NASA
NASA jmenovala Amita Kshatriyu novým zástupcem administrátora NASA. Amit Kshatriya před nástupem do nové funkce vedl kancelář programu Moon to Mars.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
NASA jmenovala Amita Kshatriyu novým zástupcem administrátora NASA. Amit Kshatriya před nástupem do nové funkce vedl kancelář programu Moon to Mars.
Projekt Kuiper společnosti Amazon uzavřel svou první leteckou dohodu. Partnerství s JetBlue má od roku 2027 zpřístupnit přibližně 75 letadlům širokopásmové připojení k družicím na nízké oběžné dráze Země.
Více než 80 důstojníků amerických Vesmírných sil minulý týden jako první absolvovalo nový roční kurz pro výcvik důstojníků. Tento program zahrnuje seznamování s vesmírnými operacemi, kybernetickou válkou a zpravodajstvím.
Spacedock, startup sídlící v Silicon Valley, dříve známý jako Orbital Outpost X , 20. srpna oznámil plány na demonstraci univerzálního připojovacího zařízení pro vesmírné systémy při misi, která by měla letět v roce 2026.
Společnost AscendArc se sídlem v Portlandu v Oregonu prodala svůj první malou geostacionární komunikační družici společnosti KT Sat, vlajkovému jihokorejskému operátorovi.
Společnost True Anomaly, startup zaměřený na vesmírné technologie a zaměřený na obranu se sídlem v Coloradu, najal Sarah Walterovou, výkonnou ředitelku pro družicový průmysl, na pozici provozní ředitelky.
Bílý dům 2. září oznámil dlouho očekávané přemístění velitelství amerického vesmírného velitelství z Colorado Springs v Coloradu do Huntsville v Alabamě, čímž zrušil rozhodnutí předchozího prezidenta Bidena z roku 2023 ponechat velitelství v Coloradu.
Články
Ruské Progressy létají k ISS několikrát za rok – stejně jako soukromé lodě Dragon. Start další soukromé lodi Cygnus také není úplně neobvyklý. Nyní se však blíží start japonské lodi HTV, která se do vesmíru vydává jen zhruba jednou ročně. Takovou příležitost si nemůžeme nechat ujít a rádi pro Vás připravíme živě a česky komentovaný start. Sedmý exemplář této lodi je naplněný zhruba pěti tunami nákladu pro Mezinárodní vesmírnou stanici včetně šesti lithium-iontových baterií, které při sérii výstupů na konci září nahradí část stávajících.
Současný zvýšený zájem o výzkum Slunce podnícený nedávným startem sondy Parker Solar Probe, která se stane lidským výtvorem, který se přiblíží ke Slunci na bezkonkurenčně nejbližší vzdálenost (v přísluní jen 6,2 mil. km), je dobrou příležitostí k rekapitulaci i jiných – předešlých, současných i budoucích – solárních misí. Tentokráte necháme stranou solární mise vypravené samostatně (i společně) americkou NASA a evropskou ESA a zaměříme se na solární mise tří asijských států: Japonska, Číny a Indie (vč. případných spoluprací s agenturami jiných států). Nejvíce aktivní v oblasti výzkumu fyziky Slunce zatím bylo Japonsko, které vypustilo tři sondy (Hinotori, Jókó a Hinode) a start čtvrté (zatím označené kódově jako Solar-C) má přichystaný předběžně na únor roku 2019. U Národního vesmírného vědeckého centra Čínské akademie věd (CAS – NSSC) a Indické vesmírné výzkumné organizace (ISRO) se jedná o mise připravované do blízké budoucnosti.
O cestě mobilní odpalovací plošiny pro raketu SLS na startovní rampu 39B jsme Vás na konci srpna již informovali – stejně tak i o jejím přesunu do montážní haly VAB o týden později. Nyní se však k tématu vracíme ještě jednou. Na YouTube se totiž objevilo video, které by Vám rozhodně nemělo uniknout. S pomocí dronu se podařilo natočit úctyhodné záběry z přesunu celé 120 metrů vysoké konstrukce, která i s pásovým dopravníkem vážila skoro 7500 tun. Záběry z obletu kolem rampy jsou pak skutečnou lahůdkou. Člověk jen trochu přivře oči a už na plošině vidí stát i obří raketu Space Launch System. Video má navíc špičkové parametry – bylo natočeno v ultravysokém rozlišení 4K a 60 snímků za sekundu zajišťuje krásně plynulé podání pohybu.
Společnost Eutelsat se stala první soukromou firmou, která přistoupila na využívání připravované evropské rakety Ariane 6. V pondělí 10. září totiž veřejně oznámili uzavření velkého kontraktu se společností Arianespace na vynesení hned pěti družic až do roku 2027, přičemž právě Ariane 6 by měla obsloužit zatím neupřesněný počet startů. Firma Arianespace se ale dočkala i dalších uzavřených kontraktů – Ariane 6 má podle nové zakázky vynést francouzskou fotoprůzkumnou družici nové generace a stávající nejsilnější evropská raketa Ariane 5 poletí s dvojicí indických telekomunikačních družic.
Situace kolem otvoru v orbitálním úseku lodi Sojuz MS-09 je sice z technického hlediska vyřešená – díru se podařilo zalepit a vzduch neuniká. Ovšem spekulace o původu otvoru nabírají stále bizarnějších podob. Pomyslnou korunu nasadil celé situaci ruský list Kommersant, podle kterého je hlavní vyšetřovací verzí sabotáž ze strany americké posádky. Důvodem, který k tomu měl Američany vést, měla být snaha o dřívější návrat kvůli neupřesněným zdravotním problémům nespecifikovaného astronauta. K situaci se vyjádřil i velitel aktuální expedice na ISS Andrew Feustel: „Mohu jednoznačně říct, že posádka na oběžné dráze s tím nemá nic společného, bez jakýchkoliv pochybností. A myslím si, že je to ostuda a také je to trošku ponižující, že někdo mrhá čas mluvením o tom, že by do toho mohla být posádka nějak zapojená.“
Sonda OSIRIS-REx putuje vesmírem již dva roky. Za tu dobu urazila miliardy kilometrů a k cíli jí zbývá už pouze několik měsíců. Míří k fascinujícímu asteroidu jménem Bennu, ke kterému by měla dorazit v prosinci letošního roku. Sonda zde pak zahájí téměř dvouletý výzkum tohoto kosmického balvanu, zmapuje jeho terén a bude hledat bezpečné a přitom zajímavé místo, ze kterého by mohla odebrat vzorky. V červenci 2020 se na několik sekund zlehka dotkne povrchu a nasbírá minimálně 60 gramů prachu a kamínků. Teoreticky může nabrat až dva kilogramy materiálu, což by byl největší odběr z mimozemského tělesa od éry programu Apollo. Sonda pak materiál uloží do návratového pouzdra, které má v roce 2023 přistát v poušti v americkém Utahu, kde už na něj budou čekat vědci. Mnohaletá mise, která patří mezi nejsložitější svého druhu, se celá točí kolem asteroidu Bennu. Ten je však jen jedním ze zhruba 780 000 známých asteroidů ve Sluneční soustavě. Nabízí se tedy otázka, proč si vědci vybrali právě tento objekt? NASA před několika dny vydala článek s deseti důvody, který
Poté, co Evropská kosmická agentura provedla prvotní vnitřní studie zaměřené na vývoj modulu ESPRIT (European System Providing Refuelling, Infastructure and Telecommunications) pro stanici Deep Space Gateway, která má vyrůst u Měsíce, bylo rozhodnuto, že další kolo vývoje proběhne v rámci kontraktů s průmyslovými partnery, kteří budou vybráni na základě výběrového řízení. Mezi květnem a červencem letošního roku začaly dva paralelní kontrakty označované jako Fáze A a Fáze B1. Jeden z kontraktů získala osvědčená společnost Airbus a druhý putoval ke konzorciu neméně slavných firem Thales Alenia Space a OHB. V červenci 2018 navíc ESA vybrala firmu Qinetiq Systems, aby rozvinula možnosti využití dokovacího portu IBDM (International Berthing and Docking Mechanism) na stanici v cislunárním prostoru.
Vážení čtenáři, na internetu můžete najít články nezajímavé, průměrné, ale i atraktivní. Občas ale narazíte na dílo, které svým rozsahem a množstvím informací vysoce přesáhne Vaše očekávání. Podobné dílo věnované vývoji rakety Big Falcon Rocket se před několika týdny objevilo na anglicky psaném webu nasaspaceflight.com. Vytvoření článku s délkou cca. 10 000 slov trvalo několik měsíců a na jeho vytvoření se podíleli i experti z uzavřené sekce tamního diskusního fóra, kde často diskutují i lidé, kteří se na kosmických programech aktivně podílí. Ti tak mohli do článku doplnit unikátní informace a výsledkem je dílo, které ohromí. Nyní Vám přinášíme první část tohoto článku, který jsme pro potřeby našeho webu přeložili do češtiny a rozdělili na pět částí a každá vyjde v úterý.
Jako Vomit Comet jsou obecně přezdívány letouny, ve kterých astronauti mohou nacvičovat činnosti v simulovaném prostředí mikrogravitace během krátkých parabolických letů. Původně tato přezdívka vznikla pro konkrétní letoun NASA koncem 50. let. Byl jím dvoumotorový turbovrtulový Convair C-131 Samaritan a první lidé, kteří „blicí kometu“, jak lze přezdívku přeložit, doslova pokřtili, byli astronauti programu Mercury a jejich podpůrný tým. Tento levný a dostupný simulátor stavu beztíže se osvědčil a proto je dnes ke stejnému účelu používána řada letounů po celém světě. NASA naposledy provozovala McDonnell Douglas C-9B Skytrain II a od roku 2015 využívá služby společnosti Zero-G, která vlastní upravený Boeing 727-200 přezdíváný G-Force One. Kanadská kosmická agentura naproti tomu používá lehký proudový letoun Falcon 20, který je však pro výcvik astronautů příliš malý a tak se používá pouze pro výzkum. A konečně Evropská kosmická agentura používá Airbus A310, který má na starosti společnost Novespace spadající pod francouzskou CNES. Novespace nabízí své lety i pro komerční účely a turismus a právě na palubě jejich letounu zažil světoznámý fyzik a popularizátor Derek Muller
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Po velmi nabitém týdnu, který zahrnoval start Super Heavy Starship přišel poněkud klidnější kosmonautický týden, který by se dal označit za normální a kosmicky pracovní. V hlavním
Od posledního dílu našeho seriálu uplynula už opravdu dlouhá doba. Za to se musím omluvit. Každopádně bohužel dřívější frekvence článek seriálu každé dva měsíce je
Tenhle týden se o kosmonautiku zajímalo více lidí, než bývá obvyklé. Nebe nad Texasem totiž rozčísla raketa Super Heavy Starship a provedla další integrovaný test. V Kosmotýdeníku se
Ministr dopravy a na částečný úvazek také úřadující administrátor NASA Sean Duffy plní politické zadání Úřadu pro řízení a rozpočet Bílého domu a od 1. října hodlá postupovat podle
Další prázdninový týden je za námi a proto je čas si shrnout kosmonautické dění. V Kosmotýdeníku to tentokrát bude skoro samý vojenský start, hlavní téma se totiž
Jsme v polovině srpna a i tento týden byl velmi bohatý na kosmonautické události. Kosmotýdeník vám je tedy tradičně shrne. V hlavním tématu se můžete těšit na detaily ohledně
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.