Open Cosmos
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
Pentagon financuje vývoj technologie, která by umožnila přenášet solární energii z vesmíru na Zemi, a zkoumá tak potenciální zdroj elektřiny pro vojenská zařízení závislá na zranitelných dodavatelských trasách paliva. Nejnovější investice směřuje do virginského startupu Overview Energy, který vyvíjí družice schopné přenášet energii k rozsáhlým solárním elektrárnám na Zemi.
Dnes odpoledne má do přístavu v Bronwsville doplout těžká loď FORTE, která převáží Starship S40 z mise IFT-13. Přímý přenos zajistí kanál NASASpaceflight.
Dceřiná společnost EchoStar, která provozuje americkou družicovou televizní službu Dish TV a internetovou streamovací službu Sling TV, ukončila ochranu před věřiteli poté, co dokončila předem připravený restrukturalizační plán.
Americké vesmírné síly uzavřely smlouvu v hodnotě 461,9 milionu dolarů se společností L3Harris Technologies, která zajistí komerční satelitní komunikaci na palubách vládních letadel využívaných nejvyššími představiteli americké vlády a armády.
Ve věku 94 roků zemřel 1. října 2026 bývalý letový ředitel NASA Milton Windler.
Jako letový ředitel pracoval při misích Apollo 8, Apollo 10, Apollo 11, Apollo 13, Apollo 14, Apollo 15 a všech třech misích programu Skylab.
Za práci na záchraně posádky mise Apollo 13 byl M. Windler oceněn prezidentem Nixonem Prezidentskou medailí svobody.
Čest jeho památce.
Starship na lodi FORTE je už v Mexickém zálivu a míří do přístavu Brownsville k vyvazišti číslo 15. Zdroj
Články
Vše je připraveno k tomu, aby sonda New Horizons v nejbližších hodinách opustila hibernaci a začala se chystat na průlet kolem objektu 2014 MU69, kterému se přezdívá Ultima Thule. Tento objekt Kuiperova pásu by se měl dočkat své návštěvy na samotném začátku roku 2019 – hned v prvních hodinách 1. ledna příštího roku. Pro sondu New Horizons půjde o již druhý zápis do historických tabulek – v roce 2015 totiž jako první umělé těleso v historii prolétla kolem trpasličí planety Pluto. Průlet kolem Ultima Thule přinese i nový rekord v kategorii „průlet kolem nejvzdálenějšího objektu v historii“.
Již zítra se z kazašského kosmodromu Bajkonur vydá na Mezinárodní vesmírnou stanici německý astronaut Alexander Gerst. Z nejnovějšího výběru evropských astronautů z roku 2009 se tak stane prvním, který se dočká své druhé mise. Do vesmíru se vrátí po pouhých 3 letech a 209 dnech. V roce 2014 byl na ISS členem Expedic 40 a 41 a podnikl jeden výstup do volného prostoru. Nyní nadešel čas pro jeho návrat. A nebude to návrat ledajaký! Alexander Gerst totiž bude velet Expedici 57. Po belgickém astronautovi Frankovi de Winne se tak stane teprve druhým evropským velitelem ISS. Člen Evropské kosmické agentury tak na stanici bude velet po devíti letech. Podívejme se, co to pro Alexandra Gersta znamená a čím je pro něj překračování horizontů.
Agentura NASA oznámila realizaci dalšího projektu z programu STP (Solar Terrestrial Probes). V roce 2024 by měla odstartovat sonda, jejímž úkolem bude zachytit, analyzovat a zmapovat částice, které k Zemi proudí z mezihvězdného prostoru. Sonda označovaná zkratkou IMAP (Interstellar Mapping and Acceleration Probe) pomůže vědcům pochopit, jaké procesy se odehrávají na okraji heliosféry, jakési magnetické bubliny, která obklopuje a chrání Sluneční soustavu. Tato oblast se nachází v místě, kde stálý proud částic ze Slunce, tedy sluneční vítr, koliduje s materiálem, který pochází z mezihvězdného prostoru. Tyto kolize limitují množství škodlivého kosmického záření, které vstupuje do heliosféry. IMAP má za úkol zachytit a prozkoumat částice, které přesto pronikly až k Zemi.
Zítřejší ráno by měl zpestřit start rakety Falcon 9, která pro tuto misi použije první stupeň, který již jednou letěl. Stupeň, který vloni v září vynášel tajný armádní miniraketoplán X-37B je nyní připraven na své druhé a poslední použití. Součástí této mise totiž není pokus o přistání na mořské plošině ani na pevnině. SpaceX tak pokračuje v přechodném období, kdy se potřebuje zbavit zbývajících zachráněných prvních stupňů ze starších vývojových verzí, které již nepotřebuje. Pokud tedy chcete sledovat, jak proběhne vypuštění skoro pět a půl tuny těžké telekomunikační družice, budeme rádi, když si pustíte náš přenos.
Další týden je za námi a je čas na Kosmotýdeník. Pravidelný souhrn zajímavých informací posledních sedmi dní z kosmonautiky vás tentokrát v hlavním tématu vezme do Mohavské pouště, kde proběhl další úspěšný test malého turistického suborbitálního raketoplánu VSS Unity od společnosti Virgin Galactic. V dalších tématech se podíváme například na rychlé střídání posádek na Mezinárodní kosmické stanici, anebo na nový český název jedné planetky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
Když je nějaká mise průkopnická, znamená to, že ať udělá prakticky cokoliv, vždy půjde o první událost svého druhu v historii. Dvě malé sondy MarCO jsou prvními cubesaty, které se vydaly do meziplanetárního prostoru. Jejich první korekce dráhy je tak první událostí tohoto typu v dějinách. Nosná raketa při startu sice zamíří +/- k cíli, ale korekce dráhy umožňují sondám zpřesnit tuto dráhu a lépe definovat, jak bude průlet vypadat. V případě obou cubesatů MarCO došlo k historické korekci 22. května.
NASA pokračuje v dlouhodobé snaze o širší používání pokročilých výrobních metod při produkci raketových motorů. V rámci programu Low Cost Upper Stage-Class Propulsion agentura úspěšně na Marshallově středisku v Huntsville provedla statický zážeh spalovací komory, která vznikla kombinací dvou samostatných inovativních metod. „NASA boří hranice pokročilé výroby a snižuje výrobní čas i náklady na stavbu dílů raketových motorů,“ popisuje John Fikes, projektový manažer programu Low Cost Upper Stage-Class Propulsion a dodává: „Jsme nadšení z pokroku celého projektu. Ukázali jsme, že metoda Electron Beam Free Form Fabrication dokáže vytvořit plášť spalovací komory, který chrání vložku komory před tlaky, které se tu vyskytují.“
Když SpaceX před lety začala dělat první pokusy o motorické přistání prvních stupňů raket Falcon, nebyla to jednoduchá cesta. Než jsme se dočkali prvního úspěšného dosednutí, musela se toho firma hodně naučit a celý proces řádně vypilovat. Při zpětném pohledu je vidět, že jednotlivé pokusy měly jednoznačně zlepšující se trend – od úplně nepovedených až po stále lepší. Nyní můžeme něco podobného vidět v podání SpaceX znovu při pokusech o zachycení aerodynamických krytů. Zatímco na začátku minula skořápka za šest milionů dolarů loď se sítí o téměř půl kilometru, minulý týden to už bylo jen 50 metrů.
Před měsícem jsme v článku SLS Block 1: Pilotovaný oblet Měsíce i sonda k Europě informovali o plánu uskutečnit obě mise ze současné mobilní vypouštěcí plošiny pomocí raket SLS verze Block 1. Zatímco duben se nesl ve znamení formulace záměru, dne 18. května bylo vydáno rozhodnutí oba starty v této konfiguraci raket zajistit. Cílovým termínem pro první z obou startů je polovina roku 2022. Konkrétní mise pro tento start bude určena později na základě rizika a připravenosti projektu Europa Clipper.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo!
Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship.
Další týden je za námi a přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Došlo hned k několika startům, USA oznámily, že mají zbraně na oběžné dráze či proběhla
Třetí člen posádky, v níž poletí Aleš Svoboda či několik úspěšných startů. To jsou události, které tvořily kosmonautiku v tomto týdnu. Kosmotýdeník se pak v hlavním tématu netradičně
Start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman či první fáze příletu evropsko-japonské mise BepiColombo k Merkuru. To byla hlavní témata tohoto týdne. V
Ačkoli v těchto hodinách vrcholí přípravy na start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman, je ideální čas se ohlédnout za tím, co nám tento týden
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.