ŽIVĚ A ČESKY: Start „superrychlé“ ruské lodi

Jak jsme Vás již informovali v dnešním hlavním článku, zásobovací loď Progress MS-08 s téměř dvěma a půl tunami zásob poletí k Mezinárodní vesmírné stanici po superrychlé dráze. To znamená, že se se staničním modulem Zvezda spojí již dvě a půl hodiny po startu. V rámci našich živě a česky komentovaných přenosů vysíláme starty všech zásobovacích i pilotovaných lodí, které míří k ISS a proto nevynecháme ani tento velmi zajímavý start.

Držte si klobouky, Progress bude sprintovat

Když hodně mrzne, říká se, že je zima jako v Rusku. Nyní by to šlo lehce geograficky upravit: Zima jako na Bajkonuru. Když se totiž raketa Sojuz 2.1A vydala z montážní haly na startovní rampu, byl kazašský kosmodrom sevřený opravdu mrazivými teplotami kolem -20°C. Nepřízeň počasí však nijak neohrozila předstartovní přípravy. Už zítra bychom se měli dočkat startu se zásobovací lodí Progress MS-08, která jako první vyzkouší superrychlý přeletový profil k ISS. Se stanicí by se měla spojit po pouhých dvou obězích kolem naší planety.

Electron se chystá na start pro NASA

Na začátku února společnost Rocket Lab úspěšně provedla zkoušku sestavení vypouštěčů cubesatů pro let v rámci programu NASA Venture Class Launch Service. Mise nese označení CubeSat Launch Initiative Educational Launch of Nanosatellites (ELaNa) XIX a k důležité zkoušce došlo v čisté místnosti ve firemním sídle v kalifornském Huntington Beach. Rakety označované jako Venture Class poskytují dedikované starty čistě pro cubesaty, které za normálních okolností létají jakožto sekundární náklad. Díky kategorii Venture Class mohou tyto malé družice vstoupit na dráhu, kterou si sami přejí.

Atomové hodiny pro orientaci ve vesmíru

Ve vesmíru je přesné měření času extrémně důležité. Právě na těchto údajích stojí přesná navigace, ale ne všechny sondy mají na svých palubách zařízení, které to umožňují. Právě proto v Jet Propulsion Laboratory už více než 20 let vyvíjí hodiny – ale žádné náramkové nebo digitální. Tyhle hodiny v obchodě nekoupíte – jmenují se DSAC (Deep Space Atomic Clock – atomové hodiny pro hluboký vesmír) a jedná se o přístroj, který je určen (jak již jeho název napovídá) k letům do hlubšího vesmíru.

Deset let špičkové evropské vědy

Evropský modul Columbus obsahuje také externí plošiny na experimenty.

Včera slavila Evropská kosmická agentura kulaté výročí – 7. února roku 2008 startoval z Floridy raketoplán Atlantis, který na Mezinárodní vesmírnou stanici vezl evropský modul Columbus. Jedná se o modul určený k vědeckému výzkumu a v jeho útrobách už proběhlo více než 225 experimentů, jejichž spektrum je ohromně široké – od astrobiologie přes výzkum Slunce, metalurgii až po psychologii. Na základě zdejších poznatků byl publikován bezpočet vědeckých prací na nejrůznější témata – od cirkadiánních rytmů a teplotních senzorů přes jedlé řasy jakožto potravu astronautů až po růst krystalů v mikrogravitaci. Významné jubileum připomíná ESA i na svém YouTube kanálu a my vám nyní přinášíme tři povedená videa věnující se výročí modulu Columbus.

Falcon Heavy Demo – čistá esence SpaceX

Když v roce 2002 Elon Musk zakládal svou další firmu Space Exploration Technologies Corporation (SpaceX), učinil tak hlavně ze dvou důvodů. Za prvé, hodlal aktivně přispět ke snižování cen za dopravu nákladu do kosmu a za druhé, přál si umožnit kolonizaci Marsu. Jelikož to byly a jsou cíle velmi náročné, přinášející spoustu frustrace a nezdarů, nezapomíná při tomto nelehkém snažení občas i na jistou porci zábavy pro sebe i ostatní. V podstatě všechny tři faktory zmíněné výše obsahuje i tento týden uskutečněná testovací mise Falcon Heavy Demo.

Vesmírné výzvy – leden 2018

Humanity Star zdroj: cdn.vox-cdn.com

Leden 2018 byl ve znamení očekávání startu nové nejsilnější rakety současnosti Falcon Heavy. Jedna z reportáží se věnuje statickému zážehu tohoto obra se sedmadvaceti motory. Další reportáže nám ukáží unikátní raketu Electron s nečekaným nákladem, problémy evropského nosiče Ariane 5, tajemnou misi Zuma, přistání prvního stupně Falconu 9 na mořské hladině nebo výstup astronautů do volného kosmu.

Motorová sekce SLS obstála na jedničku

Vývoz testovacího exempláře motorové sekce pro strukturální zkoušky.

Před několika měsíci jsme psali o tom, že se na Marshallově středisku chystají strukturální zkoušky motorové sekce rakety SLS. Testovací díl byl usazený ve speciální konstrukci, která dokázala simulovat podmínky, které budou na letové díly působit při startu. Do motorové sekce budou usazeny motory RS-25 a připojí se k ní i pomocné urychlovací bloky na tuhé palivo. Z toho vychází, že na tento díl budou působit extrémní síly a je proto nutné mít naprostou jistotu, že tohle namáhání přečká bez úhony. Nyní jsou zkoušky u konce a motorová sekce zvládla všechno namáhání v rámci strukturálních kvalifikačních testů. Na testovací exemplář působily síly s ekvivalentem v řádu stovek tun, ale díl to všechno vydržel.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon Heavy na startu!

Je to tu! Roky jsme čekali, než přišla tato chvíle. Stojíme na prahu toužebně očekávané události a naše napětí stoupá. Na floridské rampě 39A stojí nejsilnější raketa současnosti, která čeká na svůj inaugurační let. Mise je nabitá tolika zajímavými událostmi, až se z toho tají dech. Dámy a pánové, dovolte, abychom Vás co nejsrdečněji přivítali u přímého a česky komentovaného přenosu historicky prvního pokusu o start Falconu Heavy od SpaceX. Ať už nás sledujete doma sami, či v příjemné společnosti s rodinou, kolegy či kamarády, sevřete společně s námi palce do dlaní a věřme, že se vše podaří tak, jak má.

Gemini – Kosmonautická maturita (10. díl)

Gemini VII

Na pozadí příprav a změn letu GT-6 probíhalo také finále výcviku posádky letu GT-7, Franka Bormana a Jima Lovella. Tato mise měla být zatím nejdelší misí v dějinách vůbec. Dvoutýdenní trvání mělo simulovat nejdelší předpokládanou délku lunární expedice. Přestože čtyřdenní let McDivitta a Whitea v červnu a osmidenní let Coopera a Conrada v srpnu toho roku dal odpovědi na mnohé otázky, jež trápily lékaře, plánovače i tým řídicího střediska, dva týdny na orbitu – to byl poměrně značný skok. Krom fyziologických procesů byly předmětem zájmu také palivové články, jejichž funkce předurčovala trvání letu, a v neposlední řadě také – pro některé možná překvapivě – otázka odpadu. V kokpitu Gemini skutečně nebylo místa nazbyt a objem odpadu (například prázdných obalů, fyziologického odpadu, použitých hygienických potřeb a podobně), který dokáží astronauti za čtrnáct dní vyprodukovat, byl značný. Zkušenosti z letu Gemini V dávaly tušit, že právě šetrné nakládání s prostorem v lodi bude jedním z klíčových aspektů nadcházející mise…