Kuva Space
Finský startup Kuva Space zaměřený na hyperspektrální snímkování plánuje v roce 2028 provozovat osm hyperspektrálních družic, aby mohl pořizovat každodenní snímky severního křídla Evropy.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Finský startup Kuva Space zaměřený na hyperspektrální snímkování plánuje v roce 2028 provozovat osm hyperspektrálních družic, aby mohl pořizovat každodenní snímky severního křídla Evropy.
Ve středu 26. 8. 2026 bude od 0:10 naše fórum krátce nedostupné z důvodu plánované aktualizace. Děkujeme za pochopení.
Společnost Shield AI poprvé nasadila svůj autonomní software Hivemind na palubě družice a rozšířila tak technologii původně vyvinutou pro autonomní letouny také do vesmírných systémů.
Lux Aeterna, startup vyvíjející družice navržené tak, aby se mohly vracet z oběžné dráhy a být znovu použity, se zaměřuje na americký vojenský trh. Společnost nabízí znovupoužitelné kosmické zařízení jako způsob, jak by americké Vesmírné síly mohly vynášet, získávat zpět a znovu nasazovat objekty na oběžné dráze.
Čínský startup StarRF, který buduje družicovou konstelaci pro detekci a určování polohy zdrojů rádiového vysílání z oběžné dráhy, uzavřel nové kolo financování v době, kdy se čínský komerční vesmírný sektor rozrůstá.
Společnost Starcloud získala od investorů, mezi něž patří i Nvidia, 250 milionů dolarů na urychlení svých plánů na vybudování soustavy datových center na oběžné dráze. Nvidia přitom podporuje také SpaceX, protože závod o vybudování infrastruktury pro výpočetní techniku s využitím umělé inteligence ve vesmíru nabírá na obrátkách.
Federální úřad pro letectví (FAA) okamžitě přistupuje k zavádění některých prvků nové politiky pro kosmickou dopravu a žádá o informace týkající se nových kosmodromů a přístupu do vzdušného prostoru.
Náš eshop
Články

Ze všech planet Sluneční soustavy je Zemi nejvíce podobný právě Mars, ale nenechte se zmást, protože podmínky, které tam panují, jsou natolik tvrdé, že je nikde na Zemi nenajdeme. I ty nejdrsnější podmínky na naší planetě jsou doslova oázou v porovnání s podmínkami kdekoliv ve Sluneční soustavě. Mars má jen slabou atmosféru, kterou navíc postupně ztrácí a vzduch je tu tedy velice řídký. Pro nás dokonce smrtelný, protože obsahuje hodně oxidu uhličitého, ale také množství argonu nebo stále záhadného metanu. Dobrou zprávou ale je, že zde najdeme například i malé množství vodních par, ozonu a kyslíku. Atmosférický tlak je tu však až 150krát menší než na povrchu Země a výkyvy teplot mnohem větší než na co jsme zvyklí. Na rovníku se teploty běžně pohybují od −90 do −10 °C a nad nulu se dostanou jen výjimečně. Naproti tomu teplota povrchové vrstvy půdy může někdy dosáhnout až +30 °C. Navíc tu panují sezónní plošné písečné bouře. Mars má také jen 38 procent pozemské gravitace a jsou tu i další odlišnosti. Postavit a udržovat zde

V neděli večer jsme byli společně svědky úspěšného startu rakety Falcon 9, která dopravila na oběžnou dráhu první exemplář nákladní lodě Dragon 2. Ta veze na své palubě téměř tři tuny nákladu a v pondělí večer našeho času bychom se měli dočkat jejího připojení k Mezinárodní kosmické stanici. Dragon druhé generace se už na rozdíl od svého předchůdce umí ke stanici připojit automaticky a navíc vůbec poprvé využije dokovací prstenec IDA-3, na který se zatím žádná loď nepřipojila. Pokud se nic nepokazí, měli bychom se spojení dočkat kolem 19:30 SEČ.

Kosmická agentura oznámila výběr dvou projektů, které spadají do kategorie malých družic. Jeden projekt má studovat nejvyšší vrstvy naší atmosféry, druhý pak otestuje sluneční plachtění. Obě malé sondy mají odstartovat v roce 2025 jakožto sekundární náklad společně s hlavní sondou IMAP (Interstellar Mapping and Acceleration Probe). Malé projekty nesou názvy GLIDE (Global Lyman-alpha Imagers of the Dynamic Exosphere) a Solar Cruiser. Vybrány byly v rámci takzvaných příležitostných misí, které využívají možnost levně dopravit do kosmického prostoru sekundární vědecký náklad. GLIDE by měl pomoci vědcům porozumět procesům, které probíhají v takzvané exosféře, kde zemská atmosféra přechází do kosmického vakua. Solar Cruiser pak má demonstrovat možnosti využití slunečních fotonů jakožto kosmického pohonu.

Kosmická loď Dragon 2 si měla původně odbýt premiéru už v sobotu, ovšem kvůli špatnému počasí v místě plánovaného přistání prvního stupně byl start Falconu 9 odložen. Nyní by tedy mělo ke startu z floridské rampy 39A dojít v neděli večer v 17:17 SEČ. Půjde o start velmi zajímavý nejen kvůli premiéře nové kosmické lodi. Atraktivitu zvyšuje i náklad, ze kterého je nejznámější komerční přechodová komora Bishop. Ale i raketa je zajímavá – ještě žádnou misi pro NASA neobsloužil první stupeň, který by vyrážel už na svou 4. misi.

Jen v málokterém týdnu se toho ohledně kosmonautiky děje tolik, jako právě v tom, který právě minul! Pojďte se v pravidelném souhrnu nejzajímavějšího kosmonautického dění ohlédnout za všemi těmi výjimečnými událostmi. Asi nikoho nepřekvapí, že hlavním tématem Kosmotýdeníku bude úspěšně přistání návratového pouzdra mise Hayabusa-2, které přivezlo zatím neznámé množství vzorků z planetky Ryugu. Budeme se však věnovat i dění u Měsíce, kde se na oběžné dráze našeho nejbližšího přirozeného souputníka úspěšně setkaly obě části sondy Chnag’e-5. Nevynecháme však ani další dění a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

V dnešním dílu Vesmírné techniky se podíváme na další z živlů, který člověk potřebuje k tomu, aby mohl žít na palubě kosmických příbytků. Po vzduchu, který jsme probírali minule, je dnes na řadě voda. Bez vody se nedá žít. Astronauti na kosmických stanicích se bez ní také neobejdou. Sice vodu přijímají i pitím, ale většinu ji snědí s potravou. A aby se nemusela všechna voda na oběžnou dráhu složitě vozit, je potřeba ji recyklovat.

„Rampa 39A, lávka připojená, trunk solárními panely posázený, ale Crew Dragon to není, milý čtenáři,“ tak by se dal volně parafrázovat citát z pohádky o třech oříšcích. Na floridské rampě 39A stojí Falcon 9 s prvním stupněm, který čeká již na čtvrté použití! Na vrcholu rakety sedí loď Dragon 2, kterou čeká mise CRS-21. Půjde o vůbec první start této lodi. Ta na první pohled připomíná Crew Dragon, ale při druhém pohledu zjistíme, že chybí motory SuperDraco a počet křidélek na trunku je menší. Pokud tedy vyjde počasí (50:50) měli bychom se startu dočkat už v 17:40 SEČ – ke sledování našeho přenosu jsou samozřejmě zváni všichni zájemci.

Pokud by se nějaký šikovný kutil pustil do rozebírání robotického vysavače, samořiditelného auta nebo dokonce marsovského vozítka (což prý NASA rozhodně nedoporučuje!), našel by velké množství procesorů, které s pomocí příslušného softwaru fungují jako „mozek“ tohoto robota. Tyto robotické mozky zajišťují veškeré pohyby a činnosti stroje, ale chystaný americký lunární rover VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover) určený k pátrání po vodním ledu bude mít jako první v historii své „mozky“ rozdělené do dvou částí.

Dění v kosmonautice posledních hodin se rozhodně nedá označit jako nudné. Před pár desítkami hodin přistála na Měsíci sonda Chang’e 5, která tam odebrala vzorky (psaný přenos najdete zde), v sobotu odpoledne by mohl z Floridy odstartovat první nákladní Dragon druhé generace (přenos vydáme v sobotu) a aby toho nebylo málo, tak k Zemi míří japonská sonda Haybusa 2 se vzácnými vzorky, které v minulém roce odebrala na planetce Ryugu. Přistání by mělo proběhnout v australské lokalitě Woomera v sobotu kolem 18:50 SEČ. V tomto článku budete moci sledovat aktuální průběh všech důležitých momentů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů

tomto týdnu jsme se dočkali prvního úspěšného přistání čínské rakety na pevninu (byť se pak stupeň po nějakém čase skácel). Sophie Adenot se dočkala výstupu

Máme za sebou další kosmonautikou napěchovaný týden. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral podpis dohody mezi indickou ISRO a americkou NASA ohledně vzájemné spolupráce na

Týden okořeněný dopadem druhého stupně Falconu 9 na měsíční povrch pomalu končí a tak je čas na pravidelný souhrn kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si jako hlavní téma

Další týden přinesl další nadílku zajímavých kosmoantických událostí. V Kosmotýdeníku se jako hlavnímu tématu věnujeme pokusům o záchranu záchranné mise družice Link. Družice Link je unikátní rychle

Kdysi kosmická velmoc, která rozepsala dějiny kosmické a dnes již žije hlavně ve svém vlastním stínu. Rusko respetive Sovětský svaz otevřel pomyslné dveře do kosmu a postupně

Kosmonautické události týdne ozářila tentokrát Starship, která skoro plně úspěšně provedla zkušební misi IFT-13, což vzbuzuje naděje, že bychom se příště mohli dočkat orbitálního startu.
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek

Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se

Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev

Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené

Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především

Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům

Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.