sociální sítě

Přímé přenosy

Načítám data o přenosech…

krátké zprávy

DARC

Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.

SpaceX

Prospekt společnosti SpaceX k primární veřejné nabídce akcií (IPO) prezentuje Starlink Mobile jako více než jen zálohu pro vzdálené oblasti. Služby nové generace pro přímé přenosy do chytrých telefonů jsou navrženy tak, aby byly na úrovni pozemních mobilních sítí i v městských oblastech.

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab 21. května oznámila, že získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 90 milionů dolarů na návrh, výrobu a provoz dvou geostacionárních družic, které armáda použije k monitorování a sledování objektů na oběžné dráze.

Starfighters Space

Společnost Starfighters Space, která vyvíjí modifikaci nadzvukového letounu F-104 pro vypouštění družic ze vzduchu, transformuje své texaské zařízení v letovou základnu pro testování v mikrogravitaci. Děje se tak v reakci na žádost NASA o informace o komerčních parabolických schopnostech.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly plánují ve fiskálním roce 2027 naborovat 2 800 aktivních vojáků a 2 000 civilních zaměstnanců, protože se očekává, že do konce desetiletí se jejich velikost téměř zdvojnásobí. Tuto informaci uvedl tento týden zákonodárcům nejvyšší důstojník ozbrojených sil.

Náš eshop

Články

ŽIVĚ: Astronautky dokončí výměnu akumulátorů

Christina Koch a Jessica Meir – dvě americké astronautky, které jsou prý zároveň nejlepšími kamarádkami, společně na podzim loňského roku absolvovaly první čistě ženský výstup do volného prostoru. Tento týden si společnou kosmickou vycházku zopakovaly a hned v pondělí na ně čeká ještě jeden výstup do volného prostoru. Při této kosmické vycházce obě astronautky dokončí instalaci aktuální várky nových akumulátorů, do kterých se ukládá elektrická energie z fotovoltaických panelů, aby se dala využít v době, kdy stanice přelétává nad noční stranou Země. Nové lithium-iontové kusy nahradí staré nikl-vodíkové, které mají menší kapacitu.

Kosmotýdeník 383 (13.1. – 19.1.)

Týden utekl jako voda a je tu další Kosmotýdeník, tedy týdenní souhrn událostí, které se staly v kosmonautice. Dnes se v hlavním tématu nebudeme překvapivě věnovat In-Flight Abort testu, ale velmi zajímavé studii NASA a NOAA ohledně dlouhodobého měření teploty. Podíváme se, jak se došlo k tomu, že rok 2019 byl druhý nejteplejší v celé historii vědeckého měření. Nevynecháme však ani další události týdne. Podíváme se do Francouzské Guyany na start Ariane 5, anebo na nácvik nástupů astronautů do Crew Dragonu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

thumbnail

Jak velké jsou rakety SpaceX?

Nepochybně všichni čtenáři tohoto článku viděli nějakou kosmickou raketu. A přitom ani nemuselo jít o osobní setkání. Dobrý obrázek či video postačí. Ovšem ne tak docela. Tímto zprostředkovaným pohledem dokážeme ocenit pouze vzhled, estetičnost nebo například konstrukční řešení rakety. Málokdy už jsme ale schopni ocenit její velikost. Kosmické nosiče jsou kolosálními stroji tyčícími se do výšek mrakodrapů. A přitom to jsou výtvory, které přes svou obrovitost ve své podstatě představují stále „jen“ dopravními prostředky, které však dosahují těžko představitelných rychlostí. Konkrétně rakety SpaceX dnes patří mezi ty vůbec největší nosiče. Pojďme se na ně tedy společně podívat z velice netradiční perspektivy, která je možná pouze díky šikovným trikům počítačové grafiky.

Čínska kozmonautika v roku 2019

Čínska kozmonautika bola v roku 2019 úspešná. V tomto roku bolo uskutočnených v Číne 34 štartov, z toho dva boli neúspešné. Tým sa podarilo splniť agendu 30+ (v roku bolo plánovaných min. 30 štartov). Jeden neúspešný štart mala na svedomí raketa CZ-4C (družica Yaogan 33) a druhý raketa OS-M1 (družica Lingque 1B) súkromnej spoločnosti OneSpace. Kozmonautické top udalosti v Číne roku 2019 boli dve. Prvou bolo úspešné pristátie sondy Change´4 na odvrátenej strane Mesiaca a jej spoľahlivé fungovanie (až do súčasnosti) a druhou návrat do služby najťažšej čínskej rakety súčasnosti CZ-5.

ŽIVĚ A ČESKY: Unikne Crew Dragon od letící rakety?

ODKLAD NA NEDĚLI
Nalijme si čistého vína – tenhle test bude opravdu mimořádně atraktivní. SpaceX při něm vyzkouší fungování záchranného systému lodi Crew Dragon, která má za pár měsíců vozit na ISS astronauty, v těch nejhorších podmínkách – během fáze největšího aerodynamického odporu. Jakmile loď pomocí motorů SuperDraco odletí od rakety, dá se očekávat, že nosič bude odporem atmosféry zničen. Pro tento první stupeň to bude již čtvrté a zároveň poslední nasazení, konstrukce stupně druhého je silně zjednodušená a chybí zde třeba motor. Ještě váháte, zda si pustit náš sobotní komentovaný přenos? Pak Vám řeknu, že čas zkoušky nám přeje – má se letět v sobotu po poledni. Okno trvá 4 hodiny a otevírá se ve 14:00.

Crew Dragon a Starliner na cílové rovince

Program komerčních dopravců, kteří se pomalu ale jistě chystají vynášet posádky k Mezinárodní kosmické stanici, je v cílové rovince. Nyní se rozhodne o mnohém a pro celý program je to pravděpodobně nejdůležitější okamžik. V posledních týdnech a měsících se celý proces výrazně posunul k vysněnému cíli, kterým zůstává první posádka, která bude soukromou lodí vynesena k ISS a zároveň také start první pilotované lodi z USA od dob uzemnění raketoplánů. Administrátor NASA, Jim Bridenstine, nedávno přinesl dvě prohlášení o aktuálním stavu ve společnostech SpaceX a Boeing. Pojďme se tedy podívat na to, jak na tom obě společnosti jsou. Mnoho informací v článku pak zaznělo při posledním zasedání panelu ASAP, který hodnotí připravenost obou pilotovaných lodí k prvnímu letu s posádkou.

ŽIVĚ: První evropský start letošního roku

První letošní start rakety Ariane 5 klepe na dveře. Nejsilnější evropská raketa by měla ve čtvrtek večer našeho času vynést dvě telekomunikační družice – indickou a evropskou. Právě evropský Konnect si zaslouží významnou pozornost. Jde o první družici, která vznikla v rámci programu, který má zajistit, že evropské firmy budou zásobovat trh telekomunikačních družic konkurenceschopnými produkty. Tato družice pokryje svým signálem Evropu a Afriku a o její vývoj se postarala firma Thales Alenia Space, provozovat ji bude společnost Eutelsat a dohled nad celým projektem držela agentura ESA.

Zrod rakety Alpha

V počátcích letů do vesmíru se velmoci předbíhaly ve velikosti a síle svých raket. Zato v současnosti je trend spíše opačný. Nejvyužívanější rakety patří do střední třídy a ekonomicky zajímavé začínají být i malé kosmické nosiče s kapacitou do cca 1 tuny na nízkou oběžnou dráhu, protože družice této váhové kategorie zažívají doslova boom, který má na svědomí hned několik faktorů, ale asi největším z nich je samozřejmě cena a tedy i dostupnost. Prakticky to znamená, že již dnes jsou větší univerzity schopny vyrobit si vlastní družici a díky tomu roste poptávka po vhodných nosičích, jejíž počet logicky stále stoupá. Provozovatelé malých družic byli přitom ještě do nedávna odkázáni na sdílené a drahé starty na větších nosičích. Jenže situace se mění a v budoucnu bychom mohli být svědky více startů za rok malých nosičů, než těch velkých. Že tato myšlenka není žádná utopie, ukazuje i nová raketa Alpha společnosti Firefly Aerospace.

Ruský Orel se dává nesměle do pohybu

Nová ruská kosmická loď známá dříve jako Federace a dnes jako Orel by měla v roce 2021 dostat finanční podporu. Roskosmos pro ni plánuje osm miliard rublů (necelé 3 mld Kč, nebo 116 mil EUR). Podle dostupných informací se zdá, že Rusové nejprve postaví dva testovací exempláře. První kus by měl jakýmsi prototypem, který pomůže v roce 2023 vyzkoušet kompatibilitu s raketami Angara A5 a Jenisej. Druhý exemplář má být dokončen v roce 2028 a měl by už představovat plně použitelnou loď pro letové zkoušky i ostré mise. Podle všeho se zdá, že v srpnu až září 2023 by mohl prototyp lodi letět na raketě Angara A5. O rok později má následovat nepilotovaný test a v roce 2025 má Orel dopravit kosmonauty na ISS. Těžkotonážní raketa Jenisej by mohla letět v roce 2028, o rok později má prý zamířit k Měsíci a v roce 2030 by měla umožnit ruským kosmonautům přistát na lunárním povrchu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Petr Tomek – Ženy v kosmonautice. Od přehlížení, přes propagandu až k uznání (20.2.2026)

Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.