Čína
Čína provedla svůj třetí a čtvrtý start v roce 2026, kdy rakety Dlouhý pochod 2C a Ceres-1 vynesly alžírskou družici AlSat-3A a družici Tianqi.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína provedla svůj třetí a čtvrtý start v roce 2026, kdy rakety Dlouhý pochod 2C a Ceres-1 vynesly alžírskou družici AlSat-3A a družici Tianqi.
TrustPoint, startup se sídlem ve Virginii, který vyvíjí síť navigačních družic na nízké oběžné dráze Země, oznámil, že úspěšně přenesl časové a sledovací signály z pozemní stanice k družici na oběžné dráze.
Společnost Parsons 15. ledna oznámila, že za 375 milionů dolarů získala společnost Altamira Technologies. Cílem tohoto kroku je rozšířit její schopnosti v oblasti analýzy vesmírných dat a zpravodajských misí.
Společnost Arianespace zahájí v únoru vynášení družic pro svého největšího komerčního zákazníka, Amazon Leo. Zároveň chce společnost zvýšit počet letů a přilákat další klienty.
Kongres schválil návrh zákona o výdajích na fiskální rok 2026, který z velké části obnovuje financování NASA.
Startup ThinkOrbital zaměřený na vesmírnou infrastrukturu si zajistil počáteční financování vývoje technologie rentgenové kontroly a kontroly konstrukcí ve vesmíru.
Čínská komerční firma CAS Space zahájila svůj první suborbitální let a zkušební misi Lihong-1, přičemž došlo i k úspěšnému testu sestupu kapsle na padáku.
Náš eshop
Články
„Most propojující Zemi s kosmickým prostorem“, slaví v roce 2025 kulaté výročí. Síť pozemních sledovacích stanic Estrack patřící Evropské kosmické agentuře totiž oslavuje padesát let existence. Od svého založení v roce 1975 tato globální síť pozemních stanic vytvořila klíčové spojení mezi družicemi na oběžné dráze a řídícím střediskem ESOC (European Space Operations Centre) v německém Darmstadtu. Estrack, který nyní zahrnuje šest stanic v šesti zemích, se stal strategickým přínosem pro Evropu, neboť umožňuje komunikaci s kosmickými sondami, vysílání příkazů k nim a příjem jimi nasbíraných vědeckých dat.
Až americká sonda Dragonfly proletí přes nazlátlý opar saturnova měsíce Titanu, bude na tento rotorový létající stroj čekat děsivě známý terén. Kolem rovníku Titanu se táhnou duny, po obloze se pohybují mraky, ze kterých prší, déšť napájí toky řek, které vytvářejí kaňony, jezera i moře. Ovšem ne vše je tak známé, jak to na první pohled vypadá. Při teplotě okolo – 180°C nejsou duny tvořeny křemičitými zrnky, ale organickými látkami. Řeky, jezera a moře neobsahují vodu, ale metan a etan. Titan je zmrzlým světem naplněným organickými molekulami. Dragonfly, rotorový létající stroj o velikosti osobního automobilu, který má odstartovat nejdříve v roce 2028, bude zkoumat tento mrazivý svět a snad zodpoví jednu z největších vědeckých otázek: Jak vznikl život? Hledání odpovědí o životě na místě, kde pravděpodobně nemůže přežít, vypadá divně. Ale o tom to přesně je.
Není tomu ani tři měsíce od zatím posledního integrovaného letového testu Super Heavy Starship a na orbitální rampě ve Starbase je již k devátému letu připravena Super Heavy B14-2, na jejímž vrcholu se nachází Starship S35, coby třetí exemplář kosmické lodi Starship druhé generace. Té se při jejím premiérovém letu nevedlo zrovna ideálně a pár desítek sekund před vypnutím motorů došlo k průblémům s únikem pohonných látek v motorové sekci a následným požárům, které způsobily poškození důležité avioniky. Starship S33 tak byla při sedmém letovém testu ztracena před dosažením cílové dráhy. Po vyšetřování se ukázalo, že za selhání mohla harmonická odezva, která poškodila potrubí vedoucí pohonné látky k atmosférickým motorům Raptor.
Výzkumníci z NASA a Virginia Tech poprvé použili družicová data k měření výšky a rychlosti potenciálně nebezpečných záplavových vln, které se pohybovaly po amerických řekách. Tyto tři vlny byly pravděpodobně způsobeny extrémními dešťovými srážkami a rozvolněním ledové hráze. Ačkoli v současné době neexistuje databáze, která by shromažďovala družicové údaje o říčních povodňových vlnách, nová studie zdůrazňuje potenciál pozorování z kosmického prostoru, která mohou pomoci hydrologům a inženýrům, zejména pak těm, kteří pracují v obcích podél říčních sítí s omezenými protipovodňovými strukturami, jako jsou hráze a protipovodňová vrata.
Blíží se poslední středa v měsíci. Ta květnová vychází na 28. 05. 2025. Tentokrát opět do Ústavu letadlové techniky, ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 (viz mapa níže) jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka nabídne dva atraktivní přednášející: Tomáš Petrásek představí novinky z astrobiologie a dále Jan Baštecký pohovoří o projektu Kuiper. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 17:30. středa 28. května 2025 od 17:30 do 20:00 hodin, Ústav letadlové techniky ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 121 35 Praha 2 vstup zdarma zobrazit mapu Přednášky kosmoschůzky: Novinky z astrobiologie – Tomáš Petrásek Projekt Kuiper – Jan Baštecký Změna programu vyhrazena Více informací na webových stránkách Kosmo Klubu, o.s. (http://klub.kosmo.cz/novinky) nebo na e-mailu Kosmoschůzek ([email protected]). Hlavními organizátory akce jsou Petr Tomek – petrtomek98(c)gmail.com, Martin Kostera a Michal Václavík. Přidejte se k události také na Facebooku! Zdroje obrázků: http://mek.kosmo.cz/cz/kk/kklogoc.jpg https://www.syfy.com/sites/syfy/files/styles/1200×680/public/2019/07/screen-shot-2019-07-09-at-3.15.31-pm.png http://klub.kosmo.cz/system/files/Kosmoschuzka202505.png
Jedním z klíčů k udržitelné lidské přítomnosti na vzdálených světech je využívání místních zdrojů, mezi které patří i stavební materiály pro infrastrukturu jako jsou obytné moduly, radiační štíty, cesty, či startovní a přistávací rampy. Ředitelství NASA pro kosmické technologické mise chce využít širokého portfolia svých programů a průmyslových možností k vývoji metod pro využívání místních zdrojů, které by budoucím průzkumníkům Měsíce a Marsu pomohly postavit, co budou potřebovat. Tyto technologie dosáhly v kosmických aplikacích významného pokroku, ale mají význam i pro uplatnění zde na Zemi.
9. května se projekt mise MUSE (Multi-slit Solar Explorer) od agentury NASA dočkal kritického zhodnocení návrhu CDR (critical design review) na úrovni mise. Jde o důležitý krok na jeho cestě ke startu, ke kterému má dojít v roce 2027. CDR bylo zevrubné a podrobné zhodnocení každého subsystému a propojovacích kabelových svazků, které budou tvořit tuto observatoř. Celý hodnotící proces proběhl ve středisku Lockheed Martin Space Systems Advanced Technology Center v kalifornském Palo Alto a provedla jej skupina expertů na daná témata z NASA, ale i průmyslových firem.
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned čtyři starty, jejichž společným jmenovatelem je, že proběhly z Číny. V dalších tématech nás čeká třeba nově představený kosmický tanker, který plánuje společnost Blue Origin, či schválení letu Aleše Svobody na Mezinárodní kosmickou stanici. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jste studenti ve věku 14 – 18 let se zájmem o vesmír? Pak byste měli rozhodně začít uvažovat o účasti na CASSINI Space Campu 2025, který se letos poprvé koná také v České republice, konkrétně v Náměšti nad Oslavou a to od 17. do 25. srpna. Na něm se účastníci ponoří do celotýdenního praktického vědeckého programu, týmových úkolů a workshopů vedených odborníky v oblasti vesmírných technologií, vesmírného průmyslu a podnikání a různých družicových aplikací.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Druhý týden nového roku přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí, které si tradičně shrneme v Kosmotýdeníku. V hlavním tématu se zaměříme na náklady, které budou
Popis dokončených příprav Orionu končil v minulém dílu zakrytováním kosmické lodi v budově LASF ochranným krytem dne 10. září. Po dokončení funkčních testů a po kontrolách těsnosti krytu
Starý rok se přehoupl do nového a i v roce 2026 se můžete těšit na každotýdenní souhrny dění v kosmonautice. Přelom roku byl z pohledu kosmonautiky klidnější,
Do konce roku zbývá jen pár dní, ale i přes sváteční období se v kosmonautice stále dějí zajímavé věci. Kosmotýdeník se v hlavním tématu bude věnovat
Poslední předvánoční týden byl v kosmonautice nebývale rušný. Devět orbitálních startů, které si mezi sebe rozložily rakety Falcon 9, Ariane 6, Atlas V, CZ-5, CZ-4B a Electron
V rámci procesu schvalování nominace na post administrátora NASA se Jared Isaacman na potvrzovacím slyšení v Senátu 3. prosince 2025 v odpovědi na přímou otázku senátora Teda
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. V každém z těchto měsíců se pokusil vypíchnout tři nejzajímavější události. V měsíci říjnu to byl
Po určité době bychom tu chtěli nabídnout naším čtenářům nikoliv záznam, ale upozornění na přednášku budoucí. Přednese ji šéfredaktor serveru kosmonautix, Dušan Majer a jak už to tak bývá na přelomu roku, bude to přednáška bilanční, jejíž hlavní téma bude ohlédnutí
Perseverance a Curiosity jsou dva americké rovery pro průzkum Marsu. Na první pohled vypadají téměř stejně, ale nenechte se zmást – liší se v důležitých detailech! Každý z nich vyniká v jiných oblastech a díky jejich odlišným úkolům jsme o rudé planetě zjistili mnohem víc. Přednášku
Mezinárodní den Mesíce je každoroční událost, která se slaví 20. července. Je připomenutím historického okamžiku, kdy člověk poprvé přistál na Měsíci v roce 1969 v rámci mise Apollo 11. Na tento den připadají různé popularizační, vzdělávací či kulturní akce pořádané po celém světě.
Po určité odmlce se opět vracíme k záznamům přednášek. Přednášejícím dnes bude nám všem dobře známý šéfredaktor serveru kosmonautix.cz, pan Dušan Majer. Tématem jeho přednášky budou kosmické agentury a jejich úspěchy či milníky. V této přednášce vynecháme tu nejznámější z nich, kterou je americká
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
