Vzorky zo sondy Change´6
Dňa 14. 9. 2026 vo Viedni (OSN) Čína oficiálne darovala mesačné vzorky zo sondy Chang´e 6.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Dňa 14. 9. 2026 vo Viedni (OSN) Čína oficiálne darovala mesačné vzorky zo sondy Chang´e 6.
Společnost Sophia Space a specialista na leasing v leteckém a kosmickém průmyslu SLI 14. září oznámili finanční rámec v hodnotě 300 milionů dolarů na vybudování konstelace 10 družic pro edge computing (zpracování dat přímo na okraji sítě, tedy co nejblíže jejich zdroji).
Společnost BlackSky Technology 14. září oznámila, že ze své páté družice Gen3 získala a zpracovala první snímky (first light) za méně než 20 hodin po startu na raketě Electron společnosti Rocket Lab.
Společnost Apex pomáhá vybudovat ve Spojených státech specializovanou továrnu na velkosériovou výrobu družic pro přímé připojení zařízení (direct-to-device) pro operátora Elveo Mobile. Ten nedávno vznikl sloučením společností Lynk Global a Omnispace.
Společnost Rocket Lab 11. září oznámila, že podává protest proti rozhodnutí NASA udělit společnosti Blue Origin kontrakt v hodnotě 700 milionů dolarů na vývoj a provoz komunikační družice na oběžné dráze Marsu.
Saúdský telekomunikační gigant stc Group nahradil jednu ze dvou malých geostacionárních družic, které si mexická telekomunikační společnost Apco Networks objednala v rámci odložené mise Block 3 společnosti Astranis, uvedl mluvčí výrobce
Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) 10. září oznámil výrazné rozšíření svého programu komerčních družicových dat. V rámci tohoto rozšíření uzavřel smlouvu typu IDIQ (indefinite delivery, indefinite quantity) se 14 společnostmi, která umožňuje zadávat jednotlivé zakázky podle aktuální potřeby.
Co nabízíme
Články

V současné době probíhají ve Státním kosmickém vědeckovýrobním středisku M. V. Chruničeva v Moskvě testy dokončených stupňů rakety Angara-A5 pro její druhý zkušební let. Náměstek generálního ředitele pro výrobu Roman Chochlov uvedl pro tiskovou zprávu z 14. listopadu, že v plánu střediska je sestavit raketu a zajistit její připravenost k odeslání na kosmodrom Pleseck v dubnu 2019. Rozhodnutí o odeslání rakety na kosmodrom a stanovení termínu startu je v kompetenci ministerstva obrany a bude přijato na základě výsledků testů.

V minulém díle našeho seriálu Návrat k poslovi bohů jsme si podrobněji popsali šest z celkových jedenácti vědeckých přístrojů družice Mercury Planetary Orbiter (MPO). Jednalo se o laserový výškoměr BELA, akcelerometr ISA, magnetometr MPO-MAG, radiometr a infračervený spektrometr MERTIS, neutronový a gama spektrometr MGNS a rentgenový spektrometr MIXS. Popsání všech jedenácti experimentů by však bylo na jeden článek až příliš a proto jsme tento pohled pod kůži rozdělili na dva články. Dnes se tedy k vědeckým přístrojům MPO vracíme a rozebereme si zbývající pětici, která se bude věnovat převážně podrobnému studium povrchu planety Merkur.

Americká raketa Delta IV Heavy se ještě před rokem pyšnila titulem nejsilnější rakety současného světa. Ačkoliv ji z trůnu sesadil Falcon Heavy, stále se jedná o mimořádně působivý stroj. Všechny její zbývající starty proběhnou pod hlavičkou Národního průzkumného úřadu NRO, který provozuje americké tajné družice. Nejinak tomu bude i v případě aktuální mise s kódovým označením NROL-71. Vynášený náklad je samozřejmě tajný, ale podle dostupných neoficiálních náznaků se dá tušit, že jde o zástupce sledovacích družic Key Hole-11, které jsou blízce příbuzné Hubbleovu teleskopu.

Když se podíváme na mapu míst, kde lidé či automaty přistály na Měsíci, zjistíme, že všechny lokality jsou na straně, která je k Zemi neustále přivrácená. Na opačné straně zatím nepřistála žádná sonda. Nejsou v tom žádné záhady či tajemství, pouze technologické překážky. Z odvrácené strany není nikdy vidět Země, takže s takovou sondou by se skrz Měsíc nedalo komunikovat. Čínská sonda Chang’e 4 se však o první přistání na odvrácené straně pokusí – se Zemí bude komunikovat přes retranslační družici, která má výhled jak na Zemi, tak na odvrácenou stranu Měsíce. A co víc, lander by měl na povrch Měsíce vysadit i průzkumné vozítko!

Evropská družice Sentinel-5P funguje skvěle a může si připsat další úspěch. Její přesná měření atmosférického ozonu se nově začala používat pro denní předpovědi kvality ovzduší. Družice vypuštěná v říjnu roku 2017 je prvním zástupcem evropského programu Sentinel, který je zaměřený čistě na sledování naší atmosféry. Celý program Sentinel pak disponuje různými jinými typy družic, které sledují jiné aspekty naší planety, takže ve výsledku je možné složit velmi podrobný obraz s mnoha detaily. Na palubě Sentinelu 5P najdeme pokročilý multispektrální snímkovací spektrometr Tropomi nizozemské výroby. Jeho úkolem je vyhledávat v různých částech elektromagnetického spektra unikátní stopy nejrůznějších plynů. Díky tomu může zmapovat širší spektrum látek mnohem přesněji a s lepším prostorovým rozlišením než kdy dříve.

Hlavní událostí minulého týdne bylo bezesporu přistání sondy InSight na Marsu. Listopadové Vesmírné výzvy tak nemohou začít ničím jiným, než reportáží o úspěšně zvládnuté nejkritičtější části této mise. A co si pro vás přichystaly dále? Uskutečnil se napjatě očekávaný start rakety Sojuz se zásobovací lodí Progress, který měl vrátit tento legendární nosič opět do hry. Na raketě Antares se vstříc ISS vydala i zásobovací loď Cygnus NG-10. Raketa Sojuz se předvede ještě jednou, ale tentokrát startem z kosmodromu Kourou s meteorologickou družicí MetoOP-C v nákladovém prostoru. Závěr bude patřit startu družice Es’hail-2 na špici rakety Falcon 9.

Nehoda nosné rakety Sojuz-FG, ke které došlo 11. října při vynášení pilotované lodě Sojuz MS-10 s sebou přinesla poměrně nepříjemný logistický hlavolam. Jelikož se Sojuz MS-09 musel do konce prosince vrátit, musel do té doby odstartovat Sojuz MS-11, aby nemusela být stanice dočasně opuštěna. Vyšetřování ale probíhalo rychle, chybný senzor byl odhalen a úspěšně proběhlo i několik nepilotovaných startů raket Sojuz. V pondělí 3. prosince se tak mohla do vesmíru vydat loď Sojuz MS-11 s tříčlennou posádkou. Zajímavá byla třeba už jen tím, že šlo o 100. start do vesmíru v letošním roce, což je něco, co jsme nezažili za posledních 28 let! Loď se po šesti hodinách od startu spojila s Mezinárodní vesmírnou stanicí. V dnešním článku si představíme posádku, která na ISS stráví dalšího půl roku.

Falcon 9 vyrazil dnes v 19:16 našeho času k obloze a vynášel zásobovací loď Dragon na šestnáctou misi k Mezinárodní vesmírné stanici. Tento úkol se podařilo bez problémů splnit a Dragon je momentálně bezpečně na oběžné dráze a k Mezinárodní vesmírné stanici by měl dorazit v sobotu 8. prosince dopoledne. Součástí startu mělo být i přistání prvního stupně nosné rakety na vybetonované ploše floridského kosmodromu. Už ze záběrů, které jsme viděli během přímého přenosu bylo jasné, že něco není v pořádku. Sestup byl rozkývanější než obvykle a stupeň také poměrně rychle rotoval. Režie pak přepnula záběr na horní stupeň a komentátor následně potvrdil, že stupeň dosedl do vody.

Meteorologové slibují 90% pravděpodobnost dobrého počasí, můžeme se tedy těšit na další start Falconu 9. Původně se mělo letět už včera, ale start se musel o 24 hodin odložit kvůli plísni. Ta totiž napadla krmivo pro hlodavce, kteří letí na ISS kvůli výzkumu. Krmivo se tak muselo vyměnit a to si vynutilo odklad. Dnes však již startu nestojí nic v cestě – rádi bychom Vás tedy pozvali k živě a česky komentovanému přenosu ze startu, který by měl být okořeněn pokusem o přistání zbrusu nového prvního stupně na pevnině.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů

Třetí člen posádky, v níž poletí Aleš Svoboda či několik úspěšných startů. To jsou události, které tvořily kosmonautiku v tomto týdnu. Kosmotýdeník se pak v hlavním tématu netradičně

Start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman či první fáze příletu evropsko-japonské mise BepiColombo k Merkuru. To byla hlavní témata tohoto týdne. V

Ačkoli v těchto hodinách vrcholí přípravy na start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman, je ideální čas se ohlédnout za tím, co nám tento týden

tomto týdnu jsme se dočkali prvního úspěšného přistání čínské rakety na pevninu (byť se pak stupeň po nějakém čase skácel). Sophie Adenot se dočkala výstupu

Máme za sebou další kosmonautikou napěchovaný týden. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral podpis dohody mezi indickou ISRO a americkou NASA ohledně vzájemné spolupráce na

Týden okořeněný dopadem druhého stupně Falconu 9 na měsíční povrch pomalu končí a tak je čas na pravidelný souhrn kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si jako hlavní téma
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek

Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se

Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev

Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené

Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především

Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům

Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.