Urychlovací bloky pro SLS v cílové rovince

Pomocný urychlovací blok na tuhá paliva pro raketu SLS

Až se nová americká raketa SLS odlepí od startovní rampy, budou ji k nebi po dobu dvou minut hnát dva urychlovací motory na tuhá paliva, které mnoha lidem připomenou raketoplány. Však jsou také jejich přímými pokračovateli. Rozdíl je třeba v tom, že u raketoplánů byly motory jen čtyřsegmentové, zatímco SLS bude disponovat motory pětisegmentovými. Pro potřeby rakety Space Launch System tak vznikl největší motor na tuhá paliva na světě. Jeden motor bude po sestavení vážit 800 tun a jeho tah bude dvojnásobný. Dvojice těchto bílých válců vysokých 54 metrů tak při startu poskytne 75% tahu celé sestavy.

Lávka pro Crew Dragon až příští rok

Na náhledové fotce tohoto krátkého článku se astronauti Bob Behnken a Eric Boe prochází po lávce, přes kterou budou oni i jejich kolegové nastupovat do lodi Crew Dragon od SpaceX. Původně se čekalo, že k instalaci této konstrukce na přístupovou věž u rampy 39A dojde na konci letošního roku, ale podle aktuálních informací se tento úkon přesouvá na začátek roku příštího. Lávka bude umístěná ve výšce 70 metrů a překlene prostor mezi věží, která se dříve používala pro obsluhu raketoplánů a mezi lodí Crew Dragon, která začne už příští rok vozit do vesmíru astronauty.

Českou republiku navštíví několik kosmonautů

Naši republiku čas od času navštíví nějaká osobnost, která zažila pohled na zemi z výšky několika set kilometrů v povznášejícím stavu mikrogravitace. Ale aby bylo takových osob během pár dní hned několik, to se povede jen výjimečně. A právě takové období se právě blíží – ve druhé polovině září se v Praze a v Brně uskuteční několik akcí pro veřejnost, kterých se zúčastní tři ruští kosmonauti (Sergej Krikaljov, Alexander Viktorenko a Roman Romaněnko) a Američanka Dorothy Metcalf-Lindenburger. V Praze budou astronauti ve zdejším planetáriu (součást akce Kosmický podzim), na Ruském středisku vědy a kultury v Praze a na Americkém centru. V Brně máte šanci návštěvníci Hvězdárny a planetária.

Posvítíme si na znečištěnou atmosféru

Evropský program Copernicus, který je známý především díky svým družicím Sentinel se rozběhl již před několika lety, ale stále ještě má čím překvapit. Na oběžné dráze už jsou družice s radarovou anténou (Sentinel 1A a 1B), družice snímkující povrch Země (Sentinel 2A a 2B), nebo družice zaměřená na sledování oceánů (Sentinel 3A), ale zatím v téhle unikátní skládačce chybí družice zaměřená primárně na výzkum atmosféry a hlavně jejího znečištění. To se ale již brzy změní, protože Evropská kosmická agentura připravuje start družice Sentinel-5P.

ŽIVĚ: Start Ariane 5 zrušen po zážehu motoru

Kosmodrom v Kourou by měl dnes ve 23:51 našeho času zažít další start rakety Ariane 5. Ta vyrazí z Amazonské džungle s dvojicí družic – Intelsat 37e, BSAT-4a. První jmenovaná spadá (jak již jméno napovídá) pod celosvětového operátora, společnost Intelsat, druhá patří japonské společnosti B-SAT. Půjde již o devátý start z kosmodromu ve francouzské Guyaně v letošním roce, z toho pátý v podání Ariane 5. Přímý přenos ze startu můžete sledovat na webu společnosti Arianespace.

Na ISS dorazí refabrikátor

V názvu tohoto článku není řeč o žádném robotovi – příbuzný Terminátora se na stanici opravdu nechystá, takže Robonaut nebude mít konkurenci. V dnešním článku si budeme povídat o přístroji, který na první pohled nemusí vypadat zajímavě, ale přesto jej můžeme považovat za první krok k technologiím, které budou mít pro budoucí dlouhodobé lety přímo klíčový význam. Refabrikátor totiž ve své podstatě není nic jiného než recyklační jednotka. Ta však může otevřít dveře do nové éry toho, jak budou astronauti v dalších letech nakládat s odpady.

Vesmírné výzvy – srpen 2017

srpen2017 zdroj:twitter.com

Druhý prázdninový měsíc nám dopřál výstup do volného prostoru. Vně ISS se vydali tentokrát ruští kosmonauti. Start komunikačního satelitu systému TDRS-M zajistila raketa Atlas V v lehčí variantě 401. Tento satelit pomůže s komunikací NASA s jejími kosmickými stroji na zemské orbitě včetně stanice ISS. Věnovat se budeme i dvěma startům rakety Falcon 9, jeden se zásobovací lodí Dragon a druhý s družicí Formosat-5. Oba byly korunovány úspěšným přistáním prvního stupně.

Doprava vzorků z Marsu opět o krok blíže

NASA začala v posledních týdnech prověřovat možnost, že by mohla již v roce 2026 vypustit robotickou sondu, která by na povrchu Marsu vyzvedla vzorky tamních hornin a dopravila je na Zemi. Projekt se nyní posouvá vpřed, protože americká agentura odkládá své dřívější plány na novou družici, která měla obíhat kolem Marsu a zajišťovat i datový přenos. Mise označovaná jako MSR (Mars Sample Return) bude patřit mezi největší technologické výzvy v dějinách a její cena se odhaduje na několik miliard dolarů. Astronomické výdaje však neponese pouze NASA, ale i zájemci z řad mezinárodních, případně komerčních partnerů. Není tajemstvím, že o účast na této misi má enormní zájem třeba Evropská kosmická agentura.

Poslední dny sondy Cassini

Jednou z největších kosmonautických událostí roku bude řízený zánik americké sondy Cassini v atmosféře Saturnu. Do 15. září již nezbývá mnoho času a proto je čas podívat se trochu detailněji na to, co přesně bude zániku předcházet. Rozhodli jsme se tedy, že pro Vás přeložíme infografiku, kterou NASA při této příležitosti zveřejnila na internetu. Je na ní krásně vidět, jakou roli bude při zániku hrát saturnův měsíc Titan, nebo kdy se můžeme těšit na přijetí úplně posledních fotografií od této úžasné sondy.

Kosmotýdeník 259 (28.8. – 3.9.)

Některé týdny jsou doslova napěchovány událostmi z kosmonautiky. Tento byl právě jedním z nich. Událo se spoustu drobných i velmi významných událostí. Kosmotýdeník vám nabídne jejich přehled. V hlavním tématu se podíváme na výbuch indonéského telekomunikačního satelitu Telkom 1. Svým výbuchem ohrožuje další aktivní satelity. Zamíříme také za děním kolem Falconu Heavy. Právě kolem něj je v posledních dnech poněkud živo. Podíváme se i na Mars a nevynecháme tradiční rubriky, kterými jsou snímek a video týdne. Přeji vám pěknou neděli a dobré čtení.