DARC
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
Prospekt společnosti SpaceX k primární veřejné nabídce akcií (IPO) prezentuje Starlink Mobile jako více než jen zálohu pro vzdálené oblasti. Služby nové generace pro přímé přenosy do chytrých telefonů jsou navrženy tak, aby byly na úrovni pozemních mobilních sítí i v městských oblastech.
Společnost Rocket Lab 21. května oznámila, že získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 90 milionů dolarů na návrh, výrobu a provoz dvou geostacionárních družic, které armáda použije k monitorování a sledování objektů na oběžné dráze.
Společnost Starfighters Space, která vyvíjí modifikaci nadzvukového letounu F-104 pro vypouštění družic ze vzduchu, transformuje své texaské zařízení v letovou základnu pro testování v mikrogravitaci. Děje se tak v reakci na žádost NASA o informace o komerčních parabolických schopnostech.
Americké vesmírné síly plánují ve fiskálním roce 2027 naborovat 2 800 aktivních vojáků a 2 000 civilních zaměstnanců, protože se očekává, že do konce desetiletí se jejich velikost téměř zdvojnásobí. Tuto informaci uvedl tento týden zákonodárcům nejvyšší důstojník ozbrojených sil.
Společnost Varda Space Industries dokončila 18. května svou šestou misi W-6.
Společnost SpaceX podala dokumenty pro první veřejnou nabídku akcií 20. května, které odhalily finance společnosti a její obrovské ambice.
Náš eshop
Články
Kosmotýdeník již tradičně shrnuje uplynulých sedm dní v kosmonautice. I tento týden se toho stalo poměrně hodně a ne vše se vešlo do našich standardních článků. Podíváme se tak podrobně na vědecké experimenty, které nesl New Shepard při svém posledním testovacím skoku, zamíříme do Indie, kde otestovali vědecky využitelný čtvrtý stupeň rakety PSLV XL. Nevynecháme ani pohled na připravovanou misi DM-1 i dočasné ukončení amerického Shutdownu. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Včera opustila Mezinárodní stanici ruská zásobovací loď, která následně zanikla nad Tichým oceánem. Loď Progress MS-09 byla ke stanici připojená šest a půl měsíce a včera ve 13:55 SEČ se oddělila od ISS. Po brzdícím zážehu následoval sestup do atmosféry a zánik, který přišel zhruba čtyři hodiny po oddělení. Ruská loď naplněná odpadky a nepotřebným materiálem shořela východně od Nového Zélandu. Členové 58. dlouhodobé expedice se tak mohou zaměřit na blížící se odlet jejího amerického protějšku – lodi Cygnus od firmy Northrop Grumman. Anne McClain a David Saint-Jacques proto v těchto dnech prochází postupy pro oddělení lodi a zároveň pokračují v plnění jejích útrob.
Příběh našeho dnešního článku začal 6. září loňského roku, když se 17 metrů dlouhá robotická paže na mezinárodní vesmírné stanici dala do pohybu. Měla před sebou jasně daný úkol – detailně prozkoumat stav vnějšího povrchu evropského laboratorního modulu Columbus a zjistit, jak jej v uplynulých letech poškodily nárazy mikrometeoritů. Jelikož robotická paže vykonává řadu jiných úkolů a také s přihlédnutím k detailnosti průzkumu, nemůžeme se divit, že sběr dat v rámci prvních dvou skenování, skončil teprve nedávno. K dispozici jsou již první údaje o tom, kolik drobných kráterů obsahují vnější panely evropského modulu.
Dámy a pánové, sliby se mají plnit nejen o Vánocích. Před několika měsíci jsme Vám slibovali, že až dojde k přesunu našich živě a česky komentovaných přenosů startů raket z YouTube na Mall.TV, spustíme nový pořad. Ten bude vycházet na YouTube a bude mít formu přímého přenosu. Jeho náplní bude přátelské virtuální setkání členů redakce našeho webu s Vámi, našimi čtenáři a diváky. Setkání bude trvat zhruba jednu až dvě hodiny a její náplní bude odpovídání na dotazy z chatu. Něco podobného už vlastně naši pravidelní diváci znají, protože podobný formát jsme už několikrát uskutečnili v rámci oslav narozenin našeho diskusního fóra.
Sonda New Horizons nemohla zhruba deset dní posílat na zemi data nasbíraná při novoročním průletu kolem objektu Ultima Thule, ale v posledních dnech již na Zemi proudí nové fotky i výsledky měření. Specialisté z vědeckého týmu včera večer zveřejnili doposud nejdetailnější snímek tělesa 2014 MU69 – nejvzdálenějšího objektu, kolem kterého kdy proletěla lidská sonda. Snímek pořídila širokoúhlá kamera MVIC (Multicolor Visible Imaging Camera), která je součástí přístroje Ralph. Níže přiložený snímek vznikl 1. ledna v 6:26 SEČ, tedy pouhých sedm minut před maximálním přiblížením. Fotka s originálním rozlišením 135 metrů na pixel byla uložena do palubní paměti a na Zemi ji sonda odeslala mezi 18. a 19. lednem. Odborníci pak na surový snímek aplikovali algoritmy, které snímek zostřily a podpořily detaily. Tento proces zvaný dekonvoluce však na druhou stranu také zvyšuje zrnitost snímku s vyšším kontrastem.
Jestli je letošní rok něčím skutečně mimořádný, pak je to skutečnost, že by v roce 2019 mělo poprvé dojít k připojení soukromé lodě s posádkou k Mezinárodní vesmírné stanici. O to by se měly postarat lodě Crew Dragon od SpaceX a Starliner od Boeingu. Obě by měly před vstupem do ostré služby provést dvě testovací mise – první z nich bude nepilotovaná, druhá pilotovaná. SpaceX má zatím proti Boeingu náskok pár měsíců a její první testovací mise by měla přijít během pár týdnů. Jasný důkaz přišel včera, když Falcon 9 určený pro tuto misi provedl statický zážeh.
Původně mělo ke statickému zážehu devíti motorů Merlin na prvním stupni rakety Falcon 9 dojít už včera – raketa se 22. ledna vydala na rampu 39A, ale v průběhu odpoledne došlo k jejímu sklopení do horizontální polohy. Za několik hodin již byla opět vztyčená a předpokládá se, že by ke statickému zážehu mohlo dojít dnes. V našem psaném přenosu budeme celou událost sledovat, abychom Vám mohli přinášet všechny aktuální zajímavé informace a fotografie, které se na internetu objeví. Předpokládá se, že by se okno pro zážeh mělo otevřít ve 20:00 našeho času, ale problémy možná bude dělat počasí.
Eric Berger, „kosmický“ redaktor Ars Technica se pustil do úvah, kde může být NASA v roce 2038. Neříká nic moc konkrétního, spíše na toto téma medituje. Nečekejte tedy výčet předpokládaných cílů a budoucích misí. Vlastně ani nečekejte uvedení roku 2038 v dalším textu. Následuje výtah z jeho obsáhlejšího článku, který vyšel 16. ledna 2018. Eric se nejdříve věnuje minulým 20 letům. Téma budoucnosti uvádí poukazem na nové vesmírné společnosti (se svými miliardářskými vlastníky) a na růst váhy mezinárodních hráčů, zejména Číny, kteří se snaží srovnat se (popř. překonat) NASA. I když je téměř nemožné předpovídat budoucnost, píše, že je snad možné najít několik záchytných bodů v historii, současném dění a vývoji v NASA, aby bylo možné si představit NASA za dalších 20 let.
Americká agentura DARPA (Agentura ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty) se zabývá vývojem inovativních technologií, které mohou být později uplatněny v běžném provozu. Firma RocketLab nyní oznámila, že první letošní start jejich rakety Electron poslouží právě této agentuře. Electron zatím prováděl tzv. sdílené starty, kdy najednou letělo několik malých družic – v případě této mise však půjde o tzv. vyhrazený let. Na palubě bude jediná družice – 150 kilogramů vážící platforma R3D2 (DARPA’s Radio Frequency Risk Reduction Deployment Demonstration). Ke startu by mělo dojít na konci února a družice by měla ve vesmíru ověřit chování prototypu odrazné antény, která by měla být schopna vylepšit radiovou komunikaci s malými družicemi.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dění v kosmonautice bylo i v tomto týdnu vydatné! Krom příprav na dvanáctý integrovaný let Super Heavy Starship, se děly i další věci. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na
Tento týden zazářil v kosmonautické sféře především Super Heavy B19, který provedl 14 sekund dlouhý statický zážeh. Kosmotýdeník se však v hlavním tématu bude věnovat
Závěrečný, sedmý týden třetí části základního výcviku v European Astronaut Centre uzavřel celý základní blok ESA Astronaut Reserve Training. Byl to mix astronomie, systémového pohledu na
V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměří na stavbu Dragonfly, očekávaného kosmického vrtulníku, který by se měl prohánět v atmosféře měsíce Titanu. Jeho stavba pokročila a začíná
Pátý týden třetího bloku základního astronautského výcviku se posunul víc k pochopení Země jako systému, ze kterého startujeme a do kterého se vracíme. Program byl kombinací geologie,
Po misi Artemis II se vody kosmonautiky trochu uklidnily, ale jen zdánlivě. Tento týden hýbalo děním třeba oznámení o vynesení evropského roveru Rosalind Franklin raketou Falcon
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
