Landspace
Čínský startup Landspace provedl v pátek statický zážeh v rámci příprav ke startu rakety Zhuque-3 na orbitální dráhu. Devět motorů Tianque-12A spalující metan a kapalný kyslík běželo 45 sekund a byl proveden i test vektorování.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínský startup Landspace provedl v pátek statický zážeh v rámci příprav ke startu rakety Zhuque-3 na orbitální dráhu. Devět motorů Tianque-12A spalující metan a kapalný kyslík běželo 45 sekund a byl proveden i test vektorování.
Jared Isaacman 21. června obdržel cenu Wernhera von Brauna od Národní vesmírné společnosti jménem Polaris Dawn, soukromé mise astronautů, které v září 2024 velel. Slavnostní předávání cen proběhlo během Mezinárodní konferenci o rozvoji vesmíru.
ESA na pařížském aerosalonu 18. června oznámila, že podepsala memorandum o porozumění se společnostmi Thales Alenia Space a Blue Origin o studiu letů evropských nákladů a případně astronautů na komerční vesmírnou stanici Orbital Reef.
Čína v pátek vypustila komunikační družici ChinaSat-9C, která má nahradit 17 let starou družici ChinaSat-9. Družici vynesla raketa Dlouhý pochod-3B ze startovního komplexu Xichang v jihozápadní Číně.
United Launch Alliance pilotně testuje ranou verzi chatbota s umělou inteligencí od OpenAI, který je kompatibilní s vládními standardy. Jedná se o jedno z prvních nasazení této technologie určené speciálně pro dodavatele v oblasti obrany, kteří nakládají s citlivými daty.
Francie více než zdvojnásobí svůj podíl ve společnosti Eutelsat na téměř 30 % v rámci navýšení kapitálu o 1,56 miliardy dolarů, které podpořilo několik akcionářů. Tím posílí plány francouzského operátora na obnovu jeho konstelace OneWeb.
Společnost Maxar Intelligence oznámila dohodu se startupem zabývajícím se radarovým zobrazováním Array Labs o zajištění kapacity pro svou konstelaci, která má být vypuštěna v roce 2026.
Články
I v dalším týdnu se v kosmonautice děla řada zajímavých věcí, které vám jako vždy shrne pravidelné týdenní shrnutí, které na Kosmonautixu už více jak deset let vychází vždy v neděli v poledne. Hlavní téma je tentokrát trochu nepříjemné. Už na konci předešlého týdne došlo na geostacionární dráze k rozpadu telekomunikační družice Intelsat 33e. Cenná a velmi omezená oběžné dráha tak čelí růstu kosmického odpadu. Problematických je však více věcí. V dalších tématech se můžete těšit na jednu zajímavou informaci o družici GRBBeta, přistání pilotovaného Dragonu z rekordně dlouhé mise, anebo třeba na přípravu na šestý integrovaný let super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Kosmické Brno – tak se jmenuje videoseriálek, který vás provede místy, kde se v Brně připravujeme na cesty do vesmíru. První díl je věnován „vesmírným maniakům“. Společnost Spacemanic je mimořádně aktivním a spolehlivým výrobcem malých družic, takzvaných CubeSatů. Z jejich laboratoří vzešly třeba české družice BDSat-1 a 2, či Planetum-1, ale i slovenské družice GRB Alpha, GRB Beta, či růžová Veronika. Ve všech případech šlo o kostky s délkou hrany 10 centimetrů (vyjma GRB Beta, která je ze dvou takových kostek). Nyní však pracují na družicové platformě Corvus, která bude šestkrát větší! Neklade si vůbec malé cíle – měla by to být nejdokonalejší družicová platforma těchto rozměrů na celém světě! Podaří se jim to?
Výzkumníci NASA připravili tichý kosmický ventilátor, který by měl snížit hluk v kabinách pilotovaných kosmických lodí. Agentura nyní tyto výsledy sdílí s firmami v kosmickém průmyslu, aby se tento nový vynález mohl potenciálně použít v budoucích komerčních kosmických stanicích. Vyřešení problémů s hlukem jednak pomůže astronautům, aby si mohli navzájem nerušeně povídat, ale také jim umožní jasněji slyšet případný alarm. O významu redukce hluku na zlepšení kvality spánku a prevenci poškození sluchu asi ani potřeba dlouze psát. Ačkoliv existují metody, jak si poradit s již existujícím hlukem, nejlepší je řešit problém přímo u zdroje a zamezit jeho vzniku. V kosmických lodích jsou častým zdrojem hluku větráky – ať už jde o ventilátory zajišťující cirkulaci vzduchu v kabině, či o větráky na chladičích nejrůznějších systémů.
Říjen roku 2024 nezadržitelně sprintuje ke svému konci a my tu tak máme poslední pátek v měsíci. To znamená jediné – čeká nás již 69. díl pořadu Pokec s kosmonautixem, který začne v tradičních osm hodin večer. Stejně jako vždy budete mít možnost ovlivnit podobu pořadu svými dotazy – stačí jen napsat do chatu, co Vás zajímá a počkat si na odpověď. Budeme moc rádi, když nás poctíte svou přítomností a strávíte v naší společnosti klidný večer a začátek noci.
Agentura NASA nedávno zahájila zhodnocení prvních letových dat a snímků z mise PTD-4 (Pathfinder Technology Demonstrator-4). Zmíněné zhodnocení potvrdilo správnou kontrolu všech palubních systémů včetně palubní elektroniky, či systémů užitečného nákladu – například malého fotoaparátu se širokým zorným polem. Právě snímek z nej, který byl pořízen krátce po startu, jsme použili jako titulní obrázek tohoto článku. Zmíněný fotoaparát bude fotit i samotnou technologickou demonstraci v rámci této mise.
Mise pro Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství NRO jsou ze své podstaty obestřeny otazníky a nejistotou. V některých případech je však identita nákladu odhalitelná snáze. Právě takový případ nás čeká i nyní v podobě mise NROL-167, na kterou vyrazí Falcon 9. Nákladem jsou s velkou pravděpodobností další družice pro zpravodajskou síť Starshield. Ty jsou příbuzné civilním družicím Starlink, ale liší se od nich neupřesněnými zpravodajskými senzory. Tento start budete mít možnost sledovat s českým komentářem.
Představte si nedalekou budoucnost, ve které budou služby jako navigace, video-konference, či sdílení souborů fungovat na Měsíci stejně hladce jako jsme zvyklí ze Země. Právě takovou vizi má projekt Moonlight od ESA, který se má stát první evropskou vyhrazenou družicovou sítí zaměřenou na lunární komunikační a navigační služby. V dalších dvou dekádách má být k Měsíci vypraveno zhruba 400 misí – ať už komerčních, či od státních agentur. Program Moonlight tak představuje významný krok k udržitelnému lunárnímu průzkumu a rozvoji lunární ekonomiky.
NASA představila plnorozměrový prototyp šesti teleskopů, které v příštím desetiletí umožní detekovat gravitační vlny v kosmickém prostoru. Toto vlnění časoprostoru je způsobeno slučováním černých děr i dalšími kosmickými zdroji. Projekt observatoře LISA (Laser Interferometer Space Antenna) vede Evropská kosmická agentura ve spolupráci s NASA. Cílem projektu je detekovat gravitační vlny díky laserům, s jejichž pomocí se bude extrémně přesně (s přesností na pikometry, tedy bilióntiny metru) měřit vzdálenost mezi třemi sondami. Každá strana tohoto rovnostranného trojúhelníku bude měřit na délku 2,5 milionu kilometrů.
Výzkumníci se domnívají, že by roztátá voda pod krustou marsovského ledu mohla podporovat mikrobiální život. Hned na začátek je ale nutné připomenout, že zatím nemáme k dispozici žádné důkazy o tom, že by na Marsu byl skutečně objeven život. Ovšem nová studie expertů NASA zmiňuje možnost, že by potenciální mikroorganismy mohly najít vhodné podmínky téměř na povrchu planety.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
