sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Apollo-Sojuz

Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.

MILNET

Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.

Britská kosmická agentura

Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).

SES

Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.

Články

Nejnovější hledač exoplanet finišuje přípravy

NASA po dohodě se SpaceX plánuje vypuštění teleskopu TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) nejdříve 16. dubna. Sonda samotná je v cílové rovince předstartovních příprav. TESS nepatří mezi rozměrově velké sondy, ale vyniká naopak svým očekávaným výkonem. Za úkol má hledat a prozkoumávat exoplanety včetně těch, které by mohly teoreticky hostit život. Kdybychom hledali historii celého projektu, dostali bychom se až k návrhové studii vytvořené na MIT v prvních letech nového milénia. Návrh byl přihlášen do výzvy NASA Astrophysics Explorer a v roce 2012 byl vybrán do finále jakožto nástupce teleskopu Kepler, který v té době fungoval v primární misi.

ŽIVĚ: Sojuz vynáší čtyři komunikační družice

Družice O3b jsou mezi komunikačními satelity poměrně unikátní. Jejich oběžná dráha se totiž nachází pouze 8 063 kilometrů nad rovníkem, takže nevisí nad jedním místem, jako to dělají geostacionární družice. Jejich služby jsou cílené především na rozvojový svět, kterému mají poskytovat služby s nízkou latencí. Ostatně i sám název O3b vychází z anglického výrazu Other 3 billions, tedy Další tři miliardy, což odkazuje na počet lidí v rozvojových státech, které se za současného stavu nemohou připojit k internetu. Projekt O3b probíhá pod křídly telekomunikačního giganta SES a k vynášení využívá „poevropštěné“ rakety Sojuz. O vynesení družic s hmotností 700 kilogramů se postará horní stupeň Fregat.

Málo platné detaily rozsvítí každou galerii. Povšimněte si čísla 29 pod přistávacíma nohama. Počínaje tímto startem SpaceX své první stupně čísluje, aby v nich bylo jasno.

Duben přinese kanonádu Falconů

Jestlipak víte, fanoušci kosmonautiky, jakou má takovej Falcon 9 kadenci. Nevíte, co? Tsch! Chacha! Podívejte se, já vám to řeknu naprosto přesně, přátelé: takovej Falcon má kadenci ta-ta-ta-ta-ta-ta-ta! Někdy ještě mnohem rychlejší! — Tak by se dal parafrázovat známý výrok z Černých baronů, který krásně ilustruje to, co nás možná již za pár týdnů čeká. Letos v lednu předvedla SpaceX dva starty z Floridy, únor přinesl také dva starty včetně premiéry Falconu Heavy, v březnu zatím máme za sebou jeden start a jeden nás ještě čeká. To není vůbec špatné tempo, ale ve srovnání s tím, co se připravuje na duben, je to jen slabý odvar. Jak informoval portál Teslarati, mohli bychom být v dubnu svědky mimořádné kadence. V období mezi 29. březnem a 30. dubnem by totiž mohlo přijít stěží uvěřitelných šest startů, které by například během jediného týdne stihly využít všechny tři rampy, které má SpaceX k dispozici. Pojďme se tedy podívat, co nás možná za pár týdnů čeká, tedy pokud nepřijdou odklady a komplikace.

Jak se Aeolus usadí na raketu?

Navrhnout, postavit, testovat a vypustit družici není nic snadného. V celém procesu je ve hře celá řada předpisů, specifikací a průvodní dokumentace, které s sebou nesou nutnost nejrůznějších zkoušek, ověřování a kontrol. O mnoha z nich se přitom mluví jen málo a mezi takové nepříliš známé zkoušky patří i testovací usazení družice na nosnou raketu. Ve francouzském Toulouse tuto zkoušku podstoupila družice Aeolus, na které se ověřovalo, jak bude spojena s nákladovým adaptérem rakety Vega. Start na tomto nosiči je plánován už na letošní podzim a družice se po usazení na oběžné dráze zaměří na globální monitoring proudění vzduchu.

První pohled na nový svět

Jako když rozbalujete dáreček – podobný pocit zažívají fandové kosmonautiky vždy, když se nějaká sonda blíží k objektu, který jsme ještě nikdy dříve neměli možnost spatřit zblízka. Je jedno, zda je tím objektem trpasličí planeta, asteroid či kometa – vždy s sebou tato přibližovací fáze nese úžasný nádech odkrývání tajemného hávu a každý týden se můžeme těšit na stále podrobnější snímky. Letos tento úžasný pocit zažijeme hned v trojitém měřítku – neustále se zlepšující fotky neznámých světů nám nabídnou japonská sonda Hayabusa 2 a americké OSIRIS-REx a New Horizons. Dnes se blíže podíváme na japonského průzkumníka, který míří vstříc asteroidu Ryugu.

OBRAZEM: Inženýrský model sondy pro Merkur

Tenhle týden bylo v německém Darmstadtu hodně živo. Do zdejšího střediska ESOC totiž dorazil takzvaný inženýrský model projektu BepiColombo. Jde o věrnou repliku klíčových systémů, které se nachází i na letovém hardwaru. Konkrétně se jedná o nejrůznější počítače, komunikační, pohonné a energetické systémy. V řídícím středisku ESOC bude tento inženýrský model vystavený po celou dobu samotné mise. Právě na něm se budou testovat a ověřovat programy a procedury předtím, než se odešlou do vesmíru ke skutečné sondě.

Vesmírná architektura (9. díl)

V minulém díle jsme opustili Mezinárodní vesmírnou stanici – obří laboratorium v kosmu. Za to tentokrát se vydáme do „vod“ zatím stále ještě neznámých. Nahlédneme totiž do možné budoucnosti, která v podstatě mohla být v některých případech dokonce i realitou, protože některé projekty a revoluční myšlenky jsou stejně staré, ba i starší, než kosmonautika sama. Mnohdy jejich uskutečnění brání technická proveditelnost a jindy zase vůle či prostředky nebo dokonce chybí odvaha vydat se za hranice možného. Vždyť už sám slavný kosmonaut Alexej Leonov jednou řekl, že pokud by se tehdejší vedení pořád něčeho nebálo, mohli Rusové obletět Měsíc v kosmické lodi Zond ještě před Američany. „Nevím, čeho se pořád báli“ vzpomíná. „ My jsme byli připraveni. Jenomže byrokrati start stále odkládali…“ Víme také, že i Sergej Koroljov od začátku snil o cestách na Mars či základně na Měsíci a pozadu nezůstal ani jeho oponent Wernher von Braun, který zacházel ve svých představách mnohdy ještě dál. Například často vyprávěl o obřích stavbách na orbitu Země, jako by měly být doslova

3000 kilometrů dlouhá cesta kosmického laseru

Po podzimním vypuštění na oběžnou dráhu bude americká družice ICESat-2 kroužit rychlostí 28 000 km/h. Před dvěma týdny se ale hlavní přístroj sondy vydal na cestu z Marylandu do Arizony a jeho rychlost nepřesáhla 100 km/h. Družice, jejíž start je plánován na září má měřit výšku zemského povrchu s důrazem na změny topografie polárních ledovců. Právě k tomu využije přístroje ATLAS (Advanced Topographic Laser Altimeter System), který umí vlemi přesně změřit, jak dlouho trvá částicím světla, než se odrazí od Země a vrátí se k satelitu.

John Yeardley

Gemini – Kosmonautická maturita (14. díl)

Když v říjnu 1965 selhala během startu Agena 5002, nastalo na Mysu Kennedy období horečné činnosti. Mezi vyjednáváním podpory konceptu letu dvou Gemini, přeplánováváním, demontáží jednoho nosiče a sestavování jiného, kalkulacemi, testováním a nácviky, si technický ředitel programu Gemini u McDonnellu John Yeardley pozval špičky pilotovaného programu NASA na svůj motelový pokoj k poradě. Yeardley byl mužem neortodoxních, avšak velmi dobře proveditelných nápadů. Právě on stál za přeplánováním mise Gemini VI na Gemini VI-A a rendez vous s Gemini VII. Nyní měl další ideu, která by se teoreticky mohla velice hodit: pokud se problémy s Agenou protáhnou a bude hrozit skluz v letovém rozvrhu, bylo by dobré mít nějakou alternativu. Co takhle přimontovat k dokovacímu adaptéru GATV kus čumáku? Nebylo by sice možné létat na vysoké orbitální dráhy, jako tomu bylo v případě využití GATV coby „posunovací lokomotivy“, nicméně nácviky sblížení a spojování s cílovým tělesem by se hodit rozhodně mohly. Přítomní byli plánem na „cíl chudého muže“ nadšeni a ATDA („Augmented Docking Target Adapter – rozšířený cílový a dokovací adaptér“) dostal zelenou. Na jaře

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.