ESA
Devět měsíců poté, co evropské země vyčlenily finanční prostředky na program European Launcher Challenge pro vynášení družic, udělila Evropská kosmická agentura (ESA) své první kontrakty.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Devět měsíců poté, co evropské země vyčlenily finanční prostředky na program European Launcher Challenge pro vynášení družic, udělila Evropská kosmická agentura (ESA) své první kontrakty.
Společnost LeoLabs získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 20,68 milionu dolarů na dodání upravené verze svého přenosného radaru Scout a předvedení této technologie pro obrannou misi, která jde nad rámec jejího dosavadního využití pro sledování družic a kosmického odpadu na oběžné dráze.
Výrobce malých družic a poskytovatel služeb pro kosmické mise Blue Canyon Technologies, který je součástí divize Raytheon společnosti RTX (NYSE: RTX), představil svůj nejnovější subsystém pro kosmická zařízení s názvem FleXbus. Jedná se o připravenou a letově ověřenou sadu komponentů, včetně špičkového subsystému FleXcore.
Japonský startup Sarmony zaměřený na radarové snímkování podepsal dohodu o vynesení své první demonstrační družice na raketě Kairos společnosti Space One.
Společnost Spire Global získala od NOAA kontrakt v hodnotě 28 milionů dolarů na vývoj a letovou kvalifikaci družice a hyperspektrálního mikrovlnného sondovacího přístroje pro operativní předpověď počasí.
Pentagon rozšiřuje využívání družicové sítě Starshield společnosti SpaceX na palubě vojenských letounů. Firmě přidělil novou smlouvu na poskytování služeb pro celou flotilu, která ukazuje, jak je tento systém postupně integrován napříč americkými leteckými flotilami.
Společnosti Phi Earth Technologies a australská firma zaměřená na zpravodajství o Zemi, LatConnect 60 (LC60), oznámily strategické partnerství, jehož cílem je překlenout mezeru v propojení družicového pozorování Země s ověřenými informacemi přímo z terénu pro projekty zaměřené na přírodě blízká řešení.
Články

Před čtyřiceti osmi roky se k Měsíci vydala dosud poslední pilotovaná kosmická loď, která završila sérii devíti výprav pozemšťanů k našemu přirozenému kosmickému souputníkovi. Od roku 1973 byli astronauti vysíláni výhradně na oběžnou dráhu Země. Až nyní se některým astronautům NASA otevřela příležitost dalekých kosmických plaveb zařazením do počátečního týmu, z něhož budou později vybírány jednotlivé posádky programu Artemis. Na zasedání Národní kosmické rady, které se konalo 9. prosince v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě, byla zveřejněna jména osmnácti astronautů a astronautek vybraných pro budoucí lety kosmických lodí Orion a pilotovaných lunárních landerů.

Bylo 26. srpna, když měla z floridské rampy 37B vzlétnout raketa Delta IV Heavy s utajeným nákladem na misi NROL-44. Jenže místo toho zůstala na zemi. A stejný osud měl i pokus o start 28. září. Firma United Launch Alliance však nyní slibuje, že do třetice bychom se měli dočkat. Na přelomu čtvrtku a pátku mezi 23:50 a 4:30 SEČ bychom se měli dočkat startu, který slibuje fantastickou ohnivou podívanou tak jako vždy v případě Delty IV Heavy. A i náklad je svým utajením atraktivní – zvlášť když se spekuluje, že je vybaven gigantickou rozkládací anténou.

Americká kosmická agentura identifikovala vědecké priority, na které by se měla zaměřit mise Artemis III. V jejím rámci by měla na měsíci přistát také první žena a start je zatím stále oficiálně plánován na rok 2024. Tým pro definování vědy při misi Artemis III tvoří zaměstnanci federálních agentur a konzultanti se specializací na průzkum Měsíce. Tento tým se začal scházet v září, aby přesvědčivě definoval dosažitelné vědecké cíle pro všechny aspekty mise Artemis III, včetně strategií pro odběr vzorků, povrchového průzkumu a doručitelných experimentů.

Čína plánuje ve středu 9. prosince vypuštění malé čínské vědecké družice GECAM (Gravitational Wave High-energy Electromagnetic Counterpart All-sky Monitor), která se bude zaměřovat na elektromagnetické protějšky jevů, které vysílají gravitační vlny, jako je například sloučení dvou neutronových hvězd nebo černých děr. Start se má uskutečnit pomocí rakety KZ-11 z kosmodromu Xichang (Si-čchang) Satellite Launch Center v jihozápadní části Číny v provincii S‘-čchuan.

Včera jsme prakticky celou druhou polovinu dne sledovali dění na základně Boca Chica a posouvali termín začátku přenosu. Nakonec jsme před půl dvanáctou v noci přenos spustili, ale bohužel byl odpočet zastaven 1,3 sekundy před plánovaným vzletem. Nedá se tedy nic dělat, čeká nás další kolo vyčkávání a posouvání termínů. V době, kdy tento článek vychází (9. prosince 12:00) však ani nevíme, ve který den má ke skoku do výšky 12,5 kilometru dojít. SpaceX to může zkusit už dnes, ale k dispozici jsou uzavírky silnic i na čtvrtek a nově také na pátek. Pro jistotu tedy vydáváme náš článek už teď, aby měli naši čtenáři zajištěn přísun okamžitých informací.

Zástupci Evropské kosmické agentury a firmy Thales Alenia podepsali společnou dohodu o vývoji nové mise, která bude mít v programu Copernicus vysokou prioritu. Mise ROSE-L (Radar Observation System for Europe in L-band) bude monitorovat změny životního prostředí. U podpisu potřebných dokumentů byli také Riccardo Fraccaro, tajemník úřadu italského předsedy vlády a Jan Wörner, ředitel Evropské kosmické agentury. Mise ROSE-L by měla startovat v roce 2028 a poskytne radarové snímky zemského povrchu, oceánů a ledovců ve vysokém rozlišení bez ohledu na denní dobu.

Dočkali jsme se! Po tlakových zkouškách, zážezích raketových motorů Raptor a stopadesátimetrových skocích dospěl program vývoje lodí Starship k dalšímu významnému milníku. Starship SN8 čeká na skok do 100× větší výšky, než kam vystoupali její předchůdci. A aby toho nebylo málo, měla by vypnout motory, přejít do letu na břiše a teprve pár set metrů nad zemí zažehnout motory, zhoupnout se a motoricky přistát. Podle Elona Muska je pravděpodobnost úspěchu na první pokus sotva třetinová. Rádi bychom Vás tedy pozvali ke sledování našeho přenosu, abychom mohli celou událost prožít společně. Zatím však není jisté, kdy přesně ke skoku dojde.

Ze všech planet Sluneční soustavy je Zemi nejvíce podobný právě Mars, ale nenechte se zmást, protože podmínky, které tam panují, jsou natolik tvrdé, že je nikde na Zemi nenajdeme. I ty nejdrsnější podmínky na naší planetě jsou doslova oázou v porovnání s podmínkami kdekoliv ve Sluneční soustavě. Mars má jen slabou atmosféru, kterou navíc postupně ztrácí a vzduch je tu tedy velice řídký. Pro nás dokonce smrtelný, protože obsahuje hodně oxidu uhličitého, ale také množství argonu nebo stále záhadného metanu. Dobrou zprávou ale je, že zde najdeme například i malé množství vodních par, ozonu a kyslíku. Atmosférický tlak je tu však až 150krát menší než na povrchu Země a výkyvy teplot mnohem větší než na co jsme zvyklí. Na rovníku se teploty běžně pohybují od −90 do −10 °C a nad nulu se dostanou jen výjimečně. Naproti tomu teplota povrchové vrstvy půdy může někdy dosáhnout až +30 °C. Navíc tu panují sezónní plošné písečné bouře. Mars má také jen 38 procent pozemské gravitace a jsou tu i další odlišnosti. Postavit a udržovat zde

V neděli večer jsme byli společně svědky úspěšného startu rakety Falcon 9, která dopravila na oběžnou dráhu první exemplář nákladní lodě Dragon 2. Ta veze na své palubě téměř tři tuny nákladu a v pondělí večer našeho času bychom se měli dočkat jejího připojení k Mezinárodní kosmické stanici. Dragon druhé generace se už na rozdíl od svého předchůdce umí ke stanici připojit automaticky a navíc vůbec poprvé využije dokovací prstenec IDA-3, na který se zatím žádná loď nepřipojila. Pokud se nic nepokazí, měli bychom se spojení dočkat kolem 19:30 SEČ.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů

tomto týdnu jsme se dočkali prvního úspěšného přistání čínské rakety na pevninu (byť se pak stupeň po nějakém čase skácel). Sophie Adenot se dočkala výstupu

Máme za sebou další kosmonautikou napěchovaný týden. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral podpis dohody mezi indickou ISRO a americkou NASA ohledně vzájemné spolupráce na

Týden okořeněný dopadem druhého stupně Falconu 9 na měsíční povrch pomalu končí a tak je čas na pravidelný souhrn kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si jako hlavní téma

Další týden přinesl další nadílku zajímavých kosmoantických událostí. V Kosmotýdeníku se jako hlavnímu tématu věnujeme pokusům o záchranu záchranné mise družice Link. Družice Link je unikátní rychle

Kdysi kosmická velmoc, která rozepsala dějiny kosmické a dnes již žije hlavně ve svém vlastním stínu. Rusko respetive Sovětský svaz otevřel pomyslné dveře do kosmu a postupně

Kosmonautické události týdne ozářila tentokrát Starship, která skoro plně úspěšně provedla zkušební misi IFT-13, což vzbuzuje naděje, že bychom se příště mohli dočkat orbitálního startu.
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek

Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se

Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev

Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené

Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především

Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům

Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.