LINK
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.
Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.
Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.
Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.
Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.
Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, jmenovala bývalého prezidenta a generálního ředitele společnosti The Aerospace Corp. svým poradcem, a to v době, kdy společnost čeká na další fázi klíčového programu NASA.
Náš eshop
Články

Zní to neuvěřitelně, ale letos jsme ještě nebyli svědky žádného skoku suborbitální rakety New Shepard od firmy Blue Origin. Ale to by se dnes mělo změnit. Společnost totiž na čtvrtek v 17:00 SELČ plánuje misi NS-13, při které na hranici kosmického prostoru vynese celkem 12 vědeckých přístrojů. Většina z nich bude jako vždy umístěna v kabině, která přistává na padácích, ale vůbec poprvé bude jeden přístroj umístěn na samotném nosiči, který přistává motoricky. Pokud jste pravidelnými čtenáři našeho webu, pak asi tušíte, že jde o lidar, o kterém jsme nedávno psali a který by měl posloužit k přesnému přistávání na měsíci či Marsu.

Když se díváme na noční oblohu a pozorujeme Měsíc, tak nám připadá, jako kdyby tam byl odjakživa. Ale kde se Měsíc vlastně vzal? Náznaky objevené ve vzorcích dopravených z Měsíce potvrzují již dříve široce přijímanou teorii, podle které Měsíc vznikl poté, co před miliardami let jiná planeta narazila do mladé a ještě roztavené Země. „Je tu ohromný rozdíl mezi rozložením prvků moderní Země a Měsíce a my jsme chtěli vědět proč,“ říká planetární vědec Justin Simon z NASA a dodává: „Nyní víme, že Měsíc byl už od začátku hodně zvláštní a je to zřejmě právě kvůli teorii velkého impaktu.“

Stejně jako zhruba před rokem a před dvěma lety na mne dnes v mailové schránce mezi ostatními zprávami čekal mail od organizátorů ankety Křišťálová lupa, že náš projekt Kosmonautix postoupil do finále Ceny českého internetu v kategorii Zájmové weby. A kdo má na tom zásluhu? Vy, naši čtenáři, kteří jste nám v uplynulých týdnech posílali své hlasy, za což Vám ohromně děkujeme! Stejně jako v minulých letech jsme i letos razili pravidlo, že Vás v nominační fázi nebudeme k ničemu vybízet, aby se mohl každý svobodně rozhodnout. I proto si nominace do finálové desítky v této kategorii vážíme.

Pořádné překvapení přinesla vědcům sonda OSIRIS-REx. Odhalila totiž, že se na planetce Bennu nachází kousky pocházející z planetky Vesta. Tento objev vrhá nové světlo na složitý orbitální tanec planetek a také na bouřlivý původ Bennu, což je planetka vytvořená z hromady kamenů, které se spojily dohromady jakožto úlomky po masivní kolizi. „Objevili jsme šest kamenů s rozměry od 1,5 do 4,3 metru, které jsou rozházené po celé jižní polokouli Bennu v okolí rovníku,“ uvedla Daniella DellaGiustinaz Lunar & Planetary Laboratory z University of Arizona v Tucsonu a dodala: „Tyto kameny jsou mnohem jasnější než zbytek Bennu a shodují se s materiálem na Vestě.“

Přiloženou mozaiku infračervených snímků saturnova měsíce Enceladu vytvořili vědci ze všech dat tohoto druhu, která nasbírala sonda Cassini. Ta obíhala kolem Saturnu mezi roky 2004 a 2017. Sonda skončila svou misi plánovaným vstupem do atmosféry, ale její data jsou stále využívána pro nové objevy. Cassini prolétla kolem Enceladu celkem 147×, z čehož 23 průletů bylo klasifikovány jako blízké. Přístroj VIMS (Visual and Infrared Mapping Spectrometer) při nich sbíral data, která mohou odhalit informace o teplotě a složení materiálů na povrchu, ale i velikost a krystalovitost ledových útvarů.

NASA rozvíjí technologii založenou na laserech, která umožní přistát landeru na Měsíci či Marsu s naprostou přesností. Tato technologie by měla podstoupit důkladné testy na následujícím suborbitálním skoku zařízení New Shepard od firmy Blue Origin. Počítá se také s tím, že bude nasazeno na několika komerčních landerech, které mají v rámci kontraktu CLPS dopravit na Měsíc vědecké přístroje a technologické demonstrátory. O technologii stojí i automobilové firmy, které ji chtějí využít pro své autonomně řídící automobily.

Sledování kryosféry je nezbytné pro kompletní zhodnocení, predikci a přizpůsobení se klimatické variabilitě a souvisejícím změnám. Evropská kosmická agentura proto podepsala dohodu s firmami Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space. Kontrakt se týká stavby nové družice pro studium Země, která dostala jméno CRISTAL (Copernicus Polar Ice and Snow Topography Altimeter). Její start je plánován na rok 2027 a družice ponese vůbec poprvé v historii polárního výzkumu dvoufrekvenční radarový výškoměr a mikrovlnný radiometr, které mají měřit mocnost mořského ledu, sněhové pokrývky i pevninských ledovců.

13. září byl na zkušebním stanovišti B-2 ve Stennisově vesmírném středisku při zkouškách prvního letového exempláře centrálního stupně rakety SLS dokončen testovací případ 5. Během testu byla ověřena činnost systému řízení vektoru tahu. Účel a průběh testu jsme si popsali v minulém dílu. Naklánění motorů RS-25 během testu je zachyceno v následujícím videu. Nyní probíhá přezkum shromážděných dat, po němž se přistoupí k posledním třem testům.

ESA nyní testuje prototyp antény o průměru 2,6 metru. Jde o reflektorovou anténu z kovové sítě, která představuje významný pokrok pro evropský kosmický sektor. Verze této antény bude možné vyrobit tak, aby představovaly libovolný tvar, který si designéři přejí. Něco takového bylo doposud možné pouze s tradičními pevnými anténami. „Tohle je opravdové evropské prvenství,“ říká s radostí Jean-Christophe Angevain, který má v ESA na starosti návrh antén a dodává: „Čína a USA také pracují na podobných technologiích tvarovaných síťových reflektorů. Je potřeba, aby mohly být na oběžné dráze rozmístěny dostatečně velké antény, které by jinak byly příliš objemné, aby se vešly do krytu rakety a zároveň splňovaly požadované úrovně výkonu.“
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů

Poslední let Atlasu V v konfiguraci 551, statický zážeh Starship S40 či vypuštění mise LINK k záchraně observatoře SWIFT. To jsou některé události uplynulého týdne.

Tenhle víkend je (alespoň v ČR) mimořádný svými teplotami, ale přesto některé věci proběhnou řádně tak, jak jste zvyklí. Mezi ně patří i tradiční Kosmotýdeník, který vychází

I v tomto týdnu byla kosmonautika plná zajímavých událostí. Startovala raketa Ariane 6 ve své nejsilnější variantě a také třeba Falcon 9 s družicemi Starshield. V

Další týden přinesl mnoho zajímavých kosmonautických událostí. Aleš Svoboda získal svoji misi, posádka byla přidělena také k výpravě Artemis III a třeba Parker Solar Probe provedla 28. oběh

Další týden přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát budeme věnovat padákovému testu nově připravované evropské komerční nákladní kosmické lodi Nyx.

To byl týden! Nové plány NASA na stavbu základny na Měsíci, hned na to exploze rakety New Glenn, která je pro ty plány důležitá, návrat
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek

Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se

Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev

Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené

Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především

Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům

Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.