Úřad pro vesmírný obchod
Úřad pro vesmírný obchod (Office of Space Commerce) obhájil svůj návrh na systém povolování misí pro nové vesmírné aktivity s argumentem, že by to společnostem poskytlo jistotu a zároveň omezilo regulační zátěž.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Úřad pro vesmírný obchod (Office of Space Commerce) obhájil svůj návrh na systém povolování misí pro nové vesmírné aktivity s argumentem, že by to společnostem poskytlo jistotu a zároveň omezilo regulační zátěž.
Oddělení pro inovace v oblasti obrany (Defense Innovation Unit) hledá komerční nabídky na demonstraci přenosu elektrické energie mezi družicemi z oběžné dráhy na Zemi v rámci dvou let. Cílem je do konce tohoto desetiletí přesunout dlouho studovanou technologii k operačnímu vojenskému využití.
Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX 16. července vynesla 21 družic pro Agenturu pro rozvoj vesmíru Vesmírných sil (Space Development Agency) a po měsících tak obnovila zavádění první operační sítě Pentagonu pro vojenské datové přenosy na nízké oběžné dráze Země.
Xona, startup ze Silicon Valley, který založil Pulsar, konstelaci pro přesné určování polohy, navigaci a časování (PNT), oznámil seznam významných partnerů vyvíjejících kompatibilní zařízení pro Pulsar.
Společnost Voyager Technologies dokončila akvizici společnosti Astrobotic Technology, která se zabývá lunární infrastrukturou, několik týdnů poté, co Astrobotic vyhrála dvě mise NASA na lunární modul.
Britská vláda se chystá zveřejnit novou vesmírnou strategii, která zajistí celostátní přístup k vesmíru v zemi.
Reditus Space, startup vyvíjející obnovitelná a znovupoužitelná kosmická zařízení, dokončil svou první návratovou kapsli, která bude připravena k vypuštění koncem tohoto roku.
Náš eshop
Články

Před časem jsme uveřejnili přehled solárních misí asijských států (zejména japonských). Byly zmíněny i dvě čínské sondy a jedna indická. Tentokrát se budeme věnovat evropským solárním misím. Jsou to mise vypravené většinou ve spolupráci s americkou NASA (National Aeronautics and Space Administration). Na evropské straně byly spolupracujícími organizacemi ESRO (European Space Research Organisation) – předchůdkyně ESA (European Space Agency), ESA samotná a německá DFVLR (Deutsche Forschungs- und Versuchsanstalt für Luft- und Raumfahrt) – předchůdkyně současné DLR (Deutsches Zentrum für Luft- und Raumfahrt).
Na konci října, tedy již za pár dní (zatím to vypadá na 26. října), by se měla do vesmíru dostat nová americká vědecká družice. Jmenuje se ICON, což je zkratka názvu Ionospheric Connection Explorer a na palubě nese přístroje pro kontaktní i dálkový průzkum. Vědci si od ní slibují zlepšení chápání procesů v rozhraní mezi zemskou atmosférou a vesmírem. ICON by mohl pomoci pochopit, jak jsou procesy v této oblasti závislé na kosmickém i atmosférickém počasí. Porozumění jevům v tomto dynamickém prostředí je důležité, protože tyto procesy ovlivňují družice i astronauty na oběžné dráze. NASA připravila k tomuto startu povedené odpočítávání, když ke každému číslu našla něco, co souvisí s touto misí.

Pokud se podíváme do historie měkkých přistání na Měsíci, zjistíme, že tento úkol dokázaly splnit pouze tři státy – Sovětský svaz (jako první Luna 9), USA (jako první Surveyor 1) a Čína (jako první a poslední zatím Chang’e-3). Ambice na zařazení do tohoto elitního klubu má Izrael, který by se rád stal čtvrtým zástupcem v této lukrativní společnosti. SpaceIL chce totiž na Falconu 9 vypustit lunární lander, který by se pokusil o přistání na povrchu našeho souputníka. Na začátku října však Izraelci oznámili, že projekt postihlo zdržení o několik týdnů, takže startovat by se mělo až začátkem roku 2019, přičemž k samotnému přistání má dojít osm týdnů po startu.

Než se začne používat dvoumotorový horní stupeň Centaur, bude nejsilnější verzí rakety Atlas V konfigurace 551 s pětimetrovým krytem a pěti urychlovacími bloky. Právě v této konfiguraci, která byla použita třeba pro vypuštění mise New Horizons by měla raketa odstartovat z floridské rampy číslo 41 už zítra. Na palubě se nachází družice AEHF 4, kterou pro americké letectvo postavila společnost Lockheed Martin. Jak již název napovídá, jedná se o čtvrtého zástupce systému AEHF (Advanced Extremely High Frequency), který armádě zajišťuje spojení centrály s veliteli po celém světě – ať už jsou na pevnině, moři nebo ve vzduchu. AEHF-4, který bude pracovat na geostacionární dráze, je zástupcem zabezpečené komunikační sítě nové generace a pyšní se třeba vylepšenou odolností proti rušení. Tomu odpovídá i jeho cena – více než 1 miliarda amerických dolarů. Družice z hmotností 6 168 kg se na oběžné dráze připojí k dalším třem satelitům, které vynesly rakety Atlas V v letech 2010, 2012 a 2013.

Po prvních krůčcích lidí do vesmíru na začátku šedesátých let minulého století, během nichž kosmonauti a astronauti dokázali, že lidský organismus dokáže fungovat v podmínkách mikrogravitace alespoň po omezenou dobu, bylo pouze otázkou času, kdy budou na oběžnou dráhu vypuštěna zařízení, na jejichž palubách se člověk stane alespoň zčásti druhem „homo cosmicus“. Zrodily se první orbitální stanice. Z dnešní perspektivy se může zdát úsměvným nadšení nad několika týdny strávenými ve vesmíru, nicméně pro tehdejší laickou i odbornou veřejnost byla doba prvních stanic neustálým posouváním hranic při současném očekávání bariéry, skrze kterou už lidské tělo nebude schopno proniknout. Ve stejné době probíhal závod obou kosmických velmocí v několika rovinách jak v civilní, tak ve vojenské odnoži kosmonautiky. O to větší naději pak přineslo tání bariér v první polovině sedmdesátých let, jež vyvrcholilo společným letem sovětského Sojuzu a amerického Apolla. Naděje na postupné sbližování obou rivalů však vzaly záhy zasvé a brzy byly vzájemné vztahy opět na bodu mrazu. Když se v roce 1986 vydal za hranice atmosféry první modul sovětské stanice nové

Americká sonda OSIRIS-REx by měla už za dva měsíce dorazil k asteroidu Bennu, který zatím známe jen jako nevýraznou tečku na obloze. V dalších týdnech se můžeme těšit na stále detailnější snímky. V současné chvíli se sonda nachází zhruba 8 500 kilometrů od cílového objektu a právě na dnešní den je naplánován druhý brzdící zážeh. Označuje se jako Asteroid Approach Maneuver-2 a jeho úkolem je snížit rychlost přibližování ze 140 m/s na 5,3 m/s. O průběhu manévru Vás budeme v tomto článku informovat, jakmile se na internetu objeví aktuální zprávy.

Po několika odkladech vydala ruská kosmická agentura Roskosmos 3. října dohodu o vývoji nové startovní rampy pro nosiče rodiny Angara na novém ruském kosmodromu Vostočnyj. Po většinu roku byly práce omezeny jen na likvidaci stromů na místě budoucí rampy. Na Vostočném zatím stojí jen jedna rampa, která je určena pro obsluhu raket Sojuz. Komplex pro rakety Angara by měl vznikat několik let a po dokončení by odsud měly létat rakety s modulární konstrukcí, které si v uplynulých letech prošly vzestupy a pády z hlediska výhledů na budoucnost. Nyní se však zdá, že by tyto rakety měly létat častěji než doposud.

Shodou okolností zasedal jen několik hodin po selhání Sojuzu nezávislý Bezpečnostní panel NASA – Aerospace Safety Advisory Panel (ASAP). Jeho členové vyjádřili obavy, aby tato událost neměla vliv na bezpečnostní požadavky kladené na připravované komerční pilotované lodě Starliner a Crew Dragon. ASAP měl plánované jednání dne 11. října 2018 v Johnson Space Center. Nehoda Sojuzu MS-10 jen zesílila znepokojení nad (ne)schopností komerčních společností Boeing a SpaceX dodržet harmonogramy přípravy jejich lodí bez ohrožení bezpečnostních hledisek.

Máme za sebou týden, který byl napěchovaný událostmi v kosmonautice. Je na čase si otřít pot z čela a události jakými byla nehoda rakety Sojuz při vynášení pilotované lodě Sojuz MS-10, anebo přepnutí teleskopu Chandra do nouzového režimu nechat nyní trochu stranou. Kosmotýdeník vám přinese i další zprávy. Například se dozvíte novinky o aktuálních plánech nové generace čínských pilotovaných lodí. Podíváme se také na nový výrobní závod společnosti RocketLab a přijde i na další tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů

Tento týden byl plný kosmonautických událostí! Dočkali jsme se fotek hned dvou planetek a také startu české a slovenské (ale v Česku vyrobené) družice. Krom toho by se

Poslední let Atlasu V v konfiguraci 551, statický zážeh Starship S40 či vypuštění mise LINK k záchraně observatoře SWIFT. To jsou některé události uplynulého týdne.

Tenhle víkend je (alespoň v ČR) mimořádný svými teplotami, ale přesto některé věci proběhnou řádně tak, jak jste zvyklí. Mezi ně patří i tradiční Kosmotýdeník, který vychází

I v tomto týdnu byla kosmonautika plná zajímavých událostí. Startovala raketa Ariane 6 ve své nejsilnější variantě a také třeba Falcon 9 s družicemi Starshield. V

Další týden přinesl mnoho zajímavých kosmonautických událostí. Aleš Svoboda získal svoji misi, posádka byla přidělena také k výpravě Artemis III a třeba Parker Solar Probe provedla 28. oběh

Další týden přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát budeme věnovat padákovému testu nově připravované evropské komerční nákladní kosmické lodi Nyx.
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek

Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se

Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev

Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené

Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především

Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům

Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.