DARC
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
Prospekt společnosti SpaceX k primární veřejné nabídce akcií (IPO) prezentuje Starlink Mobile jako více než jen zálohu pro vzdálené oblasti. Služby nové generace pro přímé přenosy do chytrých telefonů jsou navrženy tak, aby byly na úrovni pozemních mobilních sítí i v městských oblastech.
Společnost Rocket Lab 21. května oznámila, že získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 90 milionů dolarů na návrh, výrobu a provoz dvou geostacionárních družic, které armáda použije k monitorování a sledování objektů na oběžné dráze.
Společnost Starfighters Space, která vyvíjí modifikaci nadzvukového letounu F-104 pro vypouštění družic ze vzduchu, transformuje své texaské zařízení v letovou základnu pro testování v mikrogravitaci. Děje se tak v reakci na žádost NASA o informace o komerčních parabolických schopnostech.
Americké vesmírné síly plánují ve fiskálním roce 2027 naborovat 2 800 aktivních vojáků a 2 000 civilních zaměstnanců, protože se očekává, že do konce desetiletí se jejich velikost téměř zdvojnásobí. Tuto informaci uvedl tento týden zákonodárcům nejvyšší důstojník ozbrojených sil.
Společnost Varda Space Industries dokončila 18. května svou šestou misi W-6.
Společnost SpaceX podala dokumenty pro první veřejnou nabídku akcií 20. května, které odhalily finance společnosti a její obrovské ambice.
Náš eshop
Články

8. prosince 2010 byl významný den – na oběžnou dráhu se dostala první kosmická loď Dragon, která tehdy nesla ve svých útrobách kolo sýra – dnes je vystavena pod stropem hlavní haly v sídle společnosti v Kalifornském Hawthorne. Nákladní Dragon se 22. května 2012 vydal na oběžnou dráhu znovu a tehdy už měl za úkol doletět k ISS. jelikož loď nevykazovala žádné problémy, dostala povolení k připojení a stala se první soukromou kosmickou lodí, která přiletěla k orbitálnímu komplexu. V dalších letech došlo k navýšení objednaných ostrých zásobovacích misí, kterých Dragon zatím absolvoval 19. Nyní zbývají jen desítky hodin do startu dvacáté zásobovací mise, která bude ve znamení loučení. Tento typ lodi Dragon by už k ISS po aktuální misi neměl létat.

Sonda se momentálně nachází v tzv. Průzkumné fázi C, v rámci které má vykonat přelety nad odběrnou lokalitou Nightingale v nízké výšce. 3. března má dojít na přiblížení na rekordní vzdálenost – sondu bude od povrchu dělit pouhých 250 metrů. Sonda je momentálně na oběžné dráze vzdálené kilometr od povrchu – na ni se po průletu zase vrátí motorickým manévrem. Primárním úkolem této fáze je pořízení snímků s vysokým rozlišením. Na jejich základě pak specialisté vyberou nejvhodnější místo v již vybrané lokalitě, odkud by bylo optimální odebrat vzorky.

V přechodovém úseku základního bloku to vypadá jako v pralese – ve vzduchu se vznášejí liány odpojených kabelů. Tam, kde byl ještě před pár okamžiky průlez do modulu Spektr, nyní jako podivný strup sedí přepravní kryt, který na místě drží uzamykací mechanismus, ale také snižující se tlak uvnitř modulu. Lazutkin a Foale mají na chvíli čas si oddechnout a oba letí k okénkům, aby se podívali na rozsah škod, které napáchal Progress a také proto, aby se ujistili, že nákladní loď není pro stanici stále ještě hrozbou. Mezitím u hlavního ovládacího pultu základního bloku vede Ciblijev vzrušený rozhovor se Zemí. Informuje řídicí středisko, že tlak po uzavření Spektru začal mírně stoupat, načež se ustálil na hodnotě 916 hPa a také o tom, že z jednoho z iluminátorů pozoruje Progress, jehož systém TORU byl mezitím vypnut ze Země dálkovým povelem. Nákladní loď se potácí v podivných kotrmelcích asi 200 metrů od stanice. Teprve nyní si personál ve středisku řízení letů uvědomuje, že neřízená loď může do stanice znovu narazit. Lazutkin letí do

Studenti univerzit a výzkumníci mise OSIRIS-REx, která studuje blízkozemní asteroid, se dočkali nečekaného pozorování jevu vzdáleného 30 tisíc světelných let. Vloni na podzim studenty postavený přístroj REXIS (Regolith X-Ray Imaging Spectrometer) sledoval okraj asteroidu Bennu a zaznamenal záblesk černé díry ze souhvězdí Holubice. REXIS má rozměry krabice od bot a jeho úkolem je měřit rentgenové záření vydávané povrchem planetky v reakci na dopadající sluneční záření. Přístroj detekující záření o vysoké energii vznikl jako spolupráce mezi MIT a Harvardskou univerzitou s cílem ukázat studentům, jak v praxi vypadá účast na kosmickém projektu.

Čas od času se na internetu objeví úvahy o tom, zda Falcon Heavy není zbytečná raketa, když má tak málo zakázek. Nejčastější odpovědí bývá, že jde stále o raketu novou, která nabízí úplně nové možnosti a potenciální zákazníci teprve musí své náklady připravit na tyto možnosti. To chce samozřejmě čas a proto se dalo očekávat, že v průběhu let budou zakázky přibývat. Komerční či vládní zákazníci již vědí, že je tu raketa s velmi slušnou nosností, která je navíc mimořádně levná. Dá se proto očekávat, že zakázky budou přicházet. V posledních únorových hodinách to potvrdila NASA, když oznámila použití Falconu Heavy pro vynesení hned tří vědeckých misí najednou.

V únoru jsme byli svědky startů raket se zástupci obou připravovaných konstelací kosmického internetu. Na oběžnou dráhu se dostala jak další várka Starlinků tak družice sítě OneWeb. Kromě nich vyrazila do kosmu i zásobovací loď Cygnus vstříc Mezinárodní kosmické stanici. Na výzkum naší nejbližší hvězdy se vydala na špici rakety Atlas V evropská sonda Solar Orbiter. Naopak z kosmu zpátky na Zem se vrátila loď Sojuz MS-13. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.

Ani během první březnové neděle nebudete ochuzeni o pravidelný týdenní souhrn dění v kosmonautice. Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude tentokrát vyšetřování nezdařeného prvního letu lodi Starliner od Boeingu v rámci mise OFT. Co vedlo k chybám, které způsobily, že loď nedoletěla k ISS? V dalších tématech se zaměříme na větší aerodynamický kryt Falconu Heavy, anebo první dokování dvou komerčních družic na oběžné dráze. Nepřijdete ani o další pravidelné rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

25. února se spodní část prototypu lodi Starship SN1 přesunula z montážní sekce na nedalekou rampu základny Boca Chica. Zde měla podstoupit tlakové zkoušky, po kterých by přišel na řadu statický zážeh motoru (případně motorů) Raptor. Jenže to nakonec dopadlo jinak. Testovací prototyp v noci na sobotu podstoupil tlakovou zkoušku, která byla rovnou kryogenní. Nádrže naplnil kapalný dusík, který má teploty srovnatelné s pohonnými látkami, které se zde mají používat, jen je v případě nehody mnohem bezpečnější. To se nakonec opravdu hodilo, protože Během kryogenní tlakové zkoušky došlo k porušení integrity konstrukce, která se roztrhla.

Někdy během následujících dní by měla kalifornská společnost, která se nenápadně vyvíjela od roku 2016, zkusit vypustit tři cubesaty z aljašského kosmodromu pomocí lehké nosné rakety Rocket 3.0. Půjde o první ze dvou misí, které má provést do konce března, aby získala odměnu až 12 milionů dolarů od amerického letectva. Armádní agentura DARPA, uvádí, že potřebuje firmy, jako je Astra, které jsou připraveny vynést armádní náklad za nízkou cenu během krátké doby. Tato možnost dává armádním představitelům schopnost pružně reagovat na aktuální vývoj situace pomocí nejvhodnějších prostředků.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů

Týden zkrášlený startem dvanácté integrované testovací mise Super Heavy Starship byl na kosmonautické události docela štědrý. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se budeme věnovat výběru Českem vedené

Dění v kosmonautice bylo i v tomto týdnu vydatné! Krom příprav na dvanáctý integrovaný let Super Heavy Starship, se děly i další věci. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na

Tento týden zazářil v kosmonautické sféře především Super Heavy B19, který provedl 14 sekund dlouhý statický zážeh. Kosmotýdeník se však v hlavním tématu bude věnovat

Závěrečný, sedmý týden třetí části základního výcviku v European Astronaut Centre uzavřel celý základní blok ESA Astronaut Reserve Training. Byl to mix astronomie, systémového pohledu na

V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměří na stavbu Dragonfly, očekávaného kosmického vrtulníku, který by se měl prohánět v atmosféře měsíce Titanu. Jeho stavba pokročila a začíná

Pátý týden třetího bloku základního astronautského výcviku se posunul víc k pochopení Země jako systému, ze kterého startujeme a do kterého se vracíme. Program byl kombinací geologie,
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek

Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev

Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené

Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především

Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům

Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na

Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.