křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

Pokec s Kosmonautixem (září 2026)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

HEO

Australská společnost HEO, která využívá družice k pořizování snímků jiných objektů ve vesmíru, získala 25 milionů dolarů na rozšíření svých schopností do geostacionární oběžné dráhy.

U.S. Space Force

Americké Vesmírné síly hledají družice, které by bylo možné udržovat v pohotovosti, rychle je vypustit na oběžnou dráhu a vyslat k přiblížení a inspekci jiných kosmických zařízení na orbitě.

ViaSat-3

Třetí a poslední širokopásmová družice ViaSat-3 s kapacitou v řádu terabitů byla uvedena do provozu nad oblastí Ameriky, oznámil 17. září její americký provozovatel. Stalo se tak několik dní poté, co společnost SpaceX vynesla na oběžnou dráhu poslední tři družice pro síť O3b mPower lucemburské společnosti SES.

Americké Vesmírné síly

Americké Vesmírné síly rozšiřují využívání komerčních družic k odhalování a určování polohy rušení GPS a dalšího elektronického rušení. Z toho, co původně začalo jako experiment, se tak stává stálá globální operace.

NASA

NASA pokračuje v plánech na nákup dalších tří misí kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici, přestože dlouhodobá budoucnost této kosmické lodi zůstává nejistá.

Co nabízíme

Články

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon s družicí GPS na druhý pokus

SpaceX chtěla Falcon 9 s prvním exemplářem nové generace navigačních družic GPS startovat už včera a překonala dokonce i původní obavy ze silného větru ve vyšších vrstvách atmosféry. Ale sedm minut před startem se odpočet zastavil. Na vině byly nestandardní hodnoty teploty kapalného kyslíku v nádržích prvního stupně. Start byl posunut ke konci startovního okna, takže už nebyl čas na druhý pokus – start se tedy musel odložit o 24 hodin. Dnes nás tedy čeká poslední start Falconu 9 v letošním roce.

Evropský vědecký JUICE: Inženýrský model sondy

Příprava sondy JUICE, která je v rámci evropského programu Cosmic Vision řazena mezi projekty velkého rozsahu, má za sebou významný milník. Inženýrský model této sondy totiž úspěšně prošel posuzovacím procesem test readiness review, který skončil 2. října. Následně tedy mohlo začít doručování a testování jednotlivých inženýrských prvků. Evropská kosmická agentura se na svém webu podělila o další zajímavé informace a proto se v dnešním díle seriálu Evropský vědecký JUICE blíže podíváme na samotný inženýrský model a popíšeme si, k čemu je tato konstrukce vlastně důležitá, když vůbec nepoletí do vesmíru.

ŽIVĚ A ČESKY: Tajná mise rakety Delta IV Heavy

Raketa Delta IV Heavy od firmy United Launch Alliance měla na tajnou misi NROL-71 vyrazit už dvakrát. Nejprve překazily přípravy problémy se záložní komunikační linkou a podruhé jen pár sekund před odlepením od rampy zastavil sekvenci počítač. U motorů se přitom už objevily plameny a čekalo se, že start proběhne. Nakonec následoval několikadenní odklad a v noci z úterka na středu bychom se měli konečně dočkat. Zatímco ještě před pár dny se mělo letět kolem páté hodiny ráno našeho času, tentokrát nás čeká časnější vstávání.

Jean-Loup Chrétien

Svět nad planetou (10. díl)

V roce 1982 se stal Jean-Loup Chrétien prvním francouzským občanem ve vesmíru. Na palubě Sojuzu T-6 se vydal na stanici Saljut 7, kde pobyl 7 dní, což byl pro internacionální posádky standard. Ovšem Francie, respektive francouzská kosmická agentura CNES, chtěla více. Rozmáchla se tedy na několika frontách. Jedním ze směrů byl let Francouze na americkém raketoplánu. Druhá linie úsilí pak směřovala k dalšímu letu se Sověty, ovšem tentokrát na podstatně delší dobu, než tomu bylo dosud. V březnu 1986 proběhlo první jednání mezi CNES a sovětskou agenturou Glavkosmos a v červenci byla podepsána dohoda o letu Francouze na stanici Mir. Cenovka: 21 milionů dolarů. Současně se rozběhlo hledání vhodných kandidátů. Do hledáčku se dostal i Jean-Loup Chrétien, jenž v té době měl za sebou mimo jiné i účinkování coby záloha Patricka Baudryho pro misi raketoplánu Challenger STS-51-E (Chrétien Baudrymu svým způsobem oplácel službu, když Baudry byl předtím jeho náhradníkem při letu na Saljut). Na začátku srpna bylo oznámeno, že Jean-Loup Chrétien je hlavním kandidátem pro zamýšlený let, spolu s ním se

ŽIVĚ A ČESKY: Poslední Falcon 9 letošního roku

SpaceX provedla v letošním roce zatím 20 startů, což je pro firmu Elona Muska rekord v dosavadní historii. Zítra by se mohlo podařit navléknout na šňůrku úspěchů další korálek – v letošním roce poslední. Z floridské rampy číslo 40 má totiž odstartovat Falcon 9 s prvním exemplářem nové generace amerických navigačních družic GPS. První stupeň se sice nepokusí o přistání, ale i přesto bude tento start jistě velmi zajímavý – minimálně díky vynášenému nákladu.

Evropa na cestě k radionuklidovým zdrojům pro vesmír

Návrat na Měsíc i expanzi do vzdálenějších oblastí Sluneční soustavy chystá i Evropská vesmírná agentura ESA. Pro zajištění tepla a elektřiny během dlouhé měsíční noci nebo marsovské zimy je nutné využít radionuklidové zdroje. V současnosti není zajištěna výroba plutonia 238, které se pro tato zařízení využívalo. Je tak třeba přejít na využití snadněji dostupného americia 241. Na radionuklidových generátorech založených na americiu pracují hlavně ve Velké Británii. V tomto roce se podařilo organizaci ESA významně pokročit v konstrukci nového radionuklidového zdroje založeného na izotopu americia 241 Am. Jeho výhodou je, že jej lze získat z vyhořelého jaderného paliva bez nutnosti dalšího ozařování neutrony ze speciálního reaktoru.

Předčasné rozbalení cenného dárku

Do čisté místnosti Jet Propulsion Laboratory v kalifornské Pasadeně dorazila tento týden důležitá zásilka, kterou technici vybalili z ochranných vrstev. Pod nimi se neukrývalo nic menšího, než letový exemplář tzv. backshell pro připravovanou misi Mars 2020 Rover. Vozítko bude během přeletové fáze v meziplanetárním prostoru složené v dutině, kterou zepředu uzavře tepelný štít a z druhé strany pak backshell, tedy česky zadní kryt. K této bílé konstrukci bude připojen jak padák, který se postará o zpomalení celá sestavy, tak i nebeský jeřáb skycrane, který s vozítkem jemně přistane na povrchu.

Kosmotýdeník 326 (10.12. – 16.12.)

Do konce roku zbývají již jen necelé tři týdny. Pojďte se nyní na řádcích Kosmotýdeníku ohlédnout za tím, co nám přinesla kosmonautika v tom týdnu, který právě končí. Hlavním tématem tentokrát bude malý raketoplán VSS Unity od Virgin Galactic, který v rámci svého posledního rekordního letu nesl na palubě také velmi zajímavou vědu. Podíváme se však i na fotografie z ruské vycházky EVA, zamíříme se podívat na přepravu zkušebního exempláře vodíkové nádrže pro SLS a mnoho dalšího. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.