Naši aplikaci již naleznete na Google Play!
Po dlouhém schvalovacím procesu Googlu je naše aplikace konečně oficiálně dostupná v obchodě Google Play pro zařízení Android!
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Po dlouhém schvalovacím procesu Googlu je naše aplikace konečně oficiálně dostupná v obchodě Google Play pro zařízení Android!
Americké vesmírné síly vyřadily z provozu družicovou konstelaci Defense Support Program (DSP) určenou k varování před raketovými útoky. Tím skončilo více než pět desetiletí provozu této řady družic, která Pentagonu poskytovala jedny z prvních možností varování před raketovými útoky z vesmíru.
Společnost ICEYE spolupracuje s firmou Nokia na vývoji zabezpečených širokopásmových družicových konstelací pro vládní zákazníky, přičemž první nasazení družice plánováno na rok 2028. Finský specialista na syntetickou aperturovou radarovou technologii (SAR) tím rozšiřuje své působení i mimo oblast pozorování Země.
Dvě nespecifikované společnosti, které plánují systémy pro výrobu solární energie ve vesmíru, uzavřely dohody o dalším rozvoji svých projektů. Celé odvětví se přitom snaží oslovit energetický sektor a podnítit jeho zájem o tuto technologii.
Čínský začínající kosmický podnik Z-Trak Space získal nové finanční prostředky na vývoj malé znovupoužitelné rakety a její první start plánuje na konec roku 2027.
Federální komise pro komunikace 30. září hlasovala pro formální vyloučení kosmických aktivit, které reguluje, z posuzování podle zákona o národní politice životního prostředí (NEPA). Zároveň zpřístupnila tomuto odvětví více než 1 000 MHz rádiového spektra.
Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala konsorcia vedená společnostmi Airbus Defence and Space a OHB, aby souběžně zpracovala studie budoucí evropsky vedené vesmírné stanice na nízké oběžné dráze Země (LEO).
Články
V posledních hodinách koluje po internetu zajímavý objev, který učinil Jack Beyer. Ten se potuloval po přístavu v Brownsville, když čekal na další testy prototypu Starship SN9. Jeho pozornost zaujala stará těžební plošina pojmenovaná Deimos. Na základě názvu, nedávného inzerátu, tweetů Elona Muska a používaných jeřábech došel k názoru, že se zřejmě jedná o dříve avizované plošiny, které budou sloužit provozu systému Super Heavy / Starship. Začal tedy pátrat dál a jeho teorie se začala potvrzovat. Následně se svými poznatky seznámil internetovou veřejnost a ta sehnala další detaily. Ze spekulace se stala téměř jistota, byť zatím není ze strany SpaceX nic oficiálně potvrzeno.
Před několika dny jsme na našem webu vydali článek, který se věnoval skutečnosti, že NASA schválila nadstavbovou službu pro mise InSight a Juno. Oběma sondám jsme se přitom věnovali poměrně stručně. Nyní je tedy čas si podrobněji posvítit právě na sondu Juno, která sbírá informace o plynném obrovi již od července 2016 a v dalších letech se zaměří na celý planetární systém – kromě Jupitera si posvítí i na jeho prstence a měsíce. V současné době nejvzdálenější oběžnice nějakého tělesa by měla studovat největší planetu do září 2025, případně do technického selhání. Těšit se můžeme na několik relativně blízkých setkání se třemi nejzajímavějšími měsíci, které patří mezi takzvané Galileovské měsíce – konkrétně půjde o Ganymed, Europu a Io.
Přesně za měsíc (18. února) má na Marsu přistát americké vozítko Perseverance. Jeho sestup bude v mnoha ohledech připomínat přistání roveru Curiosity, ale dočkáme se i novinky – kamera třeba nasnímá terén, kam sestava klesá a počítač vybere bezpečnou oblast. Animací, vizualizací a infografik na téma přistání Perseverance na Marsu se objevilo již několik, ale dnes bychom Vás chtěli seznámit s jednou mimořádnou možností. Díky ní se dostanete k přistávajícímu roveru tak blízko, jak to jen jde. A nebudete muset ani opustit své křeslo – vše se totiž pochopitelně odehraje virtuálně.
Kriticky důležitý testovací zážeh centrálního stupně nové americké rakety SLS na Stennisově středisku proběhl v sobotu, ale trval ve výsledku pouze 67 sekund, což je mnohem méně než původně plánovaných osm minut. Zážeh přitom měl být posledním krokem,který prokáže připravenost stupně k převozu na Kennedyho středisko, kde začnou jeho přípravy na start. Stupeň postavený firmou Boeing používá 4 raketové motory RS-25 od firmy Aerojet Rocketdyne. Ty se zažehly ve 23:27 SEČ, ale poslední test zhruba rok trvajících komplexních zkoušek skončil předčasně.
Dnes je na 19:30 naplánován z letiště v Mohavské pouště v Kalifornii (konkrétně z Mojave Air and Space Port) start upraveného Boeingu 747-41R Cosmic Girl. V podvěsu pod levým křídlem ponese dvoustupňovou nosnou raketu LauncherOne od společnosti Virgin Orbit. Půjde o druhý let této rakety a snad první na oběžnou dráhu po selhání v květnu 2020. Nákladem je 10 CubeSatů vynesených v rámci vzdělávacího programu NASA ElaNA (Educational Launch of Nanosatellites). Všechny družice jsou tak postaveny studenty amerických univerzit. Letoun má imatrikulaci N744VG a je ho tak možné sledovat např. na webu Flightradar.
Po týdnu je tu opět nové vydání Kosmotýdeníku, který vám opět přináší souhrn těch nejzajímavějších událostí, které přineslo uplynulých sedm dní v kosmonautice. Hlavním tématem bude tentokrát překonání důležitého milníku v přípravách na misi Artemis I. Loď Orion se totiž přesouvá z přípravné budovy do budovy, kde bude započata její příprava na start, která obnáší zejména plnění provozními a pohonnými látkami. Podíváme se i na novinky při testování prototypu lodi Starship a nevynecháme ani let malého raketového stroje New Sheprad. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
Některé události v kosmonautice nastávají relativně často, jiné jsou poměrně vzácné. A pak jsou tu události, které se odehrají pouze jedinkrát. V sobotu ve 23:00 našeho času by k takové mimořádné události mělo dojít. Na Stennisově středisku je již rok instalován centrální stupeň rakety SLS – letový hardware určený pro nepilotovanou misi Artemis I, která má odstartovat ještě letos. Před odesláním na floridský kosmodrom ale musí projít ještě poslední zkouškou – zhruba osmiminutovým statickým zážehem. Bude to vůbec poprvé, kdy se najednou zažehnou čtyři motory RS-25. A jelikož centrální stupně raket SLS podobné zkoušky nečekají, máme před sebou opravdu unikátní moment.
Dnes se posuneme od Luny 23 k poslednímu zástupci druhé řady těchto úžasných strojů pro automatický návrat vzorků. Misí sondy Luna 24 skončil sovětský program sond Luna a na desítky let výzkum Měsíce utichl. Tato sonda disponovala několika vylepšeními a na Zemi dopravila 170,1 gramů lunárních vzorků. Část z nich byla (stejně jako u předešlých misí) předána vědcům z ostatních států.
Zanedlouho to bude dva pozemské roky a dva měsíce, co na Marsu dosedla sonda InSight. I v marsovském měřítku uběhlo hodně času. Celý rok a jeho další desetinu k tomu. Hlavním úkolem mise bylo proniknout pod povrch Marsu a prozkoumat jeho nitro. Přístrojem, který jí k tomu pomáhá nejvíc, je seismometr SEIS (Seismic Experiment for Interior Structure) a jedním z přístrojů, který se měl pokusit zavrtat do hloubky až několika metrů a měřit změnu teploty směrem k povrchu byl přístroj HP3 (Heat Flow and Physical Properties Package). A právě tento přístroj, kterému se přezdívá „krtek“, to lidově řečeno zabalil. Přesněji řečeno inženýři museli po posledním pokusu o zavrtání do větší hloubky prohlásit, že to je definitivní konec. Mars prostě s jejich krtkem není kompatibilní.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship.
Další týden je za námi a přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Došlo hned k několika startům, USA oznámily, že mají zbraně na oběžné dráze či proběhla
Třetí člen posádky, v níž poletí Aleš Svoboda či několik úspěšných startů. To jsou události, které tvořily kosmonautiku v tomto týdnu. Kosmotýdeník se pak v hlavním tématu netradičně
Start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman či první fáze příletu evropsko-japonské mise BepiColombo k Merkuru. To byla hlavní témata tohoto týdne. V
Ačkoli v těchto hodinách vrcholí přípravy na start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman, je ideální čas se ohlédnout za tím, co nám tento týden
tomto týdnu jsme se dočkali prvního úspěšného přistání čínské rakety na pevninu (byť se pak stupeň po nějakém čase skácel). Sophie Adenot se dočkala výstupu
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.