem 19,2° vůči rovníku. Družice pak sama vlastními motory změní rychlost o celkem 1890 m/s a usadí se na geosynchronní dráze ve výšce 36 000 kilometrů, která bude vůči rovníku skloněna o 29 stupňů.
Sonda Trace Gas Orbiter (TGO), která je součástí evropsko-ruského programu ExoMars začne už brzy pátrat po plynech, které mohou být spojovány s aktivní činností na Marsu. Tato činnost může být jak geologická, tak i teoreticky biologická. Sonda dorazila k Marsu už 17. října 2016 a v několika dalších měsících jsme o ní moc neslyšeli. Prováděla totiž úpravu oběžné dráhy – takzvaný aerobraking, při kterém využila svých solárních panelů. Ty při průletu horními vrstvami atmosféry kladly okolnímu prostředí odpor a sonda tak s minimální spotřebou paliva zklesala z původně silně protáhlé dráhy (200 × 98 000 km) na kruhovou ve výšce 400 kilometrů. Touto změnou se zkrátila i oběžná doba – zatímco na původní dráze trval jeden oběh dva dny, teď jsou to jen dvě hodiny.
Kolem mimořádně tajného projektu Zuma, který odstartoval 7. ledna letošního roku na raketě Falcon 9, je vzhledem k jeho utajení jen velmi málo informací. Krátce po startu se začalo spekulovat o tom, že mise selhala. Nikdo však nevěděl, zda se nejedná jen o zakrývací manévr. SpaceX vydala záhy prohlášení, že na její straně bylo vše v pořádku a pozornost se začala zaměřovat na společnost Northrop Grumman, která byla dodavatelem této mimořádně tajné družice. Nyní se na webu Wall Street Journal objevil další posun v této citlivé otázce. Článek má však zpoplatněný přístup a jeho kratší verzi najdete zde. Je ale na místě poznamenat, že vzhledem k utajení celé mise, musíme ke všem informacím přistupovat s určitou rezervou. Jistý trend se však vysledovat dá.
Program Gemini bývá většinou vnímán pouze jako přechodná fáze mezi prostou kabinou Mercury a mnohem pokročilejším Apollem. Jak se nakonec ukázalo, program Gemini byl něčím mnohem důležitějším. Právě během něj jsme se naučili důležité dovednosti, které využíváme dosud. Nicméně program měl původně mnohem větší potenciál a jeho tvůrci se snažili, aby nezůstal pouze oním mezičlánkem. V průběhu šedesátých let minulého století se na téma Gemini objevilo poměrně hodně variací, přičemž některé se dostaly pouze do stádia úvah, jiné dospěly do fáze vypracovávání studií a návrhů, u dalších se dostalo i na makety a v jednom případě proběhl dokonce zkušební suborbitální let. Přestože plánů bylo mnoho, žádný z nich nakonec bohužel nevyústil v plnohodnotný program a Gemini se tak zapsala do historie kosmonautiky hlavně svými deseti pilotovanými misemi v letech 1965-66. Avšak pohled na možnosti, které program skýtal, není zcela od věci a ukazuje velmi zajímavé alternativy, jež mohly nasměrovat kosmonautiku trochu jiným směrem, než tomu nakonec bylo. Zatímco v minulém díle seriálu jsme se věnovali možné roli Gemini coby dopravního prostředku k Měsíci a na jeho
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo!
Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship.
Další týden je za námi a přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Došlo hned k několika startům, USA oznámily, že mají zbraně na oběžné dráze či proběhla
Třetí člen posádky, v níž poletí Aleš Svoboda či několik úspěšných startů. To jsou události, které tvořily kosmonautiku v tomto týdnu. Kosmotýdeník se pak v hlavním tématu netradičně
Start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman či první fáze příletu evropsko-japonské mise BepiColombo k Merkuru. To byla hlavní témata tohoto týdne. V
Ačkoli v těchto hodinách vrcholí přípravy na start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman, je ideální čas se ohlédnout za tím, co nám tento týden
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.