ESA
Evropská kosmická agentura oznámila plány na nábor přibližně 520 nových zaměstnanců počínaje rokem 2026, a to na základě rozhodnutí schválených na 342. zasedání Rady ESA začátkem tohoto měsíce.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Evropská kosmická agentura oznámila plány na nábor přibližně 520 nových zaměstnanců počínaje rokem 2026, a to na základě rozhodnutí schválených na 342. zasedání Rady ESA začátkem tohoto měsíce.
Indická raketa LVM3 vynesla 23. prosince družici BlueBird nové generace společnosti AST SpaceMobile s přímým přenosem do vesmíru. Zahájila tím tak sérii vynášení dalších desítek kusů těchto družic.
Jihokorejský startup Innospace oznámil, že se v první polovině roku 2026 pokusí o druhý start své rakety Hanbit-Nano. První let rakety skončil výbuchem krátce po startu 22. prosince.
Společnost Desert Works Propulsion (DWP) dnes oznámila rozšíření svých domácích vývojových a testovacích kapacit pro elektrické pohony s cílem reagovat na rostoucí poptávku po pokročilé mobilitě ve vesmíru v odvětvích národní bezpečnosti a komerčního vesmíru.
Tory Bruno, dlouholetý generální ředitel společnosti United Launch Alliance, opouští společnost ULA.
Společnost CACI International 22. prosince oznámila, že hotovostní transakci v hodnotě 2,6 miliardy dolarů získává společnost ARKA Group, která se zabývá vesmírnými technologiemi. Společnost tak rozšiřuje svou působnost v oblasti vesmírných senzorických a zpravodajských systémů.
První start čínské opakovaně použitelné rakety Dlouhý pochod 12A dosáhl v pondělí večer oběžné dráhy. První stupeň měl po oddělení provést návrat do atmosféry a přistání. Pokus o přistání se však nedařil.
Náš eshop
Články
12. dubna se v prostorách Planetária Praha uskuteční od 18:00 událost připomínající první kosmický let – Noc Jurije Gagarina. Prvním hostem na programu bude Tomáš Rousek, který bude hovořit o kosmické architektuře. Po něm pak vystoupí raketový konstruktér Csaba Boros s příspěvkem na téma vývoje rakety ARDEA 2. Následovat bude astrobiologická beseda moderovaná Julií Novákovou se zajímavými hosty: Tomášem Petráskem, Janou Kvíderovou a Vladimírem Kopeckým. Mezi hlavními body programu samozřejmě nebude chybět ani připomenutí prvního kosmického letu a těšit se můžeme i na představení knížky Světy za obzorem.
Rakety Falcon už překonaly hranici 50 startů a protože si vedou spolehlivě, mohou jim být svěřovány stále cennější a cennější náklady. Ruku na srdce – vynášení telekomunikačních družic sice SpaceX živí, ale občas to může být trochu nuda. Velmi vítaným zpestřením jsou tak sondy vědecké, jejichž úspěšným vynesením stoupá kredit SpaceX i raket Falcon. Pokud nezapočítáme zásobování ISS, kam Dragony odvezly už mnoho vědeckých přístrojů a experimentů, tak mezi všemi starty najdeme vědeckých jen pár. V září 2013 posloužil Falcon kanadské družici CASSIOPE, která kromě jiného studovala ionosféru, v únoru 2015 letěl Falcon se sondou DSCOVR pro studium interakce Slunce-Země, v lednu 2016 Falcon vynášel družici Jason-3 pro studium oceánů a v září 2017 přišel start tchajwanské družice Formosat-5 pro sledování Země. Nyní čeká na Falcon i na SpaceX další vědecká mise, která navíc bez přehánění zastíní ty dosavadní.
V noci na zítřek v 0:33 našeho času by se měla z kosmodromu Šríharikota vydat k obloze indická raketa PSLV. Nákladem této 44 metrů vysoké a 321 tun těžké rakety je družice IRNSS-1I s hmotností 1425 kg. Půjde již o devátého zástupce indického navigačního systému IRNSS (Indian Regional Navigation Satellite System). Raketa PSLV poletí v konfiguraci XL, která bude použita podvanácté. Raketa vynese náklad na protáhlou dráhu 284 × 20 650 km se sklonem 19,2° vůči rovníku. Družice pak sama vlastními motory změní rychlost o celkem 1890 m/s a usadí se na geosynchronní dráze ve výšce 36 000 kilometrů, která bude vůči rovníku skloněna o 29 stupňů.
Sonda Trace Gas Orbiter (TGO), která je součástí evropsko-ruského programu ExoMars začne už brzy pátrat po plynech, které mohou být spojovány s aktivní činností na Marsu. Tato činnost může být jak geologická, tak i teoreticky biologická. Sonda dorazila k Marsu už 17. října 2016 a v několika dalších měsících jsme o ní moc neslyšeli. Prováděla totiž úpravu oběžné dráhy – takzvaný aerobraking, při kterém využila svých solárních panelů. Ty při průletu horními vrstvami atmosféry kladly okolnímu prostředí odpor a sonda tak s minimální spotřebou paliva zklesala z původně silně protáhlé dráhy (200 × 98 000 km) na kruhovou ve výšce 400 kilometrů. Touto změnou se zkrátila i oběžná doba – zatímco na původní dráze trval jeden oběh dva dny, teď jsou to jen dvě hodiny.
Kolem mimořádně tajného projektu Zuma, který odstartoval 7. ledna letošního roku na raketě Falcon 9, je vzhledem k jeho utajení jen velmi málo informací. Krátce po startu se začalo spekulovat o tom, že mise selhala. Nikdo však nevěděl, zda se nejedná jen o zakrývací manévr. SpaceX vydala záhy prohlášení, že na její straně bylo vše v pořádku a pozornost se začala zaměřovat na společnost Northrop Grumman, která byla dodavatelem této mimořádně tajné družice. Nyní se na webu Wall Street Journal objevil další posun v této citlivé otázce. Článek má však zpoplatněný přístup a jeho kratší verzi najdete zde. Je ale na místě poznamenat, že vzhledem k utajení celé mise, musíme ke všem informacím přistupovat s určitou rezervou. Jistý trend se však vysledovat dá.
Program Gemini bývá většinou vnímán pouze jako přechodná fáze mezi prostou kabinou Mercury a mnohem pokročilejším Apollem. Jak se nakonec ukázalo, program Gemini byl něčím mnohem důležitějším. Právě během něj jsme se naučili důležité dovednosti, které využíváme dosud. Nicméně program měl původně mnohem větší potenciál a jeho tvůrci se snažili, aby nezůstal pouze oním mezičlánkem. V průběhu šedesátých let minulého století se na téma Gemini objevilo poměrně hodně variací, přičemž některé se dostaly pouze do stádia úvah, jiné dospěly do fáze vypracovávání studií a návrhů, u dalších se dostalo i na makety a v jednom případě proběhl dokonce zkušební suborbitální let. Přestože plánů bylo mnoho, žádný z nich nakonec bohužel nevyústil v plnohodnotný program a Gemini se tak zapsala do historie kosmonautiky hlavně svými deseti pilotovanými misemi v letech 1965-66. Avšak pohled na možnosti, které program skýtal, není zcela od věci a ukazuje velmi zajímavé alternativy, jež mohly nasměrovat kosmonautiku trochu jiným směrem, než tomu nakonec bylo. Zatímco v minulém díle seriálu jsme se věnovali možné roli Gemini coby dopravního prostředku k Měsíci a na jeho
Ruské kosmické lodě Sojuz jsou dlouhodobým spolehlivým dříčem v oblasti dopravy kosmonautů na oběžnou dráhu. První nepilotovaný start Sojuzu se uskutečnil v listopadu 1966. Pilotovaná premiéra s nešťastným koncem pak přišla v dubnu 1967. Do dnešního dne se na oběžnou dráhu podívalo 141 lodí Sojuz v různých variantách. Díky půl století svého provozu se tato loď stala spolehlivým strojem a zejména ikonou sovětského a později také ruského pilotovaného programu. V dnešním článku Vám nabídneme video s českými titulky, které podrobně vysvětluje celou startovní sekvenci této ruské ikony na stejnojmenném raketovém nosiči.
Elon Musk dnes potěšil své fanoušky na Instagramu, když jim naservíroval fotografii, na které zachytil zařízení, které má sloužit k výrobě hlavního těla systému BFR. Aby si lidé dokázali lépe představit rozměry celého zařízení, je vedle něj přistavený i osobní automobil Tesla Model 3. Vše se nachází uvnitř bílého stanu, jehož umístění neznáme, ale velmi často se skloňuje možnost, že se nachází v přístavu San Pedro Port. Mezi fanoušky se i na našem fóru rozjely spekulace, k čemu a jak přesně má být toto zařízení využito. Odpověď zatím neznáme, ale jisté je, že Musk to s výrobou obří rakety myslí opravdu vážně.
Na palubě kosmické lodi Dragon, která před pár desítkami hodin dorazila k Mezinárodní vesmírné stanici bylo velké množství zásob pro posádku a vědeckých experimentů. Nemalý prostor v hermetizované kabině pak zabírala družice RemoveDebris, přičemž její název prozrazuje její účel – likvidace kosmického smetí. Ne, že by tato téměř krychlová družice sama aktivně likvidovala vysloužilé družice a jejich úlomky, kterých kolem země krouží tisíce a tisíce, ale má v praxi vyzkoušet některé techniky, které vypracovali odborníci na Zemi.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Poslední předvánoční týden byl v kosmonautice nebývale rušný. Devět orbitálních startů, které si mezi sebe rozložily rakety Falcon 9, Ariane 6, Atlas V, CZ-5, CZ-4B a Electron
V rámci procesu schvalování nominace na post administrátora NASA se Jared Isaacman na potvrzovacím slyšení v Senátu 3. prosince 2025 v odpovědi na přímou otázku senátora Teda
Další týden je za námi a je proto ideální čas si shrnout, co zajímavého se dělo v kosmonautice. Kosmotýdeník si jako hlavní téma bere oznámení jednoho ze
Ani v prosinci kosmonautické dění nepolevuje a my jsme tak pro vás připravili další týdenní souhrn kosmonautického dění. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal první let čínské
Od posledního dílu indické cesty do kosmu sice uběhlo více času, než bylo původně v plánu, ale o to více informací se do něj podařilo nastřádat. Přípravy
Další týden utekl jako voda a před vámi je týdenní shrnutí kosmonautického dění. Kosmotýdeník si nyní jako hlavní téma vzal popis některých družic, které vzlétly na
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Mezinárodní den Mesíce je každoroční událost, která se slaví 20. července. Je připomenutím historického okamžiku, kdy člověk poprvé přistál na Měsíci v roce 1969 v rámci mise Apollo 11. Na tento den připadají různé popularizační, vzdělávací či kulturní akce pořádané po celém světě.
Po určité odmlce se opět vracíme k záznamům přednášek. Přednášejícím dnes bude nám všem dobře známý šéfredaktor serveru kosmonautix.cz, pan Dušan Majer. Tématem jeho přednášky budou kosmické agentury a jejich úspěchy či milníky. V této přednášce vynecháme tu nejznámější z nich, kterou je americká
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
